Potřebujeme:

• špendlíky (nejlépe kombinaci žlutých a červených)
• želírovací přípravek, např. Gelfix Extra 2:1

Jak na to:

Slivoň špendlík roste na mnoha místech, často i přímo ve městech. Marmeláda z tohoto ovoce je velmi snadná na výrobu a překvapí příjemně kyselou, výraznou chutí.

Sbírání plodů můžeme pojmout jako průzkum okolí - kde jaké špendlíky rostou? Které dozrávají nejdříve? Které mají dobře dostupné větve? Vědí o nich naši kamarádi? Atd.

U nás se často špendlíky válí pod stromy na zemi, nikdo je nesbírá. Snadnost výroby téhle marmelády spočívá v tom, že ovoce nemusíme nijak vypeckovávat. Prostě ho jenom rozvaříme větší množství. Pecky se drží u dna, takže pak stačí rozvar přendat naběračkou do jiného hrnce, případně zbytek přecedit přes cedník. Poté už postupujeme jako u jakékoli jiné marmelády (doporučuji dodržovat návod na želírovacím přípravku). Osvědčilo se kombinovat špendlíky různých barev - žluté i tmavé. Marmeláda pouze ze žlutých není zdaleka tak chuťově výrazná.

Špendlíková omáčka se skvěle hodí i jako přeliv na tvarohové knedlíky.

DOBROTY Z PŘÍRODY
Divoká příroda i ta zdomácnělá nabízí spoustu dobrot. Ochutnejte jarní květy, zpestřete si jídelníček letními plody a uchovejte si dávku vitamínů na zimu. Sběrem bezových květů, ovoce a šípků si procvičíte celé tělo, díky sluníčku doplníte vitamín D a odpočinete si na chvíli od modrého světla z televize a monitoru. Pokud budete sbírat šetrně, příroda se Vám odmění úrodou zase příští rok!

Křížaly nebo jiné sušené ovoce – Můžete nasušit i bez sušičky tím, že ovoce nakrájíte na plátky a v jedné vrstvě jej vyskládáte na plech vyložený pečícím papírem. Ze začátku pečte za nižší teploty, později teplotu zvyšujte, maximálně však na 60 stupňů Celsia, a ke konci sušení teplotu opět postupně snižujte. Co a jak sušit Vám poradí na této stránce. Po vychladnutí uložte usušené ovoce do uzavíratelných nádob, aby nenatáhlo vzdušnou vlhkost a neplesnivělo.

V horkém létě se osvěžte vlastnoručně vyrobenou zdravou a chutnou zmrzlinou.

 
Moudrá sova radí:
Pokud sbíráte plody v přírodě, ujistěte se, že trháte opravdu to, co znáte a nechte taky něco ostatním. Když budete šetrní sběrači, najdete na stejném místě svoje pochoutky i další roky. Zapojit se můžete i do komunity sběračů a pomoci jim zachránit staré ovocné stromy a sady. Staré odrůdy pomalu mizí, a přitom je důležité, aby i u ovocných stromů byla zachována rozmanitost odrůd. Zvyšuje se tím šance odolat škůdcům a nemocem – prozkoumejte Na ovoce.

Divoká příroda i ta zdomácnělá nabízí spoustu dobrot. Ochutnejte jarní květy, zpestřete si jídelníček letními plody a uchovejte si dávku vitamínů na zimu. Sběrem bezových květů, ovoce a šípků si procvičíte celé tělo, díky sluníčku doplníte vitamín D a odpočinete si na chvíli od modrého světla z televize a monitoru. Pokud budete sbírat šetrně, příroda se Vám odmění úrodou zase příští rok!

Křížaly nebo jiné sušené ovoce – Můžete nasušit i bez sušičky tím, že ovoce nakrájíte na plátky a v jedné vrstvě jej vyskládáte na plech vyložený pečícím papírem. Ze začátku pečte za nižší teploty, později teplotu zvyšujte, maximálně však na 60 stupňů Celsia, a ke konci sušení teplotu opět postupně snižujte. Co a jak sušit Vám poradí na této stránce. Po vychladnutí uložte usušené ovoce do uzavíratelných nádob, aby nenatáhlo vzdušnou vlhkost a neplesnivělo.

.

Léčivý vliv přírody na člověka je dnes doložen mnoha odborníky. Zeleň zlepšuje náladu, snižuje stres, prospívá fyzickému zdraví i často i vztahům. Terapie přírodou je zdarma, na dosah a nemá vedlejší účinky. Navíc pokud pravidelně chodíte s dětmi hrát si třeba do lesa nebo se vykoupat k rybníku, roste jejich pouto k těmto místům, která budou mít v budoucnu potřebu chránit.

Pohled do zeleně léčí – Je prokázáno, že pacienti, kteří měli v nemocnici výhled do parku se léčili rychleji než pacienti se stejným zraněním v pokoji s výhledem do dvora nemocnice. Děti, které při psaní domácích úkolů mají výhled do zelených stromů, mají úkol rychleji a lépe než ty, které se dívají do domu naproti. Stále víc a víc studií ukazuje, jak zásadní přínos má pouhý pohled a ještě lépe pobyt v zeleni. Vyrazte do zelené „lékárny“ pravidelně. Pečujte o zeleň kolem sebe. Dívejte se s dětmi do korun stromů, pozorujte mravence v trávě a vrabčáky na keřích. Vyprávějte si příběhy a pohádky.

Probuďte své smysly – Pro léčebný vliv přírody je podstatné ji opravdu vnímat. Používat zeleň jen jako pouhou kulisu pro sportovní výkony nemá ten stejný efekt jako když si ji vychutnáte všemi smysly. Vžijte se do Vašich dětí anebo zavzpomínejte, jak jste jako malí na procházky chodili s očima dokořán. Všímejte si věcí kolem sebe, obdivujte zvláštní kamínek na zemi, zaposlouchejte se do šumění stromu a pohlaďte si vlnky v potůčku. Ti odvážnější z Vás mohou vyrazit na bosonohou výpravu!
 
TIPY:
Pokud Vás terapie přírodou zaujala, prohlubte své znalosti a podívejte se, co to je Šinrin-joku. Tzv. lesní terapie slibuje zlepšení fyzické i psychické pohody a praktikovat lze individuálně i ve skupinách nebo si můžete dokonce najmout specializovaného průvodce, který Vám vysvětlí princip terapie lesem na společné procházce.

.

Ušetřete za léčiva. Pomoc z přírody může fungovat stejně dobře jako léky a vitamíny z lékárny a můžete ji najít přímo pod nosem, stačí o ní vědět. Použití bylin a jiných darů přírody je jednoduché a nic nestojí. Při sbírání si navíc provětráte hlavu a pohybem přirozeně zlepšíte imunitu. Radost z toho, že Vám pomohlo něco, co jste si sami vyrobili, je k nezaplacení. Vzpomeňme tedy několik základních „léků“ z přírody.

Na kašel – Tradiční osvědčený a jednoduchý recept proti kašli je pokrájená cibule na kolečka posypaná cukrem nebo politá medem. Šťávu, kterou cibule pustí, užívejte po lžičkách. Proti kašli a rýmě funguje také černá ředkev, kterou dobře umyjte, nakrájejte také na jemné plátky a posypte cukrem, nebo pokapejte medem, aby pustila šťávu. Ředkev můžete pocukrovat a nechat pustit i dvakrát.

Při nachlazení a zánětu horních cest dýchacích - Trochu náročnější na čas, ale účinné jsou různé bylinné sirupy a balzámy. Zkuste jednoduchý skvělý sirup z rýmovníku nebo všestranný sirup z jitrocele, bez chemie, vhodný i pro děti. Jitrocel najdete na louce nebo na zahradě. Rýmovník si můžete jednoduše pěstovat doma jako roztomilou pokojovku. Je velmi nenáročný, stačí ho dát do polostínu bez průvanu a jen málo zalévat. Ve Vašem okolí ho určitě někdo má, domluvte se na odštípnutí lístku, dejte ho zakořenit do vody, přeneste pak do hlíny a máte vystaráno. Občas ho zastřihněte, aby se Vám rozrůstal i do šířky. Jakmile budete mít prvních asi 20 lístků, můžete se pustit do výroby sirupu. Postup výroby obou sirupů je praktiky stejný.

Co budete potřebovat?

20 rýmovníkových / nebo 2 hrsti jitrocelových lístků
cukr
čistou sklenici s víčkem
 

Postup na výrobu sirupu:

Listy, opláchněte, vodu otřepte (a jitrocelové pokrájejte na šířku sklenice).
Ve sklenici střídejte vždy vrstvu cukru a listů, aby pustili co nejvíce šťávy. Upěchujte. Začínat a končit byste vždy měli cukrem, který vytahuje šťávu a zároveň sirup konzervuje. (Vrstvy můžete přidávat i postupně během dalších dní.)
Sklenici dejte na světlé místo se stálou teplotou (ne na přímé slunce) a nechte stát, dokud se cukr nerozpustí. Rýmovník se doporučuje nechat louhovat 3 týdny.
Poté vzniklý sirup přelijte do skleněné lahvičky, uzavřete a uchovejte v temnu a chladu, ideálně v lednici. Podávejte během dne po lžičkách.

Při bolesti v krku – Do vroucí vody nasypte lžíci šalvěje lékařské a nechte louhovat 15 min. Kloktejte několikrát denně, můžete i několikrát za hodinu. Doporučuje se raději kloktat než popíjet, protože ve větším množství šalvěj potlačuje pocení, které je důležité pro obranu organismu.

Při vyrážce, léčení ran, zánětu i průjmu – Heřmánek zklidní postižené místo a zároveň dezinfikuje. Přikládejte teplé obklady z 1 vrchovaté lžíce heřmánku zalité 250 ml vroucího mléka, vyluhujte a sceďte. Při průjmu nebo bolestech břicha pomůže heřmánkový čaj.

Při pálení žáhy – Pomůže sklenice teplého mléka nebo mandle.

Při spálení na slunci – Pokud nemáte po ruce aloe vera, ze kterého byste si uřízli kousek listu a potírali jím postižené místo, uvařte si čaj ze lžíce zeleného čaje, lžíce máty a lžíce heřmánku, nechte ho 15 min vyluhovat, vychladit v lednici, namočte do něj látkový kapesník nebo obvaz a přikládejte na spálené místo. Máta kůži zklidní, zelený čaj uleví od bolesti a heřmánek navíc působí protizánětlivě. Velkou úlevu Vám poskytne také bílý jogurt z lednice (klasický mléčný, ne rostlinný, protože právě kyselina mléčná kůži regeneruje). Jogurt naneseme, necháme zaschnout a pak umyjeme vlažnou nebo studenou vodou. Osvěžení poskytne také plátek salátové okurky.

Při štípnutí hmyzem – Pro rychlou pomoc kdekoli při štípnutí komárem nebo žahnutí kopřivou stačí jen najít jitrocelový list, rozmačkat v prstech a přiložit. Funguje také místo potřít citronem nebo cibulí, rajčetem, listy černého rybízu nebo rozdrcenou petrželovou natí. Kostka ledu pomáhá, aby se jed nešířil dál do těla. Jako odpuzovač můžete do oken zavěsit afrikány. Aby štípanec nebolel a nesvědil, je dobré mít po ruce hotový balzám z jitrocele.

Co budete potřebovat na balzám z jitrocela?

hrst jitrocelových listů
40 ml mandlového oleje (lze použít i olivový)
4 g včelího vosku
50 ml skleničku
 

Postup na výrobu balzámu:

Ve vodní lázni zahřejte kastrůlek nebo žáruvzdornou misku s olejem a vhoďte hrst nastříhaných jitroce¬lových listů.
Misku odstavte a nechte listy hodinu louhovat.
Poté přeceďte přes plátýnko nebo utěrku a s včelím voskem opět zahří¬vejte, dokud se vosk nerozpustí.
Přelijte do skleničky a nechte vychladnout. Balzám je připravený k použití. Můžete ho používat také jako pomádu na popraskané rty, budou krásně vláčné. Doporučujeme spotřebovat během léta, aby se vám nezkazil.

Nezapomeňte:
Nesbírejte rostliny, které neznáte. Byliny jsou sice léčivé, ale některé i dost jedovaté. Vždy se ujistěte, že jste natrhali rostliny, které jsou jedlé. Sbírejte dál od silnice a prašného prostředí. Nikdy nesbírejte byliny v chráněných oblastech.

K létu a prázdninám neodmyslitelně patří opékání na ohni. Setkání s tímto živlem je pro děti vždy silným zážitkem. Kromě oblíbeného opékání buřtů si zkuste uvařit venku na ohni celý oběd. Zažijte, jak jednoduché jídlo uvařené venku, může báječně chutnat s kouzelnou přísadou společných zážitků. Najednou nebude pro děti jídlo už jen povinnost, která je zdržuje od hraní, ale užijí si jeho přípravu a vyzkouší si nové dovednosti v přírodě.

Co budete potřebovat na přípravu oběda venku?

místo, kde můžete bezpečně rozdělat oheň
dřevo, papír, klacíky, sirky
rošt, hlubokou pánev nebo kotlík na oheň
suroviny pro oblíbený pokrm (viz nápady na jídla níže)
 

Jak na to:

Na vhodném místě, si rozdělejte oheň. Je skvělé zapojit děti hned do rozdělávání ohně, ale některé děti raději vše pozorují z bezpečí. I to je v pořádku. Děti můžete místo toho zapojit do přípravy. Pomohou omýt zeleninu, pod dozorem i nakrájet brambory.

Zálesácká polévka – Nejsnazší recept pro začátek je polévka. Do kotlíku nasypte oblíbenou zeleninu zalijete vodou a nechte vařit. Můžete přidat i sušené houby, jáhly nebo nějakou luštěninu. Než se polévka uvaří, můžete si zahrát hry s přírodními materiály a prostřít „stůl“ na dece.

Kotlíková kaše – Pokud se rozhodnete pro ranní kotlíkovou snídani či svačinu, vyzkoušejte oblíbenou ovesnou kaši s ovocem. Ovesné vločky vysypte do horké vody nebo mléka a dobře míchejte. Když jsou měkké, přidejte i nakrájené sušené ovoce (rozinky, mochyně, švestky), čerstvé ovoce (meruňky, jablka, švestky, hrušky) nebo celé lesní ovoce (maliny, ostružiny, borůvky). Kaši odstavte a na pánvi ještě můžete na sucho opražit semínka nebo oříšky (mandle, slunečnici atd.).

Špízy z ohně – Když nemáte pánvičku na oheň ani kotlík, můžete s dětmi nařezat tenké pruty a napíchat na ně zeleninu a kolečka buřtů nebo jiného masa. Vytvořit lze i sladké špízy z ovoce. Na ně můžete na závěr nechat roztéct kostičku čokolády.

KLIMATIZACE Z PŘÍRODY
Jaký je rozdíl v létě mezi stínem pod slunečníkem nebo pod stromem? Zkuste si to porovnat. Určitě Vám bude lépe pod stromem, protože tam bude nižší teplota a vyšší vzdušná vlhkost. I proto se vyplatí mít kolem sebe hodně zeleně a dostatek stromů a pečovat o ně. Pomůžete zadržet vodu v místě, nabídnete místo k životu i potravu mnohým živočichům a získáte klimatizaci zdarma.

Jak je teplo pod slunečníkem a pod stromem?

V létě zeleň ochlazuje své okolí lépe a efektivněji než klimatizace. Vzrostlý, vodou dobře zásobený strom, může během jednoho dne odpařit až 400 litrů vody. Z ovzduší tak odčerpá tolik tepelné energie, kolik spotřebuje lednička třídy A+ za rok. Tato energie se uvolní v noci při kondenzaci páry a tím vznikne rosa. Pod stromy lze proto v letním dni naměřit až o 3 °C nižší teplotu než v okolí.

Co budete potřebovat na ověření, zda strom opravdu odpařuje vodu?

igelitový sáček
provázek
strom s větví, na kterou dosáhnete

Jak na to:

Za slunečného dne navlečte igelitový sáček na olistěnou větev stromu. Pečlivě na konci zavažte, aby byl sáček uzavřený.
Několikrát za den přijďte sáček zkontrolovat. Je zevnitř orosený? Jak dlouho to trvalo?
Na konci dne nezapomeňte sáček sundat.

Je tu konec prázdnin a hodí se malé ohlédnutí. Co vše jsem zažili.

Vydejte se do parku nebo lesa a vychutnejte si nejen dobré jídlo, ale i příznivý vliv zeleně na Vaši náladu, zdraví i kondici. Takový skvělý zážitek může nastartovat Váš zájem o zelená místa kolem Vás, o jejich ochranu a o péči o ně. Avšak nezapomínejte dodržovat několik jednoduchých zásad, díky kterým nebude Váš pobyt v přírodě škodit životnímu prostředí!
Rady pro povedený piknik či táborák:

Zabalte vše potřebné – jídlo, pití, deky na sezení, základní kusy nádobí (hlavně nůž). Pro balení můžete využít i vlastnoručně vyrobené voskované ubrousky. Nepotřebujete s sebou půl kuchyně. I jednoduchost je zážitek a výzva pro improvizaci na místě. Pokud plánujete rozdělávat oheň, zjistěte si, kde a kdy je to možné .
Najděte vhodné místo a vyrazte alespoň na část cesty pěšky. Budete mít větší zážitek, cestou můžete nasbírat klacíky, které použijete na opékání a hezky Vám vyhládne.
Pokud plánujete táborák, ověřte, jak moc je sucho, a tedy zda je vhodné oheň vůbec rozdělávat. Také sledujte, co je kolem Vás a zakládejte oheň dál od stromů a keřů, sena, sklizeného pole a na místě, kde není suchá tráva nebo staré listí. Táborák můžete udělat alespoň 50 metrů od lesa. Ne v lese a ani ne na vykácené části lesa. Než odejdete, přesvědčte se, že je oheň úplně uhašený a není nikde žádný žhavý uhlík.
Respektujte okolí. Zbytečně nerušte ostatní návštěvníky a zvířata.
Užívejte si prostředí. Zahrajte si jednoduché hry, čtěte si knihu každý sám nebo i společně, malujte, nebo koukejte do nebe a odpočívejte.
Nenechte po sobě žádné stopy, zkontrolujte, že po Vás nic nezůstalo a držte se pravidla, že místo opouštím vždy ve stejném nebo lepším stavu.

TIP:
Pro venkovní vaření jsou skvělá přenosná ohniště. Dovolí Vám vařit, péct i grilovat, a přitom nespálit půdu a jinak zelená, živá místa. I v půdě to totiž žije.