BÁDÁNÍ VENKU, JAK ROZVÍJÍ DĚTI A JEŠTĚ VÍC UČITELE

Proč je bádání ve škole důležité? Jak vypadá badatelsky orientovaná výuka a na co si dát při jejím vedení pozor? Jak může bádání naplňovat vrozené potřeby dětí a tím je motivovat k učení? S Kateřinou Čihákovou jsme si vyzkoušeli bádání na vlastní kůži a zodpověděli mnoho otázek s ním spojených.

Dílna proběhla v pátek 20. září 2019 na Festivalu terénní výuky Učíme se venku. Zahájena byla krátkou prezentací s uvedením do tématu – mimo jiné zaznělo několik argumentů, proč je badatelství ve výuce důležité. Např. výsledky PISA 2015 ukázaly, že v oblasti přírodovědné gramotnosti skórují čeští žáci nadprůměrně v obsahové znalosti, ale podprůměrně v dovednostech navrhnout a vyhodnotit přírodovědný výzkum.
Badatelsky orientovaná výuka umožňuje žákům naplňovat vrozené potřeby autonomie, kompetentnosti, sounáležitosti, k čemuž jsme se na závěr dílny ještě vrátili.

V praktické části dílny jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli badatelskou lekci na téma šíření semen.

Struktura badatelské lekce:

• Průzkum terénu, uvedení do tématu… může předcházet samotnému bádání. V terénu děti napadají otázky mnohem snáze než v učebně.
• 1. Zvolení otázky
  V našem případě jsme se přesunuli do sadů Toulcova dvora a zaměřili se na otázku: „Jaký převažující způsob šíření semen je vlastní rostlinám v této lokalitě?“
• 2. Návrh postupu, plán + provedení
  Každá skupina navrhla, jak budeme zjišťovat vybraný způsob šíření semen (větrem, uvnitř zvířat, v srsti zvířat), na vymezeném území jsme provedli zjišťování a záznam výskytu. Ohlas sklidil sběr semen šířených v srsti zvířat – projít se po louce ve vlněných ponožkách.
• 3. Vyhodnocení a hledání souvislostí
  Shrnuli jsme výsledky, ke kterým došly jednotlivé skupiny a vyhodnotili, který způsob šíření byl nejčastější. Bohužel nás tlačil čas, nicméně Katka zdůraznila důležitou zásadu: Neodcházet bez výsledku!
• 4. Návrh akce, nové otázky
  Hledání odpovědí na otázku „jak to můžeme zlepšit“, řešení problému, práce pro místo (např. zvyšování biodiverzity v místě), formulování nových otázek

Pracovní listy z dílny si můžete stahnout zde:
– PL pro 1. stupeň
– PL pro 2. stupeň

Tip: Prezentaci výsledků (např. na školní nástěnce) lze propojit s učením zlomků – např. koláčové grafy můžeme snadno vyrobit nalepením přírodnin na papírový tácek

Díky komplexnosti umožňuje badatelská hodina žákům naplnit celou škálu vrozených potřeb. „Na své“ si tak mohou přijít různé typy temperamentu. Např. žákům s potřebou jasného postupu a cíle může vyhovovat plánování a řízení pokusu, žáci s potřebou akce si užijí samotné provedení, ti s potřebou vlastní kompetentnosti budou motivováni samostanou prací a jiní zase najdou hlubší smysl v práci pro místo.

Více o vrozených potřebách a jejich roli ve výuce si budete moci přečíst v zápisu z dílny s Šárkou Mikovou nebo v článku Proč učení venku naplňuje základní potřeby, ale u každého dítěte jinak?

Projekt, na kterém se Katka Čiháková podílí: Regionální učebnice Říčansko: http://regionalniucebnice.ricany.cz/

Mgr. Kateřina Čiháková vede v Muzeu Říčany přírodovědný kroužek pro děti od 10 let a učí přírodopis na 2. stupni ZŠ Světice. Většinu svého času se věnuje vzdělávání učitelů v metodách badatelsky orientované výuky (BOV) a místně zakotveného učení. V projektu Oborový mentoring pracuje s kolegy z Muzea Říčany celkem s více než 40 pedagogy v regionu, kteří na své škole rozšiřují praxi badatelské výuky a učení venku.

Vznik tohoto článku byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Podpory vzdělávání v regionálním školství v roce 2019.