NEVIDITELNÉ PÁSKOVKY

Jaro láká ven! Vyražte hledat plže – elegantní proužkované páskovky. V tomto článku vás čeká připravená badatelská hodina, díky níž bude
téma evoluce a přirozeného výběru rázem pro děti krásně uchopitelné. Za lekci děkujeme Kateřině Čihákové z Muzea Říčany.

CÍL:
Nechat děti pozorovat evoluci v přímém přenosu. Umožnit dětem zaznamenat a popsat souvislosti mezi proměnlivostí a predací jako prostředkem přirozeného výběru. Podpořit je v pozorování živých tvorů a v zaměření se na detail.

ČAS: úvod 15 minut, zkoumání v terénu 15-30 minut, nejlépe na dvou různých lokalitách, zpracování výsledků 15 minut, vložení na web, příprava prezentace 30 minut

VĚK: 1. stupeň ZŠ (4., 5. tř.), 2. stupeň ZŠ

POMŮCKY: záznamové archy (pro možnost opakovaného použití je doporučujeme zalaminovat), fixy, případně jenom sešity a tužky, (ulity na ukázku, fotka kosa, drozda, nahrávka hlasu drozda)

1. KROK – proměnlivost

Zeptáme se dětí, zda jsou všichni příslušníci jednoho druhu stejní. Které rozdíly můžeme pozorovat např. u kosa černého? Rozdíl samec a samice, barva zobáku, výjimečně bílá pírka (viz foto níže). Příslušníci stejného druhu nejsou nikdy zcela stejní, liší se různými vlastnostmi, které jsou dědičné.
Necháme děti rozdělit do skupin podle různých vlastností: barvy očí a podle barvy vlasů, zda je jejich prsteníček větší než ukazováček, zda umí stočit jazyk do ruličky nebo ne. Postupným rozdělováním vytvoříme skupiny nejlépe po 4 dětech. Ve skupině dostanou za úkol vymyslet 3 vlastnosti kosů, které jsou zásadní pro jejich úspěšné přežití a rozmnožování (např. rychlost letu, dobrý zrak, nenápadné zbarvení, úniková vzdálenost, zpěv u samců apod.).

TIP: pro rychlejší rozdělení si vytiskněte kartičky s kombinací vlastností: např. tmavé vlasy – hnědé oči – umím jazyk do ruličky

2. KROK – přirozený výběr

Děti mají za úkol vymyslet, kdo nebo co ovlivňuje rozdílnou úspěšnost přežívání (predátoři – u kosů např. kočky, krahujci apod.).
Venku vyzkoušíme naše „krycí zbarvení“ při hře na schovávanou – lze i cestou na cílovou lokalitu. Všímáme si, jak je oblečen ten, kdo byl odhalen jako první.

Po příchodu na místo ukážeme dětem předem nasbírané prázdné ulity páskovek, nebo jejich fotografie. Které zbarvení páskovky bude podle vás na daném místě nejčastější? Které je nejlépe přizpůsobeno zdejšímu prostředí? Kdo páskovky loví? Ukážeme dětem rozbité ulity, nebo rovnou fotografii drozda zpěvného, případně pustíme nahrávku jeho hlasu. Do pracovního listu skupiny předem zaznamenají svůj odhad nejčastějšího zbarvení páskovek.

Můžeme udělat nácvik hledání: Jedna skupina rozmístí různě zbarvené ulity (pruhované, žluté, růžové, hnědé) na malé ploše a nechá ostatní je hledat.

TIP: Nasbírejte si předem ulity rozbité drozdem.

3. KROK – pozorování

Skupinám rozdáme zalaminované záznamové archy a fixy. Upozorníme je, jak poznají páskovku hajní a keřovou (barva obústí). Viz materiál Jak hledat páskovky. Skupinám vymezíme část lokality – nejlépe stejnorodou – kamenitou stráň, krátký trávník, vzrostlou vegetaci, keře. Domluvíme si dobu pozorování a svolávací zvukové znamení. Děti zaznamenávají čárky za každou dospělou páskovku k jednotlivým typům zbarvení. Živé páskovky nesbíráme, můžeme fotit nebo vzít s sebou prázdné ulity. Všímáme si, zda uvidíme nebo uslyšíme na místě drozdy.

TIP: Nechte děti rozdělit si role – 2 pátrači, jeden zapisovač a 1 fotograf a pozorovatel ptáků.

4. KROK

Skupiny si navzájem prezentují, jaké zbarvení bylo nejčastější na jejich úseku a proč: např. pruhované v místě se vzrostlou vegetací, kde dobře splývají se stíny stébel trav, tmavé jednobarevné ve stínu keřů, žluté na kamenitém svahu nebo písku. Na místo je možné se vrátit několikrát v roce, případně porovnat různá místa i s ohledem na nepřítomnost drozdů. Drozdi lovící páskovky jsou příkladem přirozeného výběru, který probíhá neustále. Může však přestat fungovat na místech, kde je drozdů velmi málo (např. nedostatku hnízdních příležitostí, kvůli přemnožení koček apod.). Drozdi se živí i dalšími plži (včetně mladých plzáků španělských) a jsou proto vítanými pomocníky pro zahrádkáře.
Děti mohou navrhovat, jak podpořit drozdy v zahradách.

Výsledky je po registraci možné zadat na www.evolutionmegalab.org a podívat se na celkovou mapu. Pracovní listy ke stažení najdete v orginále na https://www.stem.org.uk/elibrary/resource/34437#&gid=undefined&pid=4
Nebo přeložené do češtiny zde:

TIP: Na uvedeném webu najdete i další informace o dědičnosti zbarvení vhodné pro starší žáky. Hodinu je vhodné zařadit do výuky evoluce a doplnit příklady z pozorování provedených Charlesem Darwinem.

S pracovními listy je rozlišení různých druhů plžů snadné (zleva páskovka, hlemýžď, plamatka)

Mgr. Kateřina Čiháková vede v Muzeu Říčany přírodovědný kroužek pro děti od 10 let a učí přírodopis na 2. stupni ZŠ Světice. Většinu svého času věnuje vzdělávání učitelů v metodách badatelsky orientované výuky (BOV) a místně zakotveného učení. V projektu Oborový mentoring pracuje s kolegy z Muzea Říčany celkem s více než 40 pedagogy v regionu, kteří na své škole rozšiřují praxi badatelské výuky a učení venku.


Vznik této lekce byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Podpory vzdělávání v regionálním školství v roce 2019.

UČÍME se VENKU. Spojujeme učitele, rodiče i odborníky. Podporujeme hru a učení venku jako předpoklad zdravého rozvoje dětí. Seznamte se s týmem tady>> nebo nahlédněte PROČ učit venku>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů