7 PRINCIPŮ HRANÍ V PŘÍRODĚ Davida Sobela

Přeneste se na chvilku na vlnách svých vzpomínek do dětství. Zkuste si vybavit svou nejoblíbenější hru venku. Bylo to cákání v kalužích, dobrodružné výpravy, ukrývání pokladů, oživování malých světů, běhání na louce, kde se fantastické příběhy odehrávaly jen v našich hlavách, hry na lovce mamutů, nebo indiány, pozorování ptáků, mravenců, žasnutí nad motýlími křídly nebo stavění bunkrů a stromových domků? U které vzpomínky cítíte největší vlnu emocí, opětovné radosti, dobrodružství a tajemství?

Myslíte si, že by vaše oblíbená dětská hra vypadala jinak, pokud byste se narodily ne u nás v ČR, ale třeba v Africe, Asii, Americe, Indonésii? Kulisy pro hru a některé konkrétní hry by se rozhodně lišily, ale v něčem by se hry podobaly. Co je to? V čem se venkovní hraní podobá na celém světě?

David Sobel pozoroval hru dětí v přírodě na celém světě a odhalil 7 podob, které na sebe hra bere. Těchto 7 podob dětské hry rozdělil do 7 PRINCIPŮ HER V PŘÍRODĚ

Dobrodružství
Fantazie a představivost
Zvířecí spojenci
Mapy a cestičky
Malé světy
Zvláštní místečka
Lovci a sběrači

Už názvy mnoho napovídají. Ale i tak pojďme rychle nahlédnout pod 7 pokliček = podob her, aby zvýšila naše citlivost a porozumění dětské hře venku v přírodě.

1. DOBRODRUŽSTÍ

Rozhodně záleží na každém z dětí, ale všechny se občas ve svých hrách záměrně přibližují k hranici kdy cítí dobrodružství. Pro někoho je to tajný výlet do hlubokého lesa či nové městské divočiny, pro jiné dítě je to přeskakování malého potůčku na známých místech. Kouzlo hry je v tom, že každé dítě si vybírá právě to co potřebuje, v čem se chce rozvíjet, kde je jeho zóna rozvoje. Je tedy skvělé nabízet dětem místa, která jim dovolují růst, jsou tu výzvy pro tělo i ducha. Stále stejné hřiště je velkým omezením. Pro hry plné dobrodružství je zásadní pohyb, různorodé prostředí, nové výzvy, které mohu a nemusím vyzkoušet. Je skvělé znát sebe i svou skupinu dětí a poznat, jaké místo nám toto poskytne.

2. FANTAZIE A PŘEDSTAVIVOST

Někdy nás to může znervózňovat, ale některým dětem opravdu často stačí, „jen tak“ bloumat po okolí, brouzdat se potokem, chodit loukou a odehrávat si své hry v hlavě. Nebo si vzít obyčejné přírodniny a představit si neobyčejné věci, bytosti, rostliny. Děti ve svých hrách otevírají nové světe i vesmíry, ožívají tu kouzla, jednorožci a děti získávají nadpřirozené schopnosti. Je skvělé, když děti zažívají, že je to v pořádku, můžeme je podpořit společným vyprávěním příběhů, čtením knih plnými fantazie.

Pomůže volný materiál a rekvizity, které snadněji děti přenesou na místa svých nápadů. Je v pořádku, že pro některé děti jsou takové hry snadné a často je vyhledávají, pro jiné jsou velmi obtížné, protože jsou vázané spíš v našem skutečném světě. Důležitá je možnost a přijetí těchto her. Navíc příroda je sama o sobě kouzelné místo, kde se každý den odehrává mnoho zázraků. Stačí tam vyrazit a mít otevřené oči i srdce.

3. ZVÍŘECÍ SPOJENCI

Děti a zvířata jsou nějak záhadně propojeni a často je to k sobě silně táhne. I malé děti dokáží dlouze sedět a „zírat“ na ploštice natož, když se objeví něco huňatého, chlupatého. Děti láká cokoliv se hýbe. Často nejprve pozorují, poslouchají zvuky, pak si často své zážitky přenášejí do her, dávají zvířatům lidské vlastnosti a naopak. Když mají dost napozorováno, rádi tvoří rolové hry, při kterých se převtělí do zvířat. Mají rádi, když si mohou vytvořit masky zvířat, ocásky, doupátka, hnízda. Některé děti naopak tvoří hry, kdy jsou záchranáři zvířat, pečovatelé, nebo farmáři, tedy lidé obklopeni zvířaty.

Při pozorování a hrách v říši zvířat se často nastavují i hodnoty a vztah ke živým tvorům kolem nás. Je důležité mít dobrý vzor v průvodci, který hodnoty a úctu k živému opravdu žije a pomáhá dětem najít jejich hranici co je a není správné při hrách na či se zvířaty. Některé děti při objevování a hraní v přírodě mají tendenci až příliš silně zkoumat, testovat, rozkládat i ničit. Je důležité být u toho a ukazovat dětem, křehkost života, rovnováhy a potřeby rostlin i živočichů. Některé děti se to učí postupně, ale rozhodně je to důležitá cesta. A hry, při kterých se dítě převtěluje do zvířat (i rostlin) a prožívá jejich životy, tomu rozhodně pomáhají.

4. MAPY A CESTIČKY

Cesta přírodou je často pro dospělé i děti úplně jiný vesmír. My dospělí, většinou v touze stihnout toho, co nejvíc, máme jasný cíl a cesta je jen prostředek, jak se k němu přesunout. Děti mají většinou jiný prožitek z cesty. Pro ně je to spíš navazující řada her, objevů, žasnutí. Nespěchají někam dojít. Čím jsou menší, tím snadněji se od nich můžeme učit, jak být tady a teď a zapomenout na vše ostatní. Rýpání klackem v měkké hlíně u cesty je právě ta nejdůležitější věc. Házení kamínků do vody je nový objev, který se musí 100x otestovat, zda to znovu šplouchne. Od dětí se můžeme během cest učit zklidnění, zpomalení, zaměření pozornosti, fascinaci. Stačí se naladit na jejich tempo a schopnost vidět zázraky. Někdy je to pro nás velké náročné, ale stojí za to, to testovat.

Starší děti milují objevování nových cestiček, čím náročnější a dobrodružnější cesta tím lépe. Chtějí část cesty ujít samy, posouvají tak svou schopnost zodpovědnosti. Je skvělé najít místa, která společně známe a děti si tu mohou testovat „sebe-hlídání“. Ani tady není dobré tlačit, každé z dětí si svůj čas na objevitelské cesty najde. Některé mladší, ale častěji starší děti rády malují mapy a ukrývají poklady. Mapy mohou vznikat na papíru i na zemi z přírodnin. K mapám se pak tvoří příběhy. Občas se zakládají kroniky.

5. ZVLÁŠTNÍ MÍSTA

Pokud chodíme pravidelně do přírody, často tu máme my velcí své oblíbené místo. Cítíme se tu nějak víc dobře, je to tu uklidňující, lépe se tu odpočívá. Jak děti rostou při svých hrách, také si vybírají a tvoří svá přírodní místa. Nejmenší děti mají často rády nějakou část procházky či strom, kolem kterého často chodíme a má skvěle spletené kořeny. Starší děti si tvoří své bunkry a doupátka. Je to součást jejich dospívání, cesty k nezávislosti. Tvoří něco, co je „jejich“ útočiště, prostor o který pečují a mohou o něm rozhodovat nebo spolurozhodovat, pokud tvoří bunkr ve skupině.

Je skvělé, když najdeme společně místo, kam můžeme chodit opakovaně a nabídneme dětem i tzv. volný materiál pro stavbu (přírodniny nebo kartóny, dřeva, provazy, plachty atd. Během budování hnízd, doupátek, bunkrů, stromových domků děti rozvíjí neuvěřitelné množství dovedností od zručnosti po vyjednávání a plánování. Často je třeba domlouvat hranice, pravidla. Samozřejmě mohou vzniknout oblíbená místa jen tak v čistě přírodní podobě. Některé děti se jen tak uvelebí na větvi, zavěsí hamaku, sednou so trávy a jsou spokojené.

Nechat děti najít svá oblíbená místa, je zásadní čas. Je to tak trochu jako nechat děti „zabydlet“ v přírodě, silně tím podporujeme vztah k místům kolem nás, citlivost a v budoucnu i chuť chránit zelené ostrovy ve světě.

6. MALÉ SVĚTY

Asi není třeba představovat. Stačí se zmenšit a zanořit se do miniaturních světů v přírodě. Každé z dětí hledá trochu jiné kulisy, příběhy, postavy. Někomu stačí pozorovat rej mravenců kolem mraveniště, jiné děti staví vesničku pro šišky a někomu sedí spíš vzít si figurky zvířátek či lego panáčky z domova a budovat stavby či příběhy venku. Jak přesně se přenesete o malých světů není důležité, hlavní je, že tato dětská hra, nás umí zmenšit, změnit nám pohled na svět a opět trochu zpomalit a napojit na síť přírody.

Každý někdy stavěl domky pro skřítky, ale je důležité vědět, že některé děti hledají i jiné výzvy. Stavět malé mosty, věže, tunely, žebříky mezi kořeny, ploty, skluzavky a kuličkodráhy pro kuličky. Neomezujme nechtěně škálu malých světů díky naší menší fantazii než je ta dětská. Každé z dětí staví jinak, někdo s citem pro detail někomu stačí symbolická stavba. Ale zásadní je opět jít s dětmi do přírody, vytvořit čas a místo pro tvoření a občas i nabídnout zajímavý příběh či předmět. Skvěle se hodí společně čtení při kterém děti v doslechu tvoří své malé svět (například úžasná je kniha Tobiáš Lollness)

7. LOVCI A SBĚRAČI

V každém z nás je stále trochu lovce a sběrače. Naši předkové díky lovu a sběru přežili dlouhé věky v naší evoluční historii je tedy napojení na přírodu i v tomto ohledu velmi silné. Děti do svých her často zapojují klacky, kameny, provazy, lov, téma kořisti. Ale také sbírání, ochutnávání, tvoření zásob a to jen jako nebo i doopravdy, když už se naučí co je a není v přírodě k snědku. Ochutnávání přírody je přirozená potřeba a tady opět my jako průvodci máme nezastupitelnou roli.

Děti ve svých hrách přebírají roli lovců mamutů, indiánů, malých lovců. Hledají a ukrývají poklady. Trénují nejen sílu a přesnost při lovu, ale i plížení a trpělivé vyčkávání. Domů si nosí mnoho pokladů a úlovků. Je skvělé s dětmi prožívat a ladit, co a kde můžeme jíst, sbírat, lovit, tak abychom neublížili místům ani obyvatelům v přírodě.

Jistě vás při čtení 7 principů dětského hraní v přírodě napadalo, jak jsou propojené a jak se vzájemně překrývají. Je jasné, že při hře na lovce a sběrače zažívají děti často i hravé dobrodružství, mohou si tvořit svá místa a úkryty. Při tvoření malých světů se budí fantazie a představivost. Nejde o to přesně škatulkovat dětskou hru, spíš nám principy mohou pomoci při plánování výprav, míst, vybavení a času s dětmi venku. A nejen dětem. I my, pokud jsem v nepohodě a potřebujeme zklidnění, vyladění, zregenerování, můžeme se vrátit do přírody a hledat svá místa, příběhy, fantazie i hry, které nám pomohou se uvolnit a rychleji se zpět napojit na pavučinu přírody.

Díky, že chcete rozvíjet svůj čas venku v přírodě pro sebe i pro děti.

Pokud vás láká víc:

Principy jsou skvěle popsány v knize Davida Sobela Dětství a příroda (Childhood and Nature – 2008, bohužel není přeložena do ČJ). V knize najdete jak jednotlivé principy, tak tipy, jak může učitel tyto principy začleňovat do výuky.
V českém jazyce vyšla kniha Nejlepší hry z lesních školek – Valkounová, Daniš, kde jsou hry rozděleny dle těchto 7 principů
Stránky Davida Sobela https://www.davidsobelauthor.com/
Přehled jeho knih https://www.davidsobelauthor.com/davidsobelbooks (najdete tu i skvělou knihu Wild Play, která se věnuje důležitosti volné hry venku)
Pokud vás láká vidět Davida, pár videí najdte tu https://www.youtube.com/results?search_query=david+sobel