ŽIVOT V MOŘI

CÍL LEKCE:

Pozorovat a objevovat život na mělkých částech Středozemního moře. Vyzkoušet si badatelskou cestu i ve slané vodě.

VĚK: ZŠ, SŠ, MÍSTO: mělká moře, OBDOBÍ: v teplé části roku/ celoročně

 

POMŮCKY

Lupa, pracovní listy, tužka, papír, případně šnorchl, brýle a ploutve

1. MOŘSKÝ ODHAD

Do pracovního listu si každé dítě nebo skupina zakreslí a zapíše to, co si myslí, že žije v mělkých částech mořského pobřeží. Je přínosné nejen si své odhady říct, ale i zapsat pro pozdější porovnání.

2. POZOROVÁNÍ ŽIVOTA

Skupiny dětí vyrazí v domluveném prostoru na pozorování. Mohou zakreslovat a zapisovat, co a jak hluboko vidí živého na mořském dně. Skupiny si mohou i rozdělit části dna. Pokud se můžete na místo vracet, je skvělé si poznamenat i výšku hladiny a čas. Pak můžete porovnávat, jaký je život při přílivu a jaký při odlivu.

3. SLANÉ OTÁZKY

Skupiny se mohou sejít a společně porovnávat, co a kde objevily. Teď jen vhodný čas i k mapování, co víme o životě jednotlivých organizmů. Víme, kdo koho loví, co kdo jí, kdo je aktivní v noci, kdo ve dne. Co jsou rostliny, co houby, co organizmy.

4. MOŘSKÉ OHLÉDNUTÍ

Společně se ohlédneme a zhodnotíme, co jsme si zakreslili a zapsali v úvodu lekce do pracovního listu a co jsme objevili v reálném moři.

UPOZORNĚNÍ

Snažíme se o šetrné bádání. Co nejvíce pozorujeme v přirozeném prostředí. Pokud je to nutné, můžeme pozorovat i jemně nalovené organizmy, které ale co nejdříve vracíme do míst, kde jsme je ulovili. I nalezené zbytky mušlí, ježovek atd. po prohlédnutí, zakreslení/ vyfocení vracíme zpět do moře. Dnes není dovoleno od moře odvážet divoce sebrané zbytky lastur i schránky ježovek.

LEKCE VE SLADKÉ VODĚ

Nejedete k moři? Doporučujeme vyzkoušet lekci Ve vodě to žije nebo Modely bez obratlů.

LEKCE VE VODĚ TO ŽIJE

VZNIK ZKAMENĚLINY

CÍL LEKCE:

Vlastníma rukama si vyzkoušet a zažít, jak vznikají některé zkameněliny. Zjistit, co je pozitiv a co negativ zkameněliny.

VĚK: ZŠ, MÍSTO: lokalita s pískem, OBDOBÍ: celoročně

POMŮCKY

 

Mušle, písek, pracovní list, krabička

1. OTISK

Stačí vzít mušli a otisknout do písku. Děti mohou testovat do jakého písku se otisknou mušle nejlépe - zda do suchého, vlhkého nebo mokrého. Také je přínosné porovnávat jak různé mušle tvoří různé otisky. Nejlépe se hodí např. srdcovka.

2. ZASYPÁNÍ

Děti si mohou vyzkoušet i jak vzniká jádro zkameněliny. Mohou zasypat do vlhkého písku celou mušli. Lehce ze shora na písek zatlačit a počkat až písek vyschne. Pak lze opatrně vyjmout jako jádro zkameněliny.

3. POZITIV A NEGATIV

Pokud se dětem podaří vyjmout „jádro“ zkameněliny mušle, mohou vidět negativ – otisk, který zůstane po mušli v písku i pozitiv zkameněliny, část která jakoby vystupuje z písku ven.

FOTOPŘÍLOHA:

JAK VZNIKÁ VRÁSA

CÍL LEKCE:

Zažít, jak vzniká vrása při pokusu i objevit vrásy v krajině kolem nás. Lépe porozumět dobrodružnému životu kamenů i vývoji některých pohoří. Najít odpověď na otázku, jak vznikly Alpy.

 VĚK: 1. stupeň ZŠ, MÍSTO: okolí školy, OBDOBÍ: celoročně

POMŮCKY

 písek, papíry, průhledná krabička pro každou skupinu, fixy

1. JAK VZNIKÁ VRÁSA

Jak vznikají vrásy? Jaká síla překlopí velké masy hornin? Každý se zkusí na chvilku zamyslet a zapsat/zakreslit svůj odhad, jak vznikají vrásy. Společně sdílíme své typy, ale nehodnotíme, co je a není správné. Jen zaznívají různé názory a startuje se vnitřní motivace, která chce zjistit, jak je to tedy doopravdy.

2. UKLÁDÁNÍ

Děti se rozdělí do skupin a vyzkouší si pokus se vznikem vrásy. Učitel všem předvede ukázkový pokus, který okomentuje. Nejdříve ukáže, jak se postupně ukládají vrstvy sedimentů (nejčastěji na mořském dně). Do průhledné krabičky vloží nejprve k jedné stěně kolmo karton. Pak nasype tenkou vrstvu písku, na ni vloží papír. Přidá další tenkou vrstvu písku a další papír. Stačí 2-4 vrstvy papíru + písek.

3. VRÁSNĚNÍ

Na uložené vrstvy zatlačíme z boku kartónem. Tento pohyb představuje tlak kontinentálních desek, které na sebe tlačí a na některých místech naší planety díky tomu vznikají celá pohoří (např. Alpy, Himaláje). Pokud se dětem pokus povede, mohou vidět, jak jednotlivé vrstvy po stlačení vytváří vrásy. Ne vždy se dětem pokus vydaří. Mohou ho zkusit znovu nebo se podívat na výsledek jiné skupiny. Vzniklé vrásy si mohou zakreslit do pracovního listu.

4. VRÁSY V TERÉNU

V oblastech kolem Středozemního moře máme často příležitost zahlédnout různě ukloněné vrstvy hornin (nejčastěji vápence). Můžeme tedy během cest s dětmi hledat co nejvíc zvednuté či zvrásněné vrstvy u moře nebo i během cesty k moři. Celé Alpy byly zvednuty právě díky tlaku Africké desky na Euroasijskou desku. Tento tlak desek zvrásnil sedimenty, které se původně ukládaly na mořském dně.

POZNÁMKA

Podobně jako Alpy vznikly i Tatry a Himaláje. V Himalájích Indická deska stále tlačí na Euroasijskou desku a vzniká největší pohoří na souši. Tento tlak stále trvá. Vrchol Himalájí by se stále zvyšoval, kdyby nebyl narušován erozí vnějších geologických dějů (větru, deště, mrazu atd.)

VIDEO: VRSTVY V TLAKU (0:50)

VIDEO: TEKTONIKA (7:05)

VIDEO: VRÁSNĚNÍ (1:20)

PŘÍLIV A ODLIV

CÍL LEKCE:

Pozorovat a zaznamenat změny mořské hladiny.  Sledovat změny hladiny nejen během dne, ale i odlišnosti mezi jednotlivými dny.

VĚK: ZŠ, MÍSTO: okraj moře, OBDOBÍ: celoročně

POMŮCKY

Kameny, tužka/ fix , hodinky

1. PŘÍLIV

Pokud můžeme, během dne sledujeme hladinu a cca každou hodinu označíme výšku hladiny. Například vložíme kámen s nadepsanou hodinou na místo, kam mořská voda právě dosahuje. Postupně můžeme sledovat, jak voda stoupá.

2. SÍLA PŘÍLIVU

Můžete vyzkoušet i sílu přílivu. Postavit z písku, kamenní, či dřívek pevnost a sledovat jak dlouho odolá sílícímu přílivu. 

3. ODLIV

Je skvělé pokud můžeme sledovat nejen příliv, ale i odliv. Opět můžeme zaznamenávat čas a místo, kam hladina zasahovala. Přínosné je porovnávat i výšku přílivu během více dní. I to se může výrazně lišit.

TIP

Krom hladiny vody sledujte, i jak se živočichové a rostliny přizpůsobují životu při odlivu. Místo, kde se střídá příliv a odliv bývá náročné pro přežití. Někdy je tu sucho, ostré slunko vypařuje zbytky mořské vody a tak je tu velká slanost a teplota. Jindy jsou tu velké vlny a síla voda při přílivu.

LÁKÁ VÁS BÁDÁNÍ?
Objevte web badatelé.cz

Venku se můžeme učit systematicky po celý rok.

S metodickými postupy a materiály, které prověřily tisíce škol z celého světa. Vyberte si, co nejvíce prospěje vaší škole či třídě.

Nejnovější články

Velmi často dostáváme otázku, jak učit ve městě? Kam vyrážet, když jsou kolem nás jen ulice, silnice,…
Přeneste se na chvilku na vlnách svých vzpomínek do dětství. Zkuste si vybavit svou nejoblíbenější hru venku.…
Už potřetí mohou školy využívat evropské peníze z tzv. šablon (z Operačního programu Jan Amos Komenský, OP JAK).…