Děti + zlomky venku = objevování + radost
Je to záhada – některé děti pochopí zlomky snadno, pro jiné je to náročná výzva. Je mnoho způsobů, jak na to. My dnes sdílíme pár nápadů, jak si se zlomky hrát, měřit, dělit a užít si u toho radost a pohyb venku. Nepotřebujete speciální pomůcky, stačí přírodniny, pro některé aktivity se hodí kartón a pastelky, křídy a případně i provazy. Hry jsme testovali s dospělými i dětmi (ve věku od 12 do 6 let) a každý si našel něco, co ho bavilo a hlavně „osvítilo“, jak to s těmi zlomky tedy je. Inspirujte se a vyzkoušejte aktivity, které budou sedět nejlépe vám a vaší třídě.
Na úplný začátek se hodí dělení s klacíky. Hra pomáhá dětem pochopit, co to vůbec zlomky jsou. Vyzkouší si v praxi, jak se celek – suchá větvička – zlomí na části, například na dvě poloviny. Ideální je zastavit se někde na kraji lesíka či křovin, kde je dostatek drobných suchých větví. Případně lze na podzim použít i suché pevnější stonky bylin. Pokud máme dost materiálu, vyzkoušíme si zlomit klacíky na poloviny, třetiny, čtvrtiny atd. Pokud dost materiálu nemáme, stačí zlomit jen jednou a pak si ukazovat, nebo označit pastelkou/křídou. Pokud máme čas, můžeme přidat i náročnější výzvy: např. Jak dlouhá bude jedna desetina u klacku dlouhého jeden metr?
Hra může navazovat na předchozí, jen děti (samy či ve skupinách) zkusí označit nejběžnější zlomky na větvičkách, které najdou v okolí. Pracovat mohou pomocí větviček, metru, pravítka ale neoblíbenější bývá provázek. Výsledné tyčky pak používáme jako hádanky. Každý (jednotlivec/dvojice/skupina) si vylosují jednu a zkusí určit jaké zlomky jsou na tyčce vyznačeny. Takto vyrobenou sadu větviček si můžeme vzít i zpět do třídy a další dny hru opakovat společně, nebo si ji vezme ten, kdo právě chce.
Stačí mít dostatek průhledných sklenic (6–10) pro každou skupinu a písek nebo vodu (voda je lepší, je téměř nestlačitelná). Úkol skupin je jednoduchý: postupným přeléváním/přesypáváním získat sklenice s obsahem 1, 0, ½, (pomocí dvou sklenic), 1/3 (pomocí tří sklenic), ¼ (polovina na půl), můžete i 1/6 (polovina z třetiny), 1/8 (polovina ze čtvrtiny), … Pokud používáte vodu, doporučujeme ji obarvit (hlínou, kurkumou, šťávou z červené řepy atd.), lépe se s ní dětem pracuje. K označení sklenic lze použít kameny nebo je jednoduše popsat fixem.
Vytvořte si řadu z osmin (0, 1/8, 2/8 – tedy čtvrtina, 3/8, 4/8 – tedy polovina, 5/8, 6/8 – tedy 3/4, 7/8, 1) nebo z šestin (0, 1/6, 2/6 – tedy třetina, 3/6 – tedy polovina, 4/6 – tedy dvě třetiny, 5/6 a 1). Sčítejte, dělte, hrajte si … Aktivitu najdete v knize Zahrada, která učí (lze si ji objednat zde).
Na závěr si všechny skupiny představí své výsledky a sdílí, jak snadné/těžké bylo je získat. Je možné společně najít i zlomek, který bylo nejtěžší/nejjednodušší vytvořit a proč.
Pokud pracujete se staršími dětmi, můžete ukázat sčítání zlomků. Třeba na následující problémové úloze:
Chceme vytvořit 5/6. Tento zlomek se dá rozdělit na 4/6 (čili 2/3) a 1/6 (polovina z 1/3), nebo 3/6 a 2/6 a slít pak sklenice dohromady. Pokud chceme zjistit, zda se nám povedlo zlomek vytvořit správně, vytvoříme 1/6 (polovina z 1/3) a dolijeme k oněm 5/6 – měla by nám vzniknout plná sklenice.
Děti jistě někdy dělily pizzu nebo dort. Je to pro ně jasný, hmatatelný příklad dělení na části/zlomky. Můžeme začít diskuzí o tom, jak rozdělíme pizzu mezi dvě, tři, čtyři osoby atd. Aby si se zlomky děti mohly víc pohrát a víc si vše zažít, doporučujeme vytvořit si venku pizzerii. Děti mohou pracovat ve skupinách nebo samostatně. Úkol je jednoduchý: z kartónu si vystřihnout několik kruhů, to bude pizza. My jsme jako šablonu použili obyčejný talíř.
Ve skupině by mělo být minimálně pět kruhů, které si děti rozdělí (mohou si je i barevně označit) a rozstříhají na:
Už samotné dělení šablon je pro děti výzva a cesta, jak lépe pochopit zlomky. Doporučujeme nechat děti objevovat, radit si spíš navzájem, učitel může pomáhat jen trochu, naznačovat, aby děti měly příležitost zažít úspěch z objevů.
Děti si nastříhanými kusy pizzy často samy začínají hrát. Doporučujeme hru ještě podpořit a pro každou skupinu vyrobit/vybarvit krabici na pizzu – místo, kam se budou dílky pizzy skládat, aby složily celek. Stačí opět obkreslit talíř doprostřed krabice od pizzy a kolem vybarvit „ubrus“.
Pak každá skupina/jednotlivec připravuje své „menu“. Poskládá jednu celou pizzu z různých dílků. Každý kus mohou „ochutit“ – ozdobit přírodninami z okolí. Pak nastává „ochutnávka“, kdy se pizzy vystaví a ostatní mohou odhadovat/sepisovat, z jakých částí se skládá ta která pizza.
Pokud nemáte čas či kartón, můžete s dětmi vyzkoušet jednodušší variantu. Stačí si křídou na chodník, terasu, dlaždice namalovat kruh – pizzu. Rozdělit na některé ze zadaných částí – ½, 1/3, ¼, 1/6, 1/8 a opět „ochutit“ jednotlivé dílky pizzy pomocí různých (místně dostupných) přírodnin. Na závěr si všichni vyzkouší projít nabízené pizzy a odhadnout/zapsat, jak velké jsou jednotlivé dílky, které dohromady dávají jednu celou pizzu.
Nejprve si děti na chodník nakreslí velké kružnice-pizzy. Mohou využít provázek a křídu k vytvoření pravidelného kruhu. Pak si v okolí najdou několik rovných klacků. Pokud je vše připraveno, společně vymýšlíme, jak rozdělit kruh na poloviny, čtvrtiny, třetiny atd. Vše si označujeme klacíky přímo do kruhů. Hodí se, pokud každá skupina má svůj kruh a mohou společně porovnávat, radit si, diskutovat.
Doporučujeme vyzkoušet si dělení nejen kruhu-pizzy, ale i čtverce, obdélníku, trojúhelníku atd. Opět lze namalovat tvar křídou, nebo si jej vyskládat z přírodnin.
Pokud máme delší provazy, lze kružnice vytvořit i přímo z nich. U provazů doporučujeme rozdělit je na 12 stejných dílů (uzlíky nebo fixem). Pak se dětem snadněji a přesněji hledají např. třetiny a šestiny – odpočítají si šest nebo tři dílky atd. Postup hry je stejný jako u předchozí aktivity, ale umožňuje hrát i na trávníku, na sněhu, kdekoliv, kde nejde kreslit křídou na zem.
Když si děti pomocí předchozích aktivit procvičí jednotlivé zlomky, mohou si zahrát hru plnou pohybu. Příjemně osvěží práci a uvolní „zavařené“ hlavy. Skupina či jednotlivci si ve své kružnici označí ½, 1/3, ¼, 1/6, a pak učitel nebo někdo jiný zadává:
„Teď skočte do ½.“
„Teď skočte do 1/6.“
„Teď do 1/7.“, a tak dále.
Většinou je hra plná smíchu a vzájemné podpory.
I hodiny mohou pomáhat k pochopení zlomků. Vytvoříme si pro děti/s dětmi ukázkový ciferník na kartónu. Malá a velká hodinová ručička budou větvičky. Každá skupina si pak na chodník namaluje nebo z provazu a větví vyrobí svůj vlastní ciferník. Opět společně dělíme hodinu na ½, 1/3, ¼ atd. Navíc dopočítáváme, kolik minut ten který díl představuje v hodině. Když děti pochopí tuto část, můžeme přejít k pohybové části hry.
Varianta 1. Hra je podobná hře Na molekuly. Děti se pohybují v domluveném prostoru (stačí malý). Učitel zadá, v co se děti promění (např. každý představuje 10 minut nebo 20 minut či 15 minut, 30 minut, 5 minut), a děti mají za úkol spojit se do skupin tak, aby dohromady daly jednu hodinu, tedy 60 minut. Vytvoří dvojice, trojice, čtveřice atd. Nevadí, pokud vzniknou nekompletní skupiny, jen v závěru zkusí vypočítat, kolik minut jim do celé hodiny chybí (případně i jaký je to zlomek hodiny).
Varianta 2. Hra se hraje jako při variantě 1. Jen učitel nezadává minuty, ale zlomky. Například „Každý z vás se promění v 1/3 hodiny, kolik členů bude mít vaše skupina, aby vznikla celá jedna hodina?“.
Varianta 3. Učitel v blízkém okolí viditelně rozmístí kartičky s nápisy 5, 10, 15, 20, 30 minut. Děti jsou ve středu u učitele a mají za úkol rozběhnout se ke správnému číslu. Učitel postupně zadává „Doběhněte k jedné polovině hodiny; k jedné čtvrtině hodiny; k jedné šestině hodiny.“ Opět je důležité při hře udržet hravou a podporující atmosféru.
Proč zapisovat zlomky jen na papír? Vyzkoušejte si obyčejné příklady z učebnice či pracovního sešitu zapsat křídou na chodník, terasu, dlaždice, schody. Vzniknou vám neobyčejné záhady, které mohou děti řešit samostatně nebo ve skupině. Následně pak samy vymýšlí zadání jiným skupinám, a tak hned otestují/aplikují co si před chvílí vyzkoušely.
Je čas na svačinu? Skvělé, i to je příležitost vyzkoušet zlomky v praxi! Děti mají jednoduchý úkol: rozdělit svou svačinu na jakékoliv části-zlomky, které pak mohou jejich spolužáci ve dvojici hádat. Takovéto zlomky pak lze ještě rozdělovat na různý počet stejně velkých hromádek (jako ve hře Matemág při krmení Dobrůtkožravek spravedlivých – více hra zde).
Nechejte děti přinést 12 různých přírodnin. 12 čili tucet je kouzelné číslo, dá se dělit nejen na poloviny, jako tolik používaná desítka, ale i na třetiny, čtvrtiny, a samozřejmě šestiny a dvanáctiny. Potom zadejte dětem, ať určí, jakou část zabírají přírodniny pocházející z živé přírody a z neživé přírody; objekty zelené, hnědé nebo bílé; objekty živočišného či rostlinného původu; přírodní či umělé předměty; hezké a škaredé; kulaté a hranaté, …
Můžete si s přírodninami dál hrát, odeberte či přidejte dva nebo čtyři objekty a zkuste to znovu – uvidíte, jak se zlomky budou měnit.
Tvořivá aktivita, kterou vymyslely samy děti. Když byly už delší čas ponořené do zlomků, začala jedna skupinka označovat různé části kamenů pomocí fixů: vybarvovaly polovinu, třetinu atd. Kamenům přiřadily i obličeje a jména. Nakonec vznikla celá rodinka zlomkových kamínků – táta, maminka a různě velké děti.
Jakmile děti pochopí základy zlomků, doporučujeme pracovat s nimi i v jiných tématech a prostředích po celý školní rok. Například v zimě se skvěle opakují na sněhu, jak to otestovala paní učitelka Andrea Tláskalová ze ZŠ Zbiroh. Sníh nám navíc dovoluje dělit i v prostoru, tedy 3D!
Napište nám své tipy na zlomky venku, obohatíte tak ostatní.
Za tým Učíme se venku,
Justina Danišová a Martin Kříž
Sledujte aktuality na fb stránce Učíme se venku nebo se
připojte k uzavřené fb skupině UČÍME se VENKU.