Pojďme zjistit, kolik vody vám za jeden měsíc (doporučujeme květen, červen a září, nebo i prázdniny) ve škole naprší a kolik se naopak vypaří. Na jedné straně potřebujete srážkoměr. Ten se dá buď koupit, nebo vyrobit:

Výroba srážkoměru. Pokud váháte, jak na to, zde je návod.

 

Totalizátor

Pokud srážkoměr nechcete každý den vylévat a měřit, můžete hladinu pokrýt olejem, ten zabraňuje vypařování vody a viditelně odděluje hladinu vody (napadaných srážek) od oleje. Olej se dá následně odseparovat.

Takovému srážkoměru říkáme totalizátor. Tento přístroj najdete na vrcholcích hor a nepřístupných místech, kam se nedá chodit každý den. I tyto totalizátory ale dnes nahrazují automatické stanice.

 

Měření výparu z volné hladiny – výparoměr

Na druhé straně budeme sledovat evaporaci, budeme mít venku umístěný lavor nebo třeba hluboký plech, ve kterém budeme sledovat výpar (sem také prší, takže sledujeme srážky i výpar). Takovému zařízení profesionálního střihu se říká výparoměr čili evaporimetr. Profesionální evaporimetry jsou bazénky o rozměrech přesahujících metr čtvereční, můžete tedy využít i vašeho jezírka, dětského bazénku…

 

Na konci každého týdne zjistíme objem vody:

-       kolik napršelo vody do srážkoměru (O1)

-       kolik celkem zmizelo ve výparoměru (O2) … nebo přibylo, když hodně prší

-       výpar (O3)

 

Víme, že platí: O2 (rozdíl hladin ve výparoměru) + O3 (výpar) = O1 (množství srážek)

Takže konečná bilance je výpar: O3 = O1 – O2

-       Pokud je O3 > O1, výpar převládá nad srážkami, dochází ke srážkovému deficitu.

-       Pokud je O3 < O1, srážky převládají nad výparem a země se sytí srážkami.

 

Chcete-li sledovat rozdíl mezi vodní bilancí v lese a mimo les, postavte srážkoměrné a výparoměrné stanice pod stromy i mimo ně.

 

Měřili jsme ovšem jen rozdíl mezi srážkami a výparem z volné hladiny – kdybychom zahrnuli transpiraci vegetace, musíme využít zařízení zvané lyzimetr (na váze je kus trávníku, nebo dokonce celý strom).

 

TIP: Jak pracovat se zahradou, aby byla klimaticky adaptovaná, vám prozradí naše příručka: http://skolni-zahrada.cz/klimatickazahrada/.

 

Planktonkou chytejte drobné korýše, řasy a sinice na hladině i ve vodním sloupci. V hlubší bílé misce planktonku promyjte (otočte ji na rub a obsah smyjte do misky). Když to budete opakovat několikrát, miska se bude jen hemžit planktonem. Přes jemné čajové sítko můžete obsah misky přecedit a vyklepnout na Petriho misku, kde necháte jen trochu vody. Mikroskopické tvorečky můžete sledovat buď přímo v Petriho misce, nebo je pomocí kapátka či pipety přenést na podložní sklíčko.

 

Pokud máte podložní sklíčko s jamkou, můžete přiložit i krycí sklíčko. Pokud ne, pozorujte přímo kapku vody s planktonem. Doporučené zvětšení mikroskopu je 10 x 20 až 10 x 40. Pozor, ať vám kapka vody během pozorování nevyschne. Plankton po skončení pozorování vraťte zpět do vody.

 

Jak řasy, sinice a zooplankton určíte?

Můžete využít náš jednoduchý atlas, ke stažení zde. Nebo doporučujeme zakoupit nový atlas z dílny Muzea Říčany Svět v kapce vody (přes 50 základních druhů z našich rybníků): ZDE 

A v neposlední řadě se dá použít internet, například ZDE.

 

Vytyčte si podle mapy plánek území, které budete mapovat. Nejlépe takové, které je přístupné, není za plotem. Nejlepší jsou školní pozemky, veřejný prostor, jako je park nebo náměstí. A zaneste ho do vašeho plánku včetně budov.

 

A teď rozlište plochy:

1)    kde sbíráte vodu na další používání (například do sudů a podzemních rezervoárů);

2)    kde voda zasakuje do země (plochy, které končí v trativodech a zasakovacích místech, zelené plochy, okolí stromů, polopropustná parkovací stání nebo mlatové chodníky, pískové a štěrkové plochy…);

3)    kde voda, která naprší, odtéká do kanalizace (plochy silnic, asfaltových parkovišť…).

Zjistěte celkovou plochu jednotlivých plošek typu 1–3. Zkuste navrhnout, jak místa označená číslem 3 přeměnit na plochy propustné či polopropustné, případně jak vodu sbírat. Nápady na řešení najdete na www.skolni-zahrada.cz/klimatickazahrada.

 

Další nápady:

Jaký objem vody naprší na jeden metr čtvereční plochy, když naprší 1 mm? Experimentálně to zjistěte, nebo spočítejte.

 

Zjistěte při dešti, kolik vody naprší pod stromem a kolik na volném prostranství. Kolik srážek zadrží strom?

Při velkém dešti zkuste změřit jeho intenzitu: množství srážek (mm) za hodinu. Při velké bouřce si stopněte, jak dlouho prší, a po dešti změřte množství srážek. Vydělte počtem hodin deště a získáte hodinovou srážku. Odvážlivci mohou vycházet do deště a sledovat změnu v množství srážek každých deset minut a vynásobením šesti získat aktuální hodinovou intenzitu.

 

Předpovědi takových dešťů najdete na www.chmi.cz nebo v aplikaci ČHMU. Srážky na meteorologických stanicích najdete v aplikaci ČHMU+.

 

Srovnejte skutečné množství srážek s předpovědními modely Aladin na CHMI.cz a na YR.no.

Model Aladin: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ov/aladin/results/ala.html

Předpověď Norského meteorologického institutu: yr.no

 

Vodní kapacita půdy (pokus trvá dva dny)
Půdu na daném místě pořádně prolejeme vodou z kropicí konve, až se půda zasytí. Půdu zakryjeme a druhý den z ní odebereme vzorek. Zjistíme jeho přesnou váhu. Vzorek následně vysušíme na slunci (nebo použijeme sušičku na ovoce) a znovu zvážíme. Z rozdílu vah a přepočítáním na procenta zjistíme vodní kapacitu. Tady je tabulka, kdy podle vodní kapacity určíte přibližně půdní druh.

 

Tabulka plné vodní kapacity podle Mitscherlicha (kolik přibude na váze suchá půda na plnou vodní kapacitu)

Druh půdy                   plná vodní kapacita

Písčitá                                     18,8 %
Písčitohlinitá                             20,2 %
Písčitá s humusem                    52,8 %
Jílovitá                                     80,9 %
Rašelinná                                 126,0 %

 

Vodní jímavost půdy (pokus trvá 45 minut)

Vodní jímavost měříme úplně stejně. Jen nabereme z vybraných míst aktuální vzorky půdy a zvážíme je. Pak vložíme vzorky půdy do perforovaných PET lahví a ty ponoříme do akvária s vodou tak, aby byla hladina v úrovni hlíny (můžeme zatížit kameny, aby nevyplavaly). Až se půda v lahvích zcela naplní vodou, vyndáme je a necháme odtéct přebytečnou vodu na misce. Opět vzorek zvážíme (včetně PET lahve, kterou následně odečteme). Z rozdílu zjistíme aktuální jímavost půdy.

Půdní vzlínavost (pokus trvá 60 minut)

Zjistíme, jak rychle stoupá voda v různých druzích půdy. Opět využijeme malé PET lahve s perforovaným dnem, které naplníme až po okraj vybranými vzorky půdy. Několika nárazy o desku stolu částečky setřeseme, aby netvořily vzduchové bubliny. Lahve postavíme současně do misky s vodou (kterou doléváme, když ji půda vypije). Zjišťujeme, do jaké výšky voda v lahvích vystoupá za 5 / 10 / 15 / 20 / 30 a 45 minut. Výsledky buď zapíšeme do tabulky, nebo sestrojíme graf.

Vzlínavostí stoupá voda z nižších vrstev do těch vyšších. V hrubozrnných vzorcích stoupá nejprve rychleji než v jemnozrnných, ale už v krátké době ji voda ve vzorcích jemnozrnných předstihne.

Propustnost půdy pro vodu (pokus trvá cca 30 minut)

Další důležitou veličinou je propustnost. Zjistíme ji tak, že perforované lahve s čerstvě odebranými vzorky zavěsíme nad odměrky a do každé nalejeme 200 ml vody. Sledujeme, za jak dlouho odkápne první kapka, množství odkapané vody v intervalech 5 / 10 / 15 a 20 minut a také dobu, kdy prosakování skončí.