Inspirace pro DEN EKOLOGIE 2021

Jaká aktuální ekologická témata, lze objevovat venku? A která témata jsou dnes opravdu důležitá? Odpovědi najdete v rozhovoru s J. Frouzem vydaným Českou společností pro ekologii 14.9.ke DNI EKOLOGIE.? Jak mohou děti zažít, že mohou ovlivnit své okolí? Inspirujte se aktivitami, které probíhají v ČR i v různých zemích Evropy ke Dni ekologie.

Stručné okénko do historie: Ekologie jako věda byla definována před 155 lety Ernstem Haeckelem v díle Ernst Haeckel „Ökologie und Chorologie“, které vyšlo 14.9. Nápad připomínat si ekologii jako vědu vznikl při diskuzích u kulatého stolu v Evropském parlamentu a má podporu UNESCO. Letos se v tomto týdnu koná řada akcí na aktuální témata, jako diskuze o dopadech ničivých požárů ve Středomoří a jejich souvislosti se změnou klimatu. Jaké diskuzní téma je podle vás nejaktuálnější pro vaše žáky, vaši obec?

Česká společnost pro ekologie se ke Dni ekologie zveřejněním rozhovoru s prof. J. Frouzem, který v něm hovoří o ekologických principech zemědělství a rybářství. Těmto tématům se totiž věnuje jeho nedávno vydaná kniha Aplikovaná ekologie. Co podle prof. Frouze chybí studentům, kteří přicházejí na vysokou školu, se také dočtete v tomto rozhovoru ZDE

Prof. Frouz říká, že řešení založená na přírodě jsou naše jediná šance, ale musíme porozumět ekologickým principům. Varuje před zdánlivě jednoduchým řešením klimatických změn jako je výsadba jakýchkoli stromů kdekoli. Za zásadní považuje najít společnou řeč se zemědělci a přistupovat odpovědně k nákupu potravin. Tak aby nás krajina uživila a současně v ní bylo místo pro polní ptáky a zvířata, půda byla živá a dlouhodobě schopná udržet si úrodnost.

INSPIRACE PRO DEN EKOLOGIE:

Můžete si vybrat z několika tipů na učení nejen venku o půdě, uhlíku, změně klimatu a zemědělství.

O roli České republiky jako evropského rekordmana v produkci skleníkových plynů se můžete přesvědčit v nedávných zprávách, které ukazují, že náš příspěvek ke změnám klimatu narostl nejvíc v Evropě.  Pro výuku o zdrojích emisí skleníkových plynů můžete využít kvalitně zpracované infografiky na faktaoklimatu.cz. Ale co dál?

Podle doporučení v publikaci Jak a proč učit o klimatické změně je zásadní poskytnout žákům příklady zlepšení a nechat je iniciovat malé změny, při kterých mají možnost zažít úspěch.

Jak na motivaci? Začněte videem, které kromě informací o koloběhu uhlíku a emisích skleníkových plynů přináší žákům také naději a pozitivní příklady. Na výběr máte trailer k filmu Kiss the Ground nebo doprovodná videa vysvětlující koloběh uhlíku a roli půdy a kompostování. Tato krátká videa jsou v angličtině, což považuji spíš za výhodu, protože to může žáky ještě více motivovat.

Pokud potřebujete vysvětlení role organické složky v půdě v češtině, tak pusťte žákům ukázku z dokumentu Nech půdu žít. Tento film doprovázený odborníkem na půdu Ladislavem Mikem ukazuje také význam remízků pro obnovu života na polích.

Co zkoumat venku? Vydejte se ven do polí, vybaveni mapou v mobilu a ideálně i vytištěným nebo staženým starým leteckým snímkem z 50. let před kolektivizací (zdroj https://ags.cuzk.cz/archiv).

Na mnohých místech jsou dnes polní cesty, aleje a remízky obnovovány. Takže realita, kterou budete s dětmi vymapovat, se bude lišit od leteckých map starých třeba jen několik let. Pro porovnání si na místě ukažte, kde byly ještě v 50. letech meze a cesty lemované ovocnými stromy. Nechte žáky navrhnout tvar remízků nebo úzkých lučních pruhů tak, aby částečně kopíroval minulost, a přitom byl přijatelný i pro zemědělce, který je musí svým strojem objet. S vašimi návrhy pak můžete kontaktovat vedení obce nebo přímo zemědělce, který na plochách hospodaří (zjistíte ve Veřejném registru půdy).

Z katastru poznáte, zda stojíte na pozemku, který patří přímo zemědělci, obci nebo třeba rodině některého spolužáka. Problémem české krajiny je, že většina polí je zemědělci pouze propachtována. Hospodaří se všude stejně zodpovědně?  Kde je půda nejživější? Vezměte si sebou lopatku a metr, na vytyčeném čtverci na sklizeném poli spočítejte žížaly a další půdní živočichy. Můžete to porovnat s počtem žížal na školní zahradě, nebo počty uváděným Ch. Darwinem z jeho zahrady u Down House: přes 700 žížal na čtvereční metr.

Na kterém poli je největší zásoba uhlíku v půdě? Můžete ověřit pokusem, jestli se půda na různých plochách liší obsahem organické složku (tedy sloučenin uhlíku). Na své vycházce odeberte několik vzorků z každého pole, stačí malé množství (např. polévková lžíce) – nezapomeňte sáčky správně označit. Půdu ve škole vysušte (lze i v elektrické troubě) a zvažte s přesností na desetiny gramu (hodí se k tomu laboratorní předvážky).  Vysušené vzorky uzavřete do železných (nikoli hliníkových) konzerv s víčkem a žíhejte nad plynem. Při práci v chemické laboratoři je nutné hodně větrat a mít k dispozici kovové klešťě. Až se z vzorku dokouří, necháte ho vystydnout a zvážíte. Jako kreativní učitelé jistě přijdete na způsoby, jak jinak nahradit žíhací pec. My jsme včera museli hodně větrat v kuchyni a v topné sezóně dáváme vzorky do kamen.

Kdo na polích létá? Při vycházce polními cestami můžete také pozorovat polní ptáky a zaznamenávat, zda využívají právě remízky nebo aleje. Poznáte skřivana, koroptev, křepelku nebo čejku? Seznámit se třeba s vzácným chřástalem, který právě teď už odlétá do Afriky, se můžou mladší děti formou omalovánky od ČSO. Jestli potkáte koroptev (nesplést s bažantí slepičkou). Budete mít opravdu štěstí.

K nám na Říčansko se pravděpodobně právě díky obnově remízků a zákazu používání nejnebezpečnějších pesticidů chřástal polní letos vrátil. Jako potravu využíván hmyz i semena plevelů, a také proto je nejspíš jedním z nejohroženějších ptáků Evropy (spolu s orlem mořským). Možná si vzpomínáte na scénu z filmu Planeta Česko, kdy ho filmař Marián Polák potká na polní cestě za svým domem.

A co mohou udělat samy děti?  V programu Cestou ze školy s Muzeem Říčany čtvrťáci dosazovali do remízků keře pro ptáky, hrabali seno a vysévali místní semena kvetoucích rostlin. Užili si přitom střílení semínkových bomb za plot remízku.

(foto Muzeum Říčany)

Pokud s dětmi dojdete k tomu, že problémem našich polí je chybějící organická hmota v půdě, nejspíš je napadne, že je potřeba ji tam dodat. Velkou inspirací může být scéna z filmu Kiss the Ground, kde je ukázáno, že všechny zbytky jídla z celého San Francisca se díky promyšlenému sběrovému systému a kompostování vrací do půdy. Začít s kompostováním zbytků od svačin mohou děti už ve třídě a naučit to pak můžou celou školu.

Když se teď na podzim vydáte polními cestami, určitě nasbíráte spoustu švestek a padaných jablek. Pokud je i na vaší škole nejoblíbenějším předmětem vaření, můžete je rovnou zužitkovat na koláč nebo štrúdl. A při výběru receptů si na kalkulačce www.nutristopa.cz/ukázat, že právě výběrem potravin můžeme výrazně přispět k snižování emisí uhlíku a ke zdravější a pestřejší krajině.

Autorka článku: