ČÍSLA VENKU

Svět venku nabízí matematiku v praxi.

Objevujte venku nejen čísla, ale i geometrii v prostoru a statistiku.

1 METR - RYCHLO MĚŘENÍ

VÝZVA:  Co kolem nás je dlouhé jeden metr? Kolik se vejde decimetrů do metru? Jak dlouhých je deset metrů? Můžeme o tom chvilku diskutovat, hledat a porovnávat naše představy, a pak se rychle vrhnout na skutečné měření v následujícím kroku.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: provázek, delší proutek, nůž či zahradnické nůžky, krejčovský či stavební metr (pravítko), chuť objevovat

JAK NA TO:  Nejdříve zkusíme odhadnout: kolik je jeden metr? Každý to může ukázat na svém těle nebo ve svém okolí. Pak si každé dítě připraví proutek nebo provázek 1 m dlouhý. Nechme co nejvíc měření a vyrábění na dětech. Hurá, máme svůj vlastní metr, můžeme se vrhnout do měření. Děti mají několik výzev:

1. vrátit se ke svému odhadu (jak velký je 1 metr) a porovnat, jak se trefily
2. změřit, kde na svém těle mají výšku 1 m
3. rozběhnout se po okolí, hledat a ptát se: Co je přesně 1 m veliké, co je větší a co je menšíí?
4. pomocí provázku můžeme změřit i obvod např. stromu či stolu
5. pokud máte víc druhů metrů a přístrojů k měření, je skvělé dětem ukázat různé pomůcky a způsoby měření
6. víc proutků či provázků dovoluje tvořit různé cesty, obrazce a labyrinty
7. co dalšího děti s provázkem a proutky vymyslí? Nechte jim dost času na řádění a hraní venku

1 m2 = METR ČTVEREČNÍ

VÝZVA:  V praxi si změřit a vyzkoušet, jaký je rozdíl mezi 1 metrem a 1 metrem čtverečním. Vlastníma rukama vytvořit metr čtvereční pomocí proutků, látky či kartónu. Vyzkoušet si venku odhadnout a potom změřit, kolik čtverečních metrů mají plochy kolem nás. 

CO BUDEME POTŘEBOVAT: provázek či stužku alespoň 4 m dlouhou, delší proutky, nůž či zahradnické nůžky, krejčovský či stavební svinovací metr či velké pravítko, látku, fixy, tužku, (křídy), chuť měřit

JAK NA TO:  Podle počasí můžeme vyrábět uvnitř a ven vyrazit až měřit. Ale pokud to jen trochu jde, je lepší vyrazit ven i na vyrábění. Učení i vyrábění venku nabízí řadu výhod, včetně toho, že na čerstvém vzduchu a při výhledu do zeleně náš i dětský mozek lépe pracuje. Nezapomínejme ani na důležitou roli hry, nechme děti venku vyřádit, proběhnout, svobodně vyhrát. (Například při měření a stříhání z látky část dětí zůstane u stříhání či malování, k měření se vrátí později).

1. ODHAD
Ať děti zkusí na písku, v hlíně, křídou na chodník, pomocí větviček či kamínků na zem vyznačit prostor jednoho metru čtverečního. Jak přesný bude náš odhad?

2. OBVOD
Pomocí dlouhého provázku, 4 kolíčků z větviček a metru vytvoříme na zemi metr čtvereční. Co nejvíc práce nechme na dětech. Ať vymyslí, jak zatlouct kolíčky, jak zavázat provázek atd. Jen jim pomožme pohlídat pravé úhly, kdyby se jim metr až příliš „rozběhl“. V závěru můžeme rychle probrat, co jsme vytvořili a co jsme zjistili. Jaký je obvod jednoho metru čtverečního?

3. OBSAH
Už jsme zkušení a můžeme se vrhnout na větší výzvu. Na větší látku, například staré prostěradlo (raději né moc pružné), nakreslíme jeden metr čtvereční. Jak to udělat? Opět nechte iniciativu na dětech a pomáhejte na vyzvání nebo jen pokud opravdu není jiná cesta. Nakreslený čtverec si ještě zkontrolujeme a můžeme stříhat. Děti vytvořily metr čtvereční. Tedy obsah čtverce o velikosti stěny 1 metr.

4. MĚŘENÍ
Hurá do terénu měřit. Jak velké je pískoviště? Kolik metrů čtverečních má záhonek? Vždy s dětmi nejprve odhadujte a až pak se vrhněte na ověřování. Tam, kde se může kreslit, se bude dětem hodit křída, kterou si mohou označit jednotlivé metry čtvereční a až pak je sečíst. Pokud to děti nenapadne samotné, pošlete je změřit i kmeny stromů, sebe, okna atd.

ROZŠÍŘENÍ:
OSTROV Vyzkoušejte, kolik lidí se vejde do jednoho metru čtverečního – stojících, sedících, ležících atd.
ZLOMKY Děti si mohou svůj metr čtvereční rozdělit na polovinu, čtvrtinu, třetinu atd. a zopakovat si díky tomu i zlomky.

1 dm2 = DECIMETR ČTVEREČNÍ

VÝZVA: Vlastníma rukama si vyrobit pomůcku k měření. Vyzkoušet si venku odhadnout a potom změřit, jak velký je jeden decimetr. V praxi si změřit a vyzkoušet, jaký je rozdíl mezi jedním centimetrem čtverečním, jedním decimetrem čtverečním a jedním metrem čtverečním.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: kartón, nůž či nůžky, tužka, pravítko či metr, chuť měřit

JAK NA TO:  Při vyrábění pomůcky pro měření 1 decimetru můžete, podle počasí, vyrábět uvnitř a ven vyrazit až měřit. Ale pokud to jen trochu jde, je lepší vyrazit ven i na vyrábění. Učení i vyrábění venku nabízí řadu výhod, včetně toho, že na čerstvém vzduchu a při výhledu do zeleně náš i dětský mozek lépe pracuje. Ani dnes nezapomínejme na důležitou roli hraní, nechme děti venku vyřádit, proběhnout, svobodně vyhrát.

1. ODHAD
Ať děti zkusí na písku, v hlíně, křídou na chodník, pomocí větviček či kamínků na zem vyznačit prostor jednoho decimetru čtverečního. Jak přesný bude náš odhad?

2. VÝROBA
Na kus pevného kartónu (nebo čtvrtky) si naměříme 1 decimetr čtvereční. Tedy děti můžou odhadnout, jak velkou stranu bude mít čtverec, který musí naměřit. Když mají hotovo, je třeba čtverec vystřihnout či lépe vyříznout. Co nejvíc práce nechme na dětech, jen menším raději asistujte při vyřezávání. Někdy i starší potřebují pomoct s tím, jak si nastavit kartón, využít okraj stolu, díru mezi prky či podložit při vyřezávání atd. Je dobré jen ukázat a nechat na dětech, ať postupně rozvíjí jemnou motoriku a práci s nářadím.

3. MĚŘENÍ
Úkol je jednoduchý, najít co se vejde do jednoho decimetru čtverečního. Kolik šišek? Jak velká kytka? Kolik kamenů? Děti i dospělí mohou pobíhat po okolí a hlásit si objevy.

4. CENTIMETR ČTVEREČNÍ
Pokud máte chuť, vyzkoušejte si stejný postup pro centimetr čtvereční. Nejprve naměřit čtverec, vyříznout a hurá měřit. Jak velký je květ sedmikrásky? Děti samozřejmě hledají to nejzajímavější. Tak jsme například zjistili, že bobky Shetlandských oveček se vejdou do jednoho centimetru čtverečního.

ROZŠÍŘENÍ:
POROVNÁNÍ Pokud již máte vyrobený jeden metr, porovnejte velikosti a na látku si nakreslete jeden decimetr čtvereční i centimetr čtvereční. Děti uvidí jasný rozdíl ve velikostech těchto jednotek.
DOMA Po návratu z venku prozkoumejte i domácnost. Jak máte velké dlaždičky, vzory na šátku, obrazy, monitor atd.

MĚŘÍME 1 AR

VÝZVA: Zkusit změřit a vidět, jak velký je ve skutečnosti 1 AR. Děti někdy ani netuší, že podobná jednotka existuje. A ty, které to vědí, si ji dovedou těžko představit. Přitom měření jednoho aru nabízí nejedno dobrodružství. Pokud nemáte velké pásmo, můžete přijmout výzvu a postavit si vlastní měřící zařízení, díky kterému naměříte jeden ar za pár minut.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: delší pevnější pruty/větve, provázek, metr, nůž či zahradní nůžky, chuť tvořit

JAK NA TO:  Naši předci byli velmi moudří a vynalézaví. Inspirujme se od nich. Znáte  sáhoměr? Pomůcku, která se využívala dříve při měření například polí. Víte jak dlouhý je sáh? (Sáh je odvozený od rozpětí paží dospělého člověka. Rozpětí rukou je stejné jako výška, tedy 1 sáh = výška dospělého člověka. V Čechách – 1,79 m, ale v Číně jen 1,66 m a v Anglii 1,83 m). Sáhoměr pomáhal rychlému měření na delší vzdálenosti. My využijeme jeho konstrukci a postavíme si „metroměr“ pro námi používanou jednotkou metr. Pro zajímavost: Až koncem 18. století byla mezinárodně dohodnuta jednotka 1 metr (délka poledníku = vzdálenost od pólu k rovníku) : 10 000 000). 

1. VÝROBA
Bude potřeba sehnat si 4 pevné, rovné větve. Ty svážeme do trojúhelníku tak, aby dolní rozpětí větví bylo od sebe vzdáleno přesně jeden metr. Hodí se, aby jedna větev/proutek byl delší a nahoře vyčníval, jako pohodlné držadlo, kolem kterého se naše měřidlo bude točit. Je důležité dobře utáhnout provázky, aby se rozměr jednoho metru mezi proutky neměnil.

2. ODHAD
V rovném velké prostoru zkusme nejprve odhadnout, jak velký je podle nás jeden ar. Tedy čtverec 10 x 10 metrů. Náš odhad si můžeme vyznačit batohem, kameny, či jinak.

3. MĚŘENÍ
Vyznačíme si počáteční roh čtverce (batohem, kamenem, šátkem atd.). Od tohoto místa měříme jedním směrem 10 metrů. Tedy 10x otočíme náš měřící přístroj. Stačí pohodlně jít, držet měrku za nejdelší větev a otáčet měrku v ruce. Po 10 metrech/10 přetočeních vyznačíme druhý vrchol čtverce. Teď bude důležité udržet pravý úhel při měření další stěny čtverce. Pokud si nejsme jistí, můžeme využít opět fígl našich předků, zahradníků. Vezmeme si provaz, který svážeme do kruhu a rozdělíme ho na 12 stejných části, můžeme si je označit uzlíky nebo fixou. Z tohoto svázaného provazu pomocí uzlíků vytvoříme pravoúhlý trojúhelník. Jak dlouhé bude mít stěny? (Nejdelší stěna – přepona je dlouhá 5 uzlíků a stěny, které mezi sebou uzavírají pravý úhel, jsou dlouhé 3 uzlíky a 4 uzlíky.). Nemusíme měřit na milimetry přesně, ale měl by nám vzniknout na konci měření opravdu čtverec 10x10metrů.

4. PROSTOR
Hurá, podařilo se nám označit 1 AR. Můžeme porovnat náš odhad a měření a hlavně, teď si ho musíme dostatečně zažít, jak je to velký prostor? Jak rychle ho oběhneme? Jak rychle přeběhneme? Kolik skoků musím udělat, abych přeskákal 1 ar? Kolik látky by bylo potřeba pro překrytí 1 aru? Nechte děti opět dostatečně vyřádit a užít si uvolnění po náročné myšlenkové práci.

LITR a KUBÍK VENKU

VÝZVA: Lépe si představit jak „velký“ je jeden litr a jeden kubík. Opět procvičit hlavu i prsty při vyrábění a měření venku. Pomocí pár větviček získat lepší prostorovou představivost i zkušenost, co se vejde do jednoho litru a jednoho kubíku.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: větvičky/klacíky, metr, provázky/drátky, (zahradnické) nůžky/nůž

1. ODHAD V terénu se děti nejprve pokusí odhadnout, co je velké (neboli co má objem) jeden litr a jeden kubík. Děti mohou bezpečně tipovat (jeden litr může mít např. kámen u cesty nebo kus patníku), my velcí nehodnotíme možnosti, jen se ptáme a společně hledáme co nejpřesnější odhad.

2. KRYCHLE 1 LITR
Jak velký je jeden litr v krychli? Pro některé děti jsou představy v prostoru a převody jednotek snadné, pro jiné je to velmi náročné. Vyrobit si krychli o straně 10 cm může pomoci k pochopení, že litr je 1 dm3. Děti venku nastříhají suché tenké větvičky nebo pár čerstvých proutků (šetrně). Pokud budete spojovat krychli drátky, doporučujeme větvičky, které mají uvnitř přirozenou dutinku vyplněnou pěnovou dření (např. bez).

3. KOLIK MÁ KRYCHLE STRAN A ROHŮ
Nejprve děti zkusí vymyslet, kolik budou potřebovat větviček na čtverec a kolik na krychli. Pak si připraví větvičky: pokud je budou spojovat drátky, potřebují je dlouhé přesně 10 cm, pokud provázkem, musí být delší, aby bylo kde zavazovat. Kolik bude třeba drátků/provázků? Drátky je vhodné mít tak dlouhé, aby nevypadávaly. Děti si sestaví nejprve dva čtverce, které nakonec spojí čtyřmi proutky/ hranami.

4. KRYCHLE 1 KUBÍK Jak velký je kubík? Kolik se nás vejde do jednoho kubíku? Víme, že je to jeden metr krychlový, čeká nás tedy stavba krychle. Připravíme si 1 m dlouhé větve (děti vypočítají, kolik jich bude třeba). Nejlepší je opět využít větve s přirozeně dutým stonkem (bez), pak je možné spojit je drátem, který se vsune dovnitř. Snadnější práce je s lehce ohebným drátem, ale pak krychle sama o sobě nestojí a je třeba ji přidržovat. Pokud chcete krychli pevnější, můžete si připravit delší větve a v rozích je svázat nebo část větví zapíchnout do země. Kolik se vás vešlo dovnitř?

5. OHLÉDNUTÍ
V závěru aktivity se ještě vrátíme ke svým odhadům z úvodu. Co kolem nás má objem jeden litr a jeden kubík? Jaký odhad byl nejblíže? Co nás nejvíc překvapilo? Máme už jasnější představu, co je to 1 litr a 1 kubík?

ZLOMKY VENKU

VÝZVA: Pomocí přírodnin otestovat, jak si se zlomky hrát, měřit, dělit a užít si u toho radost a pohyb venku.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: Nepotřebujete speciální pomůcky, stačí přírodniny, pro některé aktivity se hodí pastelky, křída a případně i provázky, nůž či zahradní nůžky

1. ZLOMKY – ZLOMÍ CELEK
Na úplný začátek se hodí dělení s klacíky. Hra pomáhá dětem pochopit, co to vůbec zlomky jsou. Vyzkouší si v praxi, jak se celek – suchá větvička – zlomí na části, například na dvě poloviny. Ideální je zastavit se někde na kraji lesíka či křovin, kde je dostatek drobných suchých větví. Případně lze na podzim použít i suché pevnější stonky bylin. Pokud máme klacíků dost, lámeme je na poloviny, třetiny, čtvrtiny atd. Je-li jich málo, stačí zlomit jen jednou, a pak si ukazovat, nebo označit pastelkou/křídou. Můžeme přidat i náročnější výzvy, např.: Jak dlouhá bude jedna desetina z klacku dlouhého jeden metr?

2. BAREVNÉ TYČKY
Hra může navazovat na předchozí, jen děti (samy či ve skupinách) zkusí označit nejběžnější zlomky na větvičkách, které najdou v okolí. Pracovat mohou pomocí větví, metru, pravítka, ale neoblíbenější bývá provázek. Výsledné tyčky pak používáme jako hádanky. Každý (jednotlivec/dvojice/skupina) si vylosují jednu a zkusí určit, jaké zlomky jsou na tyčce vyznačeny. Takto vyrobenou sadu větviček si můžeme vzít i zpět pod střechu a další dny hru opakovat. Ještě lepší ale je schovat si ji venku na tajné místo. Je to příležitost vyrazit zase ven – na kontrolu a zopakování.

3. DĚLENÍ SVAČINY
Na závěr (či v průběhu) zlomkové výpravy se hodí předat dětem vhodnou svačinu v celku, ať ji rozdělí na dva, tři, čtyři či více dílů. Dobře se dělí velký koláč, štrúdl, bábovka, sušenky, kupa oříšků, jablka atd.

ZLOMKY VE SKLENICI

VÝZVA: Zažít dělení zlomků na vlastní oči ve vlastní sklenici. Za pomoci vody či písku zjistit, jak se dělí i sčítají zlomky.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: dostatek stejně velkých pevných sklenic (ideálně zavařovaček), vodu, písek, fixy, kamínky, (přírodniny na obarvení vody – hlína, kurkuma, řepa atd.), chuť přelívat či přesypávat

1. ZLOMKY VE SKLENICI
Stačí mít dostatek průhledných sklenic (6–10) a písek nebo vodu (voda je lepší, je téměř nestlačitelná). Úkol je jednoduchý: postupným přeléváním/přesypáváním získat sklenice s obsahem 1, 0, ½ (pomocí dvou sklenic), 1/3 (pomocí tří sklenic), ¼ (polovina na půl), můžete i 1/6 (polovina z třetiny), 1/8 (polovina ze čtvrtiny) atd. K označení sklenic lze použít kameny nebo je jednoduše popsat fixem.

TIP: Pokud používáte vodu, doporučujeme ji obarvit (hlínou, kurkumou, šťávou z červené řepy atd.), lépe se s ní dětem pracuje.

2. VÝZVA PRO ZKUŠENĚJŠÍ
Pokud práci se zlomky děti zvládají, můžete ukázat sčítání zlomků. Třeba na následující problémové úloze: Chceme vytvořit 5/6. Tento zlomek se dá rozdělit na 4/6 (čili 2/3) a 1/6 (polovina z 1/3), nebo 3/6 a 2/6 a slít pak obsah sklenic dohromady. Pokud chceme zjistit, zda se nám povedlo zlomek vytvořit správně, vytvoříme 1/6 (polovina z 1/3) a dolijeme k oněm 5/6 – měla by nám vzniknout plná sklenice.

3. ZLOMKOVÁ RODINA KAMÍNKŮ
Tvořivá aktivita, kterou vymyslely samy děti. Když byly už delší čas ponořené do zlomků, začala jedna skupinka označovat různé části kamenů pomocí fixů: vybarvovaly polovinu, třetinu atd. Kamenům přiřadily i obličeje a jména. Nakonec vznikla celá rodinka zlomkových kamínků – táta, maminka a různě velké děti.

Poznámka: Aktivitu vymyslel Martin Kříž. Více matematické inspirace najdete v publikaci Zahrada, která učí.

ZLOMKY VENKU

VÝZVA: Díky hře na pizzerii „ochutnat“ zlomky v praxi.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: přírodniny, kartón ze staré krabice, pastelky, nůžky, křídu, (něco kulatého jako šablonu)

1. ZLOMKOVÁ PIZZERIE
Děti jistě někdy dělily pizzu nebo dort. Je to pro ně jasný, hmatatelný příklad dělení na části/zlomky. Můžeme začít diskuzí o tom, jak rozdělíme pizzu mezi dvě, tři, čtyři osoby atd. Aby si se zlomky děti mohly víc pohrát a víc si vše zažít, doporučujeme vytvořit si venku pizzerii.

2. VYRÁBÍME „TĚSTO“
Úkol je jednoduchý: z kartónu si vystřihnout několik kruhů, to budou základy na pizzu. Děti mohou pracovat samostatně, ale ve skupině je to větší zábava. Jako šablonu lze použít něco kulatého (např. misku, talíř, hrnec). Ve skupině by mělo být minimálně pět kruhů, které si děti rozdělí (mohou si je i barevně označit) a rozstříhají na: dvě poloviny, tři třetiny, čtyři čtvrtiny, šest šestin, osm osmin. Už samotné dělení šablon je pro děti výzva a cesta, jak lépe pochopit zlomky. Doporučujeme nechat děti objevovat ve skupině, dospělý může pomáhat jen trochu, naznačovat, aby děti měly příležitost zažít úspěch z objevů.

3. KRABICE NA PIZZU
Děti si s nastříhanými kusy pizzy často samy začínají hrát. Doporučujeme hru ještě podpořit a pro každou skupinu vyrobit/vybarvit krabici na pizzu – místo, kam se budou dílky pizzy skládat, aby složily celek. Stačí opět obkreslit něco kulatého na kartón či krabice od pizzy a třeba i kolem vybarvit „ubrus“.

4. OCHUCENÍ A OCHUTNÁVKA PIZZY
Jakou bude mít naše pizza příchuť? Každá skupina/jednotlivec připravuje své „menu“. Poskládá jednu celou pizzu z různých dílků. Každý kus mohou „ochutit“ – ozdobit přírodninami z okolí. Pak nastává důležitá„ochutnávka“, kdy se pizzy vystaví a ostatní mohou odhadovat/sepisovat, z jakých dílů se skládá ta která pizza.

5. PIZZA NA CHODNÍKU
Pokud nemáme čas či kartón, je možné s dětmi vyzkoušet jednodušší variantu. Stačí si křídou na chodník, terasu, dlaždice atp. namalovat kruh-pizzu. Rozdělit na některé ze zadaných částí – ½, 1/3, ¼, 1/6, 1/8 a opět „ochutit“ jednotlivé dílky pizzy pomocí různých (místně dostupných) přírodnin. Na závěr si všichni vyzkouší projít nabízené pizzy a odhadnout/zapsat, jak velké jsou jednotlivé dílky, které dohromady dávají jednu celou pizzu.

SKÁKAVÉ ZLOMKY

VÝZVA: Zažít zlomky v pohybu. Otestovat dělení celku na chodníku či trávníku.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: křídu, provazy či provázky, fixy, větvičky/proutky

1. DĚLENÍ NA CHODNÍKU
Nejprve si děti na chodník nakreslí velké kružnice-pizzy/koláče. Mohou využít provázek a křídu k vytvoření pravidelného kruhu. Pak si v okolí najdou několik rovných klacků. Pokud je vše připraveno, společně vymýšlíme, jak rozdělit kruh na poloviny, čtvrtiny, třetiny atd. Vše si označujeme klacíky přímo do kruhů. Hodí se, pokud máme víc skupin či kruhů a můžeme společně porovnávat, radit si, diskutovat.

TIP: DĚLENÍ TVARŮ
Doporučujeme vyzkoušet si dělení nejen kruhu, ale i čtverce, obdélníku, trojúhelníku atd. Opět lze namalovat tvar křídou, nebo si jej vyskládat z přírodnin.

2. PROVAZOVÉ ZLOMKY
Pokud máme delší provazy, lze kružnice vytvořit i přímo z nich. Práci s provazem dětem usnadníme, když jej předem rozdělíme na 12 stejných dílů (uzlíky nebo fixem). Pak se dětem snadněji a přesněji hledají např. třetiny a šestiny – odpočítají si šest nebo tři dílky atd. Postup hry je stejný jako u předchozí aktivity, ale umožňuje hrát i na trávníku, na sněhu, kdekoliv, kde nejde kreslit křídou na zem.

3. SKÁKAVÉ ZLOMKY
Když si děti pomocí předchozích aktivit procvičí jednotlivé zlomky, mohou si zahrát hru plnou pohybu. Příjemně osvěží práci a uvolní „zavařené“ hlavy. Skupina či jednotlivci si ve své kružnici označí ½, 1/3, ¼, 1/6, a pak učitel nebo někdo jiný zadává:
„Teď skočte do ½.“
„Teď skočte do 1/4.“
„Teď skočte do 1/6.“
„Teď do 1/8.“,
a tak dále.
Většinou je hra plná smíchu a vzájemné podpory.

HODINY A ZLOMKY

VÝZVA: Vyrobit si model hodin a objevit, jaké zlomky se skrývají v ciferníku.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: větvičky, kartón, pastelky, provaz nebo křídu

1. MODEL HODIN
I hodiny mohou pomáhat k pochopení zlomků. Nejprve si s dětmi vyrobíme malé modely. Z kartónu vystřihneme kruhy, děti si na své ciferníky dopíší číslice. Malá a velká hodinová ručička budou větvičky. Střídáme se v zadávání hodin a všichni je nastavujeme na svém ciferníku.

2. HODINY NA CHODNÍKU
Na chodník se namaluje, nebo z provazu a větví vyrobí velký ciferník. Pomocí delších větví vyzkoušíme rozdělit hodinu na  ½, 1/3, ¼ atd. Navíc dopočítáváme, kolik minut ten který díl představuje v hodině. Když děti pochopí tuto část, můžeme přejít k pohybové části hry.

3. HODINY V POHYBU
Varianta 1. Hra je podobná hře Na molekuly. Děti se pohybují v domluveném prostoru (stačí malý). Ten kdo právě řídí, zadá, v jaký časový úsek se děti promění (např. každý představuje 10 minut nebo 20 minut atp.) Úkolem je spojit se do skupin tak, aby dohromady daly právě jednu hodinu, tedy 60 minut. Vytvoří dvojice, trojice, čtveřice atd. Nevadí, pokud vzniknou nekompletní skupiny, jen v závěru zkusí vypočítat, kolik minut jim do celé hodiny chybí (případně i jaký je to zlomek hodiny).

Varianta 2. Hra se hraje jako při variantě 1. Jen nezadáváme minuty, ale zlomky. Například „Každý z vás se promění v 1/3 hodiny, kolik členů bude mít vaše skupina, aby vznikla celá jedna hodina?“.

Varianta 3. Vedoucí hry v blízkém okolí viditelně rozmístí kartičky s nápisy 5, 10, 15, 20, 30 minut. Děti jsou ve středu a mají za úkol rozběhnout se ke správnému číslu. Ten kdo hru právě vede, postupně zadává „Doběhněte k jedné polovině hodiny; k jedné čtvrtině hodiny; k jedné šestině hodiny.“ Je důležité při hře udržet hravou a podporující atmosféru.

ZAPISOVÁNÍ ZLOMKŮ

VÝZVA: Otestujte přírodní učebnu k zapisování zlomků venku a odhalte kouzlo dvanácti přírodnin.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: křídy (ideálně i barevné), přírodniny

1. ZÁPIS NA ZEMI
Proč zapisovat zlomky jen na papír? Vyzkoušejte si obyčejné příklady z učebnice či pracovního sešitu zapsat křídou na chodník, terasu, dlaždice, schody. Vzniknou vám neobyčejné záhady, které mohou děti řešit samostatně nebo ve skupině. Následně pak samy vymýšlí zadání vám nebo ostatním dětem. Tak hned otestují/aplikují co si před chvílí vyzkoušely.

2. DVANÁCT PŘÍRODNIN
Nechejte děti přinést 12 různých přírodnin. Dvanáct čili tucet je kouzelné číslo, dá se dělit nejen na poloviny, jako tolik používaná desítka, ale i na třetiny, čtvrtiny, a samozřejmě šestiny a dvanáctiny. Potom zadejte dětem, ať určí, jakou část zabírají přírodniny pocházející z živé přírody a jakou ty z neživé přírody; objekty zelené, hnědé nebo bílé; objekty živočišného či rostlinného původu; přírodní či umělé předměty; hezké a škaredé; kulaté a hranaté, … Můžete si s přírodninami dál hrát, odeberte či přidejte dva nebo čtyři objekty a zkuste to znovu – uvidíte, jak se zlomky budou měnit.

HEJNÉHO METODA VENKU (3 třída)

Zažít matematiku jinak. Vyzkoušet Hejného metody venku nejen s 3. třídou. Co je to Hejného metoda?

 
CELÁ LEKCE

VEM MATEMÁGA VEN

Matemág je víc než jen digitální hra. Je to magický nástroj, který dává radost z objevování světa čísel a navíc při matematickém bádání propojuje děti s rodiči. Teď ho můžete hrát i naživo.
CELÁ LEKCE

PIŠKVORKY

CÍL: Otestovat své logické myšlení a představivost venku s 3D předměty.

ČAS: 20 - 40 min., VĚK:  ZŠ, MÍSTO: lokalita kolem školy s možností hledat přírodniny, OBDOBÍ: celoročně

CELÁ LEKCE

HEJNÉHO METODA VENKU (1tř.)

Zažít matematiku jinak. Vyzkoušet Hejného metody i venku. Co je to Hejného metoda?

ČAS: 10 - 60 min., VĚK: 1.st. ZŠ, MÍSTO: vhodná lokalita kolem školy. OBDOBÍ: celoročně

CELÁ LEKCE

AUTOBUS

CÍL: Prožít sčítání a odčítání na vlastní kůži, nebo alespoň na vlastní ruce a oči. Za pomoc s lekcí děkujeme Pavle Weinzettel.

ČAS: 20 - 40 min., VĚK: 1.st. ZŠ, MÍSTO: lokalita kolem školy OBDOBÍ: celoročně

CELÁ LEKCE

OSA SOUMĚRNOSTI

CÍL: Vyzkoušet si hledat osu souměrnosti v přírodě i ve městě. ČAS: 20 min., VĚK: 1.st. ZŠ, MÍSTO: lokalita kolem školy s možností hledat přírodniny nebo pozorovat budovy, OBDOBÍ: celoročně

CELÁ LEKCE

PROVÁZKOVÝ PRAVÝ ÚHEL

Jako problémovou úlohu nechte žáky vytvořit jen pomocí provazu pravý úhel. Jejich úkolem je na provaze pomocí uzlíků vyznačit tolik stejných dílků, kolik jich budou potřebovat k tomu, aby z provazu vytvořili pravoúhlý trojúhelník.

věk: 7. – 9. ročník ZŠ, SŠ, čas: 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: provaz dlouhý 5m (švihadlo)

UKÁZKA z knihy ZAHRADA, KTERÁ UČÍ

VENKOVNÍ POČÍTADLA

Sčítání, odčítání, řady a symboly čísel, lze snadno a hravě trénovat i venku. Děti pracují s různorodým materiálem, mohou se víc pohybovat, práce je pak více baví, je lépe představitelná. Počítejte např. 1. Větvičky, listy, dlaždice, stromy kolem školy.  2.  Kameny, na které dopíšete symboly čísel, sčítání, odčítání a rovná se.  3. Kartičky z kartónu, které jsou poschovávané mezi stromy, a děti mají za úkol poskládat řadu čísel.

věk: MŠ, 1.– 3. ročník ZŠ, čas: 5 - 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny, tužka, křída, fix

FOTOPŘÍLOHA

ZLOMKY V ZAHRADĚ

Zadejte žákům, aby sklenice, které jsou všechny stejné, naplnili pískem (vodou, hlínou); první do ¼, další do ⅓, další zase do ½ apod. K tomu, aby zjistili, kde je polovina (třetina, čtvrtina), ať využijí zbývající sklenice (rozdělí obsah na poloviny, na třetiny). Pak je nechte zlomky ve sklenicích sčítat a odečítat (sklenice odsypávat a sesypávat).

věk: 6. - 8. třída ZŠ, čas: 40 minut kdy: celoročně, pomůcky: 10 - 30 stejných sklenic (zavařovací), pískoviště, rybníček nebo nevyužívaný záhon

UKÁZKA z knihy ZAHRADA, KTERÁ UČÍ

ČÍSLA V LETOKRUZÍCH

Pařezy s letokruhy nabízí dobré příležitosti k počítání. Nejsnadnější úkol je spočítat, kolika let se strom dožil (pro kontrolu lze barevně označit výročí 10, 20, 30 let...). Ale to je jen začátek. Pak mohou skupinky dětí vypočítat, v kterém roce strom začal růst (pokud víme, kdy byl strom pokácen). Koho bude lákat, může označit letokruhy, kdy se odehrály významné události (narození žáků, revoluce, války atd.).

věk: 2. - 5. třída ZŠ, čas: 10 - 30 minut, kdy: kdykoli, pomůcky: pařez se zřetelnými letokruhy, (pastelky)

FOTOPŘÍLOHA

VYROBA GEODESTIČKY

Odřezky dřevěných prken je nejprve třeba oříznout do vhodného tvaru a zapilovat. Následuje zakreslení čtvercové sítě pro hřebíčky. Na závěr oblíbené zatlučení hřebíčků (nejlépe s co nejmenší hlavičkou, např. kolářské). Pak už stačí nasazovat gumičky, dle fantazie či zadání.

věk: MŠ, 1. - 2. třída ZŠ, čas: 20 - 40 minut, kdy: suché dny, pomůcky: odřezky prken, kladívko do skupiny, hřebíčky, gumičky

PROCENTA V ZAHRADĚ

Na stůl nebo deku v zahradě umístíme 10 (20) různých přírodnin ze zahrady (například 4 šišky, 2 listy, 5 kamenů, 2 květiny, 3 ulity a 4 kaštany apod.). Žáci nechť počítají procenta zastoupení jednotlivých skupin přírodnin (např. kolik procent šišek je mezi přírodninami?). Nebo naopak, řekneme procento a žáci přijdou na to, která skupina mu odpovídá (např. čeho je 25 %?).

věk: 5. - 8. třída ZŠ, čas: 45 minut kdy: celoročně

UKÁZKA z knihy ZAHRADA, KTERÁ UČÍ

Venku se můžeme učit systematicky po celý rok.

S metodickými postupy a materiály, které prověřily tisíce škol z celého světa. Vyberte si, co nejvíce prospěje vaší škole či třídě.

Jak na rozvoj předmatematické gramotnosti? V této venkovní aktivitě si děti procvičí základní matematické pojmy jako delší,…
Celý článek
Staňte se účastníkem semináře Učíme se učit venku s Andreou Tláskalovou a během 18 minut zažijte tříhodinový seminář.…
Celý článek
Jaké jsou představy o fungování školní družiny? A nakolik odpovídají realitě? Zkušenosti ze své mnohaleté praxe sdílí…
Celý článek
PROJEKT PRO OSMÁKY - NAŠE ZAHRADA Paní učitelka Šárka Koštelová ze základní školy Cehnice v jižních Čechách se…
Celý článek

Inspirujte nás i ostatní, jak tvoříte venku VY?

NAPIŠTE NÁM: