LABORATOŘ VENKU

Laboratoř venku otvírá nové objevy.

Bádání pod širým nebem spojuje přírodopis, zeměpis, fyziku i chemii.

Vyberte si, co vás zláká ven:

 

Objevovat lidské tělo jinak
Porovnat vliv stromu a slunečníku v horkém dni. Odvodit, proč se prostředí liší.
Pojďme si zahrát hru, díky které si prožijeme život jedné zdánlivě obyčejné želvy.
Umět se dívat a určit světové strany díky pozorování míst kolem školy i díky sestavení listového kompasu.
Pozorovat skutečný život ve vodě přímo v terénu a porovnat ho s obrázky v učebnicích
koumat tvary, barvy, detaily. Prohlubovat porozumění i vztah.
Prozkoumat tajemná místa, kam slunce téměř nesvítí.
Tvořit z přírodnin vlastní modely planet.
Objevit skutečné poměry velikostí planet a Slunce.
Objevit skutečné poměry velikostí planet a Slunce.
Prožít napínavé pozorování, umět se ztišit a zklidnit. Slyšet, vidět a nebýt viděn a slyšen.
Zažít ptačí život na vlastní kůži. Hrát si, vymýšlet příběhy a vyzkoušet si chování různých druhů ptáků
Vytvořit si své vlastní divadlo a rozehrát ptačí příběhy.
Postavit z přírodnin malý nebo i velký model ptačího hnízda.
Vytvořit si sbírku nalezených pírek, přehledně ji sestavit a třeba i doplnit o nové, vlastní druhy. Vyzkoušet psaní brkem.
Odhalit, jak a proč se liší ptačí zobáky a co vše s nimi ptáci dovedou
Vyzkoušet si ptačí křídla a prolétnout (vylítat) se.
Vyrobte si svůj vlastní určovací klíč. Objevujte a poznávejte svět kolem sebe.
Vyrobit si vlastní kamenné pomůcky k zobrazení životního cyklu vybraných druhů.
Objevujte tajuplný život na dně mělkých vod, potůčků, rybníčků, jezírek i kaluží.
Vyrobit si pomůcku pro objevování divočiny v trávě, na stromě, v hlíně i ve vodě.
Užijme si výjimečný čas, kdy je trávník víc žlutý či bílý než zelený.
Postavit si vlastní houpačku a vyzkoušet, jak v praxi funguje dvojzvratná páka.
Vymyslet a sestavit prototyp funkční váhy z klacíků. Zvážit v terénu na vlastní váze co je lehčí, a co těžší.
Zapojit přírodniny a zpřesnit svůj odhad, jak těžké je jedno kilo.
Skrz hledání, výrobu a hraní listového pexesa, sledujeme krásu i tvary listí.
Díky výrobě leporela hledáme různé tvary listí, určujeme ja a díky domalovávání sledujeme detaily ve tvaru, velikosti i zbarvení.
Odhalit jedinečnost větví našich nejběžnějších dřevin.
Prozkoumat, jak a proč šiška reaguje na vlhkost.
Otestujte vlastnoručně vyrobenou větrnou korouhvičku a určete, odkud fouká.
Díky vlastnímu srážkoměru si vyzkoušet, jak se měří srážky, a objevit, kde kolik naprší.
Kde to jde, zapojit všechny smysly při poznávání jedlých rostlin.
Vyrobte si cestu do jiných světů. Pohled do zelené regeneruje hlavu i tělo.
Pomocí přírodnin vytvořte tajnou šifru. Kdo dokáže přečíst vaše slovo?
Venku v pohybu si vyzkoušet svou prostorovou představivost, kreativitu s přírodninami
Vytvořit model hlavních pohoří ČR
Co zkusit ozdobit vajíčka přírodní cestou a nevytvářet zbytečný odpad.
Objevit krásu i křehkost motýlích křídel. Získat motýly do hry.
Hledat divoká místa i organismy a divoké příběhy těsně za našimi dveřmi, kterých jsme si dodnes nevšimli.
V nejbližším okolí školy lze nejen pozorovat a učit se o bezobratlých, díky budování krmítek, domků a úkrytů mohou dospělí i děti získat hlubší vztah a respekt k malým sousedům.
Poznejte své město z jiného úhlu pohledu
Rozpuste barvy i tajemství podzimního listí
Trocha hledání, trocha bádání, trocha mlsání a hlavně čas venku
Objevte tajemnou "vzdušnou" vodu kolem nás

TAJEMSTVÍ BAREVNÉHO LISTÍ

Cíl:
-          Objevit, jakou barvu vytvoří z vody podzimní listí
-          Vyzkoušet si dlouhodobé bádání

Pomůcky: podzimní barevné listí, sklenice, voda, popisovač

Podzimní listí má nekonečnou paletu barev. Navíc se zbarvení listů v průběhu podzimu mění. Většinu roku mají listy listnatých stromů zelenou barvu. Proč to tak je? Ano, to určitě víte, je to díky zelenému barvivu (chlorofylu), díky kterému mohou listy zajišťovat fotosyntézu (fotosyntéza získává energii ze slunce k výrobě cukrů z CO2 a vody). Na podzim přestávají stromy chlorofyl v listech vytvářet a postupně tak můžeme vidět další barviva, která jsou v listech. Ve žlutých listech jsou karotenoidy, v červených listech převládají antokyany, v hnědých pak melaniny. V listech je vždy více barviv a díky jejich kombinacím vzniká celá úžasná škála podzimních barev.

Vyzkoušej si jednoduchý pokus, při kterém zkusíš zachytit barvy listí do vody.

Nejprve vyraz ven a posbírej barevné listí ideálně několik barev (zelená, hnědá, žlutá, červená, oranžová). Listy si rozděl podle barev. Můžeš je třídit podle barev i podle druhu stromu/keře. Roztříděné listy dej do sklenic podle barev a zalij vodou. Čím víc listí do sklenice napěchuješ tím intenzivnější bude odstín výsledné barvy. Voda ve sklenicích by měla být až po okraj. Pak sklenice zavřete a nezapomeňte si je označit datem, barvou listí a případně i druhem stromu/keře.

Teď je čas vyplnit si badatelský protokol (viz níže). Jaké barva listí sledujeme? Kdy pokus začal? A hlavně dopiš svůj odhad (hypotézu), jak pokus dopadne.

Sklenice si vyskládejte k oknu či na jiné místo, kam uvidíte. Ať můžete sledovat změny. Po týdnu ideálně po čtrnácti dnech sklenice otevřete a opatrně vyndejte listí. Můžete ho dát na kompost či zpět do přírody. Jaké jsou barvy vody? Jak moc se obarvila? Které listy daly nejintenzivnější odstín? Změnila se barva listů? 

„Proč se listy barví a jak si barvy vybírají?“ přiznejte se, komu z vás ještě děti nepoložily tuto otázku. Jednoduše můžete odpovědět, že za všechno může chlorofyl nebo se vyzbrojte pracovním listem Tajemství podzimního listí , který najdete na stránkách Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Vše, co jsi zjistil, zapiš do badatelského protokolu a přidej i své zhodnocení.

Proč vlastně listy na podzim opadávají?

V zimě je ve zmrzlé půdě nedostatek vody. Listnaté stromy odpařují svým listím mnoho vody každý den, proto na zimní období listí raději shazují. Rostliny musí šetřit vodou.

A jak to stromy poznají, že mají shazovat listí?

Rostliny jsou velmi citlivé na teplotu a také na délku dne. Stromy vnímají když se začnou zkracovat dny i jaká je teplota. Na podzim stoupá v listech hormon etylén. Ano i rostliny mají své hormony (látky, které pomáhají řídit procesy v těle). Zvyšující se koncentrace etylénu způsobí uvolňování listu v řapíku. Ještě před tím, strom stahuje co nejvíc živin z listů.

TIPY: Pro přesné porovnání můžete fotit odstín barev ve sklenici každý den či po cca 3 dnech. Ideální je si za sklenice vložit bílý papír. Pokud chcete, můžete do vody na začátku pokusu nalít i trochu alkoholu, který pomůže uvolňování barviv. Pokud chcete pokus urychlit, můžete v úvodu listy povařit nebo zalít horkou/teplou vodou. Alkohol i horká voda pomáhá rychlejšímu uvolňování barviv (narušuje buněčnou strukturu a výměnu látek v listu). Barviva rychleji opustí list a uvolní se do vody.

Pokud vás lákají další hry a objevování s listím, můžete se zanořit do inspirace zde.

VODA VE VZDUCHU?

Cíl:
-          Zažít různé počasí na vlastní kůži
-          Objevit vodu jako mlhu, rosu, déšť, jinovatku a mnohem víc
-          Posunout svou odolnost a zkušenosti venku

Pomůcky: vhodné oblečení a boty + hravost, nadšení a odhodlání vyrážet ven za každého počasí

Pro někoho je to banální pro jiné jedinečný zážitek. Zkus zažít různá počasí na vlastní kůži, venku. Ideální roční období je podzim. Pomalu nás začíná voda a chlad mrazit v nose, cítíme vlhkost všude kolem nás. Vyzkoušej, jaké to je být venku když je rosa, jinovatka, mlha, při mrholení, ve větru, dešti i lijáku, když začne sněžit. To vše je voda. Je kolem tebe na tisíc možných způsobů. Běž ji ven pozdravit a zažít. Můžeš si zatančit mezi kapkami deště, skákat v kalužích, sbírat kapičky rosy, chytat mlhu, běhat s větrem.

To vše jsou jedinečné chvíle. Když se díváme oknem ven v teple pod střechou občas se nám zdá, že je venku nehezky. Ale pokud zažiješ tyhle všechny krásné chvilky s vodou ve vzduchu, zvýší se tvá odolnosti i chuť vyrážet ven kdykoliv.

Výzva: Zkus venku pozorovat a zažít různé formy vody. Vyfoť je či namaluj a pak si zapiš do pracovního listu odpovědi na některé otázky:

-          Jaké to bylo?
-          V čem se to lišilo od vody, kterou znám (sprchu, voda ve sklenici, v kohoutku...)?
-          Jaká voda byla nejpříjemnější?
-          Co mě venku s vodou překvapilo?
-          Co jsem nečekal/a?
-          Co chci ještě zažít?

 

PRACOVNÍ LIST ZAŽIJ VODU VE VZDUCHU - ke stažení pod obrázky

 

OČARUJ VODU NA ČAJ

Cíl:
-          Proměnit vodu v čaj a doslova tak ochutnat přírodu
-          Objevovat vůně a chutě bylinek a plodů, které rostou v okolí

 

Pomůcky: košík či pytlík na sběr, nádobu na vaření, sítko a hrnečky

Dnes vyrazte na procházku trochu jinak. Přibalte košík či plátěný pytlík do kterého je možné sbírat bylinky a plody. Vyrazte do přírody či zahrady a dívejte se nejen očima, ale i nosem a prsty. Hledejte části rostlin a plody v okolí ze kterých je možné si uvařit čaj.

Co všechno můžeme z naší přírody využít pro výrobu čaje? Zásadní je pravidlo šetrnosti. Vždy přemýšlejte s dětmi, kde jste a co můžeme utrhnout. Naše chutě na čaj nesmí ohrozit rostlinu či potravu či doupátko zvířat. Sbírání v přírodě je krásná příležitost pro rozvoj citlivosti k potřebám našich rostlinných i zvířecích sousedů. Hlavně na jaře, když se vše probouzí k životu buďme šetrní sběrači. Naopak na podzim je záplava plodů, listů a chutí ohromná.

Vyzkoušejte listy máty, meduňky, ostružiníku, maliníku či borůvky. Pro naše zdraví jsou skvělé i mladé listy kopřivy nebo šalvěje. Do čaje může přidat i kvítky sedmikrásek, heřmánku, levandule. Pokud máte štěstí v začínajícím létě sbírejte lipový či bezový květ. Nezapomeňte ochutnat i čaj z plodů šípku, jablek, hrušek.

Chutí je kolem nás stovky. Můžete postupně objevovat další a další. Nejlépe chutná uvařený čaj přímo venku na ohni. Do kotlíku nalijete čerstvou vodu, přidáte bylinky či plody a nad ohněm přivedete k varu. Jakmile začne voda vřít, odstraníte kotlík z ohně a necháte ještě chvíli louhovat až pak naléváte lahodný nápoj, který bude mít jistě i příchuť dýmu ohně.

Doma připravujete čas obdobně. Můžete bylinky či rozkrájené plody vařit, nebo jen přelít horkou vodou a nechat louhovat. Nejjemnější způsob, který zachová nejvíc vitamínů a léčivých látek, je macerování. Například pokrájený čerství či podrcený sušený šípek necháte máčet ve studené vodě přes noc a pak jen ohřejete (nevaříte).

Ochutit můžete, jak je vám libo (např. medem, sirupem či citronem), ale čím méně tím víc si vychutnáte skutečnou chuť bylinek a plodů.

TIP: Nezapomeňte na sušení. Natrhané bylinky a plody si můžete usušit až se zima zeptá. A pak si vykouzlit kouzelnou chvilku s voňavým čajem kdykoliv během roku.

OBJEVUJEME SVÉ OKOLÍ

VÝZVA: Hádání, pátrání, průzkum….kdo by neměl rád něco z těchto dobrodružných aktivit! Pojďme pátrat po svém okolí a všímat si detailů, které tato místa skrývají. 

CO BUDEME POTŘEBOVAT: Mapu nebo aplikaci v mobilu, turistické vybavení, psací potřeby.

1. Pátrejte ve svém okolí bydliště a pokuste se upozornit na místa, která jsou z nějakého důvodu zajímavá. Kaplička, zřícenina, studánka, zajímavý most, vyhlídka, rybník nebo socha? Místa volíme také podle toho, které téma vás právě zajímá. Je to historie, architektura, přírodovědná zajímavost, aktualita nebo jen zajímavý název?  Možná v jejich blízkém okolí najdete něco dalšího, detail, který také stojí za povšimnutí. 

2. Při návštěvě místa se rozhlédněte. Neroste poblíž vámi vybraného místa zajímavá kytka? Není tu prastarý strom, informační tabule, rytina v kameni nebo jiný detail, na který je dobré upozornit a dále prozkoumat? Vše nafoťte. Důležité je myslet na ty, kteří budou místo posléze hledat. Záběr by měl napovídat něco o nejbližším okolí, detail by měl být kvalitní, aby bylo poznat, na co se autor zaměřil.

3. Teď je čas na zvídavé otázky. Na co zaměříte pátrání? Bude to poznávání forem podzimu ve vašem okolí? Nebo chcete, aby byly objeveny právě kvetoucí kytky? Památné stromy? Historická místa v okolí školy či zajímavé stavby? Co je cílem pátrání - tedy, co chceme, aby se návštěvou místa jeho objevitelé naučili?

Získané informace z míst je také možno dále prozkoumávat společně s literaturou, internetem nebo doptáváním. 

4. Připravte pracovní list. Foto celku, s fotkou detailu a otázkou bude jednoduchým pátracím vodítkem a velkou motivací toto místo navštívit a přijít na správnou odpověď! Pěšky, na kole nebo na vycházce s rodiči!

OHLÉDNUTÍ:  Společným sdílením vypátraného se dozvíte určitě i spoustu dobrodružství navíc. Studium informací, které souvisí s otázkami a nalezeným místem může být dobrým podkladem pro různé předměty. Přemýšlejme jak téma využít při výuce matematiky (měření vzdáleností, výšky budov či stromů, objemů,...), jak zpracovat návštěvu míst v českém nebo cizích jazycích, čím je místo zeměpisně nebo historicky zajímavé, atd. Můžete využít i  pracovního listu na téma Jaro v naší vesnici, které najdete v příloze.

TIP - Doporučujeme zapojit toto zkoumání do online hodiny. Zpracujte vlastní pracovní list pro své žáky nebo je vyzvěte, aby něco podobného vytvořili sami pro své spolužáky.

GEOLOGIE VE MĚSTĚ

VÝZVA: Poznejte své město z jiného úhlu pohledu

CO BUDETE POTŘEBOVAT: foťáky v mobilu, mapu města a samotné město

Vaši děti si projdou své město a zkusí najít různé druhy hornin, ze kterých je postaveno. Poznají některé? Nechť fotí a sdílí své fotografie na hromadném úložišti, posílají je učiteli. Když to podmínky dovolí, vyražte do města v týmech.

-          Zkuste zjistit, ze kterých hornin je město postaveno
           (internet, rodiče, napište do muzea)
-          Udělejte si mapu města s odlišenými materiály.
-          Které kameny jsou místní, které putovaly přes půl světa?

MOŽNÁ NAJDETE:
-          žulu v dlažbě historických měst, starých schodech, kolem dveří, 
-          pískovec v podobě soch
-          opuku v podobě reliéfů a plastik
-          travertin nebo mramor či vápenec na obkladech bank a budov z minulého století
-          gabro jako černé leštěné náhrobky na hřbitovech
-          beton jako všudypřítomný lidský artefakt (obrubníky, paneláky, dlaždice, mosty)
-          asfalt na silnicích
-          písek na cestách v parku, pískovištích
-          štěrk kolem domů jako vsakovací pásy, kačírek na veřejných prostranstvích 
-          směs místních kamenů ve starých kamenných zídkách, stodolách a domech
-          můžete hledat i konstrukce a věci z oceli, bronzu, mědi, hliníku...

PTAČÍ PRŮZKUMNÍK

VÝZVA: Prožít napínavé pozorování, umět se ztišit a zklidnit. Slyšet, vidět a nebýt viděn a slyšen.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: chuť objevovat, hodí se dalekohled, papír, tužka, pastelky, foťák, případně

1. POZOROVÁNÍ
Je skvělé věnovat společně nějaký čas sledováním ptáků (na krmítku, při hnízdění, namlouvání atd.). Je to činnost, která nabízí dobrodružství i zklidnění. Někdy můžeme jen tak pomalu jít a poslouchat. Zvlášť na jaře ptáky můžeme dříve slyšet než vidět. Můžeme diskutovat o chování ptáků. Co je děsí, co je láká, kde odpočívají, kde hledají potravu, jak létají, jak si hlídají teritoria atd.

TIP: Pro určování ptáčků se hodí vzít sebou ven oblíbený určovací klíč, encyklopedii nebo si stáhnout chytrou aplikaci. Vybrat si můžete například zde v článku Aplikace, které táhnou ven na blogu Učíme se venku.

2. LÁKADLA I POMOC
Pokud chceme pozorovat ptáčky dlouhodobě, hodí se najít si místo pro pozorování, kde se ptáci často vyskytují, nebo si ho vytvořit. Můžeme pravidelně sypat do krmítka, zřídit pítko či i mělkou mísu na koupání pro ptáčky, případně můžeme nabídnout hnízdícím ptáčkům budky. Na jaře opeřenci ocení i chlupy, vyčesané z domácích mazlíčků. Ty si často v celém chomáčku nacpou do zobáčků a odlétnou si vystlat své hnízdo.

3. PTAČÍ OKNO
Pokud venku či přes okno pozorujete ptáky často např. na krmítku či při hnízdění můžete si vytvořit ptačí okno. Postupně, jak budete určovat jednotlivé druhy, si každý druh namalujete, vystřihnete a nalepíte na kraj okna. Vzniká tak skvělá pomůcka pro pozorování a poznávání našich ptáků.

TIP: Porovnejte svá pozorování ve městě, v lese, na zahradě a u rybníka.

PTAČÍ DIVADLO

VÝZVA: Vytvořit si své vlastní divadlo a rozehrát ptačí příběhy.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: papíry, tužky, pastelky, nůžky, papírovou lepenku, přírodní kulisy, chuť tvořit, vymýšlet, hrát divadlo

1. LOUTKY
Pokud pozorování opeřeného života děti baví, mohou si z namalovaných obrázků vyrobit loutky. Na vybarvené obrázky stačí nalepit papírovou lepenkou malou větvičku, kterou si venku děti najdou, a jde se do hry. Děti často baví hrát si s postavičkami ptáčků jen tak. Najednou pečují o sýkorku či brhlíka a zajímá je, kde a jak hnízdí, hledá potravu, hledá svou rodinu atd.

2. NOVÉ PTAČÍ DRUHY
Nejen pro menší děti je lákavé doplnit pozorování a malování skutečných ptačích druhů o nově vymyšlené. Děti milují barvy a rády vymýšlí mnohobarevné nové druhy ptáků. Podpořte je, ať svým novým ptačím druhům vymyslí název a připojí i pár informací o jejich životě.

3. POPIS NOVÝCH DRUHŮ
Když jsou nové ptačí druhy domalované, mohou si je děti navzájem představit: jak se jmenují, co jedí, kde hnízdí, zda přezimují u nás, zda v zimě odlétají. Děti mohou vyzkoušet roli komentátora přírodovědného pořadu, jako je třeba David Attenborough.

4. DIVADLO
Pokud máme víc ptačích herců, můžeme si zahrát celé divadélko. Jako kulisy i jeviště nám slouží příroda – strom, větev, keř, pařez atd. Nechme děti vymyslet místo i příběh pro jejich ptačí divadlo.

PTAČÍ MASKY

VÝZVA: Zažít ptačí život na vlastní kůži. Hrát si, vymýšlet příběhy a vyzkoušet si chování různých druhů ptáků.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: papíry, pastelky/voskovky/vodovky, štětce, mističky na blátivou barvu, gumičky, nůžky

1. OKUKOVÁNÍ
Než se vrhneme do malování, je dobré se chvíli jen tak dívat. Pozorovat, ideálně přímo venku, ptáčky, jejich tvary, zbarvení, pohyby, zpěv. Pokud nemáme to štěstí a nemůžeme pozorovat přímo v terénu, můžeme nakouknout do oblíbené knihy a vybrat si, jakého ptáčka si kdo vybere jako předlohu pro svou masku.

2. PTAČÍ MASKY
Zkuste si vyrobit jednoduché ptačí masky. Děti často láká si vše, co zažijí či pozorují, zahrát na vlastní kůži. Stačí nakreslit jednoduchý tvar dle druhu, který děti chtějí hrát, raději na tvrdší papír. Pak ho vystřihnout a nabarvit podle atlasu, pozorování nebo vlastní fantazie. Můžete využít i přiložené šablony. Malovat můžete pastelkami, voskovkami, vodovkami, ale největší zážitek je pro děti malování hlínou. Pokud je mokro, stačí štětec otřít ve vlhkém trávníku a můžeme malovat. Například masky dravců a sov tím získají skvělou texturu.

3. V PTAČÍ KŮŽI
Hotové zaschlé masky si děti přiloží k očím a naměří si, kde si mají vystřihnout v masce díry na oči. Pak už stačí jen připevnit gumičku, a hurá do hry. Nemusíte gumičku vázat přímo na masku. Osvědčilo se nám obyčejnou větší kuchyňskou gumičku přetáhnout dětem přes čelo a masku tím zachytit. Je to rychlé, netrhá se a drží. Pak už děti „vyletí“ do hry v ptačí roli. Nechme je řádit. Občas k nám dolétnou otázky „Kam se schová sýkorka před dravcem?“, „Co jí brhlík?“, „Kde spí sova?“ To jsou krásné příležitosti si s dětmi povídat a třeba i s knihou či na internetu objevovat ptačí říši.

PTAČÍ ZOBÁKY

VÝZVA: Odhalit, jak a proč se liší ptačí zobáky a co vše s nimi ptáci dovedou.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: obrázky ptačích zobáků, nástroje (louskáček, pinzeta, síťka, kleště, nůžky atd.), papíry, nůžky, papírovou lepenku

1. NENÍ ZOBÁK JAKO ZOBÁK
Na začátku je dobré s dětmi zmapovat, co všechno ptáci jedí, čím se živí. Pak se můžeme zaměřit i na to, zda se nějak liší ptačí zobáky. Pokud děti váhají, můžeme jim ukázat několik příkladů (např. na obrázku dravce, kachny, pěvce, tučňáka atd.). Děti asi rychle objeví, jak a proč se ptačí zobáky tak liší.  

2. ZOBÁK JAKO NÁSTROJ
Dětem – ideálně do skupinky – předáme obrázky ptačích zobáků a k tomu sadu předmětů. Děti mají jednoduchý úkol: přiřadit k obrázkům nástroje, které jsou svou funkcí nejpodobnější tvaru daného ptačího zobáku. Přichystat můžeme louskáček na ořechy, štípačky, síťku, pinzetu atd. Není důležité, zda všichni umístí předměty stejně, zásadnější je povídání během práce. 

3. MODELUJEME ZOBÁK
Pokud to děti láká, můžeme je nechat si z papíru vymodelovat nebo z přírodnin vyrobit vhodný tvar ptačího zobáku k jejich ptačí masce. Jak bude vypadat, jaký bude mít tvar, jak bude velký?

PTAČÍ KŘÍDLA

VÝZVA: Vyzkoušet si ptačí křídla a prolétnout (vylítat) se.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: šátky a kusy lehkých látek (raději větší), provázky/gumičky/kolíčky na sepnutí, prostor pro „létání“

1. NARŮSTAJÍ NÁM KŘÍDLA
Velké šátky nebo kusy látky si děti připevní na záda a ruce. Hodí se použít provázky, gumičky, pevné kolíčky. Nejlépe fungují větší šátky a lehké vzdušné látky připevněné za zápěstí a za krkem (například na tričku mezi lopatkami).

2. LET
Není třeba dětem nic dlouze vysvětlovat, samy rychle vylétnou. Raději si předem domluvte území, kam až mohou dolétnout, a pak ať se vrátí. Pokud děti chtějí a mají, mohou si nasadit svou ptačí masku. Je skvělé nechat děti jen tak si poletovat a hrát v ptačí roli. Můžeme pozorovat, jak si užívají volnost a let ve fantazii.

TIP: TVARY KŘÍDEL
Pokud to děti láká, na prolétnutí navázejte povídáním o různých tvarech křídel, k čemu a jak je ptáci používají, z čeho jsou postavena, jak se liší zbarvením atd.

PTAČÍ HNÍZDA

VÝZVA: Postavit z přírodnin malý nebo i velký model ptačího hnízda.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: přírodniny, prostor, chuť stavět, testovací vajíčko, (ptačí masky a křídla), (případně i chlupy a vlnu)

1. POZOROVÁNÍ HNÍZD
Ideální čas na tuto hru je na jaře, kdy můžeme nejsnadněji pozorovat hnízda i ptáčky při práci. Pokud nemáme přehled o hnízdech v okolí, můžeme je dětem ukázat na obrázku a povídat si, jak který druh staví (např. jak vlaštovka lepí ke stěnám směs bláta a slin, straka skládá větvičky, kdo všechno má rád dutiny stromů, kdo si splétá složitá hnízda jako moudivláček atd.)

2. MALÉ PTAČÍ HNÍZDO
Kdo chce, zkusí z dostupných přírodnin postavit hnízdo jako pro ptáčky. Může být na zemi (pro drozda), ve větvích (pro straku), nalepené na stěnu (pro jiřičku) atd. Z čeho ho děti postaví? Jaký bude mít tvar? Bude dost pevné? Hodí se mít s sebou jedno vajíčko (raději uvařené natvrdo) a vyzkoušet, zda vyrobené hnízdo unese/uhlídá vejce, tak aby nepropadlo či se jinak nezatoulalo.

3. VELKÉ HNÍZDO PRO NÁS
Skvělý zážitek je i stavba velkého hnízda pro celou skupinku dětí. Potřebují najít vhodné místo i dost stavebního materiálu (trávu, větve, křoví atd.). Stavba je většinou doprovázena výbuchy radosti a křiku. Když je hotovo, mohou si děti vzít své vyrobené masky a křídla a znovu si zahrát na život v ptačí kůži.

TIP: V době hnízdění můžete nabídnout ptákům materiál na výstelku hnízda – vyčesané chlupy od psů, koček, vlnu od oveček atd. a pozorovat, za jak dlouho si ji do svých hnízd odnesou.

SBÍRKA PEŘÍ

VÝZVA: Vytvořit si sbírku nalezených pírek, přehledně ji sestavit a třeba i doplnit o nové, vlastní druhy. Vyzkoušet psaní brkem.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: pírka, pevnější kartón, nůž, tužku nebo fix (ornamentní a na textil lépe drží), nůžky, tuš

1. HLEDÁNÍ
Svou sbírku pírek si tvoří děti postupně: tu a tam na výpravách nějaké najdou, vezmou si ho a uloží doma do krabice pokladů, na nástěnku či do indiánské čelenky. Ale pokud už jich je víc, hodí se zakládat je do jednoho místa, a mít tak peříčka krásně poskládaná.

2. OPEŘENÁ SBÍRKA
Potřebujeme pevnější kartón, který podle velikosti pírek rozřízneme, aby se do něj pírka snadno a lehce vložila. Můžeme je poskládat podle velikosti, barev, místa nálezu, ptačích druhů; možností je mnoho. Hodí se i napsat si k pírkům cedulku: kde a kdy jsme ho našli a komu patřilo (pokud se nám podaří ho určit). Sbírku si pak můžeme někam vystavit jako obrázek nebo založit do knihovny, aby se na ní neprášilo.

3. NOVÉ PEŘÍ
Pokud máme dost nalezených pírek a láká nás tvoření, můžeme si zkusit domalovat např. běžné holubí peří a napodobit tak třeba orlí brk, nebo vymyslet peří nového druhu.

4. BRK NA PSANÍ
Když už máme peří v ruce, hodí se vyzkoušet, jak a proč se dříve používalo k psaní. Nemusíme dětem vše hned prozradit; lepší je jim dát větší pírka, nůžky a tuš/vodu, a nechat je objevovat. Často na to děti přijdou samy nebo jim jen lehce pomůžeme – i to je lepší objevitelská cesta, než když nám to jen někdo řekne. Určitě si vyzkoušejte opatrně ustřihnout špičku pírka, namočit do tuše a psát. Velké překvapení je pro děti i psaní venku, například po dešti vodou na hladký stůl či jinou podložku.

MOTÝLÍ BARVY

VÝZVA: Objevit krásu i křehkost motýlích křídel. Získat motýly do hry. Detailně prozkoumat barevnou kresbu nejběžnějších druhů motýlů, a to i ze spodní strany.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: papír, tužky, podložky, pracovní list s obrázky motýlů, nůžky, pastelky, jehla a nit (klacíky), knihy s motýly

1. MOTÝLÍ PRŮZKUM
Na vhodném místě (louka, květinový záhon) sledujeme skutečné motýly, nejen jak jsou zbarvení, ale i jak se pohybují. Můžeme děti nechat klást otázky, které je napadají. Příklady otázek: Jakou mají motýli dráhu letu? Jak vypadají jejich křídla, když jsou zavřená? Proč se tak liší barvy svrchu a zespoda? Proč jsou vlastně křídla motýlů zbarvena tak výraznými vzory a barvami?

INFO: První motýly můžeme v přírodě vidět brzy na jaře, prakticky po roztátí sněhu (cca březen) – výrazný je např. žluťásek  řešetlákový, vyletují i přezimující babočky (b. kopřivová, b. paví oko). V rámci školního roku je nejbohatším měsícem na motýly červen. Nejvhodnější čas na pozorování motýlů nastává mezi 10. a 13. hodinou, kdy jsou nejvíce aktivní a „pasou“ se na květech, hledají partnery a vhodná místa k nakladení vajíček. Pak se schovají před poledním žárem. Odpoledne je na motýly chudší. Kupodivu chlad nebo prudký žár jsou pro ně vážnější překážkou v aktivitě než drobný déšť. Různé druhy motýlů potkáte venku ještě v říjnu.

2. VÝBĚR A TVORBA MOTÝLŮ
Do skupin nebo samostatně si děti rozeberou různé druhy motýlů z pracovních listů. Některé se mohou opakovat, ale je přínosné, když bude vyrobeno více druhů. Vybrané motýly je třeba vystřihnout (menším dětem můžeme připravit předem). Pak vybarvíme křídla – podle skutečných motýlů, pokud máme štěstí, nebo podle obrázků. Nezapomeneme i na spodní stranu křídel. To bývá pro děti velké překvapení, protože obvykle znají motýly jen svrchu.

3. PŘÍPRAVY K LETU
Než motýl vylétne, je vhodné ho ještě upravit. Přeložíme motýla na polovinu a pak ještě přehneme každé z křídel cca 3 mm od středu těla a zahneme nahoru. Tím získá motýl prostorový tvar.

KDO TU OPYLUJE?

LEKCE: KDO TU OPYLUJE?

CÍL: Porovnat počty včel medonosných a dalších opylovačů v okolí. Přiřadit různým skupinám opylovačů jejich oblíbené květy a najít způsob, jak je můžeme podpořit. 

ČAS: 60 min
VĚK: 4.-8. tř.
MÍSTO: s kvetoucími rostlinami 
POMŮCKY: kelímková lupa, fotoaparát, podložky a PL, ladička

HLEDÁNÍ DIVOČINY

VÝZVA: Hledat divoká místa i organismy a divoké příběhy těsně za našimi dveřmi, kterých jsme si dodnes nevšimli.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: papír, tužky, pastelky, pracovní list, (dalekohled, určovací klíče, fotoaparát)

1. STÁT SE FILMAŘEM
Vyzkoušejte si roli filmaře. Stačí si vytisknout pracovní list s foťákem, vystřihnout, podlepit. Nebo si namalovat přímo na kartón svůj fotoaparát. Vložit ruličku jako objektiv a hurá ven.

2. HLEDAT DIVOČINU
Otevřete dveře a hledejte svou nejbližší divočinu, kterou jste možná až do dneška přehlíželi. Zdánlivé všednosti a běžná místa mohou díky pozornému oku skrze (papírový) objektiv vypadat zcela jinak.

3. PŘÍBĚH FILMU
Po prozkoumání terénu vyberte ty nejlepší záběry či zážitky a sestavte je do filmového příběhu. Hlavní záběry filmu zakreslete do filmového pásu. Svůj vlastní film o nejbližší divočině pojmenujte lákavým názvem.

4. ŠÍŘENÍ FILMU
Vzájemně si můžete své animované filmy vyprávět. Pošlete ho ve vyprávění dál, svým kamarádům, rodině. Pozvěte je na místa, která jste objevili. Fotky a zážitky z detektivního pátrání můžete sdílet na FB Učíme se venku nebo na Instagramu #ucimesevenku.

TIP: Jako inspiraci můžete shlédnout film PLANETA ČESKO -  první celovečerní film o české přírodě. Vychutnejte si dokonalé záběry, překvapivé objevy i souvislosti o nové divočině kolem nás. Film je k dispozici na Aerovodu. Další materiály k filmu najedete ZDE.

KILO V PŘÍRODĚ

VÝZVA: Zapojit přírodniny a zpřesnit svůj odhad, jak těžké je jedno kilo.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: váha vhodná ven – ideálně mincíř/siloměr, větvičky, kartón, pastelky, provaz nebo křídu

1. ODHAD KILA
Úkol je jednoduchý: rozběhnout se po okolí a do látkové tašky, pytlíku či jen do rukou ulovit něco, co je jedno kilo těžké. Co by to mohlo být? Větev, kámen, hrst kamínků, pytel šišek? Kdo chce, může si připravit i víc kilových přírodnin. Společně si ukážeme, co kdo objevil a odhadl, a jdeme měřit.

2. VÁŽÍME
Na váze děti zjistí, jak přesný byl jejich odhad. Pomocí mincíře či váhy ověřují váhu svých přírodnin, případně odebírají či přidávají, aby měli přesně jedno kilo. Je skvělé, když se nám sejdou různé druhy přírodnin – kilo kamení, kilo větviček, kilová větev, kilo šišek atd.

3. KILOVÁ VÝSTAVA
Výsledná kila vystavíme, aby se nám postupně sešla celá sada přírodnin vážících jedno kilo. Je to skvělé porovnání, vidět na jednom místě zavěšené v taškách či pytlíkách kilo kamenní, kilo větví, kilo listí, kilo trávy atd. Pro děti je najednou představa jednoho kila v přírodě jasnější. Pro hravost i radost se hodí přidat na výstavu i kilo vody, kilo knih či kilovou svačinu.

TIP: Doporučujeme do venkovních pomůcek zařadit mincíř. Pokud si pořídíte nejen mechanický, ale i elektronický, můžete navíc s dětmi snadno převádět jednotky.

VÁHA

VÝZVA: Vymyslet a sestavit prototyp funkční váhy z klacíků. Zvážit v terénu na vlastní váze co je lehčí, a co těžší.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: rovné klacíky, provázky, gumičky, kolíčky, pytlíky, (pro menší děti ramínko, kyblíčky)

1. BADATELSKÁ VÝZVA
Tato konstruktérská výzva dobře navazuje na lekci s vážením na mincíři. Ať děti zkusí vyrobit z pomůcek, které jim připravíte, váhu. Váhu, která umí zvážit, co je těžší, a co je lehčí. Dle věku či zkušenosti dětí můžete připravit různě návodné pomůcky. Pro zkušené stačí pár větviček, provázků, kolíčků (případně můžete dodat pytlíčky, gumičky, nádoby). U menších můžete přidat i ramínko, které jim pomůže s prvotním nápadem i konstrukcí.

2. VÁŽÍME
Děti rády pracují v týmech, každý tým vymýšlí a konstruuje svou váhu. Není třeba dodržovat jeden postup, je naopak lepší, když se vám objeví víc nápadů a řešení. V závěru představí skupiny své prototypy a předvedou, jak váží. Není třeba porovnávat, hodnotit, jen ocenit nápady a kreativitu. Také je to vhodná příležitost k dalším otázkám: Co se stane, když posuneme umístění závaží na jednotlivých ramenech? Jak poznám, že je váha vyvážená?

3. VÁHA VEN
Pokud děti aktivita vtáhla a mají chuť dále vylepšovat své prototypy, můžete si vyrobit i trvalejší váhu do zahrady, venkovní laboratoře či jen k zavěšení na strom. Společně vymyslete, z čeho a jak takovou venkovní váhu vyrobíte. Oblíbená jsou dřevěná ramínka s kyblíčky či pytlíky. Ale děti jistě vymyslí vlastní originální řešení.

HOUPAČKY - PÁKA

VÝZVA: Postavit si vlastní houpačku a vyzkoušet, jak v praxi funguje dvojzvratná páka.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: suché rovné klacíky, prkno, kulatý špalek/cihlu nebo provaz pro závěsnou houpačku, přírodniny (hračky) k vážení a vystřelování, prostor a chuť k balancování

1. ROVNOVÁHA
Každé z dětí si najde ideálně suchou rovnou větvičku. S klacíkem si nejprve hrajeme a hledáme rovnováhu na prstu, pak na hlavě, rameni či nosu, noze, jak nás bude bavit. Cíl je najít pro klacík rovnovážný stav. Můžeme se s dětmi pobavit o tom, co je to těžiště a co ho ovlivňuje.

2. MALÁ HOUPAČKA NEBO VÁHA
Když se nám podařilo najít rovnováhu s klacíkem, vyzkoušíme si vyrobit malou váhu/houpačku pro hračky či přírodniny. Jednoduše podložíme rovné prkýnko kulatým špalíkem. Minimalistická varianta lze vyrobit z kuchyňského prkýnka nebo třeba větší knihy (raději vyberte nějakou, u které by nevadilo, kdyby přišla k drobné úhoně). Nechme děti trochu objevovat, co je těžší: jablko, nebo šiška, plastový lední medvěd, nebo labuť, jablko, nebo hruška? Se staršími dětmi můžeme vyzkoušet, jak se změní rovnováha, když posuneme závaží dál či blíž od středu váhy/houpačky (tedy od místa, kde je prkno podepřené špalíkem).

3. HOUPAČKA VE VELKÉM
Je skvělé, když mohou děti objevovat rovnováhu na vlastní kůži. Proto jim nabídneme stavební materiál – kratší prkno pro jednoho, delší pevnější prkno/fošnu pro celou skupinu, k tomu kulaté špalky, cihly či provaz na stromě – a požádáme je, ať si vyrobí a otestují vlastní houpačku. Stavba bude jistě rychlá, testování delší. Skupinám nechte mezi sebou raději větší prostor a pro testování vyberte trávník, ne chodník.

4. FYZIKÁLNÍ ZKOUMÁNÍ
Pokud děti houpačky baví, mohou přijít i fyzikální výzvy. Velkou houpačku si představíme jako váhu a budeme zkoumat, jak se mění rovnováha, když sebe jako závaží posunujeme po rameni váhy ke středu, či od středu dál. Děti rozhodně rády vyzkouší i pokusy s vystřelováním přírodnin či předmětů.  

TIP:Pokud vás láká trocha víc fyziky (nejen k páce), doporučujeme například díl pořadu Rande s fyzikou, věnovaný jednoduchým strojům.

VODNÍ KOMPAS

VÝZVA: Postavit si vlastní kompas na vodě a objevit, jak funguje.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: vodu (nádobu s vodou či kaluž), špendlík/jehlu, tenký list, magnet

1. JAK FUNGUJE KOMPAS?
To nejlépe pochopíte, když si ho sami vyrobíte. Naše Země je jeden velký magnet a přitahuje vše magnetické k severu, tedy magnetickému pólu. Magnetická je i střelka kompasu, a tak ať jste kdekoliv, neviditelná síla zemského magnetického pole ji namíří na sever.

2. STAVÍME KOMPAS
Připravte si list – podložku pro střelku kompasu. Nalijte vodu do misky nebo se porozhlédněte v přírodě po kaluži. Teď přichází nejdůležitější krok: je potřeba zmagnetizovat jehlu. To uděláte tak, že přejedete magnetem po jehle od špičky k oušku, asi 20krát. POZOR! Magnet musíte vést jen jedním směrem, nikdy nepřejíždějte tam a zpátky. Nyní položte list na vodní hladinu a umístěte na něj jehlu. Jehla by se měla s listem sama natočit v severojižním směru.

Jde to i bez magnetu? Jde, jehlu lze zmagnetizovat třením o bavlněné tričko nebo o vlněný svetr.

3. HLEDÁNÍ SVĚTOVÝCH STRAN
Pokud to jde, je přínosné vybrat místo nebo cestu, kde mají děti příležitost hledat indicie, kde je jaká světová strana (stromy s řasami/lišejníky na kmenech, kostel, sluneční hodiny, mraveniště, nebo alespoň mapu okolí).

TIP: HODINKOVÝ „KOMPAS“
Pokud svítí slunko a ve třídě má někdo ručičkové hodinky, můžete pomocí slunce velmi přesně určit, kde je jih. Stačí, když hodinovou (tj. malou) ručičku namíříte přímo ke slunci, a pak rozpůlíte úhel mezi touto ručičkou a číslicí 12 na hodinkách. Přímka, která vede uprostřed úhlu, má severojižní směr, přičemž jih je blíže ke slunci. Pozor: Pokud právě platí letní čas (posunutý o jednu hodinu), postup je shodný, jen rozdělujeme úhel mezi hodinovou ručičkou a číslicí 1 (ne 12

ŘEKY ČR

VÝZVA: Venku v pohybu si vyzkoušet svou prostorovou představivost, kreativitu s přírodninami i to, jak známe české řeky. 

CO BUDEME POTŘEBOVAT: přírodniny (větve, kamínky, proutky), případně provaz, modré provázky, křídy a fix na kameny

1. OBVOD ČR
Děti samostatně, ale lépe ve skupinách mají za úkol vytvořit si obrys České republiky. Mohou použít, co je dostupné – suché větve, kameny, křídu na chodník, provaz atd. Když je skupina hotová, můžeme jim dát mapu ČR, ať si svůj vytvořený obrys samy zkontrolují, případně upraví. Na závěr si společně prohlédneme práci všech skupin.

2. KDE JSOU NEJVĚTŠÍ ŘEKY
Opět ve skupinách či samostatně mají děti za úkol do svých vytvořených obrysů ČR vyznačit největší naše řeky. Na kameny či kousky kartónu mohou napsat i názvy. Když jsou skupiny hotové, opět jim dáme mapu řek ČR pro vlastní kontrolu a dle potřeby i úpravu.

3. PROCHÁZKA PO ŘEKÁCH
Na závěr si společně projdeme práci všech skupin. Podíváme se, kdo jak s čím pracoval, jak přesně se podařilo řeky vyznačit, a nezapomeneme na ohlédnutí. Co bylo nejtěžší? Co nás překvapilo? Jak snadné bylo vytvořit vlastní model? Co pomáhalo při práci? Jak fungovala skupina? Atd. Hodí se vytvořené modely i vyfotit a někdy později při opakování se na ně znovu podívat.

TIP: Pokud je sucho, máte velký pohodlný prostor (např. trávu) a vaše cílová skupina to zvládne, moc doporučujeme vytvořit si i velký model ČR, kde budou řeky představovat těla ležících dětí, či dokonce dospělých. Je to veselá hra, která opět prověří prostorovou představivost i schopnost se domluvit v celé třídě. Při hře je často i velká legrace, když se děti snaží proplést a znázornit, kdo se do koho a kde vlévá.

TIP: Hodí se propojit tuto aktivitu s modelem pohoří ČR.

POHOŘÍ ČR

VÝZVA: Vytvořit model hlavních pohoří ČR. Využít přírodniny a otestovat svou prostorovou představivost i kreativitu.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: přírodniny (šišky, hlínu, písek, větve, kamínky, ořechy atd.), případně provazy, křídy a fix na kameny 

1. OBVOD ČR
Děti samostatně, ale lépe ve skupinách mají za úkol vytvořit si obrys České republiky. Mohou použít, co je dostupné – suché větve, kameny, křídu na chodník, provaz atd. Když je skupina hotová, můžeme jim dát mapu ČR, ať si svůj vytvořený obrys samy zkontrolují, případně upraví. Na závěr si rychle společně prohlédneme práci všech skupin.

2. KDE JSOU
Opět ve skupinách či samostatně mají děti za úkol do svých vytvořených obrysů ČR vyznačit hlavní pohoří ČR. Mohou se rozběhnout po nejbližším domluveném okolí a najít co nejvhodnější přírodniny pro svůj model. Na kameny či kousky kartónu mohou napsat i názvy. Když jsou skupiny hotové, opět jim dáme mapu ČR pro vlastní kontrolu a dle potřeby mohou upravovat, co je třeba.

TIP: Pokud je některá skupina již hotová, mohou vyznačit do modelu i hlavní vrcholy.

3. PROCHÁZKA PŘES POHOŘÍ
Na závěr si společně projdeme práci všech skupin. Podíváme se, kdo jak s čím pracoval, jak přesně se podařilo pohoří vyznačit, a nezapomeneme na společné ohlédnutí. Co bylo nejtěžší? Co nás překvapilo? Jak snadné bylo vytvořit vlastní model? Co pomáhalo při práci? Jak fungovala skupina? Atd. Hodí se vytvořené modely i vyfotit a někdy později při opakování se na ně znovu podívat.

TIP: Pokud je sucho, máte velký pohodlný prostor (např. trávu) a vaše cílová skupina to zvládne, moc doporučujeme vytvořit si i velký model ČR, kde budou pohoří představovat přímo děti. Je to veselá hra, která opět prověří prostorovou představivost i schopnost se domluvit v celé třídě. Při hře je často i velká legrace, když se děti snaží znázornit i výškové poměry pohoří.

TIP: Hodí se propojit tuto aktivitu s modelem řek ČR.

TIP: Pokud bude děti bavit, mohou si vystřihnout šablonu ČR a najít co nejzajímavější mapu ČR. (Tento tip na hru vymyslel p. uč. Milan Bárta)

STROMOVÁ TV

VÝZVA: Zklidnit se pohledem do zeleně a získat nový pohled na „obyčejné“ stromy.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: rámeček (dřevěný, papírový, vyrobený z větviček), provázky, tužku, papír, chuť se dívat

1. HLEDÁNÍ MÍSTA A VÝHLEDU
Na začátek této hry je přínosné vybrat místo, které je klidné, různorodé, příjemné. Může to být tajemná část zahrady, smíšený či listnatý lesík, břeh potoka, odlehlá část parku. Každé dítě si vyrobí nebo přinese svůj rámeček a s jeho pomocí hledá nejzajímavější výhled – záběr pro svou Stromovou TV.

2. STROMOVÁ TELEVIZE
Když ho děti najdou, připevní rámeček na větev či kmen, aby mohly nerušeně sledovat, co se v televizi děje. Je důležité, abychom tuto část udrželi v klidu a tichosti. Zážitek je pak pro děti (i nás velké) větší. Pak si můžeme místa projít, podívat se na všechny stromové (televizní) kanály a chvilku si vyprávět, kdo v nich co viděl.

TIP: Někdy si děti vyrábí i dálková ovládání pro své rámečkové televize (z šišek, kůry, dřívek).

3. TV NA CESTĚ
Cestou domů si děti můžou nechat rámečky po ruce a hledají další zajímavá místa a záběry. Kde jinde než v zelených ostrovech najdeme stromy, a můžeme tedy zapnout naši Stromovou TV. Děti se najednou dívají na stromy trochu jiným pohledem. Skvělé je objevit, kde si můžete „zapnout“ nejbližší Tree TV od vašeho domu, školy atd.

4. POZVÁNKA KE SLEDOVÁNÍ
Pokud děti chtějí, mohou namalovat pozvánku pro ostatní ke sledování jejich Stromové TV. Na papír namalují lákavý obrázek, co sledovaly, nebo přidají i text: popis, co vše viděli, největší objev, zážitek, dojem atd.

ŽELVÍ DOBRODRUŽSTVÍ

VÝZVA: Pojďme si zahrát hru, díky které si prožijeme život jedné zdánlivě obyčejné želvy. Možná si díky hraní uvědomíme, proč není dobré na dalekých cestách kupovat suvenýry z želvoviny, ochutnávat želví vajíčka a další suroviny z mořských želv, které jsou dnes kriticky ohroženy. 

Staňte se součástí příběhu želvího dobrodružství i u nás na českém pískovišti. Hru si opravdu můžete zahrát v ČR i na písečné pláži kdekoliv na světě

1. MOŘE NA PÍSKOVIŠTI
Zahrajte si venku hru ŽELVÍ DOBRODRUŽSTVÍ NA ČESKÉM PÍSKOVIŠTI  

2. LUŠTĚNÍ, MALOVÁNÍ, OBJEVOVÁNÍ
Stáhněte si další materiály a objevujte další informace o mořských želvách a ohrožení jejich života. Vzdělávací materiál Mořské želvy – maluj, lušti, pomáhej Vám i dětem přinese spoustu zajímavých informací nejen ze života želv, ale také o moři a o odpadu.

Pracovní listy rozvíjí kritické myšlení a vztah k přírodě. Pokud chcete vědět víc o ochraně mořských želv, navštivte web www.morskezelvy.cz – tato organizace už zachránila více než 2 600 000 želv a každý den přibývají další.

Věnují se také vzdělávání a rozvoji místních obyvatel. Učit o želvách můžete i starší žáky – třeba v matematice (grafy), v češtině (dílna psaní) nebo v přírodopise – jak na to najdete zde 

ŽIVOT U MOŘE

CÍL: Pozorovat a objevovat život na mělkých částech Středozemního moře. Vyzkoušet si badatelskou cestu i ve slané vodě.

VĚK: ZŠ, SŠ, MÍSTO: mělká moře, OBDOBÍ: v teplé části roku/ celoročně

POPIS LEKCE + pracovní listy

VZNIK ZKAMENĚLINY

CÍL: Vlastníma rukama si vyzkoušet a zažít, jak vznikají některé zkameněliny. Zjistit, co je pozitiv a co negativ zkamenělin.

VĚK: ZŠ, MÍSTO: lokalita s pískem, OBDOBÍ: celoročně

POPIS LEKCE + pracovní listy

JAK VZNIKÁ VRÁSA

CÍL: Zažít, jak vzniká vrása při pokusu i objevit vrásy v krajině kolem nás. Lépe porozumět dobrodružnému životu kamenů i vývoji některých pohoří. Najít odpověď na otázku, jak vznikly Alpy.

 VĚK: 1. stupeň ZŠ, MÍSTO: okolí školy, OBDOBÍ: celoročně

POPIS LEKCE + pracovní listy

PŘÍLIV A ODLIV

Pozorovat a zaznamenat změny mořské hladiny.  Sledovat změny hladiny nejen během dne, ale i odlišnosti mezi jednotlivými dny.

VĚK: ZŠ, MÍSTO: okraj moře, OBDOBÍ: celoročně

POPIS LEKCE + pracovní listy

PŘOČ kvetou tak brzy?

CÍL: Se zapojením vlastního uvažování objevit, proč některé rostliny kvetou tak brzy zjara a co jim to umožňuje. Venku objevovat nejen jarní květy, ale i souvislosti. Odhalit vztahy mezi bylinami, dřevinami i živočichy v jarním období. 
ČAS: 30 min, VĚK:  ZŠ (3.-9.tř.), SŠ, MÍSTO: okolí školy 

POPIS LEKCE + pracovní listy

JARO KVETE

CÍL: Sledovat a objevovat jarní aspekt u bylin i dřevin přímo v okolí školy. 

ČAS: 20–40 min, VĚK: MŠ, ZŠ, MÍSTO: okolí školy (kde je možné pozorovat dřeviny či byliny), OBDOBÍ: přelom zimy a jara

POPIS LEKCE + pracovní listy

PROBOUZENÍ PUPENŮ

CÍL: Prohloubit detailní pozorování jarních změn v přírodě skrze pupeny dřevin. 

ČAS: 20 min  (+ 10 min opakované pozorování), VĚK:  MŠ, ZŠ, SŠ, MÍSTO: okolí školy s běžnými dřevinami, OBDOBÍ: nejlépe jaro

POPIS LEKCE + pracovní listy

KRMÍTKO POD DOHLEDEM

CÍL: Zažít pozorování ptáků v praxi. Zmapovat ptáky v nejbližším okolí školy (kolem vytvořeného krmítka). ČAS: 40 min, VĚK: MŠ, ZŠ, SŠ, MÍSTO: okolí školy, OBDOBÍ: celoročně

POPIS LEKCE + pracovní listy

KRMÍTKO

CÍL: Vytvořit si „3D učebnici“ – naplánovat, postavit a umístit krmítko v okolí školy. ČAS: 30 min příprava + 30 min stavba, VĚK: MŠ, ZŠ, SŠ, MÍSTO: okolí školy (kde je vhodné a možné umístit krmítko), OBDOBÍ: celoročně (nejvhodnější podzim, zima)

POPIS LEKCE + pracovní listy

VODNÍ PTÁCI

CÍL: Zažít pozorování vodních ptáků přímo v terénu. Vidět určovací znaky a chování ptáků naživo. ČAS: 40 min + cesta na vhodnou lokalitu, VĚK: MŠ, ZŠ, SŠ, MÍSTO: okolí školy nebo lokalita, kde je možné pozorovat nejběžnější vodní ptáky, OBDOBÍ: celoročně

POPIS LEKCE + pracovní listy

PTAČÍ DETEKTIV

CÍL: Detektivně pátrat a objevit, kolik ptačích druhů je synantropních. ČAS: 40 min + cesta na vhodnou lokalitu, VĚK: MŠ, ZŠ, SŠ, MÍSTO: okolí školy, nebo místo s hustší zástavbou, OBDOBÍ: celoročně

POPIS LEKCE + pracovní listy

NA VĚTVI

Odhalme jedinečnost větví našich nejběžnějších dřevin. Objevme tvary, barvy a odlišnost, kterou často nechtěně přehlížíme. ČAS: 40 min (+ 20 min vyrábění – lze oddělit), VĚK:  ZŠ, SŠ, MÍSTO: okolí školy s běžnými dřevinami, OBDOBÍ: nejlépe mimo vegetační sezónu, ale lze celoročně

POPIS LEKCE + fotopříloha

ŠKVORNÍK

V nejbližším okolí školy lze nejen pozorovat a učit se o bezobratlých, díky budování krmítek, domků a úkrytů mohou dospělí i děti získat hlubší vztah a respekt k malým sousedům. ČAS: 30 minut, VĚK: MŠ, 1. - 6. třída ZŠ, MÍSTO: okolí školy se stromy, keři, rostlinami. OBDOBÍ: výroba celoročně, pozorování ve vegetační sezóně

POPIS LEKCE + fotopříloha

PLANETY

CÍL: Tvořit z přírodnin vlastní modely planet. Objevovat planety naší sluneční soustavy více smysly než jen zrakem na obrázku. Vyzkoušet si „život“ a dráhy planet. ČAS: 40 minut až 2hod. (dle výběru aktivit), VĚK: 1. - 7. třída ZŠ, MÍSTO: lokalita kolem školy s možností tvořit z přírodnin

POPIS LEKCE + fotopříloha

MÍRY PLANET

CÍL: Objevit skutečné poměry velikostí planet a Slunce. ČAS: 30 minut (dle výběru aktivit), VĚK: 1. - 7. třída ZŠ, MÍSTO: lokalita kolem školy s možností tvořit z přírodnin, OBDOBÍ: celoročně.

POPIS LEKCE + fotopříloha

Vzdálenosti PLANET

CÍL: Objevit skutečné poměry vzdáleností v naší sluneční soustavě. Zjistit, že planety nejsou těsně kolem slunce, jak vidíme na většině obrázků. Na konkrétních příkladech si lépe představit PROSTOR mezi planetami. ČAS: 30 -60 minut, VĚK: 1. - 7. třída ZŠ, MÍSTO: lokalita kolem školy s možností tvořit z přírodnin

POPIS LEKCE + fotopříloha

LIDSKÉ TĚLO VENKU

CÍL: Objevovat vlastní tělo všemi smysly, moci se dotknout svých kostí, použít to, co už vím, v praxi a vše spojit se zážitkem a emocemi. (ZÁŽITKOVÁ LEKCE – je přínosné, pokud děti již téma lidského těla trochu znají) ČAS: 30 minut, VĚK: 2. - 6. třída ZŠ, MÍSTO: lokalita s odlišnými druhy běžných dřevin OBDOBÍ: vegetační sezóna

POPIS LEKCE + fotopříloha

KOSTRA NA CHODNÍKU

Rychlejší varianta, kterou ale nelze odnést domů. Stačí když děti např. ve dvojici či trojici obkreslí sebe křídou. Získají siluetu, kterou mohou vyplnit větvičkovými kostmi, či listovými orgány. Vše je rychle hotové. Někdo skupiny svou postavičku i nakrmí bobulemi.

VE VODĚ TO ŽIJE

CÍL: Prozkoumat tajemná místa, kam slunce téměř nesvítí. Objevit a určit živočichy, které vídáme spíš na obrázcích v učebnici.

ČAS: 30 minut, VĚK: MŠ, ZŠ, SŠ, MÍSTO: prostor, kde jsou kameny v půdě, větve, či vrstva listí, OBDOBÍ: nejvhodnější je vegetační období, krom mrazu celoročně

POPIS LEKCE + pracovní listy

ŽIVOT VE STÍNU

CÍL: Prozkoumat tajemná místa, kam slunce téměř nesvítí. Objevit a určit živočichy, které vídáme spíš na obrázcích v učebnici.

ČAS: 30 minut, VĚK: MŠ, ZŠ, SŠ, MÍSTO: prostor, kde jsou kameny v půdě, větve, či vrstva listí, OBDOBÍ: nejvhodnější je vegetační období, krom mrazu celoročně

MODELY BEZ OBRATLŮ

CÍL: Lépe poznat vybrané bezobratlé živočichy. Zkoumat tvary, barvy, detaily. Prohlubovat porozumění i vztah. Rozvíjet kreativitu při využívání přírodnin v okolí.

ČAS: 10 - 40 minut, VĚK: MŠ, 1. – 7. třída ZŠ, MÍSTO: místo, kde je možné použít přírodniny pro tvoření, OBDOBÍ: celoročně

LISTOVÁ LEPORELA

CÍL: Díky výrobě leporela hledáme různé tvary listí, určujeme je a díky domalovávání sledujeme detaily ve tvaru, velikosti i zbarvení.     

ČAS: 30 minut, VĚK: 2. - 9. třída ZŠ, (MŠ, SŠ), MÍSTO: lokalita s odlišnými druhy běžných dřevin, OBDOBÍ: vegetační sezóna, POMŮCKY: papíry A5, nůžky, lepenka, či lepidlo, určovací klíče, pastelky, psací potřeby (podložky)

LISTOVÉ PEXESO

CÍL: Skrz hledání, výrobu a hraní listového pexesa, sledujeme krásu i tvary listí. 

ČAS: 20 minut, VĚK: MŠ, 1. - 6. třída ZŠ, MÍSTO: lokalita s odlišnými druhy běžných dřevin, OBDOBÍ: vegetační sezóna, POMŮCKY: nastříhané čtvrtky či kartón, lepidlo či lepenka, (podložky)

SVĚTOVÉ STRANY

CÍL: Umět se dívat a určit světové strany díky pozorování míst kolem školy i díky sestavení listového kompasu. 

ČAS: 40 minut, VĚK: 3. - 9. třída ZŠ, SŠ, MÍSTO: kdekoli, nebo ideálně místo, které může naznačit světové strany, OBDOBÍ: celoročně, POMŮCKY: pracovní listy, magnet, mapu okolí školy, do skupin jehlu či špendlík, (ručičkové hodinky)

STROMOVÁ KLIMATIZACE

Vyzkoušejte si svižné badatelsky orientované učení venku. Porovnejte vliv stromu a slunečníku v horkém dni. Odvoďte, proč se prostředí liší. Krátká ilustrativní lekce, kterou lze rozšířit i na měření vlhkosti nebo na fotosyntézu.

čas: 30 minut, věk: 4. -8 . třída ZŠ, místo: prostor na slunci a pod stromem

PŘEDPOVĚĎ POČASÍ

Cíl lekce: Rozvinout vnitřní motivaci dětí pro sledování změn v přírodě. Vyrobit si meteo-pomůcky zdarma.

čas: 30 minut - 3 hodiny (záleží, co a kdy budete vyrábět, lekce se dá rozdělit), věk: 1. -6 . třída ZŠ, místo: prostor venku - kde lze pohodlně měřit a vyrábět

STOPOVÁNÍ

Vytiskněte určovací klíč a zmapujte, kdo vám kolem školy zanechává stopy. Nejen otisky v bahně, můžete zkoumat i jiná pobytová znamení. Okousané šišky, oříšky či bobky.

Věk: MŠ - 6. třída ZŠ, čas: 20 - 40 minut , kdy: celoročně (i na sněhu), pomůcky: určovací klíče (lupy)

mezera

 

mezera

IZOLACE SNĚHU

Rychlé pozorování, které se také dá postavit jako badatelsky orientovaná lekce. Cílem je porovnat různé materiály, jak odráží sluneční paprsky, jak se zahřívají i jak izolují. Na sněhovou pokrývku položíme během slunného dne několik druhů materiálů (látku, alobal, kartón, dřevo, papír). Pak už jen sledujeme vývoj tání sněhu. Pod jakým materiálem odtává sníh nejrychleji? Který materiál je naopak největší izolant? Co vše ovlivňuje tání sněhu?

věk: MŠ - 6. třída ZŠ, čas15 minut úvod + 20 minut rozbor, kdy: slunné dny se sněhem, pomůcky: slunce, sníh, různé druhy materiálů, tužka, papír

CO SE POTOPÍ

Jednoduchý pokus, který se opět může proměnit v badatelsky orientované učení. Stačí málo. Na začátku se ptát, naslouchat, nechat čas přemýšlet, pak zkoušet, objevovat, plánovat, dokumentovat, hodnotit i prezentovat. Vyzkoušejte ten rozdíl.

věk: MŠ - 4. třída ZŠ, čas: 30 - 40 minut, kdy: celoročně (pokud nemrzne)

METODIKA LEKCE + PL již brzy

LEDOVÁ ZRCÁTKA

Snadný test, jak se chovají různé přírodní materiály, když zamrznou. Postup je rychlý. Důležité je vybrat dny, kdy přes noc mrzne. Připravit nádoby (plastové či kovové mísy nebo mističky). Na jejich dno naskládat různorodé přírodniny. Můžete přidat i např. korek, plast, křídu atd. Když je hotovo zalijeme dno vodou, minimálně 3 cm silnou vrstvou. Pak necháme na vhodném místě přes noc zamrznout. Zkoumáme další den. Pokud chceme zrcátka i na ozdobu, můžeme nechat zamrznout na jednom okraji provázek, jako poutko.

věk: MŠ - 5. třída ZŠ, čas: 1. den 20 minut + 2. den 15 minut, kdy: když venku mrzne, pomůcky: nádoby, přírodniny, voda, mráz 🙂

SLUNEČNÍ HODINY

Najděte místo, kam svítí slunko celý den. Umístěte cokoli, co bude vrhat jasný stín (hřebík, tužku, větev), a zaznamenávejte (kameny, klacíky, křídou) první den pomocí hodinek čas vždy v celou hodinu. Druhý den už lze jen kontrolovat, nebo se již časem řídit. Jednoduchý pokus může odstartovat velké téma slunečních paprsků. Proč se liší délka stínů během dne? Atd.

věk: MŠ - 6. třída ZŠ, čas: úvod 15 minut + vždy 5 minut při jednotlivých měření, kdy: slunné dny (i na sněhu), pomůcky: slunce, hodinky, přírodniny

Venku se můžeme učit systematicky po celý rok.

S metodickými postupy a materiály, které prověřily tisíce škol z celého světa. Vyberte si, co nejvíce prospěje vaší škole či třídě.

Sněží? Nebo teprve bude? Rozhodně využijte všestranně použitelné bílé pomůcky až napadají. Vyzkoušejte je, než roztají. Vyrazit…
V tomto článku přinášíme 8 otázek, na které se učitelé i ředitelé škol ptají nejčastěji.  S odpověďmi nám pomohla Mgr.…
Autorka článku: Zdeňka Černá Většina z nás se v dnešní době asi shodne na tom, že je…
Někdy je těžké odtrhnout děti od obrazovek, a to i například ve škole o přestávkách. Mobil, tablet, počítač jsou pro…