JAK VYBÍRAT LUPY DO TERÉNU?

Dnešní nabídka lup a malých terénních mikroskopů je obrovská. Jak si vybrat ty nevhodnější ven do terénu? Do čeho se vyplatí investovat, kde to naopak nemá smysl? Jaké aplikace si stáhnout? Jak vybavit celou třídu, aby to nestálo majlant? Pokud děti bádání pohltí,  pak pomůcky projdou skutečným testováním. Jaké lupy nám vydržely nejvíc?

Sdílíme naše zkušenosti s terénní výbavou. Předem upozorňujeme, že nestíháme testovat vše nové na trhu, proto budeme rádi i za vaše zkušenosti. V tomto článku navíc nebudeme sdílet jen doporučení, jaké lupy si pořídit, ale také zkušenosti, jak v terénu naučit svou třídu s technikou pracovat.

1.NASTARTOVAT CHUŤ POZOROVAT
K tomuto kroku lupu nepotřebujeme. Pokud chceme, aby děti skutečně pozorovaly i detaily a drobný svět venku je třeba najít vhodné téma, otázky, záhady či výzvy, které odstartují jejich vnitřní motivaci – motor k objevování a zkoumání mikrosvěta kolem nich.

Pokud tento krok přeskočím, v úvodu možná zaujmu část třídy, ale nadšení rychle opadne. Ve třídě pak zůstane jen pár nadšenců. Učitel, který svou třídu moc nesleduje, může mít chybnou zpětnou vazbu, že pracuje se zájmem celá třída. Proto doporučujeme pro první pozorování vybrat vhodné místo i téma (netradiční místo, překvapivé téma či téma propojené s životem dětí atd.).

Např. si představte třídu šesťáků či sedmáků, kteří poprvé vyrazili ven, dostanou lupy do ruky s instrukcí – ať pozorují strom. Jak dlouho jim pozorování vydrží? Nebo naopak dostanou lupy, jako součást celého tématu – lekce věnované dobrodružné knize, Tobiáš Lolness (příběh odehrávající se v malém světě na kmeni stromů, kdy si děti vytvoří svého Tobiáše a objevují místa na stromě, kde se staly zásadní momenty z knihy – lekce ke stažení zde).

TIP: Jak odstartovat chuť se ptát a bádat najdete v materiálech na www.badatele.cz

Poznámka: Pokud budete chtít, napište a my rádi sepíšeme konkrétní aktivity a hry pro práci s lupou venku. Ale pokud nevíte, můžete hned použít radu č. 2 a nejprve si s žáky vyrobit kelímkovou lupu.

2. VYROBIT SI VLASTNÍ LUPY
Učení venku je levné, často může škole peníze ušetřit. A i zde se to potvrzuje. Nemusíte nakupovat terénní pomůcky pro každého. Mnoho pomůcek, lze vyrobit přímo s dětmi. Například nádoby na odchyt bezobratlých. Lze využít skleničky či plastové průhledné nádoby s uzávěrem. Dobře fungují kelímky od jogurtu s průhledným víčkem.

Pokud máte nádoby, které mají neprůhledné víčko, pro pozorování stačí přetáhnout vrchní otvor fólií. Pak přichází ono malé kouzlo. Na víčko nebo fólii děti kápnou kapku vody. Co se stane? Ano z kapky vody se stane malá čočka a získáte dvojnásobné zvětšení. Doporučujeme s třídou nejprve vyzkoušet při pozorování přírodnin a teprve když děti získají jistotu, mohou zkusit pozorovat i bezobratlé.

Kelímkových lup je na trhu velké množství, vybírejte ty, které mají odolný plast i sklíčka. Skvělé je mít třeba jen jednu kelímkovou lupu, která dovoluje pozorování nejen shora, ale i z boku a zezdola.

TIP: i když máte pro děti nakoupenou sadu kelímkových lup, doporučujeme nejprve vyzkoušet kelímkové lupy vlastní výroby. Děti většinou získají při výrobě silnější zážitek, navíc si pak budou kupovaných kelímkových lup trochu více vážit.

3. NÉ VŽDY CENA ROZHODUJE

Do škol i e-mailů chodí mnoho letáků a nabídek na skvělé dětské lupy pro pozorování v přírodě. Většinou mají zbytečná velká plastová držadla i okraje a jejich cena se téměř vždy blíží ke sto a více korunám. Z naší zkušenosti můžeme doporučit pořídit do třídy sadu zdánlivě obyčejných lup pro pozorování, které se dají pořídit v obchodech se „smíšeným“ zbožím či papírnictví za 15,- až 30,- korun. Jsou to lupy s černým okrajem různé velikosti. Zvětšení mají „dětské“ i běžné lupy s černým okrajem obvykle dvojnásobné, podobně jako ona kapka vody.

Velkou nevýhodou kelímkových a dalších plastových lup je, že se brzy poškrábou. Drobné škrábance způsobí, že sklo bude matné. Pokud chcete lupu používat častěji, určitě investujte do dražší skleněné lupy. Kelímková lupa je klasický spotřební materiál.

TIP: Pokud to jde, doporučujeme k černým lupám přidat barevný provázek pro snadnější hledání ve vysoké trávě a pro zavěšení na krk

4. VYBAVTE SKUPINY NE JEDNOTLIVCE
Práce v terénu (tedy např. i pozorování lišejníků na schodech před školou) nevyžaduje, aby bylo skvěle vybavené každé dítě ve třídě. Naopak, pokud předáme do skupin lákavou výzvu a základní vybavení (badatelskou tašku či batůžek), nastartuje se často hlubší a delší práce než u super vybavených jednotlivců skrze řízené pozorování. Navíc vědecké týmy také častěji pracují ve skupinách, kde si rozdělují úkoly, využívají své silné stránky a techniku sdílí. Proto doporučujeme připravit si vybavení tak, že v týmu máte 4 – 5 dětí.
TIP: Do skupiny pak obvykle stačí jedna lupa, jedna kelímková lupa a dalších několik nádob s víčkem na sbírání vzorků. Vybavení lze upravit dle konkrétní práce.

TIP: Dobré zkušenosti máme i s filatelistickou lupou (má velké zvětšení, je odolná proti poškrábání a dobře s ní pracují i malé děti) nebo s mineralogickou lupou (která se dá zavěsit na krk, má odolnou krytku a velké zvětšení).

Tip: Vyzkoušejte hodinářské lupy v kombinaci se zrcátkem, mohou mít zvětšení až 20x a díky zrcátku máte jednak pod lupou dostatek světla a navíc vám malý tvoreček neuteče.

TIP 2: Vytvořte si sami kelímkovou lupu ze starých lup (jsou součástí vyřazených meotarů, rozbitých dalekohledů, dají se koupit i samostatně) a potřebujete jen vhodnou láhev s víčkem (ideální je sklenice od paštiky), do kterého vsadíte svou lupu. Nevýhoda je, že se skleněná lupa včetně sklenice může rozbít. Výhodou je, že se nepoškrábe. I to, že je vyrobená z odpadu.

5. VEMTE MIKROSKOP VEN
Zní to bláznivě. Mikroskopy jsou drahá a křehká zařízení, citlivé na prach a znečištění, navíc často se zapojením do elektřiny. Přesto doporučujeme vzít mikroskop ven, ve chvíli, kdy se třída již naučila pracovat venku s běžnými i kelímkovými lupami je to další příležitost jak posunout pozorovací schopnosti, trpělivost i vztah k místu. Neberte ven velké, drahé profi mikroskopy, ty si nechte ve třídě a prozkoumejte na nich později své vzorky ulovené venku.

Ven před školu se hodí menší, lehčí technika. Máte několik možností. Už děti z MŠ mohou brát ven kelímkovou lupu, která má 10x zvětšení. Často se nám stává, že děti i po návratu do třídy a o přestávkách venku pokračují v pozorování a nadšeně sledují třeba i jen drobky své svačiny v kelímku.

Další skvělou možností jsou minimikroskopy do kapsy. Jsou malé (cca 3,5 cm) a většinou mají zvětšení 60x + světlo na přisvícení (LED diody s modrým či bílým světlem) a cena se pohybuje kolem 120 korun. Menší děti (ale i dospělé, kteří nemají zkušenosti s pozorováním) je třeba naučit, aby si pozorovaný předmět vložili těsně k mikroskopu. Dívat se musíte jen jedním okem (pokud druhé neumíte zavřít, stačí si ho zakrýt druhou rukou).

TIP: Pokud chcete u dětí rozvíjet dovednosti práce s technikou i venku, doporučujeme pořídit si jeden jednoduchý dětský mikroskop (lze koupit za cca 200,-) a tím venku otestovat základní práci s mikroskopem i pozorování (např. vlákna řas, chlupů zvířat, průsvitné části rostlin atd.)

6. ZAPOJTE MOBILY A FOŤÁKY
Pokud můžete ve výuce používat s dětmi chytré mobilní telefony, zapojte je. Opět stačí 1 do skupiny. Je skvělé, ukázat dětem, že mohou mít v mobilu aplikace, které jim pomáhají objevovat skutečný svět kolem nich. Například aplikace např. Lupa & mikroskop nebo Lupa (Zvětšovací sklo)

TIP: Pokud děti baví práce s technikou, nafoťte detailní fotky s vysokým rozlišením a ty pak pod střechou upravte a ořízněte. Velmi dobře se tak pracuje i v zimě. Vyrazíte na chvilku ven s foťákem, a pak už jen objevujete a diskutujete v teple třídy. (např. vyzkoušejte fotit krystalky jinovatky nebo zamrzající bubliny, když probíráte krystalizaci).

7. POZOR NA MANIPULACI S DROBNÝM HMYZEM
Sledování drobných tvorečků by mělo být nejen zajímavé a objevné, ale i bezpečné pro pozorovaný hmyz. Malým dětem s manipulací pomožte, ti větší už mohou používat měkké entomologické pinzety. Vodní hmyz přenášejte pomocí štětečku, larva jepice či znakoplavka ulpí na jeho chloupcích a snadno je přenesete z misky pod lupy, ze síťky do kelímku.

8. UDRŽTE SI VENKU JEDNODUCHOST, MÉNĚ JE ČASTO VÍCE
Příliš pomůcek a vybavení je někdy na škodu. Udržte pro sebe i děti jednoduchost ve venkovním učení. Pokud budete dlouho připravovat všechny pomůcky ve třídě, dělit mezi děti, hledat a sbírat v terénu, uklízet a případně sušit po návratu, mnoho času na samotné pozorování, povídání a žasnutí vám nezbude. Používejme techniku a vybavení, tam kde jsou přínosem, ne tam, kde překáží.

My často největší objevy zažijeme jen tak neplánovaně a to je na učení venku to krásné. Nemusíte mít drahé vybavení v batohu, stačí být venku, mít otevřené oči a chuť dívat se kolem sebe. To je možná ta nejdůležitější dovednost, kterou můžeme dětem předat při učení venku.

Sdílejte s námi své tipy, rady a zkušenosti. Jaké lupy používáte? Co vše skrze ně s dětmi objevujete? Zajímá nás váš pohled a nápady. Své názory a zážitky můžete psát do komentářů přímo pod článek nebo diskutovat v bezpečném a podporujícím prostředí uzavřené fb skupiny Učíme se venku, kam se můžete přihlásit zde.

Za tým Učíme se venku,
Martin Kříž (Chaloupky, o.p.s) a Justina Danišová (TEREZA, vzdělávací centrum)

Odkazy:
Jak si pomůcky vyrobit
e-shop Chaloupky
Ekonákup
e-shop Rezekvítek
Ekokatalog

---