Jak na to:

Patříte mezi opravdové fanoušky bláta? Na pískovišti to děti nebaví? Zařiďte si blátoviště. Stačí 2 x 2 metry prostoru na zahradě. Vymezené místo zryjte a hlínu promíchejte s pískem v poměru 1/3 písku a 2/3 hlíny. Děti si užijí bahnění dosyta.

Doporučujeme 

Tipy na výbavu a doplňky, které rozvinou další hry na blátovišti::

• kuchyňské nádobí: hrnce, pánvičky, misky, pekáče, pečící plechy
• kuchyňské náčiní: vařečky, příbory, obracečky, šlehací metly, formičky, sítka
• plastové krabičky, kelímky
• hračky z pískoviště
• plastová zvířátka/dinosauři
• autíčka
• přírodní materiály: kamínky, šišky, klacíky
• zahradní nářadí

Jak se odbahnit:

Pokud je teplo a děti toho na sobě moc nemají, je to jednoduché - sprchování zahradní hadicí může být skvělá legrace.

Pokud je chladněji, doporučujeme dát dětem pogumované oblečení a holinky. Na konci radovánek stačí dobrodruhy svléknout a pogumované oblečení jen vymáchat. Než dáte silně zabahněné oblečení do pračky, osprchujte z něj bláto hadicí na zahradě. Další možnost je nechat oblečení uschnout a ztvrdlé bláto oklepat nebo odstranit kartáčem. To stejné platí pro boty. 

Potřebujeme:

• ruličky od toaletního papíru, papírových utěrek atp.
• napínáčky
• případně papírovou krabičku s vyřízlým otvorem

Jak na to:

Ruličky pomocí napínáčků připevníme k pařezu, padlému kmeni apod. Právě vznikl venkovní automat! Přepadla vás žízeň? Potřebujete krmivo pro ovečky? Potřebujete něco doručit potrubní poštou? Nebo chcete něco úplně jiného? Tenhle venkovní automat jistě dokáže splnit každé přání! Stačí vhodit minci (kamínek, dřívko...), nastavit dlaň a čekat, co se stane.

Pokud dětem nabídneme pouze prvotní inspiraci (připevněné ruličky) a necháme je probudit vlastní fantazii, můžeme žasnout, s jakými nápady přicházejí. A třeba nám dovolí si automat také vyzkoušet!

Potřebujeme:

• nůžky pro každé dítě
• případně i hřebeny, gumičky, sponky do vlasů atp.
• fixu na kreslení na kameny nebo provázek (není nutné)

Jak na to:

Zahrajeme si na kadeřnictví! Trsy trávy představují vlasy či vousy, obličeje vyrobíme z přírodnin či provázku. A už se nám hrnou zákazníci! 

Paní chce zastřihnout ofinu, pán ostříhat na ježka, puberťák patku, slečna účes na ples...

Výhoda je, že trávě, stejně jako vlasům, ostříhání nevadí.

Víte, kolik zábavy vykouzlíte z jediné bambusové tyče? Zkuste to! Vyrobte si s dětmi venkovní kuličkodráhu. Tyč možná už máte na zahradě na podpírání zeleniny nebo ji snadno seženete v zahradnictví.

Potřebujeme:

• bambusová tyč alespoň 2 metry (průměr alespoň 3 cm)
• pilka
• nůž
• kuličky

Jak na to:
Bambus nařežeme na krátké kusy (s tím mohou děti pomoci) a rozštípneme napůl. Poté je potřeba nožem vyříznout přepážky, které v bambusu zůstaly.

A to je vše! Kuličkodráha je hotová. Bambusová korýtka můžeme podkládat například cihlami nebo kameny, nám se ale nejlépe osvědčily jednoduché vidličky z větviček, které zapíchneme přesně tam, kam potřebujeme.

Pro pokročilé stavitele může být výzvou vytvořit tunel nebo zakomponovat do dráhy různé zahradní náčiní. Projede kulička konví nebo květináčem?

Nebo si můžeme vymyslet úkoly a výzvy, které potěší starší děti (budeme potřebovat pravítko / pásm, stopky atd.):

Třeba aby kulička urazila přesně 4 metry, aby jela 5 vteřin, aby projela 20 cm dlouhým tunelem, skočila 15 centimetrů atd.

Ověřeno: Stavění kuličkodrah baví děti jakéhokoli věku. Ty menší budou možná potřebovat se stavbou trochu pomoci, ale nepodceňujme je a nechme je experimentovat!

Zahrajeme si na průzkumníky a pořádně si prohlídneme strom, který je kolem nás celkem běžný a jehož plody právě teď na podzim dozrávají: jeřáb ptačí.

Potřebujeme:

• vytištěný průzkumnický list
• lupu (není nutné)

Jak na to:

Nejdříve bude potřeba prozkoumat okolí a najít, kde nějaký jeřáb roste. Nebo se zeptat starousedlíků, případně prozkoumat mapu Na ovoce. 

Pak už stačí udělat ke stromu výpravu a zkusit splnit úkoly z průzkumnického listu. Už máme vše splněno? Co si vymyslet další, vlastní úkoly?

Tip:

Pokud vás práce s průzkumnickým listem bavila, můžete na jaře vyzkoušet náš Hravý herbář.

Co kdyby stromy kolem nás měly oči? Pusu, uši, zkrátka obličej? Jak by se asi tvářily? Pojďme naše přírodní sousedy oživit a dát jim výraz. Stačí na to trochu hlíny!

Jak na to:

Tam, kde je to možné, nabereme vhodnou hlínu. Hodí se spíš lepivá, jílovitá, aby se s ní dalo dobře modelovat. Smícháme ji s vodou a vytvoříme tuhou hmotu, která dobře drží na kůře stromu. Dětem ukážeme, jak mohou vytvořit stromu oči, nos, pusu. Ať nejprve vyberou nejvhodnější místo na stromu a postupně modelují obličej. Čím hrubší kůra, tím lépe na ní bude hlína držet.

Do hliněného obličeje pak mohou děti přidat další přírodniny (suchou trávu, bobule, větvičky, kvítky, šišky atd.). Obličeje můžeme vytvořit i na jiných místech, například na velkých kamenech.

Vytvořte si s dětmi kamennou abecedu, kterou lze skládat na zem, stůl, pracovní listy nebo si zkusit i sestavit slova. 

Potřebujeme:

• kamínky - oblázky s hladkým povrchem,
• pastelky/voskovky/fix

Jak na to:
Na kamínky si napíšeme abecedu. Můžeme si vytvořit sadu velkých písmen, malých písmen, psacích / tiskacích a pod. (děti je potém můžou k sobě přiřazovat).

Poté můžeme skládat slova, pokusit se použít co nejvíce písmen, nosit k písmenům stejně začínající přírodniny... Spoustu her vymyslí jistě samy děti.

Písmena můžeme zkusit skládat i z větviček a klacíků nebo jiných přírodnin.

Vyrobme si náhrdelník nebo jiný šperk z přírodních materiálů. K výrobě šperků můžete použít různé přírodní materiály.

Potřebujeme:

• bobule (např. jeřabiny)
• kousky dutých větviček (bez, jasmín, pámelník, maliník, křídlatka, zlatice…)
• zahradní nůžky nebo malá pilka
• rozevřená kancelářská sponka, špejle nebo kus drátku na vytlačení středu z větviček
• případně: kořeny kapradí jako „medvědí drápy“
• možná vymyslíte i něco dalšího, co se dá navlíkat

Jak na to:
Nasbíráme si materiál a pak už jen stačí dát každému dítěti (tupou) jehlu a nit a můžeme navlékat! Pokud chcete, aby korále dlouho vydržely, je lepší použít trvanlivé materiály, takže spíše větvičky, ne bobule.

Pěkné korálky vyrobíme z dutých větviček (bez, jasmín, pámelník, maliník, křídlatka, zlatice…). Šetrně nastříháme jen to, co potřebujeme. Pokud máme možnost brát uschlé větvičky, je to lepší a často fungují ještě lépe. Větvičky pak stačí opatrně nastříhat nebo nařezat jemnou pilkou na cca 2 cm dlouhé kousky - vzniknou pěkné korálky.

Můžeme je i nabarvit, nejlépe přírodními barvami. Je to také příležitost se něco naučit a zažít. Nejprve se můžeme dětí zeptat, zda znají nějaká přírodní barviva. Rostliny, koření…? Jak uděláme červenou? A žlutou? Můžeme klidně experimentovat, nic horšího, než že se korálky neobarví, se nestane. Nejlépe se obarví, vyvaříme ji v obarvené vodě – to můžeme udělat doma, ve škole nebo venku u táboráku. A pak už stačí jen vymyslet vzor a navlékat.

Jak na to:

1. Nasbírejte si různé druhy listů: celkem 4-5 druhů, od každého druhu jeden až dva listy na každého hráče. Pokud děti ještě neumí listy rozlišit, je dobré zvolit velmi výrazné (odlišné) druhy nebo různě barevné listy.
2. Na posekaném trávníku nebo jiném vhodném místě vytvořte hrací pole: Listy rozmístěte na čtvercovém území zhruba v podobných vzdálenostech od sebe. Nejvíc legrace si užijete při náhodném rozmístění - jen je dobré nedávat moc stejných listů vedle sebe, ale co nejvíc je promíchat.
3. Hráči se rozestaví do startovní pozice - kolem hracího pole, a pak v domluveném pořadí říkají pokyny: jakou končetinu a na jaký druh listu ji umístit. Tedy třeba “Pravou ruku na javor!” Když to všichni provedou, pokračuje další. Samozřejmě na listy, na kterých už někdo rukou nebo nohou stojí, už si nikdo jiný stoupnout nemůže. Kdo nevydrží balancovat na propletených končetinách a spadne, vypadává.
4. Pokud hrajete v malém počtu hráčů, můžete mít pravidlo, že se nesmí hlásit druh, od kterého už nezbývá dost listů pro všechny. Pokud je hráčů víc a počet listů se nedá snadno kontrolovat, může platit pravidlo, že na koho daný list nezbyde, může využít jakýkoli jiný druh.

Tipy:

• Hlásit pokyny může i někdo jiný, kdo zrovna nehraje - např. vypadlí hráči. Neměli by ale nikomu nadržovat nebo dělat naschvály.
• Hrát můžete i s jinými přírodninami - např. květy, pokud je jich v okolí hodně (např. pampelišky, řebříček...). Je libo masáž? Pak můžete zkusit zařadit třeba šišky, plody šípku, oříšky nebo kameny.
• Pokud chcete hru využít jako příležitost k procvičení různých druhů listů, můžete si po několika kolech nasbírat zase nové.

Jak na to:

https://jdeteven.cz/games/cz/drak-velbloud-nebo-princezna

Jak na to:

Vážně to není nic složitého. Stihnete ji sestavit během chvilky a nemusí vás to stát ani korunu. Když se poohlédnete po zahradě, ve sklepě nebo na půdě, určitě najdete nějaký vhodný materiál. Postačí stará skříňka nebo pár prken a cihel, nepoužívaný hrnec, talíř, naběračka, hračky z pískoviště a máte kuchyň jako z katalogu. Pak už jen přístup k vodě, kbelík s hlínou, pískem, jedna větší nádoba na míchání bláta a vše ostatní už nechte na dětech. Dlouhé hodiny o nich nebudete vědět a ony se budou rozvíjet, žasnout, bádat, objevovat, tvořit, radovat se...

Požádejte děti, ať připraví hostinu na bahenní párty. Mohou uvařit polévku, omáčku, upéct blátěný dort, muffiny, kuličky....... Ke zdobení a „dochucování“ se hodí sezónní zahradní květiny, bylinky, kamínky a klacíky.

Jak na to:

https://jdeteven.cz/games/cz/na-halky-bez-zahalky

Jak na to:

Jednoduché, rychlé, vtipné. Utrhneme vhodně tlustou pampelišku. Natrhneme jeden kraj na 4 díly, druhý konec stlačíme rty a foukáme. Chce to chvilku testování, ne vždy se to povede na první pokus. Pokud nefrká, stačí zkrátit a zkusit znovu nebo utrhnout nový stonek.

S hotovými frkačkami si můžeme zadávat různé výzvy: nacvičit a zahrát koncert, vyfrkat známou melodii (ostatní hádají), vyjádřit náladu (smutná píseň, veselá píseň...)

Můžeme se dětí ptát: Co z výzev je lehké splnit, co je naopak těžké a proč?

Jak na to:

Zkusme prozkoumat, jak se u rostlin vyvíjí z květu semínko. Stačí najít rostliny, kterých je v okolí hodně a které mají květy/plody v různé fázi vývoje. Může se nám to povést například u pampelišky, netýkavky, vlaštovičníku... ale i mnoha dalších rostlin.

Pokud je květů hodně (musíme myslet na hmyz), mohou jich děti několik utrhnout a seřadit. Pokud nějaká fáze chybí, lze ji třeba dokreslit na papír.

Jak na to:

Jak oslavit Den sbírání kamenů? S kamínky se dá užít spousta zábavy. Vyzkoušet můžete třeba:

• najít nejhezčí, nejhladší, nejkulatější... kamínek,
• hledat kamínkové protiklady
• skládat mandaly či obrazce,
• přenášet na různých částech těla, přenášet co nejvíc atd.
• házet a vyhazovat,
• balancovat s nimi na noze, na hlavě, na nose…,
•  masírovat se jimi,
• něco s nimi vyrýt,
• ťukat s nimi,
• zkoumat, co vám připomínají,
• vyprávět o nich příběhy,
• schovat je jako poklad
• probudit v nich postavičky a pozvat je do hry
• postavit z nich stavby: domečky, věže, zídky, mosty...
• schovat do krabičky a vyrobit tak chrastivý hudební nástroj
• hledat v jejich tvarech zvířata
•  postavit dráhu na kutálení oblých kamínků

TIP:

Vyrobte si krom pískoviště ve vašem okolí i malé kameniště. Místo, kde shromažďujete nalezené kamínky (např. bedna, kyblík, hromada pod stromem). Vyrobte si osadu malých trolů, nakreslete kamenům ve vašem kameništi očička a nosy a poschovávejte je tak, aby nebylo poznat, že jsou to trolové, pak je všechny otočte a nechte je usmívat se na svět.

Jak na to:

https://jdeteven.cz/games/cz/kameny-v-kapele

Potřebujeme:

• dlouhý provaz a karabinka (případně rulička od toaleťáku) pro každého hráče

Jak na to:

1. POSTAVTE TRASU
Na vhodném místě (park, zahrada, hřiště, louka, lesík, městská divočina atd.), kde je trochu různorodější/náročnější terén, stromy blízko sebe, svah, keře, … natáhněte provaz tak, aby tvořil trasu pro malé dobrodruhy. Příprava je časově náročnější, ale použijte alespoň 50, nejlépe však 100 metrů provazu. Ten obtáčejte kolem kmenů, propleťte ho v nízkých větvích,
veďte po kládě, keři apod.

2. CESTA DŽUNGLÍ
Dětem dejte do ruky malé karabiny, aby se mohly připnout na provaz. Pokud nemáte karabinky, stačí kroužky od záclon, ruličky od toaletního papíru nebo očko z provázku. Děti po jednom nastupují na start, připnou se na provázek a prochází džunglí, aby se s karabinkou dostaly do cíle. Cestou překonávají celou řadu překážek a do cíle doputují celé utrmácené, ale nadšené z dobrodružství, které prožily.

Potřebujeme:

• prázdnou plechovku s víčkem
• nastřihané tenké větvičky
• hlínu alobal
• oheň venku nebo v kamnech
• papír na vyzkoušení uhlů

Jak na to:

1. PŘIPRAVÍME SI VĚTVIČKY
Uhly se vyrábějí z krátkých větviček - délku zvolíme podle výšky plechovky. Tloušťka by měla být mezi 1 a 2 cm, ale můžeme vyzkoušet i jiné. Říká se, že nejlepší uhly jsou z větviček vrby, ale je zábava vyzkoušet a porovnat různé druhy stromů.

2. NAPLNÍME PLECHOVKU
Plechovku co nejvíc naplníme větvičkami a co možná nejlépe uzavřeme (potřebujeme zamezit přístupu kyslíku do plechovky). Nejlepší je, pokud jsme na ní nechali víčko, které můžeme utěsnit třeba hlínou (což je samo o sobě zábava). Nebo stačí obalit vršek alobalem.

3. NECHÁME PRACOVAT OHEŇ
Takto připravenou plechovku dáme do ohně a necháme ji tam nejlépe až do jeho vyhasnutí a vychladnutí plechovky. Poté ji můžeme opatrně otevřít.

4. VYZKOUŠÍME KRESBU
Jak se uhly povedly? Stačí hned vyzkoušet! Kreslit lze nejenom na papír. Z jakého materiálu byly nejlepší uhly? Zuhelnatěly všechny větvičky nebo jen některé? Doporučujeme zkoušet na místě a v oblečení, u kterého nevadí, že se zamaže. Rozmazávat uhel je totiž největší zábava! (Nicméně jde i poměrně snadno umýt i vyprat).

Potřebujeme:

• naběračky, velké lžíce atd. (nejlépe nerezové)

Jak na to:

Jsme vyzbrojeni vhodnými nástroji? Tak hurá ke kalužím! Můžeme nabírat, přelévat, bagrovat, dělat srtružky, hrnout vodu... Stačí dát dětem prostor a nebát se namočení.

Mezinárodní den bez aut, který připadá na 22. září, bývá tradičním vyvrcholením Evropského týdne mobility. Možná se v této souvislosti ve vašem okolí pořádají i nějaké zajímavé venkovní akce. A co takhle si vymyslet vlastní výzvy?

Jak na to:

S dětmi si můžeme vymyslet různé výzvy. Dostat se do školy nebo na kroužek jinak než autem. Že už to tak je? Možná už teď auto používáme vůbec nebo málo. I tak můžeme pro zábavu zkusit naplánovat, jak něco, co obvykle vyžaduje cestu autem, uděláme bez auta. A aby nezůstalo jen u planých slov, je nejlepší se hned vrhnout na realizaci: domluvit se, kdy to uděláme. Dá se za babičkou nebo na chalupu dostat hromadnou dopravou? Dá se velký nákup odnést na zádech? Společnými silami nám to půjde líp a může z toho být i pěkné dobrodružství. Kdo vymyslí a zrealizuje nejkurióznější nápad?