VROZENÉ POTŘEBY A UČEBNÍ STYLY (NEJEN) VENKU

Proč se každé dítě učí jinak? Jak různé učební styly využít při výuce venku? Jak postavit výpravu ven tak, aby zaujala celou třídu a každý měl příležitost zažít úspěch? Psycholožka Šárka Miková nám pomohla porozumět vrozeným potřebám dětí a jak je můžeme naplňovat při venkovní výuce. A jak to vše převést do praxe? Vyzkoušeli jsme si i několik venkovních aktivit s Justinou Danišovou.

Dílna proběhla ve čtvrtek 19. září 2019 na Festivalu terénní výuky. Navazovala na Šárčinu přednášku Kde brát motivaci k učení (nejen venku)? – (záznam přednášky bude brzy ke shlédnutí na webu Učíme se venku)
Přednáška i dílna pracovala s Teorií typů, o které se můžete dočíst více na webu /www.teorietypu.cz.

První část dílny (Šárka Miková)

Po připomenutí teorie nastavení mozku, vrozených potřeb a jejich vztahu k dovednostem a chování (tzv. model „letokruhy“) jsme podrobněji prostudovali potřeby a učební styly jednotlivých typů temperamentu (materiál ke stažení).

Dále pracovali účastníci dílny ve skupinách, každá se zaměřila na jeden ze čtyř typů temperamentu. Úkolem bylo shrnout si, co daný typ motivuje a naopak demotivuje. Zároveň jsme se měli zamyslet nad tím, co je pro tento typ při učení venku důležité, čím pro něj může být venkovní výuka přínosná a navrhnout možné vyhovující aktivity.

Výstupy z této aktivity si můžete prohlédnout zde:

SP (svoboda, teď a tady, okamžitý dopad)

Motivuje je: – pokus – omyl – zaměření na proces – střídání činností – praxe – názornost – zapojit smysly – ocenění	Demotivuje je: – memorování – postupy, pravidla – výklad – uspávač hadů – výtky
Čím pro ně učení venku může být přínosné: – podnětná, názorná příroda – změny – zapojení smyslů – praktické ověření	Aktivity: – badatelství – zkušenostní učení – manuální činnost probouzející senzitivitu (plevel) – expedice – problémová metoda

• Šárka doplňuje: Pro SP je klíčový pohyb.

SJ (stabilita, předvídatelnost, spolehlivost)

Motivuje je: – jasné a konkrétní zadání – vím, co je cíl – vyhodnocení – ocenění – řád – systematičnost	Demotivuje je: – chaos – nevím, co se ode mne čeká – nejasnosti – nedodržování pravidel – nespolehlivost – nedůslednost
Čím pro ně učení venku může být přínosné: – ověření učiva v realitě – čímkoli, pokud to má jasná pravidla	Aktivity: – pracovní listy – určování podle klíčů – ověřování informací ze zdrojů – měření, porovnávání – dlouhodobé projekty (sledování) – stanoviště s danými pravidly

• Šárka doplňuje: Učení venku je pro SJ příležitost pro rozvoj, vystoupení z komfortní zóny. Uvidí, že v přírodě není všechno jako podle jízdního řádu.
  Není to tak, že by se SJ nechtěli učit venku, ale zatím se učilo uvnitř. Změna je ohrožuje, musí si zvyknout, že teď je normální učit se venku.
• To, co mnohdy považujeme za žalování, může být v případě SJ pouze ujišťování, zda dohodnutá pravidla pořád platí.
• SJ potřebují jasná pravidla, plán… potřebují, aby byly na začátku zadány.

NF (hlubší smysl, jedinečnost, harmonie)

Motivuje je: – hlubší smysl, přesah – harmonie, bezpečí – kooperace – osobní vztah k učiteli	Demotivuje je: – učení – jen fakta – dril – kritika (– vztahovačnost) – testy s jedinou možnou odpovědí
Čím pro ně učení venku může být přínosné: – hlubší smysl (pro všechny) – prostor (koutky) -> klid – role ve skupině – inspirace (zdroje) – souznění s přírodou, genius loci	Aktivity: – komunitní zahrada výstup -> prospěch všem – hry skupinové (kooperativní, NE soutěžit) -> zapojení všech – vize/plánování -> výstup (povedlo se to!) – aktivity kultivující prostředí (vyčistit les, rybník…) – dramatická výchova, HV, divadlo – „skautská filosofie“ (bobříky…)

NT (rozumět a prověřovat, kompetentnost, zdokonalování)

Motivuje je: – znát kritéria – jasný rámec (účel, čas), ale možnost vlastních řešení – ocenění intelekt. schopností	Demotivuje je: – rutinní postupy – zadání bez logického zdůvodnění (PROČ?)
Čím pro ně učení venku může být přínosné: – mohou bádat, zkoumat – možnost posunutí výsledku bádání – hledání smyslu, souvislostí	Aktivity: – badatelství – objevování souvislostí – pozorování – učitelův partnerský přístup – různorodost podnětů

• Šárka doplňuje: Při zadávání aktivit můžeme dát rámec všem (čeho je potřeba dosahnout, aby byl úkol splněný), nechat volný způsob řešení (ocení NT) a pouze zájemcům nabídnout postup (to mohou ocenit zase SJ).

Venkovní část dílny – ukázka aktivit
(Justina Danišová)

V druhé části dílny jsme si vyzkoušeli některé možné venkovní hry na vlastní kůži. Cílem bylo uvědomit si, jak mohou různé typy her fungovat, a jakým způsobem mohou motivovat jednotlivé typy temperamentu.

Zkoušeli jsme, jak může pohyb pomoci k zaměření pozornosti (hry Poletuchy a Neposedné tyčky)

Justina představila několik možností tvoření venku a budování venku. Venku děti snadněji popustí uzdu své fantazii, mohou zapojit více smyslů, jsou obklopeny různorodými materiály. Stavět se dají nejenom domky pro skřítky, ale i mosty, věže, pevnosti… Viděli jsme také ukázky malování ptáčků (někdo dá přednost skutečné předloze, někdo své fantazii) a ptačích masek.

S výtvory pak mohou snadno vzniknout spontánní rolové hry. Do lekce Ptačí hry můžete nahlédnout zde.

Vyzkoušeli jsme si i aktivitu na téma Sluneční soustava (úkol zněl „zde je Slunce a vy vytvořte ze svých těl pohyblivý model obíhajících planet“). Viděli jsme, jak mohou podobné aktivity evokovat otázky. Účastníci se spontánně začali ptát např.: „A obíhají všechny planety na stejnou stranu?“ „Mají nějaké měsíce?“

Některé projekty mohou motivovat a zapojit všechny typy osobnosti ve třídě. Srovnávali jsme příklad výroby krmítka s vrozenými potřebami jednotlivých typů a bavili se o tom, co koho asi bude motivovat. Např. bude potřeba nejenom plánovat (umístění, výrobu…), ale i rozhodovat, vyvozovat atd. Následuje stavba (práce s nářadím, podle plánu i kreativní využití materiálů), ale poté je třeba i pravidelné krmení a pozorování, shrnutí výstupů, dopadu, vytvoření závěru, prezentace, vyprávění, návrhy zlepšení atd.

Dotazy v průběhu dílny

Dotaz: Jaký je rozdíl mezi potřebami a dovednostmi a jak souvisí s motivací?

Šárka: Vrozené potřeby jsou něco, co když oslovíme, bude s námi dítě nadšeně spolupracovat. To, co není jeho přirozená potřeba, také potřebujeme rozvíjet… jen jde o to, třeba nehodnotit hned přehnaně negativně něco, na co dítě (ještě) není připravené, co (ještě) neumí. „Děti se potřebují stát nejdříve samy sebou, aby se mohly stát někým jiným.”

Dotaz: Je při skupinové lepší dát k sobě stejné typy temperamentu nebo je namíchat?

Šárka: Při namíchání se víc naučí. ALE: Je potřeba o tom mluvit, to je klíč. Mluvit o různých typech lidí, o rozdílech. O tom, že občas je potřeba sledovat postup, občas to nutné není, někomu to vyhovuje a někomu ne. Budou se učit, že každý může skupinu obohatit. Některé potenciálně problematické typy nebudou ostatní tolik iritovat, když jejich potřeby popíšeme.

Ale pozor na škatulkování! Nevztahovat se ke konkrétním dětem, ale k potřebám. Místo „Pepíček je takový a takový“, můžeme raději říct „pro některé typy lidí je důležité…“

Navíc: Nesmíte je nechat to brát jako alibismus. Můžete říct třeba „Ani pro mě není jednoduché tohle a tohle, ale snažím se to překonávat. Budu ráda, když se také budete snažit.”

Další

K přečtení doporučujeme rozhovor s Šárkou na blogu Učíme se venku: PROČ UČENÍ VENKU NAPLŇUJE ZÁKLADNÍ POTŘEBY, ALE U KAŽDÉHO DÍTĚTE JINAK?

Nebo knihu NEJSOU STEJNÉ. Jak díky Teorii typů porozumět dětem i sami sobě,
či novou knihu Ani mámy NEJSOU STEJNÉ, Jak si mateřství užít, ne ho jenom přežít