BADATELSKÝ KROUŽEK V MATEŘSKÉ ŠKOLCE

Jedna z účastnic on-line kurzu Učíme se venku, Irena Myslikovjanová, se ve studijní skupině podělila o zkušenosti z badatelského kroužku v mateřské školce. Protože o její materiály a tipy byl ve skupině velký zájem, šíříme je také formou tohoto článku. Ireno, moc děkujeme za sdílení.

Badatelský kroužek pro děti, kdy se děti seznamují s přírodními jevy, fyzikou, chemií pomocí her a kreativních činností.
Na začátku se děti seznámí s tématem, prodiskutujeme, co o něm víme, někdy prohlédneme knihy, vypracujeme pracovní list a nachystáme věci na pokusy.
Poté se zabýváme experimenty a kreativní tvorbou, kdy děti zapojují všechny smysly. Mnohdy děti zaujme jedna činnost natolik, že u ní zůstanou, což není na škodu, neboť trénují soustředění a stimulují vlastní potřebu. Mezi experimenty často zapojuji i pohybovou složku, kdy děti hledají, přináší, překonávají překážky či hrají hru.
Během kroužku děti pomáhají také s čištěním, uklízením a výrobou potřebných složek na experimenty.

Aktivity půlročního plánu jsou rozdělené podle měsíců. Většina ale není závislá na ročním období a lze je uskutečnit kdykoli.

Cíle:

– prohlubovat v dětech zájem o přírodu a její jevy
– učit děti sledovat předem danou cestu
– rozvíjet v dětech fantazii, tvořivost, soustředění, spolupráci a dokončení práce
– představit dětem různé materiály (sklo, papír, dřevo, kov, lastury, kameny…)
– rozvíjet komunikaci, jemnou i hrubou motoriku

Říjen

Dýně

a) Rozdáme dětem obrázky životního cyklu dýně a seřazujeme je. Můžeme také dětem dát různé dýně, ať je seřadí např. podle velikosti.

b) Zkoumáme dýni a ptáme se: je slupka měkká, nebo tvrdá? Je hrbolatá, či hladká? Jakou má barvu? Dýně jakých barev znáte? Co je uvnitř dýně? Je suchá, slizká…? Kolik semen vidíte? 

c) Hmotnost dýně – pro orientační měření stačí na ramínko na šaty připevnit 2 misky a ramínko zavěsit na tyč. Porovnáváme: která dýně je těžší? Je těžší jedna nebo dvě dýně? Větší nebo menší?

d) Plave dýně ve vodě? Plave celá dýně, vyřezávaná dýně? Naplníme lavor vodou a vložíme do něj dýně. Jak moc se ponoří? Poté zkusíme dýně vydlabat a pokus opakujeme.

e) Je dýně vodivá? Pokus provedeme např. se hrou Voltík. Mezi 2 kontakty vložíme dýni či jiné předměty a sledujeme, zda se žárovka rozsvítí. Ptáme se: mokrá dýně je více či méně vodivá? Co dalšího je vodivé?

f) Sopka z dýně – potřebujeme: jedlou sodu, jar, ocet. Do vydlabané dýně nasypeme jedlou sodu a kápneme jar. Ocet přiléváme pipetou či štamprlí. Ocet můžeme přibarvit potravinářským barvivem.

Strom

a) Kůra (borka) – jak se liší stromy, chodbičky od kůrovce, frotáž kůry
Potřebujeme: různé druhy kůry (borovice, smrk,…), papír, pastely
Pozorujeme rozdíly v kůře, můžeme k ní zkusit najít strom. Poté děláme frotáž kůry (na strom izolepou přilepíme papír a pastelem po něm přejíždíme. To samé jde udělat s kůrou, která má chodbičky od kůrovce.

b) Stáři stromu-letokruhy
Potřebujeme: odříznutý špalík nebo pařez, lupa, tužka a papír
Z koumáme lupou špalík a děti kreslí na papír letokruhy, procvičujeme počítání do 10

c) Obtisky listů – pomocí vklepávání do papíru
Čerstvé listy položíme mezi 2 papíry a poklepáme kladívkem či dřevěnou paličkou. Tím se z nich uvolní šťáva a obarví papír. Můžeme porovnávat např. které listy barvily nejlépe.

d) Pohyb okřídlené nažky javoru
Z nasbíraných plodů během vycházky vybereme nažky javoru. Děti si vylezou na vyvýšené místo a pouští je dolů. Pozorujeme jejich pohyb. Proč mají nažky křidélka? Proč je to tak zařízeno?

e) Otevírání a zavírání šišek
Suché otevřené šišky ponoříme do vody a pozorujeme, co se děje.

TIP UČÍME SE VENKU: Pokud máte chuť se do tématu zavírání a otvírání šišek ponořit hlouběji, prozkoumejte aktivitu UČÍME SE VENKU – VLHKOMĚR.

f) Chromatografie listů – čerstvé listy stříháme do misky, lžičkou podrtíme a zalijeme lihem. Pak ponoříme papírovou utěrku a díváme se, jak se dělí barvy (je to delší pokus, sáknutí lihu do utěrky a rozklad barev trvá aspoň půl hodiny, proto ho děláme na začátku a mezitím pokračujeme jinými experimenty.)

Listopad

Smysly 1

a) Hmat

Hmatová krabice – do krabice (či pytlíku) vložíme věci, které si před tím pojmenujeme. Děti vytahují se zavázanýma očima jednotlivé věci a pojmenovávají je.

Co je teplé a co studené – do sklenic nalijeme teplou a studenou vodu a rozdáme kartičky modrou a červenou, dítě přiřadí ke studené vodě modrou a k teplé studenou

Výroba modelíny – dětem dáme misky, do kterých sypeme sůl, mouku, vodu a olej. Děti je vsypávají do mísy a míchají, dokud nevznikne modelína (lepší udělat více skupinek, aby se dalo ohlídat množství surovin)

Hra na slepou bábu – dítě hledá se zavázanýma očima a pak hmatem poznává, koho chytlo

b) Čich

Čichové pexeso – do skleniček nasypeme různé bylinky (koření), skleničky polepíme barevným papírem (jednu půlku sklenic jednou barvou a druhou půlku druhou barvou – tak, aby nebylo vidět tvar koření. Vrch zakryjeme vatou.) Necháme děti čichat a skleničky k sobě přiřazovat.

Voňavé koláčky – do vyrobené modelíny přidáváme koření (skořici, hřebíček, kávu, levanduli…) a tvoříme vonící koláčky.

Kde seděla víla – navoníme jeden kelímek a pak po třídě rozmístíme různě kelímky a děti hledají, který voní.

Smysly 2

c) Sluch

Sluchové pexeso – vyrábíme podobně jako čichové pexeso. Do skleniček pevně uzavřeme různé předměty. 2x kostky lega, 2x kamínky, 2x vodu, 2x písek…. Z boku oblepíme barevným papírem (jednu půlku sklenic jednou barvou a druhou půlku druhou barvou – tak, aby nebyly vidět předměty). Děti postupně štěrkají a berou si dvojičky k sobě. Poté skleničky otevřeme a zkontrolujeme páry.

Identifikace zvuků – Děti sedí v řadě vedle sebe (zády ke mně) nebo mají zavázané oči. Pak trháme, mačkáme papír, cinkáme klíčky, přeléváme vodu, ťukáme pet víčky…atd. Děti hádají, co je to za zvuk.

d ) Chuť

Ochutnávka s poznáváním ovoce – přineseme ovoce (jablka, banány, pomeranče…) necháme děti je oloupat a nakrájet (použila jsem příborové nože a vlnkovaný kráječ a strojek na jablka), ochutnáváme a poznáváme.

Základní chutě – vodu osolíme, osladíme, nasypeme jedlou sodu, vymačkáme citrón. Děti ochutnávají a poznávají chutě (slaná, sladká, hořká, kyselá). Můžeme se pak vrátit zpět k ochutnávání ovoce a zkoumat, které chutě jsou nejvýraznější – je pomeranč spíš sladký, kyselý, hořký? A co banán?

e ) Zrak

Kimova hra (tzv. kimovka) – Na stůl či podlahu dáme 10-20 různých drobných předmětů (třeba klíč, hřeben, brýle, zapalovač), děti necháme vše pozorovat a vyjmenovat.
Věci potom zakryjeme ubrusem, děti se na chvíli otočí a my tajně vytáhneme jednu věc. Děti musí uhádnout, která věc zmizela.

TIP Kimovka jde skvěle hrát i venku s přírodninami, např. s různými plody nebo květinami, které děti poznají. A kdyby vás zajímala akčnější varianta, zkuste tuto hru od Jděte ven.

Optický klam – Rozdám předkreslené či vytištěné obrázky a nechám dětem vystřihnout a přilepit na špejli. Poté rychle otáčíme a obrázek se optickou iluzí spojí.

Zdroj: http://fyzikanasbavi.zsnovolisenska.cz/hracky-vlastnima-rukama-a-hlavou/hracky-z-papiru

Prosinec

Ptáčci

a) Ukazujeme si různé druhy ptáčků v knihách a povídáme si o nich

b ) Krmení ptáčků, ozdoby z ořechů – kartón, ořechová pomazánka, ptačí zob, šišky.
Ořechovou pomazánku jsem si připravila z loňských vlašských ořechů a trochy slunečnicového oleje. Ručním mixérem jsem ji rozmixovala. Kartón můžeme vyříznout do různých tvarů (my dělali srdce). Poté děti mažou pomazánku na kartón či do šišek a olepují ptačím zobem.

c) Ozdoby z želatiny – želatina a ptačí zob, vykrajovátka či nastříhaná kolečka z toaletního papíru. Želatinu si připravíme dopředu a mírně vychladlou, ale ještě tekutou vmícháme do ptačího zobu. Děti poté lžičkou plní vykrajovátka (předem přidejte provázek na zavěšení, který směsí zakryjete). Po ztuhnutí se směs vyklopí.

d) Malování ptáčků, vajíček – použijeme pastelky a temperové barvy, můžeme razítkovat bramborou, či nechat děti volně kreslit

Barvy

a) Míchání základních barev přeléváním obarvené vody. Do třech skleniček si namícháme žlutě, modře a červeně obarvenou vodu. V dalších prázdných skleničkách pak barvy mícháme – co vznikne, když smícháme žlutou a modrou? Nebo všechny barvy dohromady? A jak vyrobit fialovou, oranžovou nebo hnědou?

TIP UČÍME SE VENKU: Pokud je venku sníh, můžete zkusit i kreslit přírodními barvami do sněhu. UČÍME SE VENKU – ATELIÉR

Leden

Stopy

a) Pracovní list – stopy zvířat – mnoho jich jde najít na Pinterestu.

b) Odlévání stop – Do misky vtlačíme domácí modelínu a do ní vtlačujeme různé věci. My použili různé lastury. Potom si namícháme sádru a lžičkou ji vléváme do vytlačených děr. Odlitky si můžeme vybarvit. Pokud se rozhodneme aktivitu dělat v létě, můžeme venku využít husté bláto. V zimě jde naopak vytlačovat stopy do sněhu, ale pozor, odlévání je pak náročnější.

TIP Z UČÍME SE VENKU: Pokud máte dost času nebo pro starší děti: pokud je venku sníh, zkuste v něm stopy vytvářet rukou, klacíky… LEKCE NOVÉ STOPY.

c) Otisky prstů – na jeden papír si obkreslíme ruku, a na druhý papír naneseme pastel či hustě pokreslíme měkkou tužkou. Prsty si přiložíme na pokreslený papír a začerníme si je. Izolepou sejmeme otisky (nalepíme na prst a zase sundáme). Pak izolepu s otiskem nalepíme na kreslenou ruku. Děti si dobarví ruku podle sebe. (Některé děti odmítly si zašpinit ruce, necháme je jen obarvit si předkreslené ruce a ukážeme proces na sobě)

Na protahnutí: Překážková dráha – trávicí ústrojí
lechtání – zuby, polštáře – jícen, matrace – žaludek, provaz – tenké střevo, židle – tlusté střevo: děti skáčou po polštářích, válejí sudy po matraci, chodí po provaze a podlezou židle

Hustota

a) Co plave a co se potopí
Nasbíráme různé předměty: přírodniny jako je šiška, kámen, pírko, žalud, větvička, ale také některé věci z domu jako klíč, skleněnka, mince, kolíček na prádlo nebo kostka lega. Nachystáme si dva papíry – jeden je na předměty, co se potopí a druhý na předměty, co plavou. Děti předměty vhazují do vody, dívají se, zda se ponoří a pak je vytahují a dávají na příslušný papír.

– plastelína – děti hodí plastelínu do vody (kulička, váleček), pak zkoušíme vytvarovat lodičku, aby se nepotopila.

b) Změna hustoty vody – potřebujeme: 2 stejné sklenice, sůl, lžíce, nějaké lehké předměty co se ve sladké vodě potopí (olivy, hroznové víno, knoflíky)
Naplníme obě sklenice vodou a do jedné přimícháme sůl. Množství závisí na velikosti nádoby. Když je voda zase čirá, děti přidávají lehké knoflíky do sklenice s obyčejnou vodou (potopí) a poté do sklenice s osolenou vodou (plavou).

c ) Lávová lampa – potřebujeme: sklenice, vodu, olej, barvivo, šuměnku
Naplníme sklenice do ¼ vodou. Poté nalijeme olej. Pak kapáme potravinové barvivo a díváme se, jak se prodírá olejem do vody. Nakonec vhodíme šuměnku a pozorujeme mísení obarvené vody a oleje.

d) Tání ledu – potřebujeme: led, sůl
Pokud mrzne, necháme venku zamrznout misky naplněné vodou. Nebo použijeme mrazák. Děti na led sypou sůl a vidí tání ledu.

Únor

Magnetismus

a ) Chytání ryb – vyrobila jsem rybičky ze starých formiček na medvědí pracny. Pak jsem na klacík připevnila provázek s magnetem všitým do látky. Rozprostřeme rybičky po místnosti a děti chytají a přinášejí je zpět do bedýnky.

b) Motýlí zahrádka – dětem dáme vybarvit a vystřihnout motýla a poté na něj připevníme kancelářskou sponku. Pod krabici dáme magnet a posouváme jím (motýl létá). Na krabici děti namalovaly květiny.

c) Sponky – kancelářské sponky vytahujeme pomocí magnetu ze sklenice s vodou (tahem magnetu po kraji sklenice)

d) Stavění matiček na magnetu – potřebujeme: matičky, hrnec, neodymový magnet (proti uskřípnutí dětí jsem první matici přiložila na magnet sama)

Pohyb

a ) Koulení– do krabice vyřežeme díru a namalujeme nějaký obrázek. Poté vhodíme do krabice míček a nakloněním krabice se ho snažíme vyndat ven.

– koulení na šikmé ploše – na žebřiny nasadíme lavičku či prkno a přichystáme si pár věcí (míček, kostku, válec…) Pozorujeme co se koulí a co ne. Zvyšujeme naklonění roviny a pozorujeme, jak daleko se míček dokutálí.

d ) Vlastnosti vzduchu – vznášedlo – na CD nalepíme vršek z pití (sportovní uzávěr), nafoukneme balónek, který na pítko navlékneme. Poté si můžeme přes stůl či po hladké zemi posílat vznášedlo

c) Výroba rakety – šablona rakety a 2 brčka. Jedno přehnuté brčko nalepíme na raketu a druhé do něj vsuneme. Fouknutím vystřelujeme do dáli.

d) Namotávání– plyšáky přivázané dlouhým provazem na větvičku přitahujeme k sobě namotáváním. Děti soutěží, který bude první.

Tento příklad dobré praxe vznikly díky podpoře Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanovisko MŽP.

UČÍME se VENKU. Spojujeme učitele, rodiče i odborníky. Podporujeme hru a učení venku jako předpoklad zdravého rozvoje dětí. Seznamte se s týmem tady>> nebo nahlédněte PROČ učit venku>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů