JAK SI ZAMILOVAT PŘÍRODU – 10 nápadů na rozvoj senzitivity venku

Už i výzkumy zjistily to, co asi všichni tušíme:

1. kdo chodí pravidelně do přírody vrací se odpočinutý a s lepší náladou
2. kdo tráví pravidelně čas v přírodě, má ji i víc rád a také ji víc chrání, angažuje se v ochraně přírody a chová se environmentálně šetrněji.

Někdy stačí jen žasnout

Z hesla 80. let poznej a chraň by se tak mělo stát spíš zamiluj si – poznej a chraň. A láska k přírodě, ta začíná tím, že do ní rádi a často chodíme, že pro nás není jen prostorem pro sport, hry, nebo vzdělávání, ale že si uvědomujeme její krásu, křehkost, že se umíme zastavit a zaposlouchat, dotknout, žasnout, dokážeme přírodu ochutnávat všemi smysly.

Environmentální výchova dávno ví, že tento základ pro poznávání a ochranu přírody je klíčový v raném dětství. Přírodu se musíme naučit vnímat a uvědomovat si její význam už jako miminko, jako batole či malé dítě. Tady je nezastupitelný význam rodiny, lesních mateřských školek, dětských oddílů i odpovědných školek, které tráví velkou část dne venku, a taky škol, především prvních stupňů.

Zjednodušeně:

  • Děti v MŠ a první a druhé třídě si mají přírodu hlavně užívat a vnímat (válet sudy, běhat ve sněhu, zahrabat se do listí).
  • Starší děti ji pak mají poznávat (jednotlivé druhy, zákonitosti jako je fotosyntéza nebo potravní řetězec) a taky zkoumat (sami zjišťovat, jak příroda funguje).
  • Na druhém stupni by děti měly umět popsat problémy naší přírody a hledat příčiny problémů (umírající lesy, eroze, úbytek druhů).
  • Po ukončení povinné školní docházky se pak díky získaným hodnotám a postojům mají mladí lidí chovat s ohledem na potřeby přírody (spotřebitelství, doprava, rozhodování u voleb).
  • I my dospělí bychom tak měli mít zdravý návyk pravidelně a rádi trávit čas v přírodě – vyčistit hlavu a „dobít baterky“. A děti, které to vidí si ho pak snadněji převezmou do svého světa.

10 NÁPADŮ NA ROZVOJ SENZITIVITY VENKU

1. Občas venku jen žasnout

Ale vraťme se ke zmíněnému základu, který budeme nazývat senzitivita (vnímání přírody). Abychom dětem zprostředkovali krásy přírody, je třeba ji udělat co nejvíce atraktivní, poskládat výlet jako příběh, využívat všech smyslů (choďte třeba bosí), nehonit kilometry, ale umět si užít pěkných míst (potok, kaluž, mlází, remízek), nehledat exotickou přírodu, ale skončit v lese za městem, u rybníka.

2. Průvodce ven

Na začátku těchto společných cest ven, je zásadní role „průvodce“ . Tím je dospělý či náctiletý (pra/rodič, učitel, vychovatel, oddílový vedoucí, strýc, starší kamarád). Výzkumy ukázaly, jak silný vliv má ten, kdo nás jako malé „vodí“ do přírody a jaké emoce, zážitky, společné chvíle tu zažijete. Mnoho lidí, kteří dělali či dělají velké věci v ochraně přírody, popisují téměř vždy ve svém dětství někoho, kdo je zásadně ovlivnil v dětství při výpravách ven i při vytváření vztahu k přírodě.

3. Síla občasné samoty venku

Pro intimní pobyt v přírodě je důležitá samota. Jak jen toho jsou děti schopné, nechme je v přírodě co nejvíce o samotě. Každý vnímá přírodu jinak, jiným tempem, někdo raději hledí do koruny stromu, jiný se vrtá v blátě nebo pozoruje mravence. Čím déle v přírodě jsme, tím víc jsme její součástí, k nezaplacení jsou dlouhé, třeba i třítýdenní dětské stanové tábory, fenomén, který není nikde na světě tak rozšířen, jako u nás.

4. Nepostradatelná divočina

A největší vliv na náš vztah k přírodě má divočina, rozlehlé bukové pralesy, přírodně se klikatící řeky a skalnatá pohoří. Bohužel opravdová divočina je stále dál od našich domovů. Pro pravý pocit z divočiny vyrážejte alespoň na Slovensko. Dobrou zprávou je, že pro nejmenší děti je divočina i zarostlý náletový lesík, husté neprostupné keře či potok plný kopřiv.

5. Někdy stačí jen slyšet, vidět, cítit.

Nespojujme poznávání přírody (určování druhů, výuku biologie) se senzitivitou, když si jdete přírodu užívat, děti nepoučujete, hledejte společně krásu přírody, povídejte si, jak na nás působí třeba východ Slunce, zážitek z nočního putování, brodění řeky nebo procházka pralesem.

6. Síla pozitivních zážitků

A taky pozor na negativní zážitky, pokud chceme, aby se děti do přírody vracely, musí mít jen ty dobré zážitky, až zkušení oddíloví matadoři ocení i to, že zabloudili, zmokli, nebo měli hlad.

7. Aplikace, která pomáhá se venku zamilovat

První aplikace, která skrze hraní rozvíjí citlivost i vztah k místům kolem nás. Naleznete tu zatím stovku her zaměřených na posilování vztahu k přírodě. Stáhněte si naši aplikaci, vyrazte ven kdykoliv inspiraci máte vždy po ruce. Aplikace funguje off-line. A pokud vám tam vaše oblíbená hra či aktivita chybí, pošlete nám ji, do aplikace ji doplníme (martin.kriz@chaloupky.cz).

8. Kniha plná senzitivity

Zamiluj si přírodu je také knížka námětů na posilování vztahu k přírodě. V této knížce naleznete na 65 stranách nápady na hry a aktivity zaměřené na rozvíjení senzitivity, zamyšlení Aleše Máchala i odborné pojetí senzitivity z pera Honzy Činčery.

9. Batůžek plný pomůcek 

Pro ty, kteří si senzitivitu chtějí venku opravdu užít, nebo si jen ušetřit čas se sháněním pomůcek, doporučujeme batůžek Senzohrátky od Rezekvítku. Díky kterým zažijete přírodu opravdu všemi smysly. Sada obsahuje pomůcky a podrobnou metodiku k aktivitám rozvíjejícím všechny smysly. Naleznete zde podněty pro rozvoj zraku, hmatu, čichu, sluchu i chuti.

10. Flow learning

Pokud se chcete zamilovat, nebo být průvodcem přírodou vašim dětem, sáhněte po osvědčené literatuře: Joseph Cornell a jeho Objevujeme přírodu. Zde na blogu v článku FLOW LEARNING – JAK HO ZAŽÍT S DĚTMI, najdete představení Josepha Cornella i jeho práce. Případně doporučujeme jeho knihy. Jedna je přeložena do češtiny.

Další inspiraci a odkazy najdete na stránce SENZITIVITA

Autor článku:
Martin Kříž, Učíme se Venku

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů