Bádání venku? No jasně!

Dokážete si představit, jak může vypadat bádání venku v praxi? O konkrétní příklady se s námi podělila Hanka Svobodová z terezího projektu GLOBE, který je na badatelsky orientované výuce postaven. A ideálně venku.



Kolik bylin se vyskytuje v zahradě? Jsou to druhy, které se vyskytují i v naší divoké přírodě, nebo jsou to druhy nepůvodní, nebo přímo invazní? Máme na zahradě nějaký vzácný druh? Rostou všude na zahradě stejné byliny? Kde na zahradě roste nejvíc druhů bylin? Pokud žáky vezmete ven, je to největší motivace k učení. Stačí se zeptat: „Jaké otázky vás napadají na téma byliny?“ žáci se rozhlédnou a otázky létají jedna za druhou.

Žáci z Valašského ekocentra si pro zkoumání vybrali tu poslední: Kde na zahradě roste nejvíc druhů bylin? Vytvořili 3 čtverce – jeden v místě, kde děti v badatelském kroužku tvoří květnatou louku, druhý na původní louce a třetí v sadu pod stromem. Hypotéza žáků byla, že na místě, kde tvoří květnatou louku, bude nejvíc druhů. To si mysleli všichni. Naplánovali průzkum a začalo počítání. Nikomu najednou nevadilo, že musí určovat rostliny pomocí atlasu. Někteří si vzali na pomoc i aplikaci PlantNet, kterou jsme v programu GLOBE před pár lety pomáhali spoluvytvářet. Hypotéza se potvrdila, ale žáky překvapilo, že na původní louce na slunci a v sadu pod stromem ve stínu byl stejný počet druhů. To nečekali, mysleli, že pod stromem jich bude méně. U bádání se často vynořují další nové a nové otázky. Učivo se žákům nepředkládá „hotové“, ale žáci na poznatky sami přicházejí, učí se vyznat se i ve zdrojích informací. Vždy je důležité řešit souvislosti, zjišťovat, proč jsou věci tak, jak jsou, a s čím to může souviset.

Podobnou výzkumnou otázku si vybrali i na ZŠ Vsetín, Rokytnice. Žák Martin Dvořák vypráví: „Zkoumali jsme hojnost a pestrost výskytu bylin v jednotlivých biotopech naší zahrady. Nejprve jsme si vytipovali 7 různých biotopů od rozbagrované oblasti v místě rekonstrukce školy až po nádherný sad. V každém biotopu jsme vyznačili pixel o rozměrech 1 × 1 metr. Jelikož jsme na vyznačení použili síť, tak se nám tento metr rozdělil ještě na 100 menších, decimetrových, čtverečků. Z nich jsme zapisovali do záznamového archu druhy bylin, které se v nich vyskytovaly. Nyní zpracováváme data, vytváříme grafy a formulujeme závěry. Měření jsme si velice užili.“ To pozorujeme dlouhodobě – bádání rozvíjí motivaci dětí k učení. Takové učení, kdy žáci sami přicházejí věcem na kloub, je baví.

Martin prezentuje dál výsledky své skupiny: „10 druhů rostlin jsme nalezli ve čtverci na pravidelně sečené louce, která byla před šesti lety při terénních úpravách zahrady zavezena navážkou a oseta travním semenem. V té době byla jednodruhová, postupně ji osídlily trvalky vyskytující se v okolních travních porostech – pampeliška, jitrocel, popenec a další. Máme radost, že když jednodruhový prostor necháme být, sám se zde časem zvýší počet druhů. Rostliny se dokonce objevily i na holých místech se zničenou vegetací, k našemu překvapení to byly zcela nové druhy, které se na tomto místě a v okolí dříve nevyskytovaly.“ To, že si žáci uvědomili vývoj v čase, dokazuje to, že myslí kriticky a v souvislostech a to, že při výuce jarních rostlin rozpoznali i sukcesní/pionýrské rostliny to už je třešinka na dortu.

Nejde ale jen o byliny. V programu GLOBE žáci bádají celkově o přírodě. Kromě bylin a stromů se zaměřují na půdu, vodu v krajině i život ve vodě, zkoumají teplota vzduchu a vlhkost na místě se stromy a bez nich, měří množství dešťových a sněhových srážek a porovnávají je s žáky, kteří měřili na jiných místech jejich obce či s žáky z jiných škol či zemí. Spolupráce je důležitá.  

V programu GLOBE nám nejde jen o znalosti, které jsou však důležité a bádáním trvaleji ukotvené, ale metoda rozvíjí i dovednosti a hlavně postoje žáků. Učíme děti, aby měly rády přírodu, rozuměly jí a snažily se jí pomáhat. Pokud žáci při bádání odhalí problém, snaží se ho spolu s učiteli řešit a tím nejen pomáhají zlepšovat stav životního prostředí v okolí své školy, ale také zažívají radost, že mohou řešit skutečné problémy a být těmi, kteří věci mění k lepšímu.

Metodika Zahradní bomba, ze které je popsaná lekce
Video o bádání venku v programu GLOBE


Hana Svobodová, metodička Badatelsky orientované výuky a konzultantka kolegiální spolupráce vzdělávacího centra TEREZA

UČÍME se VENKU. Spojujeme učitele, rodiče i odborníky. Podporujeme hru a učení venku jako předpoklad zdravého rozvoje dětí. Seznamte se s týmem tady>> nebo nahlédněte PROČ učit venku>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů