BUŇKY ve venkovní učebně

Vzpomínáte si, jak jste ve škole probírali buňku? Pamatujete si ještě dnes všechny názvy organel? Víte, jaký je rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou? Milan Bárta ze ZŠ Okna nám představil, jak své žáky s buňkami seznamuje on.


Buňka je sice základní stavební a funkční jednotkou organismů, pro děti základní školy je přes všechny snahy autorů učebnic ale velmi abstraktním pojmem.

Samozřejmě, pokud má vaše škola mikroskop, můžete buňky dětem přiblížit mikroskopováním. Jenže: v učebnici jsou krásně viditelné, barevně ztvárněné organely, zatímco v zorném poli jsou ze suknice cibule viditelné jen černobílé útvary. Některé organely (pro malé děti ústroječky) jsou však natolik důležité, že je nelze jen tak ignorovat.

Základem je mikroskopování zmíněné cibule. Vidět určitě bude buněčná stěna. Pokud místo vody použijete slaný roztok, odtrhne se od buněčné stěny cytoplazmatická membrána či spíše membrána velké vakuoly. Při troše štěstí zahlédnete nějaký flek, který dětem představíte jako buněčné jádro. Ale kde jsou všechny ty mitochondrie, endoplazmatická retikula a Golgiho aparát, které jsou dnes již znázorněné ve většině učebnic?

zidealizovaná podoba buňky

Aspoň že ty chloroplasty se dají dobře mikroskopovat aspoň v lístcích (ne listech) měříku nebo nějakém podobném mechu. Lístky měříku jsou totiž tvořené jen jednou vrstvou buněk, takže není potřeba nic řezat a buňky se zelenými tělísky jsou snadno viditelné a identifikovatelné.

Se žáky a žákyněmi šesté třídy jsme si odmikroskopovali cibuli a měřík, stručně si popsali neviděné organely v učebnici a vyrazili na naši zahradu. Úkolem bylo využít vše, co najdou, a vytvořit ve dvou skupinách buňku rostlinnou a buňku živočišnou.

Přínos?

Ujasní si, jaké rozdíly jsou mezi rostlinnou a živočišnou buňkou (pevný tvar rostlinné buňky, absence lysozómů u rostlinných buněk, absence buněčné stěny, chloroplastů a vakuol u živočišných buněk).

Pokoušejí se uvažovat o proporcích buňky a jejích organel.

Děti i díky popularitě angličtiny milují cizí slova, takže běžně na sebe pokřikují pojmy, které jsou kolegům – nebiologům cizí (mitochondrie, retikulum).

Padají přirozené dotazy typu: „Na co to v té buňce je?“

Výsledek vypadá esteticky dobře a přitahuje pozornost dětí z nižších ročníků, které o buňce vědí ještě méně. I to byl nakonec důvod, proč jsme organely popsali a buňky se na pár hodin staly učební pomůckou.

tvoření buňky

Milan Bárta – učitel prvouky, přírodovědy, chemie a přírodopisu na ZŠ Okna. Pracoval i na sídlištní základní škole a na gymnáziu.
Autor knih popularizujících chemii i beletrie (Rafťáci, Útěk z afrického pekla).

UČÍME se VENKU. Spojujeme učitele, rodiče i odborníky. Podporujeme hru a učení venku jako předpoklad zdravého rozvoje dětí. Seznamte se s týmem tady>> nebo nahlédněte PROČ učit venku>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů