Příležitost k propojení s přírodou, tradicí a rodinou

Podzim postupně přebírá vládu nad přírodou a přináší s sebou nejen padající listí a chladnější dny, ale i období, kdy se v mnoha kulturách vzpomíná na zesnulé. Dušičky, Halloween nebo starobylý Samhain – ačkoli se tyto svátky mohou zdát jako soupeři, ve skutečnosti jsou různými větvemi vyrůstajícími ze stejného kořene. V tomto článku odhalíme překvapivé souvislosti mezi těmito svátky, ukážeme, jak je přirozeně propojit s rytmem přírody, a nabídneme vám 20 inspirativních aktivit, které můžete s dětmi v tomto období vyzkoušet. Dozvíte se také o fascinujících tradicích z celého světa, které oslavují přechod mezi světem živých a mrtvých v období, kdy se příroda ukládá k zimnímu spánku.

Proč patří Dušičky a Halloween ven?

Když se děti zeptají: „Proč chodíme na hřbitov?“ nebo „Proč si lidé dávají masky?“ – máme příležitost jim odpovědět víc než jen „protože se to tak dělá“. Můžeme jim ukázat, že tyto tradice jsou propojené s přírodou, cykly roku i s tím, jak lidé chápali život.

Venku je to navíc snazší – mlha, světlo lamp, šustící listí… všechno to vytváří přirozenou atmosféru, která v dětech probouzí zvědavost a úctu. A my dospělí si připomínáme, že světlo svíčky má sílu právě tehdy, když kolem začíná být tma.

Podzimní čas jako příležitost být spolu

Listopad je měsícem zpomalení a zklidnění. Jak píšeme v našem průvodci Rok venku – listopad: „Nádherné jedinečné barvy pomalu mizí. Ozdoby korun padají dolů. Přichází zdánlivě nevýrazné barvy i vůně. Ale to vše je cesta k uklidnění, zpomalení, posilování. Bez odpočinku nemůže přijít velká síla.“ Tento průvodce je součástí našeho cyklu Rok venku = 365 her ven, který je součástí AKADEMIE Učíme se venku

Tento čas nabízí jedinečnou příležitost zpomalit společně s přírodou a vytvořit prostor pro hluboké rodinné zážitky. Zkuste s dětmi některou z těchto aktivit:

20 výzev pro dušičkový čas

1. Pozorujte přírodu ukládající se k zimnímu spánku – Vydejte se na procházku a hledejte známky toho, jak se příroda připravuje na zimu. Kde se schovávají brouci? Kam zmizely žáby? Jaké stopy zanechávají zvířata připravující se na zimu?
2. Vytvořte mapu podzimních změn – Vyberte si místo, které budete pravidelně navštěvovat a dokumentovat změny pomocí fotografií nebo kresby.
3. Postavte domek pro ježky – Podzim je ideální čas pomoci ježkům najít bezpečné místo pro zimní spánek. Společně vytvořte jednoduchý úkryt z větví a listí. Nebo vyrobte pevnější domek ze dřeva.
4. Navštivte hřbitov – Procházka po hřbitově nemusí být smutná. Může být příležitostí k rozhovoru o životním cyklu, o tom, že smrt je přirozenou součástí života, stejně jako opadání listů ze stromů.
5. Vytvořte vzpomínkový věnec – Nasbírejte během procházky barevné listy, větvičky, kaštany či žaludy a vytvořte z nich věnec, který ozdobí váš domov a připomene vám společně strávený čas.
6. Napište vzkaz pro předky – Napište nebo namalujte na kamínek, list či kousek papíru vzkaz pro někoho, kdo už tu s vámi není. Můžete ho nechat na hřbitově, pustit po vodě nebo jednoduše svěřit větru.
7. Vytvořte rodinný strom – Využijte dlouhé večery k vytvoření rodokmenu vaší rodiny. Povídejte si o předcích, o tom, odkud pocházeli, jaké měli zvyky a tradice.
8. Uspořádejte rodinné odpoledne s prarodiči – Pozvěte babičku a dědečka na společné pečení, čaj a povídání. Nechte děti připravit otázky o tom, jak vypadal život, když byli prarodiče malí.
9. Vyrazte na noční procházku s lampiony – Využijte dřívějšího stmívání a vydejte se na podvečerní procházku s lampiony nebo baterkami. Pozorujte, jak se mění známá místa po setmění.
10. Uspořádejte černou hodinku – Zhasněte všechna světla kromě svíčky a čtěte si příběhy nebo si povídejte. Tato tradice byla běžná v dobách, kdy nebylo snadné svítit celý večer.
11. Vyprávějte rodinné příběhy – Večer před spaním vyprávějte dětem příběhy z vašeho dětství nebo z historie vaší rodiny. Vytvářejte tak mosty mezi minulostí a současností.
12. Sledujte zkracování dne – Zaznamenávejte si, kdy vychází a zapadá slunce, a pozorujte, jak se dny zkracují. Můžete si vytvořit jednoduchý graf.
13. Pozorujte noční oblohu – Listopadové večery často nabízejí jasnou oblohu. Sledujte hvězdy a učte se rozpoznávat zimní souhvězdí.
14. Vytvořte větrné hady – Z krepových papírů, šátků, pruhu látky vytvoříme asi metrové pásky a zavěsíme je na různá místa… Až začne foukat, pozorujeme, v kterých místech je vítr nejsilnější.
15. Prozkoumejte svět mechů – V období, kdy ostatní rostliny usínají, mechy často ožívají. Vydejte se je hledat a pozorovat pod lupou.
16. Vytvořte podzim ve sklenici – Nasbírejte během procházky různé přírodniny a vytvořte z nich kompozici ve sklenici. Bude vám připomínat společný čas venku.
17. Zahrajte si stromovou babu – Jednoduchá hra, při které se musíte dotýkat stromu, aby vás „baba“ nemohla chytit. Skvělý způsob, jak se zahřát a zároveň poznat stromy ve vašem okolí.
18. Vyrobte listové vitráže – Nasbírejte barevné listy a vložte je mezi dva kusy průsvitného papíru. Když je pověsíte do okna, budou vytvářet krásné barevné efekty.
19. Připravte krmítko pro ptáky – Většina stěhovavých ptáků už odlétla, teď se můžeme zaměřit na ty, co u nás přezimují a nabídnout jim něco do zobáčku.
20. Vytvořte doupátka pro zvířátka – „Uložme svá zvířátka“ je aktivita, při které děti vytvoří úkryty pro zvířátka (skutečná nebo imaginární) na zimu.

Tři tváře podzimního svátku mrtvých: Samhain, Dušičky a Halloween

Období přelomu října a listopadu bylo odnepaměti vnímáno jako čas, kdy je hranice mezi světem živých a mrtvých nejtenčí. Tři hlavní svátky, které dnes slavíme, mají společné kořeny, ale každý se vyvinul svou vlastní cestou.

Samhain

Původ: Starobylý keltský svátek datovaný minimálně do 1. století př. n. l.
Kdy se slaví: V noci z 31. října na 1. listopadu
Podstata svátku: Označoval konec léta a začátek nového roku v keltském kalendáři. Byl považován za čas, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých.
Propojení s přírodou: Samhain je z astronomického hlediska „čtvrtícím dnem“ – přesně v polovině mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem. Označuje dobu, kdy příroda viditelně umírá, stromy ztrácejí listí, dny se zkracují a noci prodlužují.
Tradice: Prostírání stolu pro zesnulé příbuzné, zapalování svíček ve vyřezaných řepách pro bloudící duše, převlékání do starých oděvů a malování obličejů jako ochrana před zlými duchy.
Zajímavost: Po christianizaci Evropy byly mnohé prvky Samhainu včleněny do křesťanských svátků Všech svatých a Dušiček.

Dušičky (Památka všech věrných zemřelých)

Původ: Křesťanský svátek zavedený v roce 998 opatem Odilem z kláštera Cluny
Kdy se slaví: 2. listopadu (den po svátku Všech svatých, ale slaví se už v noci 1. 11. protože pro naše předky začínal další den ne v půlnoci, ale setměním)
Podstata svátku: Den liturgického roku, kdy se katolická církev modlí za duše v očistci. Jde o pokřesťanštěnou verzi starších pohanských tradic.
Propojení s přírodou: Dušičky se slaví v období, kdy příroda uléhá k zimnímu spánku. Symbolika světla svíček na hrobech představuje naději a víru v nový život – podobně jako semínka přežívající zimu v zemi, aby na jaře vyklíčila.
Tradice: Návštěvy hřbitovů, zdobení hrobů květinami a věnci, zapalování svíček, modlitby za zemřelé, mše za zesnulé.
Zajímavost: Na Dušičky se v českých zemích zapalují svíčky na hřbitovech, ale dříve se věřilo, že duše zemřelých navštěvují své domovy. Proto se na noc nechávalo světlo a jídlo na stole, aby nezbloudily. Lidé také nesměli klepat na dveře ani rozlévat vodu, aby duše nevyplašili. V mnoha regionech Česka se ještě v 19. století na Dušičky nechávalo na stole jídlo a voda pro duše zemřelých, aby se mohly po návratu z očistce občerstvit. Lidé věřili, že v noci z 1. na 2. listopadu přicházejí duše svých blízkých domů — proto se neuklízelo a nezametalo, aby se „duše nevymetly z domu“.

Halloween

Původ: Vznikl jako americká varianta keltského Samhainu přenesená irskými přistěhovalci v 19. století
Kdy se slaví: Večer 31. října
Podstata svátku: Původně stejná jako u Samhainu – oslava konce léta a nového roku s vírou v tenkou hranici mezi světy živých a mrtvých. Dnes je spíše komerčním a zábavním svátkem.
Propojení s přírodou: Symbolem Halloweenu jsou dýně, které dozrávají právě v tomto období. Vyřezávání „jack-o‘-lantern“ původně sloužilo k odstrašení zlých duchů, dnes je spíše uměleckou aktivitou spojenou s přírodním materiálem.
Tradice: Dlabání dýní, kostýmy strašidel a nadpřirozených bytostí, „trick-or-treat“ (koledování o sladkosti), strašidelné dekorace, párty.
Zajímavost: Dýně nahradily původní vyřezávané řepy až v Americe, kde byly dostupnější. Název pochází z „All Hallows‘ Eve“ (předvečer Všech svatých). Přestože je často vnímán jako ryze americký svátek, jeho kořeny sahají hluboko do evropské historie.

Všechny tři svátky spojuje téma tenké hranice mezi světem živých a mrtvých, zapalování světel pro duše zemřelých a oslava v období, kdy se příroda ukládá k zimnímu spánku. Zatímco Samhain představuje původní pohanskou tradici, Dušičky jsou její křesťanskou adaptací a Halloween moderním, převážně sekularizovaným pokračováním.

V českém prostředí se historicky prolínaly keltské a slovanské tradice – Slované pořádali ritualizované hostiny přímo na pohřebištích k uctění předků. Tyto zvyky byly později absorbovány do křesťanských Dušiček, které zůstávají v české kultuře dominantním svátkem vzpomínání na zesnulé.

Další podobné svátky ve světě

Día de los Muertos (Mexiko)

Kdy se slaví: 1. a 2. listopadu
Propojení s přírodou: Barevný a radostný svátek mrtvých. Rodiny vytvářejí oltáře zdobené květy měsíčku, svíčkami a jídlem. Mrtví se podle víry vracejí na návštěvu – a živí je vítají tancem a oslavou života.

Obon (Japonsko)

Kdy se slaví: Obvykle v polovině srpna (data se liší podle regionu)
Propojení s přírodou: Svátek vrcholí pouštěním luceren po vodě (toro nagashi), což symbolizuje návrat duší do záhrobí. Voda jako živel zde představuje hranici mezi světy a zároveň očistný element.

Pchum Ben (Kambodža)

Kdy se slaví: Patnáct dní během září-října
Propojení s přírodou: Svátek se koná na konci období dešťů, kdy se příroda obnovuje a začíná období sklizně. Symbolicky je to čas hojnosti, kdy se můžeme podělit i s dušemi zesnulých.

Qingming Festival (Čína)

Kdy se slaví: Začátkem dubna (4. nebo 5. dubna)
Propojení s přírodou: Název svátku doslova znamená „Svátek čistoty a jasu“ a je úzce spojen s příchodem jara. Kromě návštěv hrobů lidé vyrážejí na pikniky, pouštějí draky a trhají jarní květiny, což symbolizuje propojení života a smrti v přírodních cyklech.

Dušičkový čas: Most mezi generacemi v rytmu přírody

Ať už slavíme Dušičky, Halloween nebo jakýkoliv jiný svátek spojený s vzpomínáním na zesnulé, všechny tyto tradice nám připomínají, že jsme součástí něčeho většího – přírodního cyklu, který přesahuje náš individuální život. Právě v tomto období, kdy se příroda ukládá k zimnímu spánku, máme jedinečnou příležitost zpomalit, být spolu a zavzpomínat na ty, kteří tu byli před námi.

Jak krásně shrnuje náš průvodce listopadem: „Jak se příroda postupně stahuje dovnitř půdy, kmenů, břehů, můžeme i my vtahovat svou pozornost dovnitř nás samotných.“ Využijme tento čas k vytvoření hlubokých spojení – s našimi dětmi, s předky, s přírodou i se sebou samými.

„V kruhu života jsme všichni propojeni – jako listy jednoho stromu, které padají, aby vyživily kořeny a umožnily růst nových listů na jaře.“ – stará keltská moudrost

„Nic není ztraceno, dokud si vzpomínáme.“
— Pam Brownová

Jaké jsou vaše oblíbené aktivity s dětmi v dušičkovém období? Podělte se s námi v komentářích nebo na našich sociálních sítích s hashtagem #ucimesevenku. Inspirujte ostatní a nechte se inspirovat!