Co potřebuje učitel: Ven od počítače

Trávím teď podobně jako spousta dalších učitelů čas na online hodinách a kontrolováním odevzdaných úkolů. Už jsem si stihla klikáním na úkoly uhnat „myšitidu“ (syndrom karpálního tunelu) a kolegyně má zaseklou krční páteř zřejmě od toho, jak ve snaze o větší vzájemné porozumění vystrkuje hlavu před monitor jako želva z krunýře.

Takže ven od počítače se teď snažím dostat sebe i svoje žáky co nejčastěji. Ale vy ještě od monitoru prosím neodcházejte! Právě online svět může sloužit jako startovač našich otázek a výzkumů. Podíváme se společně, jaké zdroje vás můžou vytáhnout ven i v listopadové plískanici.

Listopad v údolí Šembery: Poznáte podle podzimních barev druh javoru a dubu na fotce?

Když venku padá listí, je třeba využít poslední okamžiky, kdy se listnaté stromy dají snadno určit do druhu. V zimě pak přichází větší výzva – určování podle kůry a větviček (ale i na to vám poslouží skvělé pomůcky jako Atlas pupenů z Chaloupek). Proč se ale do toho vůbec pustit a jak k tomu motivovat děti? Odpověď můžete najít v sestříhané badatelské lekci od Jany Jelínkové. Klíčem je probudit a využít u dětí vztah k místu, kam společně pravidelně chodí, a o jehož budoucnost mohou mít v době kůrovcové starost. Pak je možné zvednout z lavic i osmáky a natrénovat přitom záznam dat do tabulky i tvorbu grafů. 

Až listí opadá, nabízí se otázka, kam do jara zmizí. Zuzka Matějková se to pokusila vypátrat s dětmi ze ZŠ Vela a vyzkoušeli si přitom společnou formulaci kritérií a vzájemné hodnocení. Nakoplo je k tomu video z Petrovy divočiny: http://petr.juracka.eu/divocina.

Při normální offline výuce se jistě potýkáte s otázkou, jak vysvětlit kolegům, rodičům nebo možná i sami sobě, co se to ty děti vlastně venku učí a proč je to podstatné. Argumentovat můžete mimo jiné tím, že při samostatném bádání si děti nejlépe vyzkouší navrhovat pozorování nebo experimenty a z dat vyvozovat závěry. V této dovednosti čeští deváťáci dlouhodobě zaostávají za svými vrstevníky z evropských zemí v mezinárodním šetření PISA, přičemž dlouhodobě tento žebříček vede Finsko a Estonsko. Pokud by toto tvrzení nestačilo, stačí se rozhlédnout kolem sebe. Přírodovědně gramotní dospělí, kteří by se spoléhali na vědecká zjištění a uměli interpretovat grafy, jsou stále spíše vzácným druhem nejen u nás. Další argumenty a zkušenosti 40 učitelů s badatelsky orientovanou výukou najdete na jaře v nové verzi našeho sborníku Společně do přírody a budeme je s vámi sdílet na konferenci Pošli to dál.

Sborník shrnující zkušenosti z 4 letého projektu zavádění badatelsky orientované výuky

Venku se dá zkoumat nepřeberné množství jevů a druhů, podle čeho ale vybrat, čemu čas a energii věnovat? Tým odborníků na přírodovědné vzdělávání, který připravuje revize rámcových  vzdělávacích programů v souladu se Strategií 2030 se při hledání těch zásadních myšlenek inspiroval v zahraničí. Velké myšlenky jsou totiž už dávno promyšlené a zformulované a zejména v anglosaských zemích jsou v podobě „Big Ideas of Science“ vtělené do vzdělávacích dokumentů. Příklady pro 1. a 2. stupeň pro koncepty Organismy a prostředí nebo Evoluce a diverzita najdete v příloze článku garanta revizí Jakuba Holce http://bichez.pedf.cuni.cz/archiv/article/97

Neuděláte tak rozhodně chybu, když se s žáky 2. stupně místo na memorování všech druhů mořských mnohoštětinatců uvedených v učebnici, soustředíte na prozkoumání procesu rozkladu v půdě a na roli různých organismů při tomto ději, který je tak zásadní pro naši budoucnost.

Badatelská hodina Kam mizí listí (na youtube kanálu Muzea Říčany)

Při volbě tématu pro venkovní a badatelskou výuku můžete vycházet z aktuálních problémů ve vašem okolí. Kdybyste si je rádi nechali okomentovat našimi nejpřednějšími odborníky, odkážu vás na letošní rozhovory na webu České společnosti pro ekologii, např. s prof. Jakubem Hruškou o půdě a vodě. Popularizační texty o aktuálních tématech jako je například podzimní mlha najdete na Přírodovědci.cz a kratší texty použitelné přímo pro výuku také např. webu Muzea Říčany v sekci Píšeme pro vás. Na našem youtube kanálu pak zveřejňujeme videa o místní přírodě, v kterých nás provází říčanský starosta a popularizátor vědy Vladimír Kořen.

Našim cílem je u dětí rozvíjet vztah k místu, kde žijí.

Aby se člověk v té záplavě článků a zdrojů úplně neztratil, je nutné si vytyčit předem cíl. Kromě získávání nových znalostí, se u svých žáků nebo u dětí na programech v Muzeu Říčany zaměřuji na rozvoj badatelských dovedností a aktivity vybírám vzhledem k tomu, aby děti posilovaly svůj vztah k místu, kde žijí, a pocit odpovědnosti. Mojí velkou inspirací pro bádání venku jsou vzpomínky místních pamětníků. V Muzeu Říčany jsme cíleně oslovili více než 30 z nich, aby nám vyprávěli o svém dětství venku, o potocích plných raků a čolků a rozkvetlých listnatých lesích s poletujícími motýly. Jejich vzpomínky jsme jako audionahrávky zpřístupnili návštěvníkům na výstavě Proměny krajiny: Je to ve vašich rukou. Vybrané vzpomínky najdete také na našem webu a většina je zaznamenána přímo do pocitové mapy v její „modré“ vrstvě. Inspirujte se a pošlete vaše žáky, ať se na ty učebnicové druhy jako je ledňáček, rak nebo mateřídouška vyptají třeba přes plot svých sousedů nebo prarodičů. A na jaře se pak mohou sami nebo s celou třídou vypravit na místa, kde je vaši pamětníci vídali.

Když se dáte do řeči se sousedkami okolo vaší školy, podělí se s vámi nejen o své vzpomínky, ale určitě časem vaši školní zahradu obohatíte o jejich přebytky rostlin ze zahrady. My jsme takhle přišli už třeba k dobromysli, floxům nebo trubači. Díky tomu budeme moci příští rok pozorovat další opylovače přímo pod okny školy. Doufám, že přiletí i dlouhozobky.

Záhon před ZŠ Světice vysazený z přebytků z geoparku Říčany obohacujeme o další trvalky od našich sousedek

A co můžete udělat rovnou teď v té listopadové mlze a smogu? Vyšlete vaše žáky prozkoumat jejich okolí a zjistit podle výskytu keříčkovitých lišejníků, kde se dobře dýchá. Najdete v nejbližším lese nebo parku provazovku nebo větvičník? Vaši výzkumníci tam pak mohou poslat kamarády astmatiky nebo rekonvalescenty po Covidu-19. A těm, kteří zatím zůstávají v teple domova, mohou spolužáci donést aspoň z lékárny pastilky z pukléřky islandské.

Provazovka patří mezi keříčkovité lišejníky, je bioindikátorem čistoty ovzduší.

Cestou parkem nebo na zarostlé mezi mohou vaši žáci očesat nejrůznější bobule z keřů a připravit z nich ptačí podzimní věnec, který pověsí třeba na plot. Nechte je navrhnout, které keře by neměly chybět v živém plotu vaší školní zahrady a můžete se těšit, až je na jaře společně zasadíte. Děti můžou z okna vyhlížet přezimující ptáky i první zimní hosty – jíkavce, kvíčaly nebo brkoslavy. Třeba k nám ze severu přinesou čerstvý vítr do vzdělávání!

Autorka: Mgr. Kateřina Čiháková, Muzeum Říčany

Článek vznikla jako součást e- festivalu UČÍME SE VENKU 2020 díky podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Děkujeme!

UČÍME se VENKU. Spojujeme učitele, rodiče i odborníky. Podporujeme hru a učení venku jako předpoklad zdravého rozvoje dětí. Seznamte se s týmem tady>> nebo nahlédněte PROČ učit venku>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů