S MŠ venku – nápady na celý rok

V tomto článku bychom rádi ukázali, že i s nejmenšími dětmi se dá vyrážet ven po celý rok a venku při tom zkoumat a bádat (a samozřejmě si hrát). Pro inspiraci uvádíme výběr her pro každý měsíc:

Září

ZKOUMÁME STROM

Nápady od paní učitelky Ireny Myslikovjanové z článku BADATELSKÝ KROUŽEK V MATEŘSKÉ ŠKOLCE

a) Kůra (borka) – jak se liší stromy, chodbičky od kůrovce, frotáž kůry:
Potřebujeme: různé druhy kůry (borovice, smrk,…), papír, pastely
Pozorujeme rozdíly v kůře, můžeme k ní zkusit najít strom. Poté děláme frotáž kůry: na strom izolepou přilepíme papír a pastelem po něm přejíždíme. To samé jde udělat s kůrou, která má chodbičky od kůrovce.

b) Stáří stromu-letokruhy
Potřebujeme: odříznutý špalík nebo pařez, lupa, tužka a papír
Zkoumáme lupou špalík a děti kreslí na papír letokruhy, procvičujeme počítání do 10.

c) Obtisky listů – pomocí vklepávání do papíru
Čerstvé listy položíme mezi 2 papíry a poklepáme kladívkem či dřevěnou paličkou. Tím se z nich uvolní šťáva a obarví papír. Můžeme porovnávat např. které listy barvily nejlépe.

d) Pohyb okřídlené nažky javoru
Z nasbíraných plodů během vycházky vybereme nažky javoru. Děti si vylezou na vyvýšené místo a pouští je dolů. Pozorujeme jejich pohyb. Proč mají nažky křidélka? Proč je to tak zařízeno?

e) Otevírání a zavírání šišek
Suché otevřené šišky ponoříme do vody a pozorujeme, co se děje.

TIP UČÍME SE VENKU: Pokud máte chuť se do tématu zavírání a otvírání šišek ponořit hlouběji, prozkoumejte aktivitu UČÍME SE VENKU – VLHKOMĚR.

f) Chromatografie listů – čerstvé listy stříháme do misky, lžičkou podrtíme a zalijeme lihem. Pak ponoříme papírovou utěrku a díváme se, jak se dělí barvy (je to delší pokus, sáknutí lihu do utěrky a rozklad barev trvá aspoň půl hodiny, proto ho děláme na začátku a mezitím pokračujeme jinými experimenty.)

Říjen

VEVERČÍ BOJOVKA

Hra z Jděte ven.

Obrázky veverek ke stažení zde

1. Skoč si pro veverku!

Doskočíte tak daleko, jako veverka? Vyzkoušejte si to! Nejdříve si vyznačte startovní čáru. Můžete ji vyrýt klacíkem do země, namalovat křídou na cestu nebo použít třeba provázek nebo větvičku. Vyznačte si i vzdálenost 4 m od startovní čáry. To je vzdálenost, kterou dokáže doskočit veverka, když skáče ze stromu na strom. Doskočíte stejně daleko? Asi ne, že? Ale to nevadí, zkuste každý doskočit co nejdál a vyskákejte se dosyta. Můžete vyzkoušet skok z místa bez rozběhu a s rozběhem! A pokud to bude málo, zkuste dvojskok, trojskok a tak dále… Každý skokan si pak může vzít jeden vystřižený obrázek veverky, které umístíme za doskočiště.

2. Kolik barev může mít veverka?

Děti si vezmou vystřižené obrázky veverek, které získaly při předchozím skoku. Zeptejte se dětí, jestli si všimly, jaké barvy měly veverky v cíli a které z nich žijí u nás. Zrzavou, hnědou, černou? Možná někdo slyšel o šedivé veverce, která žije v Anglii a vytlačuje původní druh veverky. U nás ale žádná taková veverka není a všechny barevné varianty veverek jsou jeden druh, který je u nás původní.

Děti budou mít za úkol svoje veverky vybarvit. Použijte barvy z přírody nebo si s sebou vezměte pastelky. Obrázek veverky si děti mohou nalepit na klacík a mít ji na výletě jako průvodkyni.

TIP, když nemáte obrázky: Děti vyrobí veverku z přírodnin.

3. Veverka je samotář a hájí si své teritorium.

Dokážete střežit své teritorium tak, jako to umí veverka? Vyzkoušejte si to! Vyberte si strom a okolo něj vyznačte na zemi kruh rýhou, provázkem nebo větvemi. Velikost poloměru kruhu by měla být taková, aby dítě, představující veverku hájící své teritorium, dosáhlo na okraj kruhu a zároveň se dokázalo jednou rukou držet stromu. Hra spočívá v tom, že hráči, narušitelé teritoria veverky, se snaží do kruhu vstoupit. Domácí veverka je chytá a vyhání. Koho se dotkne, ten ji vystřídá.

4. Na čem si veverka smlsne?

Nechte děti rozběhnout se po okolí a přinést tři věci, o kterých si myslí, že je veverka jí! Poté, co to udělají, můžete si popovídat o tom, zda se trefily nebo ne. Nakonec jim ukažte obrázky dobrot, na kterých si veverka ráda pochutná – semínka z šišek, oříšky, houby. Na obrázku jim ukažte okousanou šišku a vylousklý oříšek, které jim prozradí, že tam měla veverka oběd.

Děti pak můžou vyrazit do terénu podruhé a zkusit, jestli najdou zbytky po veverčí hostině. Objevíte typicky okousané šišky nebo třeba rozlouskané oříšky?

5. Veverka si dělá zásoby na zimu.

Co baští veverka, to už víte. Ale víte i to, že si na podzim musí udělat pořádné zásoby potravy, aby přežila zimu? Je to tak. Schovává si je na různá místa! Do hnízda, do dutin stromů a dokonce si dokáže i sušit na stromě houby. Vyzkoušejte si, kolik toho musí veverka před zimou naběhat, aby se pořádně zásobila. Vyzvěte děti, aby v okolí nasbíraly velkou hromadu šišek pro veverky. Můžete si na to dát třeba 8 minut. Nejsou-li v okolí šišky, můžete potravu pro veverky znázornit třeba kamínky, nebo jinými přírodninami, které jsou právě k dispozici.

Listopad

VODNÍ LOVCI

Hra z Jděte ven

Co budete potřebovat:

  • lapače vody: vatový tampón, kapesník, kuchyňská houbička
  • kelímek, kbelík nebo jiná nádoba na vodu

Vybavte se vatovým tampónem, kapesníkem, kuchyňskou houbičku a nádobkou na vodu a lov může začít. Vyrazte do lesa nebo kamkoli jinam. Po dešti bude vodní lov obzvláště úspěšný, prozkoumejte místa, kde se voda zachytila. Použijte kuchyňskou houbičku nebo vatový tampón – nasajte vodu a vymačkejte ji do kelímku. Kde se v přírodě voda drží? Prozkoumejte rostliny, pařezy, kaluže…

Zkoumejte barvu vody z různých zdrojů. Porovnejte vodu z rybníka, potoka, zahradního jezírka, studánky nebo z kaluže. Která byla nejčistší a která hodně špinavá. Čím to bylo?

Ptejte se:

  1. Co se děje s vodou, která vyprší z mraků na zem?
  2. Co to je a jak funguje vodní cyklus v přírodě?
  3. Proč je v lese vlhko?
  4. Jak se les potí?
  5. Kolik vody les vypije?

Prosinec

HOSTINA PRO PTÁKY

Návod z Jděte ven

Co budete potřebovat?

  • Květináč, hrníček, ruličku od toaletního papíru nebo borové či smrkové šišky.
  • Hovězí tuk.
  • Provázek, klacík nebo tyčka od nanuku.

Jak na to?

V kastrůlku rozehřejte tuk a do něho zamíchejte semínka nebo drcené ořechy. Na vybranou nádobu nebo materiál navažte provázek, aby se dalo krmítko pověsit. Nádobu s provázkem naplňte tukovou směsí, nebo do tukové směsi ponořte navázané šišky, či pomažte na ruličky od toaletního papíru. Do hrnečku nebo květináče ještě před ztuhnutím vsuňte klacík nebo tyčku od nanuku jako bidýlko. Krmítka vyvěste na místa, na která nesvítí slunce, aby se tuk nerozpustil, a na místa mimo dosah koček.

Co ptákům nabídnout …

  • Jakákoliv semena: slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepku, semínka bodláků, nasekaná jádra vlašských a lískových ořechů, ovesné vločky.
  • Hovězí nebo skopový lůj

… a co jim naopak nedávat.

  • Do krmítka nikdy nepatří sladké, slané, kořeněné, uzené nebo dokonce plesnivé potraviny či přepálený tuk ani zbytky lidského jídla.
  • Ptáci dobře nepřijímají vepřové sádlo a nepochutnají si ani na margarínu.

S dokrmováním začněte s prvními mrazíky a končete s ním většinou koncem března, kdy už jsou ptáci schopni získávat potravu z přírody.

Okřídlené hry

Kromě pozorování ptáků na krmítku si na opeřence můžete i zahrát. Zkuste si udělat ptačí křídla nebo vyzkoušejte hru Ptačí zobáky.

Leden

PŘÍRODNÍ BARVY NA SNĚHU

Hra z Učíme se venku

Je venku sníh? Vyzkoušejte výrobu a malování pomocí přírodních barev. Nejprve s dětmi společně vymýšlíme, co vše lze použít jako přírodní barvivo. Pak vybereme, co chceme vyzkoušet. Doporučujeme např.:

ŽLUTÁ –  kurkuma  či kari koření
ORANŽOVÁ – spojit kurkumu a šťávu z červené řepy
ČERVENÁ – šťáva z červené čerstvé nebo šťáva ze zavařené řepy
TMAVĚ HNĚDÁ – hlína, např. z květináče pokojových rostlin (pokud je venku všude sníh)
SVĚTLE HNĚDÁ – kakao nebo karob
ŠEDÁ – popel nebo káva
ZELENÁ – trochu prášku z mladého ječmene, chlorely a jiných řas nebo kopřivový čaj
MODRÁ/FIALOVÁ – šťáva z červeného zelí

Připravíme si uzavíratelné skleničky s trochou vody, rozpustíme vybrané barvy, dobře promícháme.

Vyzkoušejte míchání základních barev. Do třech skleniček si namíchejte žlutě, modře a červeně obarvenou vodu. V dalších prázdných skleničkách pak mohou děti experimentovat – co vznikne, když smícháme žlutou a modrou? Nebo všechny barvy dohromady? A jak vyrobit fialovou, oranžovou nebo hnědou? Podpořte děti, aby objevovaly nové kombinace a testovaly, jaké všechny odstíny zvládnou vytvořit (je dobré si nechat trochu nesmíchaných barev stranou). Pak hurá testovat ven.

Obrázky můžeme doplnit pochoutkami pro ptáky.

Únor

ZAMILOVANÁ PŘÍRODA

Hra z Jděte ven

Oslavit lásku s radostí, pohrát si se symbolem srdce a prohřát tak sebe, své blízké i únorovou přírodu špetkou lásky. Za posledních několik let jsme vyzkoušeli různé způsoby, jak na srdce venku. Vyzkoušejte některý z našich jednoduchých tipů, jak si užít svátek lásky venku. A klidně se do toho pusťte kdykoliv, nemusí to být zrovna na Valentýna.

1. SRDCOVÝ VÝLET

Na procházce nebo na výletě zaměřte svoji pozornost na tvar srdce. Hledejte mezi kameny, v kůře stromů, v mechu, na rostlinách…Sami se budete divit, kolik srdcí najednou kolem sebe uvidíte.

2. ZAMILOVANÁ PSANÍČKA

Vymodelujte sněhové vzkazy na kmeny stromů v parku, v aleji nebo kdekoliv v přírodě.. Možná se váš nápad chytne a inspiruje ostatní kolemjdoucí. Představte si, jak by vypadal celý osrdíčkovaný les.

3. MALŮVKY S LÁSKOU

Vyvětrejte vodovky a vyzkoušejte malovat na sníh a led – srdce, vzkazy, příběhy, omalovánky.

4. SRDCE ZE SUŠINY

Už vás nebaví vánoční věnec na dveřích? Vyměňte ho za rychlou, snadnou, recy výzdobu. Využijte sušiny, plevely, uschlé zbytky květin ze zahrádky a vyzdobte si dům sušenými srdíčky. 

Březen

HNÍZDO

Hra z Jděte ven

Na jaře mají všichni napilno. Ptáci létají se a tam a shánějí materiál na stavbu nového obydlí nebo opravu starého.Kolik práce dá postavit takové ptačí hnízdo a jak je možné, že se tak křehká stavba nerozpadne? Vyzkoušejte si to.

Co budete potřebovat:

  • cokoliv, z čeho se dá postavit hnízdo, např. větve, kameny, suchá tráva, rákosí, pikniková deka… Na stavbu ve volné přírodě nikdy nepoužívejte živé větve stromů a keřů.

Děti můžou postavit jedno velké hnízdo pro všechny nebo se rozdělit na menší skupinky. Možná budou mít chuť se vžít do nové role a pokračovat ve hře na ptačí rodinku, shánění potravy nebo třeba dobrodružné utíkání před kočkou.

Pro hru můžeme využít i Ptačí masky z Učíme se venku.

Další tipy:

Pokud se chcete tématu ptačích hnízd věnovat hlouběji, inspiraci můžete najít v lekci Učíme se venku

Chcete pomoct ptákům s opravdovým stavěním hnízd? Vyrobte jim netradiční krmítko.

Duben

BÁDÁNÍ VE STÍNU

Hra z Jděte ven

Co se dá na obyčejném stínu zkoumat? Nabízí se řada otázek, pojďte jim společně s dětmi přijít na kloub. Mám vždy jeden nebo víc stínů? Kdo koho dokáže zastínit? Co vše dělá stín? Určitě vás napadnou další otázky. Na bádání se nemusíte dlouze připravovat, některé z experimentů zvládnete i na krátké procházce. Stín lehce zapojíte i do hry. Užijte si stínování!

Potřebujete křídy, metr, čtvrtku, duplo / lego panáčky a další oblíbené postavičky, pastelky

Jak na to

Pro studium vlastního stínu vyberte místo, kam dopadá slunce celý den, a na které se dá kreslit křídami (terasa, asfaltový plácek před školkou nebo chodník).

Můj stínový dvojník

Za slunečného dne vyběhněte ven a najděte svůj stín. Obkreslete ho křídou (budete na to potřebovat par’táka) a udělejte značku i na místo, kde stojíte. Chcete-li, napište ke stínové siluetě i přesný čas. Stejný postup opakujte několikrát denně. Malí výtvarníci siluety rádi vymalují a dozdobí kamínky nebo přírodninami. Zkontrolujte svůj stín i před západem slunce, z malých stínových skřítků se najednou stanou obři. Výslednou „růžici“ stínů prostudujte a metrem změřte rozdíly. Jako to dopadlo? Kdy jsou stíny delší a kdy se naopak zkracují?

Hračky ve stínu

Nalákejte děti na zmenšeninu experimentu. Sledujte stín oblíbené hračky, lego panáčka nebo zvířátek na papírové čtvrtce.

Zamyslete se nad stínovými otázkami

  1. Můžu někomu vylézt na stínovou hlavu, ruku nohu?
  2. Mohu stínu utéct můžeme ve stínech závodit? 
  3. Kde všude vidíme stíny a na čem se odráží?
  4. Proč je stín důležitý, kdy ho nejvíc vyhledáváme?
  5. Je nám v létě lépe ve stínu slunečníku nebo pod stromem a jak je to v zimě?
  6. Jak se zápasí ve stínu a jaké další hry se dají se stíny hrát?

Vyzkoušejte také stínové sochy nebo sluneční hodiny. Záplavu nápadů na stínové hraní najdete také na webu Svobodné hry.

Květen

ROZKVETLÉ VÁZIČKY

Hra z Jděte ven

1 Výroba

Na kus kartonu (stačí např. 20×15 cm) si předkreslíme vázu s místem na kytici, kde uděláme několik křížků v rovnoměrné vzdálenosti od sebe. Křížků by mělo být cca 10-30, záleží jak velkou kytici chceme tvořit. Vázu pak opatrně vyřízneme řezákem a prořízneme také křížky. Můžeme ji vybarvit nebo jinak ozdobit.

2 Plnění váziček

Váza je hotová, jdeme ji vyzkoušet! Utrhneme květinu, vybereme si, kam ji chceme umístit a stonek protahneme dírkou. Pro snazší protahování lze díry zvětšit hrotem tužky. Při trhání květin je dobré myslet na to, abychom něco nechali také včelkám a jiným hmyzáčkům. Trháme jen květiny, kterých je v okolí dost a nejsou chráněné. Pokud chceme své vázičky naplňovat opakovaně, můžeme si z vyndaných květů udělat hromádku a používat je znovu v nových kombinacích.

3 Nové výzvy

Až si děti vyzkouší, jak se vázička plní a užijí si volné aranžování, můžeme se pustit do různých úkolů, např. vytvořit kytici tak, aby:

  • se nám co nejvíc líbila
  • v ní bylo co nejvíc druhů květin
  • v ní bylo co nejvíc barev
  • byla barevně (druhově) rozdělená na poloviny, třetiny, čtvrtiny atd.
  • v ní bylo např. 6 pampelišek, 5 sedmikrásek apod.
  • jeden vytvoří polovinu kytice a pak předá druhému – ten musí kytici symetricky doplnit
  • vymyslíme vlastní výzvu

Do jedné vázičky můžeme také sbírat květiny, které potkáme cestou ze/do školky nebo na výletě. Jaké druhy tu rostou? Jak se proměňuje skladba květů?

Červen

JINÉ VNÍMÁNÍ LESA

Hra z Jděte ven

Přírodu většinou vnímáme hlavně zrakem. Když si ale sundáme boty a zavřeme oči, stane se z procházky lesem intenzivní zážitek pro naše další smysly. Naše chodidla jsou chytrá a velmi citlivá. Cítíme vlhko, chlad, strukturu povrchu, slyšíme zvuky a cítíme vůně, které jinak příliš nevnímáme.

Příprava:
Šátek. Žádnou další přípravu nepotřebujte.

Jak na to:
Sundejte si boty a ponožky a můžete vyrazit.

Při chůzi poslepu je vhodné rozdělit se do dvojic.  Průvodce si rozmyslí trasu, na které se střídají různé povrchy (velké kameny, jehličí, listí, mech, tráva, sucho, vlhko…). Bosonohému zavážete oči šátkem, vezmete ho za ruku a provedete ho pomalu, opatrně a beze slov vybranou trasou. Důležité je jít pomalu, aby nevidící mohl procítit místa a povrchy, kterými prochází a potichu, aby mohl nerušeně vnímat všechny zvuky lesa. Průvodce vede nevidícího tak, aby nezakopl, nikam nespadnul a mohl se na jeho vedení plně spolehnout.

Ptejte se:

  1. Jaké povrchy jste cítili? 
  2. Co bylo příjemné nebo naopak nepříjemné?
  3. Jak jste les vnímali co jste slyšeli a v čem to bylo jiné, než když procházíme lesem obutí a s otevřenýma očima?

Co dalšího venku dělat? Nebojte se vyrazit s dětmi ven a nemít připravený žádný program – nechat jim chvíli prostor na jejich svobodnou hru.

Děti jsou odborníci na hraní. Jen potřebují naši důvěru a prostor a čas.
Svobodná hra.cz

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů