ČÍSLA VENKU

Svět venku nabízí matematiku v praxi.

Objevujte venku nejen čísla, ale i geometrii v prostoru a statistiku.

1 METR - RYCHLO MĚŘENÍ

VÝZVA:  Co kolem nás je dlouhé jeden metr? Kolik se vejde decimetrů do metru? Jak dlouhých je deset metrů? Můžeme o tom chvilku diskutovat, hledat a porovnávat naše představy, a pak se rychle vrhnout na skutečné měření v následujícím kroku.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: provázek, delší proutek, nůž či zahradnické nůžky, krejčovský či stavební metr (pravítko), chuť objevovat

JAK NA TO:  Nejdříve zkusíme odhadnout: kolik je jeden metr? Každý to může ukázat na svém těle nebo ve svém okolí. Pak si každé dítě připraví proutek nebo provázek 1 m dlouhý. Nechme co nejvíc měření a vyrábění na dětech. Hurá, máme svůj vlastní metr, můžeme se vrhnout do měření. Děti mají několik výzev:

1. vrátit se ke svému odhadu (jak velký je 1 metr) a porovnat, jak se trefily
2. změřit, kde na svém těle mají výšku 1 m
3. rozběhnout se po okolí, hledat a ptát se: Co je přesně 1 m veliké, co je větší a co je menšíí?
4. pomocí provázku můžeme změřit i obvod např. stromu či stolu
5. pokud máte víc druhů metrů a přístrojů k měření, je skvělé dětem ukázat různé pomůcky a způsoby měření
6. víc proutků či provázků dovoluje tvořit různé cesty, obrazce a labyrinty
7. co dalšího děti s provázkem a proutky vymyslí? Nechte jim dost času na řádění a hraní venku

1 m2 = METR ČTVEREČNÍ

VÝZVA:  V praxi si změřit a vyzkoušet, jaký je rozdíl mezi 1 metrem a 1 metrem čtverečním. Vlastníma rukama vytvořit metr čtvereční pomocí proutků, látky či kartónu. Vyzkoušet si venku odhadnout a potom změřit, kolik čtverečních metrů mají plochy kolem nás. 

CO BUDEME POTŘEBOVAT: provázek či stužku alespoň 4 m dlouhou, delší proutky, nůž či zahradnické nůžky, krejčovský či stavební svinovací metr či velké pravítko, látku, fixy, tužku, (křídy), chuť měřit

JAK NA TO:  Podle počasí můžeme vyrábět uvnitř a ven vyrazit až měřit. Ale pokud to jen trochu jde, je lepší vyrazit ven i na vyrábění. Učení i vyrábění venku nabízí řadu výhod, včetně toho, že na čerstvém vzduchu a při výhledu do zeleně náš i dětský mozek lépe pracuje. Nezapomínejme ani na důležitou roli hry, nechme děti venku vyřádit, proběhnout, svobodně vyhrát. (Například při měření a stříhání z látky část dětí zůstane u stříhání či malování, k měření se vrátí později).

1. ODHAD
Ať děti zkusí na písku, v hlíně, křídou na chodník, pomocí větviček či kamínků na zem vyznačit prostor jednoho metru čtverečního. Jak přesný bude náš odhad?

2. OBVOD
Pomocí dlouhého provázku, 4 kolíčků z větviček a metru vytvoříme na zemi metr čtvereční. Co nejvíc práce nechme na dětech. Ať vymyslí, jak zatlouct kolíčky, jak zavázat provázek atd. Jen jim pomožme pohlídat pravé úhly, kdyby se jim metr až příliš „rozběhl“. V závěru můžeme rychle probrat, co jsme vytvořili a co jsme zjistili. Jaký je obvod jednoho metru čtverečního?

3. OBSAH
Už jsme zkušení a můžeme se vrhnout na větší výzvu. Na větší látku, například staré prostěradlo (raději né moc pružné), nakreslíme jeden metr čtvereční. Jak to udělat? Opět nechte iniciativu na dětech a pomáhejte na vyzvání nebo jen pokud opravdu není jiná cesta. Nakreslený čtverec si ještě zkontrolujeme a můžeme stříhat. Děti vytvořily metr čtvereční. Tedy obsah čtverce o velikosti stěny 1 metr.

4. MĚŘENÍ
Hurá do terénu měřit. Jak velké je pískoviště? Kolik metrů čtverečních má záhonek? Vždy s dětmi nejprve odhadujte a až pak se vrhněte na ověřování. Tam, kde se může kreslit, se bude dětem hodit křída, kterou si mohou označit jednotlivé metry čtvereční a až pak je sečíst. Pokud to děti nenapadne samotné, pošlete je změřit i kmeny stromů, sebe, okna atd.

ROZŠÍŘENÍ:
OSTROV Vyzkoušejte, kolik lidí se vejde do jednoho metru čtverečního – stojících, sedících, ležících atd.
ZLOMKY Děti si mohou svůj metr čtvereční rozdělit na polovinu, čtvrtinu, třetinu atd. a zopakovat si díky tomu i zlomky.

1 dm2 = DECIMETR ČTVEREČNÍ

VÝZVA: Vlastníma rukama si vyrobit pomůcku k měření. Vyzkoušet si venku odhadnout a potom změřit, jak velký je jeden decimetr. V praxi si změřit a vyzkoušet, jaký je rozdíl mezi jedním centimetrem čtverečním, jedním decimetrem čtverečním a jedním metrem čtverečním.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: kartón, nůž či nůžky, tužka, pravítko či metr, chuť měřit

JAK NA TO:  Při vyrábění pomůcky pro měření 1 decimetru můžete, podle počasí, vyrábět uvnitř a ven vyrazit až měřit. Ale pokud to jen trochu jde, je lepší vyrazit ven i na vyrábění. Učení i vyrábění venku nabízí řadu výhod, včetně toho, že na čerstvém vzduchu a při výhledu do zeleně náš i dětský mozek lépe pracuje. Ani dnes nezapomínejme na důležitou roli hraní, nechme děti venku vyřádit, proběhnout, svobodně vyhrát.

1. ODHAD
Ať děti zkusí na písku, v hlíně, křídou na chodník, pomocí větviček či kamínků na zem vyznačit prostor jednoho decimetru čtverečního. Jak přesný bude náš odhad?

2. VÝROBA
Na kus pevného kartónu (nebo čtvrtky) si naměříme 1 decimetr čtvereční. Tedy děti můžou odhadnout, jak velkou stranu bude mít čtverec, který musí naměřit. Když mají hotovo, je třeba čtverec vystřihnout či lépe vyříznout. Co nejvíc práce nechme na dětech, jen menším raději asistujte při vyřezávání. Někdy i starší potřebují pomoct s tím, jak si nastavit kartón, využít okraj stolu, díru mezi prky či podložit při vyřezávání atd. Je dobré jen ukázat a nechat na dětech, ať postupně rozvíjí jemnou motoriku a práci s nářadím.

3. MĚŘENÍ
Úkol je jednoduchý, najít co se vejde do jednoho decimetru čtverečního. Kolik šišek? Jak velká kytka? Kolik kamenů? Děti i dospělí mohou pobíhat po okolí a hlásit si objevy.

4. CENTIMETR ČTVEREČNÍ
Pokud máte chuť, vyzkoušejte si stejný postup pro centimetr čtvereční. Nejprve naměřit čtverec, vyříznout a hurá měřit. Jak velký je květ sedmikrásky? Děti samozřejmě hledají to nejzajímavější. Tak jsme například zjistili, že bobky Shetlandských oveček se vejdou do jednoho centimetru čtverečního.

ROZŠÍŘENÍ:
POROVNÁNÍ Pokud již máte vyrobený jeden metr, porovnejte velikosti a na látku si nakreslete jeden decimetr čtvereční i centimetr čtvereční. Děti uvidí jasný rozdíl ve velikostech těchto jednotek.
DOMA Po návratu z venku prozkoumejte i domácnost. Jak máte velké dlaždičky, vzory na šátku, obrazy, monitor atd.

HEJNÉHO METODA VENKU (3 třída)

Zažít matematiku jinak. Vyzkoušet Hejného metody venku nejen s 3. třídou. Co je to Hejného metoda?

 
CELÁ LEKCE

VEM MATEMÁGA VEN

Matemág je víc než jen digitální hra. Je to magický nástroj, který dává radost z objevování světa čísel a navíc při matematickém bádání propojuje děti s rodiči. Teď ho můžete hrát i naživo.
CELÁ LEKCE

PIŠKVORKY

CÍL: Otestovat své logické myšlení a představivost venku s 3D předměty.

ČAS: 20 - 40 min., VĚK:  ZŠ, MÍSTO: lokalita kolem školy s možností hledat přírodniny, OBDOBÍ: celoročně

CELÁ LEKCE

HEJNÉHO METODA VENKU (1tř.)

Zažít matematiku jinak. Vyzkoušet Hejného metody i venku. Co je to Hejného metoda?

ČAS: 10 - 60 min., VĚK: 1.st. ZŠ, MÍSTO: vhodná lokalita kolem školy. OBDOBÍ: celoročně

CELÁ LEKCE

AUTOBUS

CÍL: Prožít sčítání a odčítání na vlastní kůži, nebo alespoň na vlastní ruce a oči. Za pomoc s lekcí děkujeme Pavle Weinzettel.

ČAS: 20 - 40 min., VĚK: 1.st. ZŠ, MÍSTO: lokalita kolem školy OBDOBÍ: celoročně

CELÁ LEKCE

OSA SOUMĚRNOSTI

CÍL: Vyzkoušet si hledat osu souměrnosti v přírodě i ve městě. ČAS: 20 min., VĚK: 1.st. ZŠ, MÍSTO: lokalita kolem školy s možností hledat přírodniny nebo pozorovat budovy, OBDOBÍ: celoročně

CELÁ LEKCE

PROVÁZKOVÝ PRAVÝ ÚHEL

Jako problémovou úlohu nechte žáky vytvořit jen pomocí provazu pravý úhel. Jejich úkolem je na provaze pomocí uzlíků vyznačit tolik stejných dílků, kolik jich budou potřebovat k tomu, aby z provazu vytvořili pravoúhlý trojúhelník.

věk: 7. – 9. ročník ZŠ, SŠ, čas: 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: provaz dlouhý 5m (švihadlo)

UKÁZKA z knihy ZAHRADA, KTERÁ UČÍ

VENKOVNÍ POČÍTADLA

Sčítání, odčítání, řady a symboly čísel, lze snadno a hravě trénovat i venku. Děti pracují s různorodým materiálem, mohou se víc pohybovat, práce je pak více baví, je lépe představitelná. Počítejte např. 1. Větvičky, listy, dlaždice, stromy kolem školy.  2.  Kameny, na které dopíšete symboly čísel, sčítání, odčítání a rovná se.  3. Kartičky z kartónu, které jsou poschovávané mezi stromy, a děti mají za úkol poskládat řadu čísel.

věk: MŠ, 1.– 3. ročník ZŠ, čas: 5 - 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny, tužka, křída, fix

FOTOPŘÍLOHA

ZLOMKY V ZAHRADĚ

Zadejte žákům, aby sklenice, které jsou všechny stejné, naplnili pískem (vodou, hlínou); první do ¼, další do ⅓, další zase do ½ apod. K tomu, aby zjistili, kde je polovina (třetina, čtvrtina), ať využijí zbývající sklenice (rozdělí obsah na poloviny, na třetiny). Pak je nechte zlomky ve sklenicích sčítat a odečítat (sklenice odsypávat a sesypávat).

věk: 6. - 8. třída ZŠ, čas: 40 minut kdy: celoročně, pomůcky: 10 - 30 stejných sklenic (zavařovací), pískoviště, rybníček nebo nevyužívaný záhon

UKÁZKA z knihy ZAHRADA, KTERÁ UČÍ

ČÍSLA V LETOKRUZÍCH

Pařezy s letokruhy nabízí dobré příležitosti k počítání. Nejsnadnější úkol je spočítat, kolika let se strom dožil (pro kontrolu lze barevně označit výročí 10, 20, 30 let...). Ale to je jen začátek. Pak mohou skupinky dětí vypočítat, v kterém roce strom začal růst (pokud víme, kdy byl strom pokácen). Koho bude lákat, může označit letokruhy, kdy se odehrály významné události (narození žáků, revoluce, války atd.).

věk: 2. - 5. třída ZŠ, čas: 10 - 30 minut, kdy: kdykoli, pomůcky: pařez se zřetelnými letokruhy, (pastelky)

FOTOPŘÍLOHA

VYROBA GEODESTIČKY

Odřezky dřevěných prken je nejprve třeba oříznout do vhodného tvaru a zapilovat. Následuje zakreslení čtvercové sítě pro hřebíčky. Na závěr oblíbené zatlučení hřebíčků (nejlépe s co nejmenší hlavičkou, např. kolářské). Pak už stačí nasazovat gumičky, dle fantazie či zadání.

věk: MŠ, 1. - 2. třída ZŠ, čas: 20 - 40 minut, kdy: suché dny, pomůcky: odřezky prken, kladívko do skupiny, hřebíčky, gumičky

PROCENTA V ZAHRADĚ

Na stůl nebo deku v zahradě umístíme 10 (20) různých přírodnin ze zahrady (například 4 šišky, 2 listy, 5 kamenů, 2 květiny, 3 ulity a 4 kaštany apod.). Žáci nechť počítají procenta zastoupení jednotlivých skupin přírodnin (např. kolik procent šišek je mezi přírodninami?). Nebo naopak, řekneme procento a žáci přijdou na to, která skupina mu odpovídá (např. čeho je 25 %?).

věk: 5. - 8. třída ZŠ, čas: 45 minut kdy: celoročně

UKÁZKA z knihy ZAHRADA, KTERÁ UČÍ

Venku se můžeme učit systematicky po celý rok.

S metodickými postupy a materiály, které prověřily tisíce škol z celého světa. Vyberte si, co nejvíce prospěje vaší škole či třídě.

Tato propracovaná lekce od Moniky Olšákové a Lenky Menšíkové sklidila na Festivalu terénní výuky obrovský ohlas. Spojuje…
Celý článek
Jak lze ve výuce propojit bádání, čtenářskou gramotnost a využití bylinek? Jak můžeme k práci s textem motivovat…
Celý článek
Projekt na motivy krásného příběhu Muž, který sázel stromy. Žáci předpěstují duby, zkusí oslovit obec a domluvit…
Celý článek
BEZOBRATLÁ NUDA, NEBO 3D ZÁŽITKY Bezobratlí mohou být nudné ploché učivo v učebnici, nebo nezapomenutelný zážitek plný…
Celý článek

Inspirujte nás i ostatní, jak tvoříte venku VY?

NAPIŠTE NÁM: