Jak se rodí láska k přírodě: rozhovor s Prokopem Pithartem

Jak se z klukovského „zírání“ na vlaštovky stala celoživotní vášeň. Příběh člověka, který se nikdy nepřestal dívat – a ukazuje, proč je příroda tou nejlepší učebnou. Učí nás zpomalit, rozvíjet schopnost žasnout a dát dětem prostor pro objevování přírody i sebe sama.  

Představte si svět, kde technologie a příroda nejsou soupeři, ale spojenci. Přesně takové propojení přináší projekt Zažij venku, který vznikl díky jedinečné spolupráci mezi iniciativou Učíme se venku a Prokopem Pithartem – známým dokumentaristou, fotografem a milovníkem přírody, kterého možná znáte z pořadu Do divočiny nebo jeho YouTube kanálu ÚLET. Prokop nás svým nakažlivým nadšením a autentickým přístupem učí vidět zázraky přírody, které jsou často na dosah ruky, jen je přehlížíme. V následujícím rozhovoru se dozvíte nejen o jeho cestě k přírodě a dokumentaristice, ale také získáte praktické tipy, jak s dětmi objevovat okolní svět a jak začít s fotografováním či natáčením v přírodě. Ať už jste rodič, učitel nebo kdokoliv, kdo touží po hlubším propojení s přírodou, Prokopova slova vám dodají motivaci vyrazit ven – třeba hned dnes odpoledne.

1. Dětství mezi přírodou a kamerou

Vyrůstal jsi v nádherném prostředí obklopený přírodou. Jak toto místo ovlivnilo tvůj vztah k přírodě? Kdo byl tvým prvním průvodcem do světa přírody – děda, rodiče, nebo třeba místo či zvířecí parťák? Máš nějakou konkrétní vzpomínku z dětství, která podle tebe určila tvůj směr?

Je pravda, že místo je to krásné, ale to samo o sobě nemusí stačit, aby se člověk navždy zamiloval do přírody. Důležité bylo, že jsem měl poměrně volnost. Hodně jsem sice pomáhal rodičům kolem domu, ale jinak jsem si mohl dělat, co jsem chtěl. Mohl jsem dlouho zírat na vlaštovky, které hnízdily ve starém dřevníku, nebo do jezírka na zahradě, kde byli čolci a žáby. Tou možností dívat se a pozorovat dlouho v kuse se ten vztah prohloubil.

---

2. Probouzení fascinace přírodou

Tvé nadšení pro přírodu je nakažlivé. Kdy sis uvědomil, že se u tebe tahle fascinace objevila? Jak podle tebe mohou rodiče nebo učitelé podobnou jiskru zažehnout u dětí, které dnes tráví tolik času s technologiemi? Co bys poradil rodičům, kteří chtějí své děti více propojit s přírodou?

Myslím, že tu fascinaci má možná každé dítě, s tím se možná rodíme. Důležité je si ji udržet, když vyrůstáme.
Poradil bych všem, kdo se snaží přitáhnout děti blíž k přírodě, asi toto: nechte je přírodu poznat na vlastní kůži — i když se ušpiní, i když budou někdy balancovat na hranici bezpečnosti, když třeba polezou na strom. Bez takového riskování nepoznají ani přírodu, ani sebe sama. Pak je určitě nezahltit encyklopedickými znalostmi, spíš ukazovat souvislosti a mezidruhové vztahy. Zásadní je být prostě venku a objevovat. To ve školní třídě moc nejde.

---

3. Práce s dětmi a jejich vnímání přírody

V projektu ZAŽIJ VENKU i na svých táborech hodně pracuješ s dětmi. Co ti osobně dává práce s dětmi v přírodě? Překvapilo tě něco na tom, jak dnešní děti vnímají přírodu? Pozoruješ nějaké rozdíly mezi dětmi, které vyrůstají ve městě a na venkově?

Určitě je na těch výpravách ven s dětmi krásné, jak máme najednou hodně očí a každý vnímá něco trochu jiného. Pro mě je to potom dávka tolika pozorování, objevů a přístupů… Děti jsou víc tady a teď, o to se snažím taky, ale často mi to nejde. Na všech přírodovědných akcích se učím si tuhle schopnost uchovávat.
Nemyslím si, že je takový rozdíl, jestli je dítě z venkova nebo z města. Pro venkovany jsou asi některé věci snadnější, neřeší tolik, jestli si umazali oblečení. Ale zásadní je, jestli pochází z úzkostlivé výchovy, kde se drží moc pevná ruka proti spontánnosti, kterou příroda nabízí.

---

4. Tvé „nabíjecí“ místo v přírodě

Každý z nás má své místo, kde se cítí propojený s přírodou. Jaká lokalita je pro tebe osobně nejvíc nabíjející a proč? Máš nějaké oblíbené místo v pražské přírodě, kam by mohli naši čtenáři vyrazit se svými dětmi?

Miluju Petřín! Roháči, nosatčíci, plchové, ale i datlové a zajíci. To všechno je na Petříně a do toho krásný výhled na Prahu. Je to takový kousek pralesa uprostřed velkoměsta. Zrovna před pár dny jsem tam viděl datla z pár metrů — to by se mi v lese asi nikdy nepoštěstilo, leda že bych se schovával a maskoval. Tohle bylo prostě z chodníčku.
Jinak mě nabíjí zdravé smíšené lesy a mokřady. Vůně, zvuky a celková atmosféra. Vidět zvířata, to už jsou potom jen třešničky na dortu. Baví mě všechna místa, kde člověk hospodaří a ctí u toho přírodní principy. Tam je potom vidět, že vztah s přírodou může být vyrovnaný. Můžeme něco z přírody odebírat, ale taky jí něco vracet a vytvářet prostředí, které není jen pro náš užitek, ale i pro biodiverzitu. Naštěstí takoví lidé u nás jsou a mám pocit, že jich přibývá.

---

5. První kroky s kamerou v přírodě

Kdy jsi vlastně začal fotografovat a natáčet v přírodě? Jak vypadaly tvé začátky? Vzpomínáš si na nějaký moment, kdy se ti opravdu nedařilo, a co ti pomohlo překonat překážky? Jaká byla tvá první kamera nebo fotoaparát?

Poprvé jsem začal učit děti v přírodovědném oddílu Volavky Třeboň. Dostali jsme od vedoucího pár foťáků — byly to nějaké kompakty, ale s dobrým přiblížením. Dostávali jsme na každou další schůzku nějaký fotografický úkol. Pamatuju si, jak jsem byl šťastnej, když jsem vyfotil orla mořského v letu. Snažil jsem se je potom nafotit při soubojích v zimě na ledu, ale několik let se mi to nedařilo. Dělal jsem začátečnické chyby, které velmi plaší a nedůvěřiví orlové vždy odhalili, a báli se přilítnout, protože o mně věděli. Podařilo se mi to až před pár lety a minulý rok jsem je i nafilmoval — byl jsem v krytu čtyři dny, vždycky aspoň pět hodin. Jsou z toho první dvě epizody na HeroHero.

---

6. Rady pro začínající dokumentaristy přírody

Mnoho našich čtenářů by rádo lépe zachytilo přírodní krásy kolem sebe, třeba i se svými dětmi. Mohl bys sdílet 5–7 konkrétních tipů pro začínající nadšence do focení a natáčení přírody? Co považuješ za nejdůležitější, na co by neměli zapomenout? Je nějaká dostupná technika, kterou bys doporučil začátečníkům?

Já třeba hodně věcí točím mobilem, dneska už novější modely umí 4K rozlišení. Taky je dobré se zaměřit na přírodní svět, který je dosažitelný. Orli jsou hodně velké sousto, ale já stejně tak rád točím mravence, chrobáky, motýly nebo sýkorky na krmítku.

---

7. Tajemství úspěchu tvých videí a dětští fanoušci

Tvá videa mají neobyčejnou schopnost zaujmout diváky všech věkových kategorií. Děti si pamatují tvé hlášky, dospělí oceňují tvůj přístup. Máš představu, jaký podíl tvých fanoušků tvoří děti? V čem podle tebe spočívá tajemství tohoto mezigeneračního úspěchu? Je to něco, co děláš vědomě, nebo to přichází přirozeně?

Skoro nikdy nepřemýšlím nad tím, pro koho konkrétně videa točím. Vychází to prostě z toho, co chci zrovna sdílet, z čeho mám radost a jaký jsem. Čili stylizaci tam doufám nenajdete. Asi proto to oslovuje diváky napříč věkovými kategoriemi. Největší radost mám, když má videa a pořady sledují celé rodiny dohromady a pak si o tom povídají — když to navozuje mezigenerační dialog. A u dětí mi dělá největší radost, když mi píšou, že je třeba má tvorba ovlivnila natolik, že chtějí studovat ochranu přírody nebo další obory s přírodou a životním prostředím spojené.

---

8. Nejzajímavější setkání s divokou přírodou

Určitě jsi při svém natáčení zažil mnoho nečekaných a vzrušujících momentů. Můžeš se s námi podělit o svůj nejsilnější zážitek s divokou přírodou? Bylo nějaké setkání se zvířetem nebo přírodním jevem, které tě opravdu překvapilo nebo dojalo?

Velmi silný zážitek bylo dvoutýdenní potápění s keporkaky a jejich úplně čerstvě narozenými mláďaty na Tonze. To mě určitě dojímalo a fascinovalo. Ale stejně tak mě dojalo, když jsem poprvé jako malej viděl dudka na zahradě.
Několikrát jsem načapal čejky s mláďatama, když je převáděly z hnízdiště někam do podmáčených ploch za potravou. Čejčata běhají po zemi, jsou pár dnů stará a už překonávají silnice, příkopy. Potkal jsem je už u posledních baráků vesnice. A jednou jsem spal v teepee na louce za vesnicí — za svítání mě probudilo pár metrů ode mě varování čejčí mámy. Vykoukl jsem ven a ona vedla čtyři čejčata přímo před vchodem mýho teepee. Na to nikdy nezapomenu.

---

9. Projekt ÚLET – ohlasy a plány

Tvůj dokumentární kanál ÚLET získává stále větší pozornost. Jaké jsou nejzajímavější reakce, které jsi na něj dostal, zvláště od dětí? Co připravuješ nového a na co se mohou diváci těšit v nadcházejících měsících?

Mám natočené epizody zhruba na půl roku. Můžete se těšit na sestřihy z online přenosu z budky s poštolkama z kostelní věže. Výpravu do rákosin za mokřadními ptáky, ale taky makro díl o opylovačích ze zahrady. Chtěl bych se teď v únoru pokusit natočit jednu z našich velkých šelem, ale to si zatím nechám pro sebe, protože nevím, jestli se mi to povede.

Koupili jsme s mojí ženou stavení se sadem, rybníčkem a loukou a chceme tohle místo přetvářet jako rezidenční místo pro děti a umělce, biodiverzitní zahradu a místo pro školy v přírodě. Budeme z toho také dělat videa na HeroHero — přibudou návodná videa, jak přilákat různé druhy zvířat k sobě domů a na zahradu. Některé konzultace, třeba o stromech, o úpravách rybníka nebo o pěstování zeleniny, budu natáčet jako podcast.

---

10. Zkušenosti z projektu ZAŽIJ VENKU

Co pro tebe osobně znamená spolupráce na projektu ZAŽIJ VENKU? Překvapilo tě něco během této spolupráce? Jak vnímáš reakce dětí, které se do projektu zapojily? Máš nějaký zvláště silný moment z natáčení, který ti utkvěl v paměti?

Natáčení s dětmi při projektu Zažij venku mě těšilo, protože jsme vždycky byli s partou dětí, které mají prostě rády přírodu, a je vidět, že se zajímají o svět. To člověku dodává naději. Je to cítit i z těch videí, která mají velké ohlasy a dělají lidem radost. Je fajn, když děti říkají něco dětem a dospělí jsou jen takovými pozorovateli, občas průvodci. To mě na tom bavilo.

---

11. Tvoje plány a kde tě sledovat

Co tě v nejbližší době čeká a na co se těšíš? Kde mohou fanoušci sledovat tvoji práci a případně tě podpořit? Plánuješ nějaká veřejná setkání, tábory nebo workshopy, kde by se s tebou mohly potkat i děti a jejich rodiče?

Musím nabrat síly. Je pravda, že rok 2025 byl pro mě zlomový ve vztahu k sobě samýmu. Byl jsem dlouho přetížen a měl z toho i zdravotní problémy. Plyne z toho poučení, že člověk musí taky myslet na svou kapacitu a nenakládat na sebe příliš velké nároky.
Teď se ale nejvíc těším na budování našeho projektu a na přesun na venkov, který mám nejradši. Pomůže to určitě i té mé tvorbě, takže se máte na co těšit. Čekají mě teď dvě konference — jedna v Brně pro CzechHopes, jedna v Praze pro Hnutí Brontosaurus. Vypadá to, že se několikrát vydám natáčet stav lesů po velkém požáru v Českém Švýcarsku, na to se moc těším. Většinu úsilí ale budu dávat na HeroHero, protože mi to dává svobodu tvořit, co mě baví nejvíc. Navíc koupě té nemovitosti je velký závazek a já musím investovat do toho, abych měl pravidelný příjem. Proto je HeroHero projekt číslo jedna.

---

12. Tvůj vzkaz pro děti a dospělé

Pokud bys mohl poslat jeden vzkaz dětem a jeden dospělým o vztahu k přírodě a její dokumentaci, co by to bylo? Je něco, co bys chtěl říct přímo učitelům, kteří se snaží děti více propojit s přírodou?

Děti — láska k přírodě je něco, co vás může doprovázet celý život, a je to taková milá jistota. Každý ať si hledá svou cestu k ní a nenechte se nikým odrazovat. Když se o ni budete zajímat a starat, ona vám to určitě oplatí. A jedna z možností je dokumentovat ji a přibližovat dalším lidem — to nám tu určitě chybí a je potřeba víc ambasadorů ochrany přírody.
Co se týče doporučení pro rodiče a učitele, to jsem myslím zmínil v úvodu.

---

🔗Bonusová otázka

Existuje rozhovor, podcast nebo vystoupení, které máš rád a který bys doporučil lidem, kteří tě chtějí poznat trochu víc? Klidně ho můžeme v článku odkázat.

Poslouchejte podcast Podhoubí a třeba naši environmentální talkshow Spory. Já teď nově budu Podhoubí přebírat a moderovat, ale natočené epizody jsou skvělé a hodně mě inspirují. Přehled všeho, co dělám, najdete také na mém webu prokoppithart.com — odkaz na Instagram, HeroHero nebo odkazy na natočené projekty, třeba ty pro Českou televizi.

Děkujeme

Prokopovi Pithartovi za sdílení, nabíjející spolupráci a za to, že se stal součástí projektu Zažij venku. Je pro nás velkým obohacením mít v týmu někoho, kdo dokáže s lehkostí a hlubokým respektem přibližovat přírodu tak, že fascinuje malé i velké. Jeho videa otevírají oči, probouzejí zvědavost a ukazují, že ochrana přírody není vzdálené téma, ale přirozená součást našeho každodenního života.

Ohromně nás posouvá, jak srozumitelně a autenticky sdílí význam i smysl péče o přírodu – bez moralizování, ale s nadšením, které je nakažlivé. Do dalších projektů mu přejeme hodně radosti, klidu, štěstí a sil. A už teď se těšíme na všechna další videa, setkání a příběhy, které nás vezmou zase o kousek blíž k přírodě.

DOPORUČENÍ!

Pokud chcete sledovat pozitivní videa, lákavé pozvánky do tajemství přírody a propojovat si fascinující souvislosti, doporučujeme sledovat práci Prokopa a především se přihlásit k jeho Hero hero kanálu Úlet. Je jen málo pořadů, na které se těší celá rodina a vždy nadšeně sledujeme a diskutujeme, co zas úžasného Prokop zažil, „chytil“ svým objektivem, komu pomohl.

ÚLET na HeroHero (Prokop Pithart) –https://herohero.co/prokoppithart – otestováno na celém týmu Učíme se venku od dětí po dospělé 🙂

---

„Kde Prokopa sledovat“:

• ÚLET na HeroHero (Prokop Pithart) –https://herohero.co/prokoppithart
• Oficiální web Prokopa Pitharta (projekty, odkazy, tvorba) –https://www.prokoppithart.com/
• Instagram Prokopa Pitharta – https://www.instagram.com/prokoppithart/
• Do divočiny! – ČT iVysílání – https://www.ceskatelevize.cz/porady/12305649020-do-divociny/
• V proudu – ČT iVysílání – https://www.ceskatelevize.cz/porady/13332667118-v-proudu/
• Podhoubí – Český rozhlas Radio Wave – https://wave.rozhlas.cz/podhoubi-7587707
• Spory – talkshow (Radio Wave) – https://wave.rozhlas.cz/spory-8471236
• Zažij venku (Učíme se venku) – https://ucimesevenku.cz/zazij-venku/
• Zažij venku – inspirativní videa –https://ucimesevenku.cz/zazij-venku-videa/