Zima nabízí jedinečné pomůcky. Krom aktivit plných sněhu, které najdete v článku Pomůcky z nebe zdarma, přinášíme inspiraci pro učení v ledové učebně. Stačí vyrazit s dětmi na krátká pozorování, pokusy a hry než se oteplí a ledová učebna i svými jedinečnými pomůckami zas na rok zmizí.
Dnes děti i my dospělí často „zíráme“ do obrazovek. Doporučujeme si s dětmi vyzkoušet jeden den bez obrazovek. Pokud navíc mrzne, je to skvělá příležitost, jak si vyzkoušet vyprávět příběhy ze zamrzlých obrazovek. Stačí si připravit nádoby na vodu a dostupné přírodniny a oblíbené hračky (které se mohou namočit – např. dřevěné, plastové, kovové, látkové).
Každé dítě si vezme svou nádobu a pokusí se pomocí přírodnin a postaviček vytvořit svůj příběh. Na závěr se do nádoby nalije voda, aby vytvořila min. 1-2 cm tlustou vrstvu (lze i větší, ale záleží, jak silný je mráz). Můžeme vložit provázek, který vykukuje, jako poutko. Vše (např. přes noc) necháme zamrznout za oknem v přírodní mrazničce. Následující den zkontrolujeme, zda vše zamrzlo. Pak můžeme zamrzlé obrazovky vyndat, prohlédnout si je z obou stran a vyprávět si příběhy, které jsme do obrazovek nechali zamrznout.
Aktivitu výše lze skvěle vyzkoušet i pro výuku cizích jazyků. Stačí pro pracovní postup i vyprávění příběhů nepoužívat rodný jazyk.
Pokud máte s dětmi možnost, vyrobte si ledovou lampu či lampičky. Z menších nádob vzniknou lampičky pro jednu svíčku. Větší nádoby vytvoří velké ledové lampy. Stačí nádobu napustit do poloviny vodou, pak vložit do nádoby další menší nádobu, kterou zatížíme (vodou či kameny tak aby klesla téměř na dno větší nádoby. Vše necháme zamrznout. Po zamrznutí menší nádobu vyndáme a můžeme opatrně vysunout i samotnou ledovou lampu z větší nádoby. Nejlépe po setmění do lampy vložíme svíčku/y a užíváme si pohled na krásné světlo. Výhodou je, že hrozba požáru je na sněhu či zamrzlé půdě minimální.
Pokud dostatečně mrzne, vyzkoušejte si nasbírat přírodniny, které najdete nebo máte usušené. Vše vložte do vhodných nádob a zalijte vodou. Můžete vložit i poutko pro zavěšení. Nechte venku zamrznout (např. přes noc na parapetu oken). Následující den opatrně vyndejte z nádob a nejlépe proti světlu obdivujte krásu ledových zrcátek. Zrcátka můžete zavěsit na stromy jako ozdoby nebo použít jako okna do ledových staveb.
Prvním úkolem je najít kolem školy rampouchy (doporučujeme aktivitu zařadit, když zjistíme, že rampouchy v okolí školy jsou). Dalším úkolem pro žáky je, odvodit jak rampouchy vznikají. Proč vznikají jen na určitých specifických místech? Pak požádáme děti, aby vymyslely, kde v přírodě najdeme podobný tvar a úkaz. Jak se jmenuje (krápníky) a jak vzniká (např. v jeskyních vysrážením odkapávajících minerálních vod)? Zvládnou děti určit, zda rampouch visící pod okapem připomíná stalagmit, stalaktit, nebo stalagnát?
Pokud je mrazivo i přes den, doporučujeme otestovat zmrzlou svačinu. Na čisté větvičky či špejle se napíchne nakrájené ovoce. Vše se venku nechá lehce zamrznout a pak hurá na svačinu.
Vyzkoušeli jsme, že dětem se venku vymýšlí a vypráví příběhy lehce. Pokud navíc vezmete ven oblíbené postavičky, příběhy budou vznikat ještě rychleji. My nejčastěji používáme lego figurky. Děti se rozdělí do skupin, v domluveném prostoru si vyberou místo jako kulisy a připraví si kratičký příběh. Pak se postupně skupiny střídají a vypráví si příběh (jeden či dva vypravěč, ostatní hrají postavičky). Tuto aktivitu můžeme venku opakovat často, v různých ročních obdobích, i v zimě. Jsou to většinou krátké, ale velmi vtipné příběhy.
Když jsou teploty pod bodem mrazu, jeden den připravíme do plastových nádob různé druhy materiálů (plast, dřevo, křída, tuha, kov atd.). Vše zalijeme vrstvou vody a necháme přes noc zmrznout venku (např. na parapetu oken). Následující den sledujeme, co se stalo. Jak který materiál reagoval na zamrznutí. Ještě zajímavější je sledovat i následný krok – rozpouštění. Děti mohou odhadnout, za jak dlouho se voda z pevného stavu změní na kapalný. Různé vzorky mohou umístit na odlišná místa (na topení, na stůl, na zem, obalit šálou atd.) a sledovat co se stane. Krom odlišnosti v tom, jak rychle se led rozpustí, je dobré diskutovat o tom, co se stane se zamrznutými předměty (např. křída se většinou rozpustí). Na internetu najdete mnoho dalších pokusů s ledem. Doporučujeme je do výuky zařadit, právě když mrzne, a využít tak přirozenou venkovní mrazničku.
Když s dětmi venku objevíme led, který má v sobě díky vzduchovým bublinám obrázky (např. v zamrzlé kaluži), můžeme popisovat, kdo co vidí. Jednotlivé obrázky lze spojovat do celých ledových příběhů.
Do různorodých nádob (doporučujeme vybrat záměrně tvary, kde nám vzniknou krychle, kvádry a další geometrické tvary), nalijeme vodu, kterou můžeme i obarvit pomocí přírodních látek (káva, kurkuma, popel, atd.) nebo potravinářskými barvivy. Můžete vyzkoušet i neobvyklé tvary a napustit vodu do balónků. To vše necháme přes noc zmrznout venku. Následující den po zmrznutí vyjmeme kostky, ovály a další tvary z nádob a děti se mohou pustit do jedné společné nebo více staveb. Stavby lze kombinovat i se sněhovými stavbami.
Sledování tloušťky ledu v různých dnech a na různých místech otvírá mnoho otázek i příležitostí. Skvěle se hodí i porovnávat výšku hladiny vody v kapalném skupenství a zmrzlé vody. Jak se výška hladiny liší? Proč? (Doporučujeme testovat v neuzavřené sklenici).
Každá skupina si pro třídu připraví krátkou scénku, při které použije nějakou kulisu či rekvizitu z ledu. Zbytek třídy hádá, co ledový předmět je.
Aktivitu popsanou výše lze hrát i v cizím jazyce.
Skupiny dětí má za úkol zkusit v rukavicích rozbít kusy tenkého ledu do co nejpřesnějších geometrických tvarů. Pak může vzniknout výstavka ledových trojúhelníků, čtverců, obdélníků, lichoběžníků atd.
Velké kusy ledu, které se při bádání rozbily, můžeme zkusit poskládat do původního tvaru.
Pokud není sněhová pokrývka, dají se výborně pozorovat krystaly jinovatky. Pokud nemáte štěstí na velké krystaly, doporučujeme použít lupy nebo vyfotit a zvětšit v počítači. Pro děti je často velmi překvapivé, že jinovatka má strukturu velmi podobnou krystalům mnoha minerálů.
Pracujeme každý jednotlivě nebo společně ve skupinkách. Třída si zkusí vytvořit ledovou galerii. Pomocí papírových rámečků označit ty nejhezčí jinovatkové obrazy.
Jednoduchý pokus se sněhovou koulí a kusem ledu. Děti je umístí nad dvě svíčky a pozorují, co bude kapat dřív? Jak je to možné? (Sněhové vločky vytváří kolem sebe ve sněhu mnoho prostoru, proto začne kapat dříve led, který žádné takové prostory pro vázání rozpuštěné vody nemá). Za inspiraci na pokus děkujeme p. uč. Andree Tláskalové ze ZŠ Zbiroh.
Svítí slunko a zároveň máte na trávníku kolem školy jinovatku? Máte skvěle připraveno na badatelské pozorování. Vyzkoušejte s dětmi odhadnout i změřit, jak rychle postupuje slunko a jak rychle taje jinovatka na trávě. Je přínosné nejprve s dětmi zapsat svůj odhad (např. v 10:00 bude roztátá jinovatka až k chodníku v 11:00 u branky atd.). Pak vše můžeme měřit a zapisovat přesněji. V závěru porovnáme své odhady a měření. Pokud vyrazíme ven, můžeme ještě přesněji pozorovat, jaký vliv mají např. stíny kmenů, keřů či plotu, jak ovlivňují tání jinovatky světové strany atd.
Trochu ledové fyziky. Až budete vyrážet na ledové bádání, přibalte do kapsy i pár kuliček na cvrnkání. Vyzkoušejte s dětmi jak odlišné je hrát kuličky na hlíně, písku, sněhu či ledu. Je to dobrá vstupní zkušenost do tématu nejen tření.
Je mráz alespoň -5°C? Nefouká příliš? Tak máte skvělou příležitost vyzkoušet zamrzající bubliny a vidět krystalizaci na vlastní oči. Stačí vzít ven obyčejný bublifuk nebo vyzkoušet směs z článku na blogu.
Čtení plné sněhu a ledu:
Pokud mrzne nezapomínejte při výpravách ven plnit semínky a pozorovat krmítka. Během mrazivých dní i nocí je pro ptáky důležité obnovovat zásoby energie.