Příběh jedné REGIONÁLNÍ UČEBNICE: Dětská vlastivěda Mikroregionu Džbány

Hlavními principy místně zakotveného učení jsou učení o místě a v místě. Místní témata a souvislosti slouží pro porozumění širším souvislostem a následném řešení problémů. Učebnou se stává obec a její okolí. Příkladem více než dobré praxe z oblasti místně zakotveného učení je vlastivědný projekt Mikroregionu Džbány a vytvořená regionální učebnice. Jedním z autorů je Roman Andres, který celý projekt představuje v tomto článku.

---

Cesta je cíl

Na začátku našeho projektu bylo vědomí, že chceme školy v našem regionu více propojit a u žáků podpořit budování osobního vztahu k vlastní domovině. Chtěli jsme sice, aby výsledkem našeho snažení byla učebnice vlastivědy šitá na míru okolním školám, zároveň jsme si ale byli jisti, že učebnice musí být až na druhém místě (a snad by to tak mělo platit při veškerém vzdělávání). Tím hlavním je vždycky reflektovaná zkušenost žáků a pedagoga.

Pro lepší představu o struktuře i samotném průběhu projektu je v článku rozdělený do několika etap, vše ale v reálu probíhalo současně. Pracovali jsme se zřizovateli a řediteli škol, s učiteli, ti následně se svými třídami, a také všichni společně.

Jednání se starosty a řediteli škol v dotyčných obcích předcházelo úplnému začátku projektu – seznámili jsme je s naší záměrem, získali jejich zpětnou vazbu a požehnání, a domluvili jsme si podporu z jejich strany. Tuto fázi je rozhodně dobré nepodceňovat!

Během metodicko-koordinačních schůzek s učiteli jsme společně projekt plánovali, docházelo k ujasnění cílů, pojmů, porovnání dosavadních pedagogických zkušeností a ke sladění se školním vzdělávacím programem. Šlo rovněž o to podpořit učitele v používání projektové výuky, která na ně i na žáky klade specifické nároky.
Vzájemné seznámení a spolupráce žáků a učitelů zúčastněných škol byly základním předpokladem úspěchu. Pilotní ročník probíhal prostřednictvím zadání „domácích úkolů“ rozpracovaných do tematických bloků, které zároveň tvořily kostru vznikající učebnice. Tematických bloků bylo dohromady sedm: Doma se vyznáme, Obec a okolí, Lidé kolem nás, Někam patříme, Lidé a čas, Mikroregion Džbány a závěrečný Zvládli jsme to. Všechny bloky měly jednotnou strukturu:

Následovala práce učitelů a dětí ve školách. Žáci se v rámci projektu učili regionální vlastivědu netradičním způsobem – týmově, objevitelsky, tvořivě, prakticky. Podle tematického zadání (viz výše) vznikaly například originální mapy, průzkumy veřejného mínění v obci či dětské návrhy dalšího rozvoje obce. Děti prostřednictvím projektu objevovaly, v čem je jejich obec soběstačná a v jakých ohledech závislá na dodávkách z okolí. Identifikovaly souvislosti mezi problémy životního prostředí a činností lidí. Prostřednictvím výstavy „odkaz budoucím generacím“ společně vybíraly a komentovaly předměty symbolizující charakteristické hodnoty současné doby, které vědomě či nevědomě předáváme následujícím pokolením. Projekt se také zabýval otázkami soužití v obci.

Vlastní průběh projektu děti samy hodnotily známkami jako ve škole. Odměnou za vynaložené úsilí byly autentické zážitky, osobní zkušenosti žáků s fungováním vlastní obce, rozvoj schopností plánovat, vyjadřovat vlastní myšlenky, dohodnout se ve skupině a mnoho dalšího. Děti se těšily na vzájemné návštěvy tříd z různých škol. Každá třída si při nich vyzkoušela roli hostitele a průvodce po své škole a obci, a naopak roli zvědavé návštěvy.
Zde jsou příklady výstupů z jednotlivých učebních bloků:

Závěrečné setkání všech účastníků projektu bylo vyvrcholením celoroční práce. Na sportovišti v Bystřici, kde děti osobně přivítal starosta města, třídy v trhových stáncích prezentovaly nabyté dovednosti a výstupy vytvořené během roku. Děti ve svých stáncích nejprve vystavily své originální celoroční výstupy. Následně si stánky vzájemně navštěvovaly, hodnotily a řešily drobné úkoly, předem připravené pro návštěvníky z ostatních tříd. Báječné na tom bylo, že už to fungovalo samo – 120 dětí bez výjimky se po celé dopoledne bavilo o projektu a vzájemně se hecovalo.

Jak se zrodila vlastní učebnice

Na základě celoroční práce dětí vzniklo obrovské množství originálních výstupů, z nichž některé byly vybrány jako návody a ukázky možných řešení příslušných úloh pro další ročníky (příští čtvrťáky). Najdete v ní jak praktické úlohy pro výuku vlastivědy ve čtvrtých třídách, tak i inspiraci v podobě výstupů snažení žáků zapojených v pilotním ročníku projektu. Výsledek můžete vidět zde:

Co získala škola a děti zapojením do projektu

Školy zapojené do projektu uskutečnily jeho prostřednictvím nemalou část svého vzdělávacího programu. Konkrétně získaly

• bohaté zkušenosti a zážitky s výukou „v terénu“;
• zkušenost s budováním klíčových kompetencí žáků v oblasti řešení problémů, spolupráce, plánování, sebehodnocení, odpovědnosti aj.;
• možnost tvůrčím způsobem realizovat výuku vlastivědy ve spolupráci se sousedy – příležitost vzájemného setkávání, spolupráce i srovnání zde hraje důležitou roli;
• originální pestrou učebnici „mikrovlastivědy“, na jejímž vzniku se samy podílely.

Děti, které se účastnily projektu získaly, popř. rozvinuly[1] především

• znalosti o regionu, v němž žijí a vztah k němu;
• schopnost samostatně tvořit, seberealizace;
• schopnost spolupráce;
• schopnost řešit problémové úlohy a plánovat postup;
• projevit vlastní názor, rozvíjet rozhodnost i zodpovědnost;
• v neposlední řadě také přijímat neúspěch.

Od zapojených pedagogů projekt vyžadoval zvládnutí řady nových, časově i organizačně náročných situací. „Práce na projektu byla hodně náročná, ale vidím smysluplnost, když děti pracují rády a se zaujetím, získávají vztah k místu, kde žijí. Vědí, že jejich výstupy budou použity na vytvoření učebnice Dětské vlastivědy, a tak jsou na výsledek všichni zvědaví.“ Tak např. hodnotila zpětně spolupráci učitelka Mgr. Jana Vlachová z Vrchotových Janovic.

Věřím, že tento projekt může inspirovat další školy či mikroregiony a najde své následovníky. Jsem k dispozici pro příp. dotazy či pomoc s realizací.

---

---

[1]     Tvrzení na základě důkladných rozborů výstupů, zpětné vazby učitelů a vlastního hodnocení dětí.