ZAPOJTE SE DO OBČANSKÉ VĚDY (Citizen Science)

Autorka článku: Zdeňka Černá

Potenciál digitálních technologií je obrovský a není tak divu, že výrazně narůstají počty vzdělávacích aktivit a projektů, do kterých se mohou pedagogové společně s dětmi ve výuce zapojit. Tak jako s každým větším výběrem ale přichází na řadu otázky, třeba jak poznat, zda je projekt vhodný pro výuku a zapojení s dětmi nebo jestli je dobře připraven a bude pro děti přínosný a zajímavý.
V poslední době mě zaujalo několik hezkých projektů využívajících digitální technologie a pro řadu z nich bylo typické, že reprezentovaly oblast občanské vědy.

Jak to celé probíhá?

Pojem „citizen science“ neboli občanská věda znamená jednoduše příležitost pro neodbornou veřejnost zapojit se dobrovolně do vědeckého výzkumu. Projektů občanské vědy je po celém světě velké množství a každým rokem jejich počty narůstají, a to nejen díky dostupnosti chytrých telefonů a tabletů mezi laickou veřejností. To, že chytrý telefon má dnes skoro každý, ale k tomu určitě velmi přispělo. Navíc dané technologie obsahují řadu snadno dostupných sensorů a aplikací, které mohou měřit a zaznamenávat velké množství různých dat. Zapojení veřejnosti do výzkumu nebylo tedy pravděpodobně nikdy jednodušší.

Koncept občanské vědy přiblížila v roce 2016 Evropská asociace občanské vědy, která popisuje její základní principy na svém webu. Jedním z nejdůležitějších principů, který zmiňují, je, že projekty musí být přínosné jak pro vědce, tak pro dobrovolníky z řad veřejnosti. Vědci díky zapojení dobrovolníků získají mnohem větší množství dat s menšími finančními náklady, než by dokázali sami sesbírat. Plusem je také to, že vědecký výzkum se více popularizuje a lidé lépe chápou jeho náročnost a důležitost.

Z druhé strany se pak dobrovolníkům, kterými jsou často také děti z přírodovědných kroužků nebo přímo žáci základních a středních škol, přirozeně otevírá možnost lépe nahlédnout do oblasti výzkumu a vědy a získat znalosti a kompetence, které jsou pro ni typické. Mohou si vyzkoušet například vznik a formulaci hypotézy, hledání způsobů, jak získat potřebná data, která by ji podpořila, anebo samotný sběr dat a vše, co obnáší. Jelikož se jedná primárně o projekty, které se odehrávají mimo školu, má zapojení do občanské vědy potenciál také k aktivaci takzvaného STEM učení (přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika), a to prostřednictvím získaných zkušeností, které jsou přímo napojeny na životy dětí, jejich zájmy a komunitu. Díky zapojení se do projektů občanské vědy probíhajících ve vašem okolí můžete STEM učení do vlastní výuky integrovat.

V neposlední řadě se s dětmi dostanete ven mimo školu do přírody, s jasným cílem, který může děti k bytí venku snáze motivovat. V tomto ohledu jsem docela skeptik, bohužel mě často v minulosti překvapila nechuť dětí být venku, protože venku je z jejich pohledu někdy prostě „všechno špatně“. Proto jsem asi více motivována k tomu hledat smysluplné cíle, za kterými s dětmi do přírody jít. Takovými cíli se projekty občanské vědy mohou stát a v rukou pedagogům mohou probudit zájem dětí o ně.

Projekty občanské vědy – tipy

V českých školách je známý například program GLOBE, jehož cílem je mimo jiné přivést mládež k zájmu o přírodní vědy. Děti v průběhu roku v okolí školy sledují počasí, měří kvalitu vody v řekách a zajímají se o kvalitu půdy. Sesbíraná data vyhodnocují a odesílají do celosvětové databáze, kde jejich další odborné zpracování garantuje NASA.
Pro veřejnost je možné se do některých šetření (například sledování meteorologických jevů) zapojit díky aplikaci GLOBE Observer.

Dalším poměrně novým projektem občanské vědy je mobilní i webová aplikace BioLog Agentury ochrany a krajiny České republiky (AOPK ČR). Byla vytvořena pro zájemce o přírodu a slouží jako digitální zápisník pozorování fauny a flóry na území ČR. Zapisovat je možné živočichy, rostliny a houby vyskytující se ve střední Evropě. Umožňuje lokalizovat a popsat pozorování druhů přímo v terénu, přidat fotografii a uložit je do mobilního zařízení. Vybraná pozorování je možné odeslat do databáze výskytu druhů spravované AOPK ČR. Na začátku vás trochu odradí nutnost registrace, ale samotné uložení pozorování a odeslání do databáze už je poměrně intuitivní.

Navazujícím projektem, který danou aplikaci také propaguje, je pak projekt Na veverky s mobilem. Veverka byla zvolena záměrně, protože je snadno rozpoznatelná a dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky nejsou o jejím výskytu dostatečné údaje (kategorie Data Deficient). Sympatické je, že na webu autorů výzkumu se dozvíte, k čemu získaná data budou použita a proč je dobré se do projektu zapojit. Informace o účelu výzkumu nenajdete u všech projektů a z mého pohledu, jsou při výběru velmi důležité.

Poslední projekt AOPK ČR, který bych ráda zmínila, je projekt Bílá místa biodiverzity, který bude zajímavý asi hlavně pro ty z vás, kteří se v nich přímo nacházíte. Společně s dětmi lze tato místa zaplňovat různými pozorováními z terénu a dle autorů projektu tak přispět k ochraně přírody.

Na podobném principu jako BioLog funguje celosvětově rozšířená aplikace iNaturalist. Nabízí navíc také rozlišení vyfotografovaného druhu, nemusíte tudíž být expertem. Tato aplikace a komunita kolem ní stále roste. V posledních letech je známá také díky spolupráci s National Gegrafic a také skrze zapojení do populární celosvětové výzvy City Nature Challenge. V této výzvě města mezi sebou soutěží o to, kolik fotografií a druhů se jejich obyvatelům podaří v této aplikaci vyfotit a rozpoznat v předem určeném časovém období. Praha loňský rok obsadila 40. místo ze 159 zapojených světových metropolí.

Poku vás zajímá určování rostlin, přečtěte si článek APLIKACE, KTERÉ TÁHNOU VEN II – URČOVÁNÍ ROSTLIN.

Dalším příkladem je například projekt ČSO – Nářečí českých strnadů, kdy dobrovolníci pomáhají zaznamenávat a zmapovat dialekty strnadů obecných. Patří mezi nejúspěšnější projekty občanské vědy ČSO a díky dobrovolníkům je již zmapováno 47% území České republiky. Dle autorů k tomu přispěl i fakt, že sám výzkum do zapojení do občanské vědy velmi dobře pasuje. Zkoumaný druh je velmi dobře a snadno poznatelný a nahrávky pro úspěšnou detekci nářečí nemusí dosahovat vysoké kvality.

Pokud uvažujete o zapojení se do nějakého projektu občanské vědy, tak je dobré zjistit si také potřebu speciálních pomůcek pro výzkum. Některé projekty nabízí dodání těchto pomůcek (například Netlake Citizen Science), anebo si je můžete vytvořit sami jako například děti z přírodovědného kroužku ZŠ Medníků, kteří si vyrobili měřidlo průhlednosti vody (Secciho deska), aby se mohli zapojit do projektu ČSO – Měření průhlednosti vody v rybnících.

Jelikož existuje po celém světě velké množství projektů, je velmi užitečný praktický rozcestník projektů občanské vědy, který najdete na webových stránkách SciStarter.com. Najdete zde více než 3000 projektů, které lze filtrovat dle klíčového slova, tématu nebo lokality. Další tipy na české projekty najdete například na webových stránkách České společnosti ornitologické (ČSO), která patří v této oblasti mezi průkopníky.

Pokud máte nějaké své oblíbené projekty občanské vědy, ve kterých jste zapojeni, budeme rádi za vaše postřehy a tipy.

Pokud vás téma využití technologií při výuce venku zajímá, doporučujeme k přečtení také články APLIKACE, KTERÉ TÁHNOU VEN (rozhovor s autorkou a aplikace na určování ptáků) a pokračování APLIKACE, KTERÉ TÁHNOU VEN II (určování rostlin).

Autorka článku Zdeňka Černá se dlouhodobě zabývá možnostmi využití digitálních médií v přírodě a při ekovzdělávání. Více se dozvíte na webu Hrajeme si chytře, kde také najdete mnoho dalších tipů a rad při výběru dětských digitálních her a aplikací.