Příběh zahrady ZŠ Janovice – 3. díl

KDYŽ ZAHRADA SPÍ…

Na novou školní zahradu jsme se všichni těšili. Bylo to z důvodu, že jsme si ji sami vysnili, popsali a naplánovali. Než jsme ale přiložili ruku k dílu, trochu jsme fantazírovali o zahradě z různých úhlů pohledu. Přemýšleli jsme, co se dá o ní všechno napsat a nakreslit. A tak jsme začali tvořit příběh naší zahrady.

Jak se zpívá v jedné známé písničce Jaroslava Uhlíře…..Spí včelí úl, spí bílá zahrada, spí světa půl, mráz řeku opřádá. Možná se zdá divné, že v této době píši o spící zahradě, ale tam, kde odpočívá jeden, je možné, aby tvořil druhý……a ne jinak tomu bylo v naší škole.

JAK SE DÁ TVOŘIT ZAHRADA V HODINÁCH ČEŠTINY?

Většina práce s dětmi byla vedena pod taktovkou zkušeného češtináře, paní učitelky Markéty Lúčanové, která je zastánkyní tvořivého psaní, osobních vypravěčských stylů a individuálního přístupu k žákům. Proto pro ni bylo přirozené děti motivovat a vést k tomu, aby se nebály popustit uzdu své fantazii a psát různé literární žánry. Děti pátých a šestých ročníků vytvářely písemná sdělení o zahradě ve formě vyprávění, limerik, komiksů, RAPu a podobně.

Ukázky prací dětí 

Myslím si, že možnost volby je velmi důležitým prvkem ve vzdělávání dětí. Nikdo z nás se neučí stejně, nikdo z nás nemá podobné učební rituály. Co můžeme jako učitelé dělat, je nabízet dětem možnosti, individualizovat zadávání a respektovat tempo práce. Vše by mělo být přirozené proto, abychom dosáhli toho, aby se každý žák mohl stát úspěšným. Proto volba literárních žánrů je toho důkazem.

Dalším impulzem pro dětskou fantazii je tzv. tvořivé psaní. Velmi oceňuji motto daltonské pedagogiky, která zní: „ Nastává chvíle, kdy už nemusíme bojovat s jednotlivými písmenky a jako vítězové se postavíme ke tvorbě jednotlivých vět. Nebude to věc jednoduchá, ale když se o to alespoň nepokusíme, nepoznáme ten příjemný pocit z autorského čtení.“ Přeloženo to znamená, že nám jde více o záznam myšlenek, o jejich sdílení a prezentaci než o bezduchá slohová cvičení. Nemusí být z každého hned spisovatel, ale více se o sobě navzájem dozvíme, neboť budeme slyšet něčí skutečné a autentické přemýšlení.

Přes zimu jsme dětem také dali příležitost vytvářet představy o tom, jak to v Janovicích mohlo dříve být. Proto dalším ze zimních úkolů bylo vytvořit středověkou mapu Janovic, na které měla být vyznačena důležitá stavení naší obce. Proč jsme volili tento úkol? Naši zahradu, stejně jako historii obce, proslavil Ondráš z Janovic, místní legendární zbojník, který se v naší obci narodil. Z tohoto důvodu si žáci v souvislosti s místním regionem a s místními tradicemi měli uvědomit, jak důležitou kulturní osobnost zde máme.

Na základě této skutečnosti žáci nejen vytvořili historickou mapu Janovic, ale také udělali na jeden z jimi donesených kamenů z místního kopce portrét Ondráška – malého chlapce jejich věku. Tento kámen vítá návštěvníky do naší zahrady.

A zde je další námět pro práci pro zahradu v zimě. Možnost kresby na kameny, které pak mohou být milým uvítáním, zkrášlením zahrady, nebo svým popiskem mohou seznámit návštěvníky s názvy rostlin.

Neposlední aktivitou pro zimní přemýšlení je tvorba lapbooku o tom, co na zahradě bude a mohlo by být. I to byl náš dlouhodobý úkol, kterým jsme se zabývali. Lapbook je vlastně kniha s lapenými nápady žáků, složená z interaktivních prvků, která nutí žáka nejen třídit informace, ale také je uspořádat, kreativně popsat a prezentovat. Naši žáci si s tématem opět velmi nápaditě pohráli a pustili uzdu své fantazii.

Nesmím opomenout ještě další podstatnou část, která kompletuje všechna naše přemýšlení o zahradě – a to je kronika zahrady. Založili jsme ji z důvodu, abychom měli přehled všech fotografií, prací dětí, článků pro veřejnost a dokumentaci toho, jak vzniká přírodní zahrada. Nesnažíme se vytvořit nějaký chronologický sled událostí, ale spíš portfolio autentických událostí, které dokládá vznik našeho společného díla.

Výčet činností pro zimu je velmi široký a je jen na nás, na učitelích, jaké možnosti našim žákům nachystáme. Myslím si, že tím, jak jsme jejich mysl neustále zaměstnávali některými náměty a úkoly, tak byli natěšeni a připraveni na práci v zahradě. A to je důležitý moment pro to, abychom mohli s prvními jarními paprsky slunce vyrazit do zahrady a začít pracovat.

Věříme, že si můžeme říct:

Naše zahrada pomalu se probouzí,
mnoho potěšení nám jistě vykouzlí.
Potěší svou vůní, rozmanitostí a barvami každého,
možná pošeptá nám něco důležitého –
a to, že učit se a bádat dá se i v přírodě,
ať naše vzdělání a zkoumání nenecháváme náhodě.
Těšíme se na rozmanité zážitky,
věříme, že jich budou desítky.

Za sdílení příběhu školní zahrady ZŠ Janovice děkujeme autorkám článku Monice Olšákové a Markétě Lúčanové