FLOW LEARNING – JAK HO ZAŽÍT S DĚTMI

Jednou ráno se Joseph Cornell rozhodl vyrazit do parku, s netradičním cílem pozorovat návštěvníky. Vybral si oblíbené místo kaňon, který tradičně přitahuje spousty turistů. Ke svému úžasu zjistil, že jen málokterý návštěvník si kaňon skutečně prohlíží.

Většinou se turisté dolů podívali jen na pár vteřin, a pak začali chrastit fotoaparáty, povídat si a vracet se k autům. Z celkového počtu asi sto padesáti lidí, kteří vyhlídku navštívili, se pouze tři dívali dolů déle než půl minuty. Ačkoli měl Joseph pocit, že většině návštěvníků se výhled líbí, uvědomil si, že postrádají zvláštní dovednosti, které člověk potřebuje k tomu, aby dokázal krásu a majestátnost přírody skutečně prožít.

Toto pozorování je pro Josepha typické, protože v hloubi duše je přesvědčen, že inspiraci z přírody může čerpat každý, ať už má před sebou Velký kaňon, nebo břízku na vlastní zahradě. Josephovo radostné nadšení z přírody je nakažlivé. Inspirujte se i vy.

Představení přímo od Josepha Cornella

Dejme slovo přímo Josephu Cornellovi…

Samotný kontakt s přírodou někdy nestačí. Jeden můj přítel na to přišel, když vzal svého osmiletého syna na výpravu do hor. Šli několik hodin, až dorazili na nádhernou vyhlídku, odkud byla úžasná podívaná na dvě údolí. „Už ten výhled stál za tu dlouhou námahu,“ vzpomínal přítel na svůj zážitek.

Chtěl, aby s ním radost z horské scenérie sdílel i jeho syn, a tak mu navrhl, že si sednou a budou se kochat pohledem dolů. Jenže chlapec, který celou dobu výletu čile běhal tam a zpátky, poseděl asi pět vteřin, pak vyskočil a rozběhl se po pěšince pryč. Můj přítel měl chuť začít křičet. Věděl, o co jeho syn přichází, a deptala ho vlastní neschopnost zážitek chlapci předat.

My všichni, kdo máme rádi přírodu, máme touhu dělit se o své potěšení s druhými a hledáme cesty, jak svou inspiraci předat dál. Ale podobně jako můj přítel často nevím, jak na to – když jsem s výchovou dětí v přírodě začínal, také jsem se potýkal s mnoha obtížnými situacemi. Nejtěžší bylo usměrnit bujnou energii dětí, abych je mohl vést k hlubším a jemnějším prožitkům naplněným vnitřním smyslem.

Metodou pokus omyl jsem v průběhu let nashromáždil soubor poznatků o vyučování, které dnes hrají v mé práci zásadní roli. Označil jsem ho jako plynulé učení, protože představuje způsob, jak aktivity zaměřené na vnímání přírody používat cíleně, ve sledu postupných, plynule na sebe navazujících kroků.

Krása plynulého učení spočívá v tom, že vám ukáže, jak začít ve výchozím bodě, kde se nacházejí vaši žáci, jak v nich rozdmýchat zájem a aktivitu a krok po kroku je skrze čím dál soustředěnější činnosti a hlubší prožitky dovést k novému vnímání a pochopení naplněnému radostí.

PLYNULÉ UČENÍ
Přirozené kroky k vnímání přírody

Po letech zkušeností s environmentální výchovou jsem si postupně uvědomil, že existuje jakési pořadí činností a her, které vždycky funguje nejlépe, bez ohledu na věk a naladění skupiny i nezávisle na prostředí. Nazval jsem tento systém plynulé učení (Flow Learning), protože má čtyři fáze, z nichž každá hladce a přirozeně vyplývá z předešlé a plyne do následující.

1. fáze: PROBUZENÍ NADŠENÍ

Bez nadšení není smysluplný prožitek z přírody možný. Nadšením tu nemyslím frenetické poskakování s očima navrch hlavy, ale pokojný a intenzivní zájem a bdělost. Bez takového nadšení se člověk naučí málo.


2. fáze: ZAMĚŘENÍ POZORNOSTI

Učení závisí na zaměřené pozornosti. Nadšení samo o sobě nestačí. Pokud nám těkají myšlenky, nemůžeme v sobě probudit hluboké vědomí a vnímat přírodu ani cokoli jiného. Takže je třeba převést lidi od nadšení k tichému soustředění.


3. fáze: PŘÍMÝ PROŽITEK

Jak postupně zaměřujeme pozornost, začínáme si víc uvědomovat, co vidíme, slyšíme, hmatáme, cítíme a přijímáme intuicí. Tichou pozorností můžeme citlivěji vstoupit do rytmu a plynutí přírody, která nás obklopuje. Zaměřená pozornost vytváří vnitřní ztišení a otevřenost, jež nám umožňuje přírodu vnímat přímo, bez rušivých podnětů naší mysli. Takže třetí fází je vstřebání přímého prožitku.


4. fáze: SDÍLENÍ INSPIRACE

Prožitek otevírá cestu hlubšímu uvědomění. Když zůstanete úplně tiše a bez hnutí, začnete cítit téměř zázračnou jednotu se vším živým okolo, téměř jako byste se stávali součástí přírodní scenérie a zakoušeli život očima ptáků, trávy a pohupujících se větví stromů. V takovém ztišení člověk může zažít náhlé vzplanutí radosti, hluboký a tichý pocit štěstí nebo úžas nad krásou a mocí stvoření.

Příroda je vždycky inspirativní a jediné, co nám brání častěji to s radostí pocítit, je naše neklidná mysl. Čtvrté fázi říkáme sdílení inspirace, protože společným prožíváním s druhými si upevňujeme a lépe chápeme i své vlastní hluboké prožitky.

Cílem plynulého učení je poskytovat každému opravdový a povznášející prožitek z přírody. Plynulé učení můžete aplikovat na hry a aktivity uvedené v mých knihách stejně jako na jakékoli jiné činnosti, které znáte. Používal jsem s úspěchem plynulé učení při akcích, jejichž délka sahala od půl hodiny až po celý den. Používám ho v místnosti za deštivého počasí i venku během slunečných dní.

Je to velice pružný systém, protože vedoucímu umožňuje vhodně reagovat na potřeby konkrétní chvíle. Při úspěšné lekci plynulého učení by měl každý účastník jemně a radostně zažít pocit jednoty s přírodou a odcházet s vyšší mírou citlivosti vůči všemu živému. Také zjistíte, že lidé ochotněji naslouchají debatám o přírodovědných tématech a ekologii, pokud jim nejprve umožníte dostat se do vnímavého a inspirovaného rozpoložení.

V čem vám může plynulé učení pomoci?

Venku je spousta rušivých vlivů, které mohou odvést pozornost účastníků od vnímání okolí. Kromě aut, strojů a lidských hlasů to může být třeba zima nebo nějaké osobní problémy, které dítě tíží. Velký přínos plynulého učení spočívá v tom, že dokáže uvolnit pozornost ze sevření myšlenek, takže se lidé dokážou uvolnit, bavit se a užívat si přírodu, která je obklopuje. Když účastníky uvedete do přírody pomocí hravých činností, které nabíjejí tělo i mysl, proud energie vzniklý při hraní odplaví osobní problémy a nálady.


Jak probudit nadšení

Pokud vedete výpravy do přírody, dobrý začátek je nesmírně důležitý. Lidé se totiž v zásadě rozhodují během několika prvních minut, jestli se budou bavit, nebo ne. Když začnete živějšími hrami, je mnohem pravděpodobnější, že se účastníci naplno a s chutí zapojí do činnosti.

Poté co upoutáte jejich zájem několika dynamickými hrami, můžete zábavu zjemnit činnostmi z druhé fáze. Pokud už vědí, že je s vámi legrace, budou vaše návrhy přijímat ochotně. Na rozpuštění počáteční nedůvěry a povzbuzení pasivních skupin k aktivnější účasti výborně fungují hry Pomíchaná zvířata a Hádej, kdo jsem.

Když zvolíte tu správnou hru pro danou skupinu, můžete hmatatelně vnímat, jak energie ve skupině prudce stoupá a vytváří nadšenou náladu. Navíc zaměření pozornosti při hravých činnostech pomáhá eliminovat případné kázeňské problémy dříve, než nastanou. Děti se vrhnou do zábavné činnosti a nemají čas zlobit.

Poslední kniha Josepha Cornella


Jak zaměřit pozornost

Na konci první fáze, během níž se probouzí nadšení, se lidé většinou dobře baví a jsou uvolnění. Nyní můžete tuto energii začít směřovat citlivěji, a to pomocí her, při kterých ve skupině zavládne klidnější pozornost a zájem. Hry druhé fáze rozvíjejí ztišení a vnímavost. Fáze pozornosti slouží jako most mezi energickými, hravými činnostmi na jedné straně a aktivitami, které vyžadují tichou a soustředěnou pozornost, na straně druhé.

Uvidíte, že pro vás nebude obtížné vymyslet si vlastní hry na zaměření pozornosti. Klíč spočívá v tom, že je třeba izolovat jeden ze smyslů (hmat, zrak, sluch) a vymyslet chytrý způsob, jak hráče dovést k tomu, aby se soustředili právě na něj. Dobrým příkladem her jsou Nepřírodní stezka, Zvuky či Zvuková mapa.

Pro druhou fázi je zásadní dobře si uvědomovat míru nadšení a vnímavosti dané skupiny. Zeptejte se sami sebe: „Jsou už připraveni na citlivější zážitky?“ Pokud ne, pak si položte otázku: „Jaké hry můžu použít, aby se rozdmýchalo nadšení a lépe soustředila pozornost?“

z videa k nové knize Deep Nature Play


Sdílení radosti z přírody

Joseph Cornell strávil jako chlapec spoustu času zkoumáním nejrůznějších zákoutí v horách, bažinách i ovocných sadech v okolí svého domova na severu Kalifornie. I většinu dospělosti strávil pod širým nebem prací s lidmi, které seznamuje se zázraky přírody.


Na začátku při objevování her

V roce 1979 založil nadaci Sharing Nature Foundation, prostřednictvím níž předává své metody a filozofii učitelům i dalším zájemcům. Cornell je dnes jednou z nejuznávanějších autorit v oboru environmentální výchovy a jeho dílnami prošly desetitisíce účastníků z celého světa. Jeho první knihy Seznamujeme děti s přírodou (Sharing Nature with Children) se prodalo už více než 450 000 výtisků a byla přeložena do devatenácti jazyků.

Kniha Seznamujeme děti s přírodou (Sharing Nature with Children) vyšla právě před 40 lety. Je to jakýsi průvodce k dvaačtyřiceti činnostem zaměřeným na poznávání a vnímání přírody. Kniha Objevujeme přírodu (Sharing Nature with Children II, původně nazvaná Sharing the Joy of Nature) je jejím volným pokračováním. Opět obsahuje oblíbené hry do přírody, ale především tu najdete hlubší vhled do metodiky plynulého učení (Flow Learning). 

Tento systém pomáhá učitelům nejen environmentální výchovy, ochráncům i rodičům vcítit se do míry nadšení (nebo nudy) skupiny, s níž pracují, a citlivě ji dovést k aktivnímu vnímání přírodního světa a úctě k němu. Další kniha Nasloucháme přírodě (Listening to Nature) nabízí inspirativní přírodní činnosti zaměřené především na dospělé.

Článek sestavil tým Učíme se venku pro časopis Bedrník. Texty vznikly na základě knih a videí Josepha Cornella a samozřejmě díky testování na dospělých i dětech. Texty článku čerpají i ze zatím jediného českého překladu knihy Objevujeme přírodu, učení hrou a prožitkem, Portál 2012. Knihu velmi doporučujeme. Skvělé jsou i semináře zaměřené na Plynulé učení v praxi. Zažít hry na vlastní kůži se ničemu nevyrovná.

Více o autorovi a jeho práci se dozvíte na: www.sharingnature.com
 Videa s ukázkami herwww.youtube.com/user/SharingNatureVideo

UČÍME se VENKU. Spojujeme učitele, rodiče i odborníky. Podporujeme hru a učení venku jako předpoklad zdravého rozvoje dětí. Seznamte se s týmem tady>> nebo nahlédněte PROČ učit venku>>
Komentáře
  1. Monika napsal:

    To je tak úžasně napsané, že moc děkuji za tento článek. Flow je fenomén dnešní doby a viděla jsem ho popsán v mnoha oblastech, avšak v přírodě poprvé, přitom to je tak běžné a tak přirozené. Kolik z nás chodí „spravovat“ duši do přírody, kolik z nás se v přírodě „ztrácí“ a nemá pojem o čase, kolik z nás je vidí v přírodě nekonečno možností. Uvítala bych třeba pokračování tohoto textu. Jaké flow zažívají kolegové? Ještě jednou díky, Monika Olšáková

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů