VENKU UČÍM ÚPLNĚ VŠECHNO

Není dne, kdy by Eva Pospíchalová nevyrazila se svou „venkovní třídou“ ven. Venku učí všechny předměty 1. stupně. Jak se k učení venku dostala, co jí funguje a co by doporučila učitelům, kteří se chystají s učením venku začít? Děkujeme za inspirativní rozhovor a ukázku venkovní lekce z ČJ, kterou si díky Evě můžete vyzkoušet (naleznete ji na konci článku).

  • Jak jste se k učení venku vlastně dostala?

Své vlastní děti jsem od malička hodně vedla k tomu, aby byly co nejvíce venku, protože jsem si uvědomovala výhody, které z toho plynou. Po návratu do práce jsem toto chtěla umožnit i dětem ve škole. Od první třídy jsem tudíž systematicky začala chodit pravidelně na výuku ven. V první třídě to byly 2 hodiny v týdnu, v pěkném počasí i více. Ve třetí třídě jsme už chodili ven v pátek, kromě první hodiny, v pěkném počasí zase i na jiné hodiny v týdnu. Po této třetí třídě jsem změnila školu, nyní učím venku častěji. Od září do října to bylo každý den, do třídy jsem chodila jen na cca 2 hodiny týdně. V listopadu, když je sychravo, jsme venku o něco méně, ale stále se tam dostaneme každý den.

  • Co všechno venku učíte – a jak?

Venku jsem učila a učím úplně všechny předměty 1. stupně. Dokonce, když jsem učila v Dobroníně a více ve třídě, během výuky vevnitř mne kolikrát trklo: „Vždyť tohle jsme mohli krásně uskutečnit venku.“ Pokud se na učení venku člověk nastaví, cesta a nápady se vždy najdou.

Asi nejlepší je pro mě učit venku angličtinu. Mám ji postavenou na písničkách a hrách, kterými se děti učí slovní zásobu a různé věty. A díky těmto aktivitám se zahřejí i při chladnějším počasí. Když je teplo, je to jednodušší, pro chladnější období je potřeba střídat aktivity tak, aby se děti zahřály. Venku i píšeme do sešitů, když je zima, tak si děti pro to, co mají zapisovat, běhají na vzdálenější místo.

V Hejného matematice jsem v bývalé škole využívala venkovní čtvercové dlaždice, které byly pro naše účely ideální – posloužily pro krokování, autobus, jakoukoliv tabulku, sousedy, výstaviště, běžné příklady, indické násobení, sčítání pod sebe…

V českém jazyce jsme zrealizovali spoustu aktivit s vyjmenovanými slovy. Chodili jsme ven tvořit, malovat, sázet duby, číst, užívat si zimní sporty a jinak sportovat, na program Les ve škole… Na různé projekty, do kterých se dají začlenit i hlavní vyučovací předměty – vynášení Morany, otvírání studánek, oslava podzimu. Učili jsme se venku v obci dopravní výchovu, učili jsme se o obci a spojili to s dětmi připravenou besedou s panem starostou… Možnosti jsou neomezené. Stačí si hlídat ŠVP a pasovat na učivo aktivity.

  • Jak si to vlastně zařídíte, že můžete učit venku?

V bývalé škole jsem seznámila rodiče se svým záměrem hned na začátku 1. třídy. Poprosila jsem vedení školy o jeden den, který můžu učit ve své třídě celý den a zároveň nebudu mít dozory. Požádala jsem rodiče, aby na tento den dávali dětem horší oblečení a batoh s pláštěnkou.

  • Lze se učit venku i za chladnějšího počasí?

Rozhodně ano. Řekla bych, že neexistuje špatné počasí, pouze špatně připravená hodina :-). Ne, vážně. Děti počasí většinou neřeší, problém bývá u rodičů a u nás učitelů, kteří jsme většinou nejvíce zmrzlí, protože se nejméně pohybujeme. Takže jsme vlastně zároveň takový indikátor toho, kdy už je to moc. Ale např. déšť většina dětí miluje a užívá si ho. A to bahno! A to nemyslím jen malé děti. Jsem ráda, že nyní nás ani déšť nemůže zastavit před tímto venkovním dobrodružstvím, protože zde máme rodiče, kteří hodně stojí o to, aby byly děti venku.

Na sněhu se dají hrát různé matematické i češtinářské štafetové běhačky, hledačky a zapisovačky lístečků, doplňovací karty na různých stanovištích, hry na zapamatování si slov (např. vyjmenovaných) po určité trase, skupina tvrdé Y honí skupinu měkké I (jako hra „červení – černí“), The stork lost his hat… Ale uznávám, že rodičům se většinou výhody jakéhokoliv počasí dost špatně vysvětlují.

Opakovaně mi fungují venkovní projekty jako vynášení Morany, otvírání studánek, čarodějnice apod. Pro děti je to určitý rituál, na který se každoročně těší a „nedovolily“ mi jej přeskočit a zkusit třeba zase něco jiného. Přitom se u toho nebo při přípravě i dost naučily nebo něco procvičily, aniž by si to uvědomovaly. A dá se na to napasovat vždy aktuální učivo.

3 moje rady pro začínajícího učitele:
1. Důkladně seznamte rodiče (a kolegy) se svým záměrem, že budete chodit na výuku ven (na výuku  je dobré zdůraznit, aby někteří nenabyli dojmu, že chodíte ven na procházky). Ale za důležitější považuji předložit dost důvodů  P R O Č  by jejich dítě mělo být venku co nejvíce. Buď to víte, nebo představíte https://ucimesevenku.cz/proc-ucit-venku/, nejlépe mít po ruce publikaci Děti venku v přírodě: ohrožený druh? kde se mimo jiné dočtete, že jsou to studiemi podložené informace. A vy sami si „PROČ“ často připomínejte. Je to velmi dobrá motivace.
Když jsem rodičům představila důvody, proč beru jejich děti ven, dost se uklidnili a od té doby jsem neměla stížnosti. Tento krok bych opravdu nepodceňovala.

2. Promyslete organizaci výuky již před začátkem školního roku a požádejte o podporu při skladbě rozvrhu. Doporučovala bych si určit, které hodiny (dny) budete učit venku a zavést do toho pravidelnost.

3. Začněte! Hledejte inspiraci, je jí na internetu spousta. To jsem netušila a ze začátku si vše vymýšlela. Občas pošlete rodičům fotky, ať vidí, že se fakt učíte a že to děti baví :-).


Mgr. Eva Pospíchalová učí na ZŠ Buttulova v Chotěboři v alternativní „venkovní“ třídě (3. a 4. třída v jedné skupině).
Mou vášní jsou mé dvě děti, díky nimž jsem se více přiblížila přírodě a přirozenému způsobu života i své intuici.
Baví mě inspirovat lidi ke změně postojů k výchově i k životu samotnému.

www.eva-pospichalova.cz


Venkovní lekce Český jazyk – kořeny slov

Ukázka lekce od Evy Pospíchalové

CÍL: Vizualizovat dětem pojem „kořen“ slova.
ČAS: příprava 30 min, realizace: 60 – 90 min
VĚK: 3. třída ZŠ
POMŮCKY:
učitel: rozstřihané kartičky (kořeny slov + slova příbuzná) – tolik kořenů slov, kolik je dětí ve skupině (kartičky k vytištění si můžete stahnout zde nebo si vymyslet vlastní), slovo – LET- a – KOP – na kartičkách (nebo mazací tabulce – dále jen MT), (obrázek kořenů)
děti: MT a fixu na ni (nebo papíry a tužky)

1. SPOLEČNÝ ÚVOD

Lekci můžeme krátce uvést (např. „Dnešní hodinu jsem nazvala „keříky slov“ a jsem zvědavá, kdo mi na konci hodiny řekne proč.“)
PRVNÍ KROK: Položíme před děti kartičku – LET -. Požádáme děti, aby domyslely, co by se mohlo doplnit před nebo za (nebo obojí), aby vzniklo nové slovo. Toto slovo ale musí mít stejný smysl, jako základ uprostřed, tzn. něco o letu (létání).
DRUHÝ KROK: Vyměníme slovo za – KOP – . Děti mají stejný úkol jako v předchozím kroku, jen píše vymyšlená slova každý sám (případně ve dvojicích) na svoji MT. Následuje sdílení slov. To může proběhnout i ve skupinkách dětí a učitel pouze monitoruje, zda se neobjeví nějaké slovo, které nemá příslušný kořen. To je potom dobré probrat se všemi. A poděkovat za chybu, díky které jsme se něco zásadního dozvěděli.

2. HLEDÁNÍ SLOV

Rozdělení dětí do skupin. Na vymezeném území (např. školní zahrada) jsou rozházené karty se slovy. (Kartičky k vytištění si můžete stahnout zde nebo si vymyslet vlastní.) Děti mají hledat ta slova, která mají společný základ – kořen. Kořeny slov zatím na území nejsou. Každé dítě píše na svoji mazací tabulku slova s určitým kořenem. Každý ve skupině se zaměří na jiný kořen, tzn. že celá skupina bude mít sepsaná všechna slova.

3. SPOLEČNÉ VYHODNOCENÍ

Ukážeme si navzájem MT s jednotlivými skupinkami slov, děti si MT mohou porovnat s dětmi z jiných týmů, které hledaly slova se stejným kořenem.

Tip: Můžeme reflexi posunout do oblasti OSV a zeptat se, jak probíhala práceve skupince, zda si pomáhali, co pro ně bylo složité, co jednoduché.

4. CO MÁ SPOLEČNÉ KOŘENY?

Všechny kartičky můžeme poskládat na obrázek kořenů a připsat nebo na kartičce přiložit společný kořen těchto slov. Až v tomto kroku může proběhnout konečná kontrola zapsaných slov. Nebo můžeme děti nechat využít skutečný keř, rozvěsit odvozená slova na větve a ke kořenům položit kartičku se společným kořenem slov.
„A kdo mi poví, proč se dnešní hodina jmenovala „keříky“ slov?

AUTOR: Eva Pospíchalová, ZŠ Buttulova Chotěboř
Uskutečněno v ZŠ Dobronín

Vytvoření příkladu dobré praxe bylo finančně podpořeno v rámci Rozhodnutí č. 301/32/19, Podpora poskytovatelů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, environmentálního poradenství a jejich aktérů v ČR.



UČÍME se VENKU. Spojujeme učitele, rodiče i odborníky. Podporujeme hru a učení venku jako předpoklad zdravého rozvoje dětí. Seznamte se s týmem tady>> nebo nahlédněte PROČ učit venku>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů