„Jaro je způsob, jak příroda říká: začněme znovu.“

Svátky jara venku: 60 nápadů, jak si užít Velikonoce jinak. Proč? Každý rok se to opakuje. Plné nákupní košíky umělé trávy, plastových vajíček a lesklých ozdob, které za čtrnáct dní skončí v krabici nebo v koši. Přitom to nejkrásnější, co jaro nabízí, je „zadarmo“ a čeká přímo za dveřmi. Nechte se letos s dětmi pozvat ven.

V našem článku nabízíme:
1. nahlédnutí pod tři vrstvy svátků jara
2. 10 rad, jak se přesunout s dětmi venku
3. 60 aktivit ven, z kterých si stačí jen vybrat.

A pak hurá ven za jarními zážitky. Protože… „Čas v přírodě není luxus. Je to nezbytnost.“ Richard Louv

Velikonoce: svátky jara, života a nových začátků

Velikonoce nejsou jen o tradicích, kraslicích a pomlázce. Jejich skutečný význam je mnohem hlubší – jsou oslavou jara, nového života a naděje. V těchto svátcích se propojují tři důležité roviny: příroda, pohanské tradice a křesťanský příběh.

Oslava probouzející se přírody

Nejstarší vrstvou Velikonoc je samotná příroda. Po dlouhé zimě se vrací světlo, teplo a život. Raší pupeny, rozkvétají první květiny a rodí se mláďata. Právě proto se mezi symboly Velikonoc objevuje vejce – jako znak nového života – nebo zajíc, který symbolizuje plodnost a hojnost. Velikonoce tak původně vznikly jako přirozená oslava toho, že se svět znovu probouzí.

Pohanské jarní svátky a rituály

Na tuto přírodní oslavu navazují staré pohanské tradice, které lidé slavili dávno před vznikem křesťanství. Byly spojené s cyklem přírody, plodností a obnovou života. Radost,že po drsné zimě, přichází nový život, jídlo, hojnost. Lidé vítali jaro, loučili se se zimou a symbolicky „probouzeli“ zemi. Chodilo se s větvičkami, které přinášely novou energii, a prováděly se rituály pro zdraví a hojnost. Větvičky symbolizovaly svěžest a sílu mladých proutků, voda očistu a nový začátek. Vejce byla od pradávna vnímána jako silný symbol života a znovuzrození. Tyto tradice nebyly jen zvykem – byly způsobem, jak být v kontaktu s přírodou a jejím rytmem.

Příběh naděje

Křesťanské Velikonoce přidávají ještě jednu rovinu – příběh smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jeho poselství je jednoduché a silné: i po těžkém období přichází nový začátek. Stejně jako po zimě přichází jaro.

Jarní svátky po celém světě

Podobné oslavy najdeme napříč kulturami. Lidé po celém světě od pradávna slaví návrat jara a nového života:

• Nowruz (Írán a Střední Asie) – oslava jarní rovnodennosti a nového roku, spojená s obnovou, světlem a očistou
• Holi (Indie) – svátek barev, který oslavuje vítězství dobra a příchod jara
• Ostara (starogermánské tradice) – svátek jarní rovnodennosti, spojený s plodností, vejci a novým životem
• Hanami (Japonsko) – tradice pozorování kvetoucích sakur a pomíjivosti krásy života

Ačkoliv se liší formou, všechny tyto svátky spojuje stejná myšlenka:  život se obnovuje a svět začíná znovu.

Velikonoce dnes

Dnes si často připomínáme hlavně zvyky. Ale pod nimi zůstává to nejdůležitější – vědomí, že život se neustále obnovuje. Díky přírodě a jejímu koloběhu. Velikonoce nás zvou zpomalit, vyjít ven a být u toho. Všímat si prvních květů, zpěvu ptáků, tepla slunce. Napojit se na rytmus přírody. Protože právě venku se odehrává ten největší velikonoční příběh – příběh návratu života.

„Nic není mrtvé. Jen čeká na své jaro.“

Pozvání

Nemusíme dělat nic velkého. Stačí vyjít ven. Sednout si do trávy. Podívat se na strom, který raší. Všimnout si, co se změnilo od zimy. Velikonoce nejsou jen svátky v kalendáři. Jsou příležitostí znovu se napojit na přírodní svět kolem nás.

A je jasné, že děti potřebují větší výzvu než si sednout a kochat se přírodou. Proto jsme pro vás připravili 60 jarních aktivit z kterých můžete společně vybírat. A než se pustíme do aktivit, sdílíme ještě:

Jak na svátky jara venku: 10 rad, které podpoří váš společný čas venku

Než se pustíte do výběru konkrétních aktivit, tady je pár jednoduchých pravidel, která z venkovních svátků udělají opravdu hezký čas:

• Buďte co nejvíc venku a spolu. Nemusí to být výlet daleko – i zahrada, park nebo louka za vesnicí stačí. Klíčové je být venku bez spěchu a bez programu, který musí stihnout. Nepřidávejte si další tlak na sebe, spíš něco uberte.

• Užijte si prostor, slunce a vůni jara. Jarní příroda působí na tělo i mysl jinak než interiér. Nechte se prohřát prvním sluncem, šlápněte do trávy naboso, zhluboka se nadechněte. Příroda je zelená lékárna – a na jaře je otevřená dokořán.

• Půjčte si přírodniny na výzdobu. Větvičky, mech, kamínky, první květy – vše, co potřebujete k jarní výzdobě, najdete venku. Po svátcích se to vrátí zpět do přírody samo od sebe.

• Propojte tradice s novými rituály, které si vymyslíte sami. Například každoroční opičí dráha s vajíčkem na lžíci, rodinný piknik na stejném místě nebo společné hledání prvního motýla – malé opakující se rituály vytvářejí silné vzpomínky.

• Nechte děti vybrat si, co chtějí dělat. Zda se přidají k vyrábění pomlázky nebo k malování vajec, zda chtějí bádat nebo se válet v trávě – respekt k jejich vlastní chuti je sám o sobě hodnotná lekce.

• Když vyrazíte na koledu, vždy se ujistěte, kdo chce a kdo nechce být vykoledován. Učit děti citlivosti k vlastním i cizím potřebám je přesně ten druh věci, který se naučí praxí, ne výkladem. Nechceme, aby velikonoční svátky a pomlázka v někom zanechávali strach, obavy či trauma.

• Jezte venku, co nejvíc to jde. Snídaně na terase, svačina na louce, oběd na dece v trávě nebo večeře u ohně – jídlo venku chutná jinak a atmosféra si ho pamatuje.

• Zahrajte si strategickou nebo bojovou hru venku. Přetahování lanem, bitva o poklad, honičky s úkoly – pohybové hry s prvkem strategie a napětí jsou pro děti přirozenou formou učení. A pro dospělé skvělým odreagováním.

• Nebojte se nepohody. Chlad, déšť nebo bláto nejsou překážka – jsou součást zážitku. Děti, které si občas zažijí výzvu pro tělo, budují odolnost a sebedůvěru mnohem přirozeněji než v chráněném prostředí. A navíc zjistí, co vydrží.

• Neplánujte příliš. Nejlepší jarní vzpomínky nevznikají z dokonale naplánovaných programů. Vznikají z chvil, kdy někdo prostě řekne: pojďte, vyjdeme ven.

„Svět se každé jaro znovu nadechne.“

60 aktivit pro společný čas venku s dětmi

TVOŘIVÉ aktivity pro svátky jara venku

1. Bahenní kraslice – Smíchejte bláto s trochou vody na hustší kaši a malujte vzory přímo na papír, kamínek nebo prázdné vajíčko. TIP: Různé druhy hlíny dávají různé odstíny – zkuste porovnat hlínu z lesa, zahrady a hřiště.

2. Kraslice z přírodních barev – Uvařte vejce spolu s řepou (červená), cibulovou slupkou (zlatohnědá) nebo kurkumou (žlutá). TIP: Čím déle vejce v barvě leží, tím je barva sytější. Slupky cibule dají nejintenzivnější výsledek.

3. Listové kraslice – Přiložte čerstvý list k vajíčku, obalte tenkým punčocháčem a uvařte v přírodní barvě. Po sundání punčochy zůstane na vajíčku otisk listu. To jistě znáte, ale co zkusit nalepit přímo malé lístečky pomocí průhledného lepidla či bílku. Vzniknou vám nádherné netradiční kraslice. TIP: Po nalepení přidejte ještě jednu vrstvu lepidla či bílku přes listy.

4. Proutěné postavičky – Z ohebných vrbových proutků tvarujte postavičky, zvířátka nebo jarní symboly. Můžete vytvořit věnec, ovál, vajíčko a z nich pak ptáčka či zajíčka. TIP: Čerstvé proutky jsou ohebné hned po utržení, starší je potřeba namočit do vody.

5. Jarní divadlo z přírodnin – Sbírejte větvičky, kamínky, šišky a listy a sestavte z nich postavičky nebo scénu. Zahrajte krátký příběh o probouzení přírody. TIP: Mech jako koberec, větvička jako strom – příroda nabídne vše, co scéna potřebuje.

6. Stavba ptačího hnízda – Zkuste sestavit hnízdo jen z materiálů, které najdete venku – stébla, mech, hlína, peří. TIP: Teprve při stavbě pochopíte, jak mistrovská práce to pro ptáky je. Srovnejte své hnízdo s reálným.

7. Malování se stíny – V poledním slunci položte přírodniny na papír a obkreslete jejich stíny. Nebo nechte děti stát a obkreslete stín celého těla. TIP: Ráno a odpoledne jsou stíny dlouhé, kolem poledne nejkratší – to je samo o sobě malý experiment.

8. Hmyzí hotel / domek pro žabky – Ze dřeva, bambusových tyčinek, šišek, kůry a suchého listí sestavte úkryt pro hmyz nebo vlhké útočiště pro žáby. TIP: Hotel umístěte na slunné místo, domek pro žabky naopak do stínu u vlhka.

9. Bezové loutky – Z bezových větviček vydlabejte měkkou dřeň a vytvořte jednoduché loutky nebo píšťalky. TIP: Bez je ideální na jaře, kdy je dřeň nejměkčí. Větší průměr větve = jednodušší práce.

10. Velikonoční mandala z přírodnin – Na zemi nebo na stole vytvořte symetrický kruhový vzor z toho, co najdete venku – kamínky, květy, větvičky, šišky. TIP: Začněte od středu a přidávejte kruhy ven. Krása je v symetrii, ne v množství materiálu.

11. Jarní věneček z větviček a květů – Ohněte ohebné vrbové nebo březové větvičky do kruhu a propletěte jarními květy, mechem nebo stuhami. TIP: Vrbové větvičky drží tvar nejlépe. Kvítky přidávejte až nakonec, aby nevadly.

12. Zdobení kamenů jarními symboly – Najděte hladké kamínky a pomalujte je jarními motivy – sluníčko, ptáček, kvítek. Kamínky pak schováte do přírody pro radost ostatním. TIP: Temperové nebo akrylové barvy drží nejlépe. Hotový kamínek přelakujte, aby barva vydržela déle.

BADATELSKÉ aktivity pro svátky jara venku

1. Kolik unese skořápka – Postavte prázdnou skořápku na stůl a přikládejte na ni postupně knihy nebo závaží. Jak moc je pevná? TIP: Skořápka vydrží překvapivě hodně – tvar klenby je jednou z nejpevnějších konstrukcí v přírodě.

2. Pevnost skořápky zevnitř vs. zvenku – Zkuste zmáčknout skořápku dlaní ze strany a pak od vrcholu. Kde povolí dřív? TIP: Stejný princip využívají stavitelé klenbových mostů – tlak rozložený po oblouku je mnohem pevnější.

3. Které vejce se točí lépe – Roztočte syrové a vařené vejce a sledujte rozdíl. Syrové se zastaví rychleji, vařené točí plynule. TIP: Zkuste vejce zastavit prstem a hned pustit – syrové se rozroztočí znovu, vařené zůstane stát.

4. Přírodní barvení vajec – co funguje nejlépe – Připravte několik barev (řepa, cibule, kurkuma, špenát, borůvky) a porovnejte intenzitu a stálost výsledku. TIP: Přidejte do vody lžíci octa – barva se lépe chytí na skořápku.

5. Co právě kvete – Vydejte se na procházku a zmapujte, co v okolí právě kvete. Zapište nebo vyfoťte a vytvořte jarní mapu kvetení. TIP: Aplikace PlantNet nebo Seek pomůže s určením neznámých rostlin.

6. Kdo to bzučí – Sedněte si u kvetoucího keře nebo stromu a pozorujte, kteří opylovači přilétají. Zkuste je rozlišit – včela medonosná, čmelák, moucha? TIP: Čmeláci létají pomaleji a jsou chlupatější. Mouchy mají kratší tykadla než včely.

7. Čarování s červeným zelím – Uvařte červené zelí, sceďte šťávu a přidávejte různé látky – ocet, jedlou sodu, citronovou šťávu. Sledujte, jak se barva mění od červené přes fialovou až po zelenou. TIP: Červená = kyselé, zelená = zásadité. Tohle je nejjednodušší způsob, jak dětem vysvětlit pH.

8. Pobytová znamení zvířat – Hledejte v přírodě stopy, zbytky potravy, nory, peří nebo trus. Co vám prozradí o životě zvířat v okolí? TIP: Nejlepší čas na hledání stop je brzy ráno po dešti nebo po noci – zemina je měkká a otisky čerstvé.

9. Poznávání ptáků – Zapněte aplikaci Merlin nebo BirdNET a zkuste identifikovat ptáky jen podle hlasu. TIP: Merlin zvládne rozpoznat zpěv v reálném čase – stačí zapnout a naslouchat.

10. Pozorování hnízdění – Najděte místo, kde ptáci hnízdí nebo nosí materiál, a pravidelně ho sledujte. TIP: Nechodte příliš blízko – stačí sledovat z bezpečné vzdálenosti, aby ptáci nebyli vyrušeni.

11. Jak vznikají jarní hromádky – Hledejte hromádky hlíny od žížal, písčité komůrky včelek samotářek nebo mraveniště. Kdo je tvůrce? TIP: Žížalí hromádky jsou nejlépe vidět ráno na vlhké trávě. Včelky samotářky hnízdí v písku nebo starém dřevě.

12. Jak rychle roste tráva – Označte malý čtverec trávy provázkem a každý den nebo každé dva dny změřte délku stébel. TIP: Porovnejte růst na slunci a ve stínu – výsledek vás možná překvapí.

POHYBOVÉ aktivity pro svátky jara venku

1. Běhací jarní zdobení – Vystřihněte ze silného papíru nebo kartonu různé tvary (vajíčko, zajíc, květ) a hledejte v přírodě ideální pozadí, které tvar „ozdobí“ – mech, kvítky, kůra. TIP: Fotka výsledku je sama o sobě krásná – zkuste vytvořit sérii.

2. Hledání velikonočního pokladu – Schovejte předem připravené „poklady“ (vajíčka, kartičky s úkoly, drobnosti) a dejte dětem indicie nebo mapu. TIP: Přidejte přírodovědný úkol ke každému pokladu – najdi strom s pučícími listy, přines tři různé kamínky.

3. Ukrývání pokladu pro ostatní – Děti samy připraví poklad a napíší nebo nakreslí indicie pro druhé. TIP: Tahle varianta rozvíjí plánování a empatii – musíte přemýšlet, co ostatní zvládnou najít.

4. Přeskakování potoka – Hledejte nejužší místo potoka a přeskakujte. Nebo vyznačte „potok“ větvičkami na zemi a přeskakujte imaginární proud. TIP: Postupně zvyšujte vzdálenost – kdo přeskočí nejširší místo?

5. Bitva s papírovými koulemi – Každý si připraví zásobu zmačkaných papírových koulí a na signál začíná bitva. TIP: Přidejte pravidlo – po bitvě každý posbírá stejný počet koulí, kolik hodil. Učí to zodpovědnosti za nepořádek.

6. Jarní parkour – Procházejte přírodou a hledejte překážky – padlé kmeny na přelézání, kameny na přeskakování, větvičky na podlézání. TIP: Nechte děti samotné vymyslet trasu a navzájem si ji ukázat.

7. Válení sudů z kopce – Lehněte si na svah, paže podél těla, a kutálejte se dolů. TIP: Jedno z nejjednodušších a nejradostnějších pohybových zážitků – funguje stejně dobře pro děti i dospělé.

8. Jarní schovka – Klasická schovka v přírodním prostředí, kde jsou úkryty za stromy, keři a terénními nerovnostmi. TIP: Přidejte pravidlo, že se schovat lze jen za živé věci – stromy, keře, trávu.

9. Bitva o velikonoční poklad – Rozdělte skupinu na týmy, každý brání svůj poklad a zároveň se snaží získat ten soupeřův. TIP: Určete hranice hřiště předem a stanovte jasné pravidlo, jak se „chytí“ hráč – například dotykem ramene.

10. Šipkovaná s úkoly – Vyznačte trasu šipkami z přírodnin nebo křídou a ke každé zastávce přidejte úkol – najdi, pozoruj, přines, zapiš. TIP: Úkoly přizpůsobte věku – pro mladší děti jednoduché hledání, pro starší určování druhů nebo odhady vzdáleností.

11. Rovnou za nosem – Vyberte si vzdálený bod (strom, kopec, budovu) a jděte k němu přímo, bez obcházení překážek – přes louži, přes padlý kmen, skrz křoví. TIP: Hra rozvíjí orientaci v prostoru a odvahu překonávat překážky. Nejlepší nalouce nebo v lese.

12. Opičí dráha s vajíčkem na lžíci – Připravte jednoduchý terénní okruh a absolvujte ho s vajíčkem na lžíci v ústech nebo v ruce. TIP: Přírodní terén s nerovnostmi je mnohem zábavnější než rovná plocha – přidejte přelézání klády nebo obcházení stromů.

TIP: Hod vařeným vajíčkem – Dvojice si hází vajíčkem a zkouší se od sebe postupně vzdalovat, na co největší vzdálenost. Děti mohou vyzkoušet i s míčkem či papírovou koulí. Je moc fajn učit děti neplýtvat jídlem a nehrát s nevařeným vajíčkem. A i uvařené vajíčko pak sníst.

ODPOČINKOVÉ aktivity pro jarní svátky venku

1. Čtení venku – Vezměte oblíbenou knihu nebo časopis a najděte si příjemné místo venku – pod stromem, na louce, na lavičce. TIP: Deka nebo podložka udělá velký rozdíl. Nechte si čas na výběr místa, to je součást rituálu.

2. Jarní piknik a ochutnávání jarních bylin – Připravte jednoduchý košík s jídlem a doplňte ho čerstvými bylinkami z přírody – šťovík, hluchavka, kopřivový čaj. TIP: Ochutnávání divokých bylinek je samo o sobě malé dobrodružství. Začněte s těmi nejznámějšími a nejbezpečnějšími.

3. Pomalá procházka – Procházka bez cíle a bez spěchu, kdy si všímáte detailů kolem sebe. TIP: Zkuste pravidlo – za každých deset kroků se zastavíte a podíváte se, co jste přehlédli.

4. Kreslení nebo focení jara – Vezměte skicák nebo telefon a zachyťte detaily jara – první květ, pavučinu s rosou, stín větve. TIP: Zkuste se zaměřit jen na detaily do 10 cm – makrosvět jara je stejně bohatý jako ten velký.

5. Ležení v trávě a pozorování nebe – Lehněte si na záda do trávy a jen tak koukejte nahoru – na mraky, větve, ptáky, světlo. TIP: Zkuste tichou soutěž – kdo najde v mracích nejzajímavější tvar?

6. Poslouchání bzučení – Sedněte si v klidu u kvetoucího keře nebo stromu a jen naslouchejte. Kolik různých zvuků uslyšíte? TIP: Zavřete oči – bez vizuálních vjemů se sluch výrazně zostří.

7. Chůze naboso – Vyzujte se a projděte se po trávě, hlíně, písku nebo mělkém potoce. TIP: Začněte na suché trávě a postupně zkoušejte různé povrchy. Chůze naboso po nerovném terénu je přirozená masáž chodidel.

8. Tanec nebo běh v dešti – Oblečte se do nepromokavého a prostě vyjděte ven, když prší. Nechte déšť dělat, co umí. TIP: Jarní déšť je teplý a krátký – nejhorší, co se může stát, je mokré oblečení. To schne.

9. Den bez hodin – Vstanete, kdy chcete, jíte, kdy máte hlad, chodíte spát, kdy vás přemůže únava. Celý den se řídíte jen pocitem a pohybem slunce. TIP: Zkuste odhadnout čas podle polohy slunce nebo délky stínů. Překvapí vás, jak přesně to jde.

10. Zpívání venku – Vezměte oblíbenou písničku nebo zpívejte cokoliv, co vám přijde na mysl – na procházce, na louce, u ohně. TIP: Venku se zpívá jinak než doma. Není tam strop, není tam ozvěna stěn, hlas jde do prostoru volně.

11. Dechová chvilka u stromu – Opřete se zády o kmen, zavřete oči a udělejte deset pomalých nádechů. Vnímejte, jak se kůra dotýká zad, jak se strom hýbe ve větru. TIP: Stromy s hrubou kůrou – duby, borovice – dávají nejsilnější pocit opory.

12. Hra na ještěrku – Najděte si kamenný nebo dřevěný povrch na slunci, lehněte nebo si sedněte a nechte se prohřát. Žádný telefon, žádný úkol. Jen slunce a ticho. TIP: Pět minut „nicnedělání“ na slunci snižuje napětí rychleji než hodina na gauči doma.

PRO MÍSTO A DRUHÉ

1. Vytvoření místa pohody pro ostatní – Najděte zapomenuté místo v okolí – lavičku, zákoutí, okraj zahrady – a upravte ho tak, aby tam bylo příjemně. Přidejte kamínek, větvičku, květ. TIP: Místo pohody nemusí být velké ani dokonalé. Stačí, aby bylo vidět, že o něj někdo pečuje.

2. Úklid přírody kolem nás – Vezměte pytel a projděte oblíbené místo. Co nasbíráte, to tam nepatří. TIP: Jarní úklid před tím, než vegetace zaroste, je nejúčinnější – nepořádek je vidět a dostanete se všude.

3. Pítko pro ptáky a hmyz – Mělká miska s vodou a pár kamínky jako schůdky stačí. Umístěte ji na zahradě nebo na parapetu. TIP: Vodu měňte každé dva tři dny, aby se nestala líhní komárů.

4. Kamenná hromádka pro ještěrky – Nasbírejte kameny různých velikostí a sestavte je na slunném místě do volné hromádky s mezerami. TIP: Čím více mezer a skulin, tím lepší úkryt. Ještěrky potřebují zároveň slunce i stín.

5. Hnízdní krmítko pro ptáky – Vyčesané chlupy psů nebo koček zavěste do větvičky nebo vložte do síťky. Ptáci si je odnesou do hnízda. TIP: Vlna, mech nebo krátká stébla trávy fungují stejně dobře. Nikdy nedávejte umělá vlákna ani barvené nitě.

6. Pomoc při žabí migraci – Zjistěte, kde ve vašem okolí probíhá žabí tah, a zapojte se jako dobrovolníci nebo jen sledujte. TIP: Žabí tah probíhá za teplých vlhkých nocí od února do dubna. Organizace Ropucha.cz mapuje místa v celé republice.

7. Pozvání někoho ven na jarní bingo – Připravte jednoduchý bingo list s jarními věcmi k nalezení a pozvěte kamaráda, souseda nebo prarodiče na společnou procházku. TIP: Bingo list může být nakreslený rukou – první květ, ptačí hnízdo, motýl, kapka rosy. Kdo najde všechno první?

8. Pomoc sousedovi nebo škole – Nabídněte ruku tam, kde je potřeba – úklid zahrady, hrabání listí, výsadba. TIP: Společná práce venku je jedna z nejpřirozenějších forem sounáležitosti. A trvá kratší dobu než kdokoli čeká.

9. Probuzení zahrady – Prořežte suché větve, odhrňte mulč od trsů, vyčistěte záhony. Zahrada čeká, až ji někdo pozdraví. TIP: Začněte malým kouskem – jeden záhon, jeden keř. Zahrada vás odmění tím, že začne kvést dřív, než čekáte.

10. Vajíčko s překvapením pro někoho – Uvařte vajíčko, ozdobte ho a schováte ho s malým vzkazem na místo, které druhý člověk rád navštěvuje. TIP: Vzkaz uvnitř nebo pod vajíčkem udělá víc než samotný dárek.

11. Sdílení pučálky – Připravte pučálku, rozdělte ji do malých sáčků nebo kelímků a rozdejte sousedům, kolegům nebo přátelům. TIP: Pučálka se dělá z naklíčeného hrachu nebo pšenice – stačí namočit na noc a nechat klíčit pár dní na vlhkém papíře.

12. Zasazení semínek – Dejte semínka do kelímku nebo přímo do záhonu a věnujte je někomu jako živý dárek s návodem. TIP: Slunečnice, ředkvičky nebo bazalka jsou nenáročné a rychle vzejdou – ideální pro děti i začátečníky.

Které jste už vyzkoušeli?

Šedesát aktivit je víc, než zvládnete za jedny svátky – a to je dobře. Tento seznam není úkol, ale zásobárna. Vracejte se k němu každé jaro, vybírejte podle nálady, počasí a věku dětí. Bahenní kraslice u potoka vypadá jinak než na dvorku. Piknik v dubnovém sluníčku jinak než pod deštníkem. A hnízdo, které postavíte letos, bude jiné než to příští rok – protože vy budete jiní.

Příroda se každé jaro obnoví. My se můžeme obnovit s ní – stačí vyjít.

Připravili jsme pro vás PDF přehled všech 60 aktivit, který si můžete vytisknout a postupně odškrtávat, co jste venku vyzkoušeli. Ať se z něj stane váš jarní deník – pro letošní Velikonoce i pro všechna jara, která teprve přijdou.

Stáhněte si PDF zdarma a vydejte se ven.

Chcete mít takovou dávku inspirace při ruce po celý rok?

Přesně to nabízí Akademie Učíme se venku – celoroční program pro školy plný hotových lekcí, aktivit, videokurzů a podpory pro celý učitelský sbor. Pokud vaše dítě chodí do školy, která ještě v Akademii není, můžete to změnit – dejte řediteli nebo učitelům vědět, že o takovou podporu stojíte. Školy, které učí venku, to dělají pro děti. A děti to poznají. Více o Akademii najdete na ucimesevenku.cz/akademie.

„Přírodní svět je největším zdrojem vzrušení, největším zdrojem vizuální krásy a největším zdrojem intelektuálního zájmu.“
David Attenborough