UČÍME SE VENKU NA DÁLKU

PROJEKT PRO OSMÁKY – NAŠE ZAHRADA

Paní učitelka Šárka Koštelová ze základní školy Cehnice v jižních Čechách se snaží své žáky motivovat k učení venku i v době, kdy jsou doma, se svými rodinami. Před nedávnem pro své osmáky, kteří jinak tráví mnoho času online, připravila projekt Naše zahrada.

„Učím na 2. stupni malé základní školy matematiku a přírodopis. Během roku se snažím s dětmi minimálně párkrát do měsíce chodit na výuku ven. V době, kdy jsme všichni doma, jsem se snažila učení přiblížit přírodě, hlavně tedy do jim známého a pro někoho opomíjeného prostředí, kterým je jejich vlastní zahrada.“

Když přišla Šárka s projektem Naše zahrada, myslela, že bude jen pro její osmáky, ale postupně se začaly zapojovat i další ročníky. A do čeho vlastně?
„V Naší zahradě mají děti průběžně plnit různé úkoly a shromažďovat data. Cílem bylo vytvořit společně ucelený projekt, díky kterému lépe poznají, co vlastně jim na jejich zahradě roste a jaké změny se v ní během ročních období dějí.“

V aplikaci Teams má Šárka s dětmi založený tým EVVO – Objevujeme přírodu, kam zadává různé dobrovolné „výzvy“, každý týden přibude jedna. Součástí výzev jsou různé šifry s přírodninami, sledování prvních jarních rostlin apod. Jeden týden byl nazvaný jako Barevný, to znamená, že byla na každý den vyhlášena jedna barva a žáci vyfotili ve svém okolí nějakou rostlinu této barvy. Pokusí se ji určit s pomocí atlasů nebo aplikace PlantNet, popřípadě se určí společně během online schůzek.

Žáci, kromě toho, že je projekt vytáhl víc ven, mohli kreativně tvořit, co je napadne. Všichni dostali výchozí tipy, co mohou na zahradě dělat a pozorovat, např.

• Výrobit fotografický nebo klasický herbář.
• Vybrat si jedno místo a pozorovat, jak se v průběhu času mění.
• Nafotit barevné květy a vytvořit z fotek koláž.
• Vytvořit plánek zahrady, třeba s využitím Googlemaps, a zaznamenat, kde co roste.
• Něco vyrobit a podělit se o fotky.

Ve výsledku bylo ale jen na nich, do čeho se nadchnou a pustí. Mohli přijít s vlastními nápady.

TIP: Více o aplikacích na určování rostlin se můžete dočíst v tomto článku.

HMYZÁCI A KVĚTINY POD DROBNOHLEDEM DĚTÍ

Pan učitel Aleš Roučka je se svou základní školou Doubravník na Vysočině zapojen již třetím rokem v programu Les ve škole. Možná právě proto mu není výuka venku úplně cizí. Nezalekl se ani učení svých prvňáků na dálku, kdy společně (přesto na dálku) zkoumali přírodu v okolí svých domovů.

Zaměřili se na témata jarní kvetení, hmyz a bezobratlí, a hadi a štíři. Děti pozorovaly rostliny na svých zahradách, fotily je, malovaly a pomocí např. aplikace iNaturalist určovaly, o které rostliny jde. Z rostlin nebo jejich fotek pak tvořily vlastní herbáře.

V rámci dalšího tématu děti objevovaly hmyz a jiné bezobratlé živočichy, kteří jsou zjara již aktivní. Zkoušely je určit nebo vymýšlet svá vlastní jména. Pozorovaly jejich pohyb a zjišťovaly, čím se zabývají. Pak zaznamenávaly do své mapy, kde živočicha objevily.

Třetí téma bylo ozvláštněno šifrou: „Štíři se u nás prakticky nevyskytují a hadi vzácně a jen několik druhů. Tušíš, které živočichy měli naši předkové především na mysli ve rčení „Na svatého Jiří, vylézají hadi a štíři“? Řešení je zde, ovšem trochu zašifrované: pýsleše, kytěrješ, báži, klomy a kolčy.

PTAČÍ ZKOUMÁNÍ

Andrea Tláskalová ze ZŠ Zbiroh, mentorka Lesa ve škole, dlouholetá spolupracovnice TEREZY a dnes již také známá jako televizní UČÍTELKA, se s námi podělila o inspiraci na ptačí téma.

Při práci s pracovním listem Ptačí detektiv můžeme použít i variantu pro domácí pozorování, které nás výborně připraví na pozorování venku, kdy na nás ptáčci ve své blízkosti příliš nečekají. Například v Záchranné stanici živočichů Makov můžete online pozorovat přes 40 druhů ptáků, ale i veverky, srny nebo zajíce. K zaznamenání můžete opět využít pracovní listy – Ptačí detektiv, Krmítko pod dohledem.

„V této souvislosti je vhodné si s dětmi povídat o tom, jak se zachovat, pokud v přírodě najdou malé ptáče vypadlé z hnízda. Pokud jde ještě o slepá holata bez peří anebo ptáčata pouze v prachovém peří, měla by být ještě v hnízdě (kromě mláďat kachen, labutí a dalších vrubozobých ptáků, kteří mláďata vodí již v útlém věku s sebou). Taková mláďata, pokud nejsou podchlazená, umístíme zpět do hnízda,“ radí Andrea. „Pokud už má ptáče krycí peří, na hlavě ještě trochu chmýří, tak se pravděpodobně jedná o mládě, které se učí létat. Takové mládě můžeme navrátit zpět do hnízda anebo vysadit na větve blízkého keře nebo stromu. Když si nejste jistí, jak se zachovat, zavolejte do nejbližší záchranné stanice živočichů. Poradí vám. Zkuste si zahrát hru, jak se zachováte, když ptáče najdete,“ doplňuje.

! Pozor! Na nalezená mláďata savců – zajíce, srny, jelena… nesaháme! Matka by toti mohla z mláděte cítit lidský pach a opustit ho. Pokud mláďata tiše leží, čekají na svoji mámu, která je na pastvě a vrátí se k nim. Pokud jsou zraněná, neklidná a nevíte si rady, zatelefonujte do záchranné stanice, kde vám poradí a o mládě se postarají.

Doma se také můžeme připravovat na pozorování ptáčků v přírodě tím, že je můžeme zkoušet poznat po hlase. K tomu se dají využít zvukové nahrávky, různé aplikace s hlasy ptáků nebo zpívající plyšoví ptáčci, kteří jsou u dětí velmi oblíbení. „Např. moje dcera v přírodě většinou nejdřív ledňáčka uslyší, potom ho podle zvuku najde,“ říká Andrea.

Můžeme si také vytvářet sbírku peříček a přikládat si je k obrázkům daného ptáčka. Nebo se můžeme naučit poznávat hnízda jednotlivých druhů ptáků – typická mají: čáp, straka, vlaštovka, jiřička, drozd.

Krásnou aktivitou jsou Ptačí masky. S nimi mohou děti poletovat venku, případně si i zahrát v maskách Ptačí divadlo.

Kolem potoků, rybníčků a v blátě můžeme skvěle pozorovat ptačí stopy. V zimě ve sněhu i otisky ptačích křídel.

Můžeme postavit v zahradě či za oknem pítko pro pití i koupání ptáčků (inspiraci najdete v publikaci DRUŽINY VENKU 2, DNY, KTERÉ TÁHNOU VEN). Anebo si můžeme z ptačího pexesa, vyrobit určovací klíč.

Nápadů na výuku venku k tématu ptáků je zkrátka nepřeberné množství. Stačí si jen vybrat, co děti zaujme a pustit se společně do toho.

(NEJENOM) PŘÍRODOVĚDA NA DÁLKU

Kdo sleduje facebook Učíme se venku, asi už si všiml, že tam každý den přibývá jedno video s názvem Vyučování v dobách koronaviru od pana učitele Milana Bárty ze ZŠ Okna. Ten svým žákům vždy zadá nějaký úkol, děti posílají fotky a on pak výběr fotek komentuje + přidá další výklad. Děti úkoly baví, dozví se něco o místě, kde žijí, a dostanou se na čerstvý vzduch. Takové místně zakotvené učení na dálku. Přesvědčte se sami.

V ZŠ OSTAŠOV SE TAKÉ UČÍ VENKU NA DÁLKU

používají na prvním stupni v rámci úkolů a nápadů zadávaných na dálku.Velmi nás potěšila „lesní“ paní učitelka Daniela Šťastná, která se také k současné situaci a omezením postavila akčně a kreativně. Svým žákům vymýšlí na dálku nejen klasické úkoly, ale i třeba cestu za pokladem.  Dočtete se v samostatném článku na webu programu Les ve škole.

Od doby sepsání článku už uplynulo pár měsíců a Daniela stále chystá dětem zajímavé vzdělávací výpravy a bádání v přírodě. Novinky se dočtete na webu školy.

HRAVÝ HERBÁŘ S DRUHÁKY NA DÁLKU

Z ohlasů na Hravý herbář programu Jděte ven víme, že ho někteří učitelé používají na prvním stupni v rámci úkolů a nápadů zadávaných na dálku. Chceme se s vámi podělit o zkušenost paní učitelky Zuzany Nedorostkové ze Základní školy Polešovice. Celý článek najdete zde.