ATELIÉR VENKU

Venku je největší ateliér.

Sahá daleko za hranice výtvarky, hudebky či prvouky. Přijměte pozvání.

Stačí si vybrat:

VÝTVARNÝ ATELIÉR PO CELÝ ROK

BARVY PŘÍRODY

VÝZVA: Objevit, kolik barev má příroda.

CO BUDEME POTŘEBOVAT: papír, pastelky, kolíčky, duplo či jiné barevné kostičky

1. BARVY PŘÍRODY
Můžeme začít malou procházkou, při které objevujeme, jaké různé odstíny jsou kolem nás. Šetrně můžeme sesbírat základní paletu barev a shromáždit si je na vhodném místě (kde nefouká, kde je rovný kontrastní povrch). 

2. BAREVNÝ KOLÁČ
Venku či uvnitř si děti namalují kruh, vějíř či koláč s různými odstíny barev. Mohou záměrně používat barvy, o kterých si myslí, že je venku najdou. Před školou, v zahradě či parku pak hledáme přírodniny, které do našeho koláče co nejpřesněji barevně zapadnou. 

3. BAREVNÉ KOLÍČKY 
Pokud si budete chtít hrát s barvami dlouhodobě, doporučujeme si vyrobit sadu barevných kolíčků. Ty přidrží barevné úlovky na papíru či provázku. Nebo je můžeme hledat schované venku.

4. BAREVNÉ KOSTIČKY
Menší děti ocení, když venku do pátrání zapojíme i odstíny jejich oblíbené stavebnice. Hezky se otevře diskuze o přirodních a umělých barvách kolem nás.

5. BAREVNÉ PAPÍRY
Pokud nemáme čas na dlouhé přípravy, můžeme vzít barevné papíry a použít je jako uložiště nalezených odstínů.

6. OHLÉDNUTÍ
Na závěr aktivity se hodí krátké sdílení. Co nás při hledání barev překvapilo, jaká barva se hledala nejhůř/nejlépe? Jaká barva má nejvíc odstínů? Která místa kolem školy jsou nejbarevnější a proč? Jaké by bylo hledání barev v jiném ročním období?

OKNA DO KRAJINY

Stačí rámeček či okénko pro každého žáka. Ideálně s prostorem pro vlastní ztvárnění vybrané krajiny. Je na autorech, zda si vyberou detail nebo široký celek. Cílem je zaměřit svou pozornost na vnímání krajiny. Pro každého je to něco jiného. Právě díky těmto odlišnostem vznikne vždy skvělá diskuze o krajině, když všichni dokončí svůj obraz a vystaví ho v galerii Příroda (stačí zatížit kamenem či chytit kolíčkem na větev). Hra může být i vhodný startér k hlubšímu soustředění. Dále s třídou můžeme sepisovat pětilístky na vybrané téma nebo hledat odlišnosti v krajinách na vzdálených místech naší planety.

věk: MŠ - 9. třída ZŠ, čas: 20 - 40 minut, kdy: celoročně (je zajímavé aktivitu opakovat a porovnávat krajinu v různých ročních obdobích)

Listové vitráže

Vesmírné tvoření

Listová reporela

Modely bez obratlů

Ptačí
masky

Proutěné
korále

V čem se
obrazy liší

Vodovky
venku

Barvy podzimu jsou neopakovatelné. Přibalte ven i vodovky nebo aquarelové pastelky. Přeneste barvy na papír. Kdo chce může chytat barvy do přesných tvarů. Někdo opustí hranice reálných tvarů a bude si jen hrát s barvami. Nejde o výsledek, jde o prožitek barevného času venku.

Pomůcky: vodovky, aquarelky, štětce, nádoby na vodu, voda , papíry, (podložky, sedáky)
Věk: MŠ, ZŠ, SŠ
Čas: 10 - 20 minut, kdy: celoročně, ideálně v barevném podzimu

Příběhy listových skřítků

Ideální je podzimní čas, ale zajímavé přírodniny k tvoření můžeme najít po celý rok. Aktivitu lze realizovat hned u školy nebo se hodí i na cestu, během které můžeme sbírat vhodné barevné listí, kamínky, větvičky, oříšky, cokoli, co malé tvůrce zaujme a neuškodí přírodě. Když máme dostatek materiálu, můžeme tvořit přímo na zem, na papír nebo vzít přírodniny do třídy. Není nutné nalepovat, postavičky se mohou hýbat a když si vše společně prohlédneme a odvyprávíme příběhy, můžeme přírodniny vrátit zpět.

Věk: MŠ. - 5. třída ZŠ
Čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně (nejvhodnější je barevný podzim)

 

Barvy země

Krásné, přírodní barvy můžeme získat i z půdy. Dá se jimi barvit nejen papír, ale i keramika, dřevo či plátno. Z půdy vyrobíme pigment a spojíme jej pojivem. Pro získání různých pigmentů potřebujeme různě zbarvené typy půdy. Hlínu necháme vyschnout, ideálně několik týdnů. Pak ji prosejeme přes hrubší síto, následně jemnější a nejjemnější prach získáme proséváním přes hrubou látku nebo speciální síto. Z tohoto pigmentu těsně před kreslením vyrobíme barevnou kaši. Pigment s vodou smícháme v poměru 1 : 1 s pojivem a můžeme kreslit. Jako pojivo použijeme kaseinové lepidlo nebo vaječnou temperu. Tu vyrobíme tak, že žloutek z vajíčka smícháme s vodou v poměru 1 : 2. Vaječné pojivo smícháme s pigmentovou kaší. Jako konzervační prostředek použijeme hřebíčkový olej. Pigment můžeme uchovávat, ale pigmentovou kaši nebo hotovou barvu vyrobíme vždy čerstvou.

Pomůcky: soustava sítek, lopatka, štětce, kaseinové lepidlo nebo vaječná tempera (žloutek, voda, hřebíčkový olej)
Věk: 3.– 7. ročník ZŠ
Čas: 2 x 45 minut (1. na odběr půdy, 2. po 14 dnech na vlastní tvoření), kdy: celoročně (pokud nemrzne)

Vodovky
z rostlin

Když rozmačkáme rostliny, nebo ještě lépe z nich získáme barvivo, třeba varem, půjde o barvu nestálou, která se vpije do papíru, neudělá vrstvu ... Když ale do takto vzniklého barviva přidáme - rozpustíme - arabskou gumu nebo klej (klovatinu - výtok z ovocných stromů - třešní či švestek), získáme hustou stálou barvu, která funguje podobně jako vodovky. Zde jsou doporučené druhy: modrošedá - plod ptačího zobu, fialová - plod černého bezu, žlutá - vývar natě a květu zlatobýlu, oranžová - kořen mořeny, hnědá - vývar cibulových slupek, hnědočerná - listy či oplodí ořešáku.

Pomůcky: uvedené plody, arabská guma či klej, vařič, voda, starý hrneček či plechovka, papír na malování, štětce, podložky
Věk: MŠ, ZŠ, SŠ
Čas: 30 - 45 minut, kdy: celoročně, ideálně v době plodů

Aktivita z dílny Martina Kříže. Zkuste semináře Učíme se v zahradě (www.chaloupky.cz)

Listový patchwork

Stáhněte si z webu jednoduché šablony na patchwork (do obrázků v googlu zadejte patchwork patterns). Hledejte ty, kde se opakují 3-4 jednoduché obrazce. Každý žák dostane šablonu a vystřižené obrazce tak, aby podle nich mohl vystřihnout tvar z barevného listu. Pak už se rozběhněte po zahradě a dejte se do stříhání listů, děti je lepí na předlohy až zaplní celý obrazec. Moc pěkné je potom poskládat všechny obrazce vedle sebe na nástěnku, dát za sklo či naskenovat. 

Pomůcky: předlohy a šablony, podložka, nůžky a lepidlo pro každého
Věk: MŠ, ZŠ, SŠ
Čas: 20 - 30 minut, kdy: ideálně v barevném podzimu

Aktivita z dílny Martina Kříže. Zkuste semináře Učíme se v zahradě (www.chaloupky.cz)

Ledová
zrcátka

Ledové
lampičky

Zamrzlé obrazovky

Zimní sochaři

Ledové krajky

Sněhová vesnice

Přírodní barvy

Obrazy na sněhu

Stromy ožívají

Dort pro zvířátka

Zdobení stromku

Proutěný

ptáček

Vajíčka zdobená přírodou

Hliněné
kraslice

Zajíček
z proutí

"Vajíčka" s překvapením

Bahenní sochaři

Vyrábění z kůry

Malování slanou vodou

Malování hlínou

Přírodní štětce

Malovaný škvorník

Kamenná výtvarka

HUDEBNÍ ATELIÉR PO CELÝ ROK

Všimli jste si někdy, kolik je kolem nás různých zvuků? Některé příjemné, jiné méně, jedny vykouzlí veselou či zasněnou náladu, druhé varují a třeba i chrání. A někdy je skoro přestaneme vnímat, když moc přemýšlíme o denních starostech, a to je myslím trochu škoda.

Pojďme se teď vypravit do přírody, která se může stát koncertním sálem, a objevovat šikovně ukryté hudební nástroje. A nemyslete si, že to je jen hra pro malé. Své si zde můžou najít i ti, kdo se pokouší proniknout do zákonitostí matematiky a fyziky, bohatství jazyka či jiných výrazových prostředků.

Pro inspiraci se vám třeba budou hodit následující náměty.

ZVUKOVÉ CD, ZVUKOVÁ MAPA

Něco pro nácvik vnímání okolí, ale i vnímání sebe sama. Na tuto aktivitu se každý vybaví vyrobeným CD z pevnějšího papíru, pastelkami a trpělivostí. Každý sám si najde takové místo, kde bude moci být sám a tiše poslouchat dění okolo sebe. Neuškodí, když na chvíli zavře oči, aby se mohl soustředit ušima. Pak ale oči otevřít musí, protože slyšené zaznamenává na připravený nosič. Už nemusí být abstraktní, klidně nakreslí na CD psa, ptáčky, vlak, podle toho, ze které strany mu tyto zvuky přiletěly. Zvuková mapa může být variantou pohybovou – každý sám se prochází vymezeným územím (zahradou, okolím domu) a zaznamenává, jaké zvuky převládají v různých částech plochy. Jestlipak to všichni sono-kartografové slyšeli stejně? Proč ano? Proč ne?

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

HUDBA A ZVUKY Z PŘÍRODY

Hudba z přírody navazuje na předchozí Zvukovou mapu. Děti dostanou nebo si nakreslí kruh a vyznačí do středu sebe. Pak na domluvený čas zavřou oči a soustředí se na zvuky kolem sebe. Zkouší rozpoznávat nejen to, co zvuk způsobuje (jako u sluchových map), ale navíc zkouší vnímat i barvu hudby, kterou slyší. Tu pak zakreslí do svého kruhu.

Tip: Je zajímavé porovnat zvuky, hudbu přírody ve městě a v zeleném ostrově (v parku, zahradě, lese).

věk: MŠ. - 6. třída , čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně (lze i na sněhu, jen je vhodné zkrátit čas)

NA CO HRÁT V PŘÍRODĚ

Venku může vzniknout celý orchestr. Vyzkoušejte, jak hrají dvě borové šišky, když jimi o sebe drnkáte. Objevte rozdíl, jak zní šišky z modřínu a ze smrku. Nebo jak různě cinkají odlišné oblázky. Zavěšené přírodniny otevřou další nové zvuky. Stačí vzít ven provázek a koncert může začít. Dřevěný závěsný xylofon už je jen třešnička na dortu. Vyzkoušejte různé zvuky, např. během cesty. Potom vyberte hudební nástroj pro každého hráče a zkuste se společně vyladit, např. u známé lidovky. Pak přichází na řadu improvizace. Vytvořte např. hudbu lesa, města, usínání v jehličí nebo déšť.

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně (i na sněhu je to zážitek), pomůcky: přírodniny, provázky

TEČKA ČÁRKA ČÁRKA TEČKA

Ač se může zdát, že tato aktivita do hudebky moc nepatří, tak věřte tomu, že přece patří. I slova mají svoje délky a krásně hodí do venkovního prostředí.

1) Vyzvěte žáky, aby se zamysleli nad délkami jednotlivých slov. Zkuste jim pár slov nabídnout (ČÁP, JETEL, ZAHRADA, ZÁHON, JEHLIČÍ,…) a seznamte je s tím, že budou skládat různá slova z čárek a teček.
2) Dlouhá slabika ve slově bude zastoupena čárkou a krátká slabika zase tečkou. Potom nechte děti (ve dvojicích, nebo ve skupinách) posbírat klacíky a například kamínky (nebo jiné přírodniny, které by znázorňovaly tečku).
3) Jako první dětem zadáte (napíšete křídou na chodník, na venkovní tabuli, na papír/plakát, který pověsíte venku) slova a ony musí poskládat jejich správnou „partituru“. Klidně 10 slov.
4) Poté můžete role vyměnit a vy (jako učitel) můžete napsat „partituru“ a děti vymýšlí na papír/tabulku/chodník, které slovo by to mohlo být.
5) Poslední varianta může být ponechána na dětech samotných. Nechte je vytvořit například 3-5 slov pomocí teček (kamínků) a čárek (klacíků) a ostatní pak obchází a zkouší přijít na to, jaká slova se pod tím skrývají.

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny, psací potřeby

ZAZPÍVÁM TI, A TY MNĚ?

Tato aktivita je spíše na zklidnění a může sloužit jako forma meditace.

1) Vyzvěte děti, aby si vybraly, každý za sebe, nějaký přírodní objekt na domluveném území a zkusily mu zazpívat nějakou písničku, potichu, do „ouška“.

2) Pak zkuste nabídnout dětem, aby i ony přiložily svá ouška na danou přírodninu a zaposlouchaly se, jestli i sama přírodnina jim zazpívá nějakou písničku, nebo třeba jim jen nabídne svou řeč.

věk: MŠ, 1. - 3. ročník , čas: 10 - 15 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

ZVUKOVÁ HÁDANKA

To je taková malá rozcvička. Hlavní muzikant (učitel, lektor, jedno z dětí) nashromáždí různé přírodniny, které může rozeznít. Hádající posluchači buď vždycky na chvíli zavřou oči nebo se otočí zády nebo prostě jsou na druhé straně opony, než kde hraje muzikant. Ten vybírá nástroje a hraje na ně, ostatní podle sluchu hádají. Využijte i různé pohyby a vzájemné kombinace – ťukání, tření, štěrchání v dlaních. Zkuste kameny i kamínky, klacíky, šišky, prázdné ulity, skořápky, suché listí, přelívání vody….  Po zvukové ukázce a tipech posluchačů si hudební nástroj ukažte.

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 10 - 20 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

HUDEBNÍ DETEKTIVOVÉ

aneb Zvukové pexeso v pohybu – podobné uspořádání jako při Zvukové hádance. Jen s tím rozdílem, že muzikant hraje, ale nástroj neukáže. Posluchači se snaží ve svém okolí najít takový nástroj, který bude hrát stejně jako ten muzikantův. Je to dobré cvičení pro uši, jak přesně vnímáme různé zvuky.

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

PŘÍRODNÍ ORCHESTR

Cílem je samostatně zkoumat, jak co spolu hraje, zkoušet různé kombinace živé i neživé přírody. Klidně si toho vyzkoušejte víc a nakonec vyberte nástroj, který vám nejlíp padne do ruky nebo zní nejpříjemněji vašim uším. Uvádíme několik motivačních příběhů, které jsme někdy pro vznik přírodního orchestru použili:
- chystá se lesní (luční, zahradní) slavnost, na které mají víly tancovat, je potřeba sehnat hudebníky
- nějaký přírodní kmen vybírá nového náčelníka podle písně, kterou dokáže se svými pomocníky zahrát (zazpívat, zatančit)
- přivolávání (zahánění) deště
- Česká filharmonie letěla na zájezd do Japonska, ale jejich letadlo letělo bouří a otevřel se zavazadlový prostor. Všechny nástroje vypadly ven a spadly právě do toho místa, kde jsme my – najdeme všechny nástroje do orchestru, aby se nemusel rušit večerní koncert?

Společné mají to, že po shromáždění všechny nástroje rozezníme a zapojíme je i do písničky. Může to být nekoordinovaný chaos, nebo můžete zapojit dirigenta.

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

ORCHESTR S DIRIGENTEM

Když už máte nástroje pohromadě z předchozí aktivity, tak muzikanty rozdělte jako v opravdovém orchestru do skupin podle nástrojů. Na jednu stranu si stoupnou ti, kteří ťukají kamínky, na druhou ti, kdo škrtají klackem přes šupiny šišek, na další ti se skořápkami ořechů či s šustícím listím. Dirigent nejprve nechá hrát každou hudební sekci zvlášť. Pak nastane fáze nácviku hraní podle ukazování, vnímání rytmu, trénink pohotovosti a soustředění na mávnutí dirigentovy taktovky. Když jsou hudebníci trošku nacvičení, můžeme se pustit i do písničky, kterou všichni znají. A to už bývá těžší – soustředit se na slova, rytmus, ale hlavně na pokyn dirigenta, aby hráli vždy jen ti, kterým to ukáže.

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

ORCHESTR NEPŘÍRODNÍ

Tato varianta sice vyžaduje jistou přípravu, ale rovněž se hodí ven. Děti při ní uklízí – hledají věci, které do přírody nepatří (předem nachystané očištěné odpadky – sklenice, dráty, plechovky, víčka, staré příbory apod.). A opět zkouší, jak co spolu zní, a navíc se z těchto prvků snaží zkonstruovat nějaký složitější hudební nástroj – vozembouch z víček od piva, zvonkohra na kolotoči z drátků, varhany z lahví.

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 10 - 40 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

JAZYKOVÉ OKÉNKO V HUDBĚ

Rozšiřme pozornost z hudebních nástrojů, které rozezníváme my, také na ty, které se projevují „samy“ – vítr, listí na stromech, tekoucí voda. A teď zkuste pojmenovat ty zvuky, které slyšíte. Využijte postupně citoslovce (švih, vrz, škrrrk, fíí), podstatná jména (hučení, pleskání, kapání, ševelení), přídavná jména, slovesa, zkuste jeden zvuk pojmenovat co nejvíce výrazy.

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 10 - 20 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

HUDEBNÍ PŘÍBĚHY

Dokážete pomocí zvuků předat druhým beze slov příběh? Vypravěč si tajně vymyslí svůj příběh. Může si ho taky napsat, aby ho nezapomněl pro další opakování. Posluchači poslouchají a zkouší odhadnout, o čem ten příběh je. Své tipy můžou napsat, nakreslit. Nevadí ani to, když sérii zvuků nakreslí abstraktně. Zajímavé je sdílení představ všech zapojených a nakonec i odhalení autorského příběhu. Při přemýšlení o příběhu se ani nemusíte pouštět do popisů postav a dějů, pro začátek může stačit i vyjádření nálady, kterou předané zvuky vyvolávají.

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 30 - 50 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

MALOVANÁ HUDBA

Může mít hudba nějakou barvu? U nástrojů se to tak někdy říká, že jejich zvuk má barvu, i když pak teoretici použijí přívlastek jako třeba „sametová“ či „zádumčivá“, což nám vůbec nic neříká o barevných odstínech. Ale zkuste to – jak byste namalovali šustění listů, proudění vody, déšť, vítr, klepnutí kamene, zpěv ptáků, chůzi v písku? Bude to pěkná abstraktní tvorba.

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 15 - 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

ROZLIŠOVÁNÍ ZVUKŮ

Máme-li se bavit o námětech pro hudební výchovu, musíme si nejprve uvědomit rozdíly v různých zvucích. Bavte se o tom, který zvuk bychom nazvali ruchem, který tónem, který je tichý, který hlučný. Jsou zvuky harmonické, ale také dizonantní (falešné). Hluboké, nízké, krátké, dlouhoznějící. Jak vlastně vznikají? Tak to už jsou otázky buď pro jednoduché zkoušení a hledání, nebo pro experimenty a bádání v oblasti fyziky, zejména akustiky.

věk: MŠ, 1. - 5. ročník , čas: 10 - 20 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

VZNIK A VLASTNOSTI ZVUKŮ

Ano, jsme u fyzikálních otázek. Zvuk je mechanické vlnění, které se šíří v nějakém vhodném prostředí a které může rozkmitat i naše sluchové orgány. Zvukové vlny se šíří určitou rychlostí, s určitou frekvencí, dají se popsat vlnovou délkou. V závislosti na tom zvuky slyšíme nebo taky ne. Co je tím spouštěčem chvění, které vnímáme jako zvuk? Všímejte si, kdy zvuk vznikne úderem, kdy třením, rychlým pohybem (švihnutí), drnkáním o něco jako strunu, foukáním přes hranu. Zkuste, jak se mění síla zvuku v souvislosti s hustotou materiálu, kdy se rozezní víc, kdy je naopak zvuk tlumený (třeba něčím měkkým). Zní líp věci plné nebo duté? Zavěšené, položené, držené v ruce? Proč?

věk: 1. - 7. ročník , čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

OZVĚNA

V tunelech, sklepech, kostelích a podobných uzavřených prostorech jste si určitě všimli, že se váš hlas rozléhá, že se vám v ozvěně vrací. Podobně se chovají i některá místa v přírodě. Schválně najděte na výletě místo, kde ozvěnu uslyšíte. Bude to v rovině? V kopcích? V lese nebo v otevřené krajině? Když se vám toto místo podaří objevit, pohrajte si s ním – jaký zvuk se vrací? Vrací se stejné slovo? Je lepší volat nebo zpívat? Věty nebo jednotlivá slova? A za jak dlouho se dočkáme odpovědi? Mohlo by se tohle zjištění k něčemu hodit? Zvuk se vzduchem šíří rychlostí 330 m/s. Zkuste tedy podle ozvěny spočítat, jak daleko jste od protějšího kopce, který vám ozvěnu vrací (nezapomeňte, že ten zvuk nejdřív letěl od vás tam a teprve potom zpět). Srovnejte svůj výpočet s mapou – nelže ozvěna?

věk: 3. - 7. ročník , čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně

VÝŠKA TÓNU

Výška tónu může souviset s materiálem, který rozezníváme, ale co je lépe pozorovatelné, tak souvislost s vlnovou délkou. Všimněte si toho třeba u píšťalek z pampelišky, křídlatky či vrbových píšťalek, kdy výšku tónu ovlivňuje povytažení nebo zastrčení pohyblivé části nebo zakrytí dírek na píšťalce. A nebo na délce a napnutí tětivy luku.

věk: 3. - 7. ročník , čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny

VODNÍ VARHANY

Výška tónu v závislosti na výšce vzduchového sloupce se dá sledovat i v nádobách s vodou. Sestavte si „vodní varhany“ – do lahví s úzkým hrdlem, přes které se dá snadnou foukáním vyloudit zvuk, nalijte různé množství vody. Zkuste takové vodní varhany naladit, aby zahrály čistou stupnici. Bude záležet na množství vody nebo na tom, kolik vzduchu zbývá od hladiny k hrdlu? Budete-li pozorně měřit, mohli byste zjistit, jestli se v různých sestavách (míněno srovnání sestavy stejných širokých lahví se sestavou stejných úzkých lahví) dají vysledovat stejné matematické závislosti – porovnat to třeba s tabulkou, která udává ladění stupnic. Jednodušeji řečeno – zazní vždycky oktáva, když bude zvukový sloupec poloviční než u prvního tónu? Jaké jiné poměry (zlomky) se dají vysledovat? 
Více teorie najdete zde.

věk: 3. - 7. ročník , čas: 30 - 60 minut, kdy: celoročně, pomůcky: lahve s úzkým hrdlem, voda

JIŘÍKU, PŘELILS!

A ještě jeden námět, který souvisí s vlnovou délkou – všimli jste si, jak se mění zvuk dopadající vody v lahvi nebo v hrníčku, když ho napouštíte? Dokázali byste jen podle toho měnícího se zvuku naplnit nádobu tak, abyste nepřelili?

věk: 3. - 7. ročník , čas: 10 - 15 minut, kdy: celoročně, pomůcky: nádoba na vodu, voda

JEDNODUCHÉ NÁSTROJE Z PŘÍRODNIN

Pojďme ale od fyziky a matematiky k tvorbě, zručnosti a tvořivosti. Když už víme, jak zvuky vznikají, můžeme řadu hudebních nástrojů vyrobit. Jednoduché je tzv. škrdlátko – silnější  dřívko, do kterého uděláme zářezy – zvuk vzniká přejížděním jiným klacíkem přes ty zářezy. „Pískátko“ (tady úplně nevím, jak to nazvat) – širší list trávy napnutý mezi palci se rozechvívá foukáním. Chrastidlo – ulity nebo skořápky ořechů (srovnejte zvuk půlky skořápky, celého plného ořechu, celé skořápky zbavené jádra a slepené dohromady) navléknuté na provázek – chřestící náramek nebo nákotníček, přivázaný trs skořápek na tyčce. Zkuste i jiné suché plody (fazolové lusky, makovice).

věk: 3. - 7. ročník , čas: 45 - 90 minut, kdy: celoročně, pomůcky: přírodniny, nůž, nářadí

SLOŽITĚJŠÍ NÁSTROJE Z PŘÍRODNIN - XYLOFON

Nebojte se zapojit pilky, kladívka, nůžky, třeba i lepidlo, barvy. Xylofon – neboli „dřevohlas“ – vzniká sestavením různě znějících dřevěných prvků (polínka, plochá dřívka) na rezonanci umožňující podložku. Prvky mohou být i zavěšeny, důležité je, aby spojení nebylo úplně pevné, spíš prostřednictvím bodů. K rozeznění se použije např. dřevěná palička, účinnější je s kuličkou na konci.

věk: 3. - 7. ročník , čas: 45 - 90 minut, kdy: celoročně, pomůcky: kladívka, nůžky, lepidlo, barvy, přírodniny

SLOŽITĚJŠÍ NÁSTROJE Z PŘÍRODNIN - PETROFON

Petrofon – kamenná obdoba xylofonu. Jeho výroba je o něco náročnější, je složitější vnímat rozdíly a výšky tónů. Ale jde to, rozeznívá se tvrdou paličkou, zajímavé je to i pomocí prázdné ulity.

věk: 3. - 7. ročník , čas: 30 - 45 minut, kdy: celoročně, pomůcky: kladívka, barvy, přírodniny

SLOŽITĚJŠÍ NÁSTROJE Z PŘÍRODNIN - ŠTĚRCHÁTKO

Štěrchátko z papírové trubičky – lze použít roličku od toaletního papíru, která se dá ozdobit, naplnit kamínky a na koncích slepit či secvaknout. Nebo roličku od široké lepící pásky, kterou uzavřeme pomocí pauzovacího papíru z jedné strany, naplníme vhodným materiálem a uzavřeme i z druhé strany. Zdobení barvami či různými přívěsky se meze nekladou.

věk: 3. - 7. ročník , čas: 30 - 45 minut, kdy: celoročně, pomůcky: nůžky, lepidlo, barvy, přírodniny

SLOŽITĚJŠÍ NÁSTROJE Z PŘÍRODNIN - DEŠŤOVÁ HŮL

Dešťová hůl – do stěny delší papírové trubky v pravidelných rozestupech uděláme dírky, do kterým zastrčíme a vlepíme špejli nebo hřebík (jasnější zvuk, ale méně přírodní varianta). Naplníme drobnými kamínky, semínky apod. a oba konce uzavřeme. Délka zvuku při přesypávání závisí na použitém materiálu a hustotě vlepených tyčinek.

věk: 3. - 7. ročník , čas: 30 - 45 minut, kdy: celoročně, pomůcky: nůžky, lepidlo, barvy, přírodniny

SLOŽITĚJŠÍ NÁSTROJE Z PŘÍRODNIN - ČARINGO

A nesmíme zapomenout na „australský telefon“ – zvučící dřívko zvané čaringa. V podstatě je to jen ploché dřívko na dostatečně dlouhém provázku, které se rozeznívá točením ve vzduchu. Je hezké si ho pomalovat, zvuk se dá ovlivnit pomocí zářezů na hraně dřívka. A pozor - rozhodně se roztáčí na místě a v takové vzdálenosti od ostatních, kde s ním nikomu nemůžete ublížit.

věk: 3. - 7. ročník , čas: 10 - 30 minut, kdy: celoročně, pomůcky: nůž, barvy, přírodniny

Venku se můžeme učit systematicky po celý rok.

S metodickými postupy a materiály, které prověřily tisíce škol z celého světa. Vyberte si, co nejvíce prospěje vaší škole či třídě.

Chcete sobě i dětem věnovat přírodní wellness zdarma? Chcete si otevřít vlastní venkovní laboratoř? Není nic jednoduššího…
Velmi často dostáváme otázku, jak učit ve městě? Kam vyrážet, když jsou kolem nás jen ulice, silnice,…
Přeneste se na chvilku na vlnách svých vzpomínek do dětství. Zkuste si vybavit svou nejoblíbenější hru venku.…

Inspirujte nás i ostatní, jak tvoříte venku VY?

NAPIŠTE NÁM: