ŽIVÝ SVĚT JE VENKU, NE V LAVICI

aneb Jak učit venku na 2. stupni

Venku se nemusí učit jen malé děti. Jak učit venku děti na druhém stupni? Proč? Co nám v tom brání? Aneb co ve třídě nenajdete. Prakticky zaměřenou dílnu vedl Jan Mazůrek ze ZŠ Kunratice.

Dílna s názvem Živý svět je venku, ne v lavici proběhla v pátek 20. září na Festivalu terénní výuky v Toulcově dvoře. Nemohli jste se zúčastnit? Přečtěte si zápisky z dílny:

BARIÉRY A JAK NA NĚ

Jaké jsou bariéry na 2. stupni podle učitelů:

• Kolegové brblají, že se vracíme pozdě z hodin, když jsme venku.
• Hodiny jsou moc krátké, za 45 minut se moc nestihne.
• Některé děti vyžadují zápisky, aby se měly z čeho učit. A venku je nemají.

Jak lze s bariérami pracovat:

• Plánujeme rozvrh předem – spojujeme hodiny, aby byly delší. Obvykle s tím nebývá problém.
• Ve třídě probíráme, co jsme se venku naučili a z toho si děti dělají zápis.
• Rodičům dáváme vědět dopředu, že se půjde ven, aby dětem dali vhodné oblečení.
• Pedagog by také měl mít vhodné oblečení do terénu.

VENKU S MOBILEM

• Děti rádi využívají mobily, venku je to vhodné a děti výuka baví.
• TIP: Zřídit venku hotspot – nerozutečou se, protože dál nemají signál. Pracují např. s nějakou aplikací, něco vyhledávají, apod.

Aplikace na ven:

• Flight radar (sleduje letadla, můžeme odhadovat, jak vysoko je, jak rychle letí apod., lze spojit s odhadem výšky mraků)
• PlantNet (rozeznává rostliny)
• Na houby (atlas a rozeznávání hub)
• GPS navigace
• Luxmetr (měření intenzity světla)

Doporučujeme nahlédnout také do článku Aplikace, které táhnou ven, kde se dočtete hlavně o aplikacích na určování ptáků, a také do nového článku Aplikace, které táhnou ven II – určování rostlin.

Ukazuje se, že děti, které se učí jen z učebnic, nedokáží venku poznat živého tvora, rostlinu apod.
Výhodou učení venku je také to, že v teplém období je venku pod stromy příjemnější klima.

JAK NA ZEMĚPIS VENKU

• Skvělé je propojit zeměpis s exkurzemi do botanické zahrady (např. v Praze rozděleno podle kontinentů, zemí), ZOO, muzea (např. zemědělské)
• Děti pak z návštěv zpracovávají videa
• Inspirativní jsou stránky www.lepsiageografia.sk (něco je zpoplatněno)

POMŮCKY

Co se dá vyrobit s dětmi:

• Klinometr na měření výšky stromů (používá i program Globe)
• Tabulka + metr (měření stáří stromů)
• Mrakometr na pozorování mraků (Globe)
• Natrhané papíry nalepené na papíře A4 – odhad pokryvu v %

V Lidlu se dá také pořídit spousta pomůcek za levno:

• Vlhkoměry, teploměry, lopatky, na různé vzorky jsou ideální krabičky od kinder vajíček (ty se dají použít i na zvukové pexeso apod.)

Další pomůcky:

• Dalekohledy, mikroskopy
• Anemometr – větroměr (měření pohybu vzduchu)
• Teploměr na měření teploty půdy
• UV korálky – zkoumáme, jak fungují brýle, jestli mají U filtr apod.
• Foťák (stačí mobil) – časosběrné fotky
• Určovací klíče, atlasy

Mgr. Jan Mazůrek je učitel nejen zeměpisu a přírodopisu na druhém stupni ZŠ v Kunraticích. Působí jako lektor badatelsky orientovaného vyučování, je mentor programu GLOBE. Působil jako metodik v projektu CIVIS. Je členem mezinárodní skupiny COST. Ve třídě ho učit nebaví. A tak učí kdekoliv jinde: v lese, v potoce, v parku, v závějích na dvorku nebo i na střeše.