Prozkoumat tajemná místa, kam slunce téměř nesvítí. Objevit a určit živočichy, které vídáme spíš na obrázcích v učebnici.

ČAS: 30 minut, VĚK: MŠ, ZŠ, SŠ, MÍSTO: prostor, kde jsou kameny v půdě, větve, či vrstva listí, OBDOBÍ: nejvhodnější je vegetační období, krom mrazu celoročně

Lupy či kelímkové lupy, pinzety, určovací klíče, pracovní listy (PL), tužky a papíry

V úvodu lekce žáci odhadnou, jaký život a kde asi objeví, při pátrání na místech, kam paprsky obvykle nesvítí (pod kameny, kořeny, listím, v hlíně). Svůj odhad zapíší či zakreslí do PL. V této fázi je učitel neopravuje, může s žáky diskutovat, ale nechává je zapsat a zakreslit všechny možnosti.

TIP: Pokud je potřeba ušetřit čas, je možné zapsat odhad s žáky už ve třídě, např. na konci předchozí hodiny (pak doporučujeme pracovní listy vybrat a znovu rozdat žákům až v terénu).

Třída společně vyvodí, jak je třeba se v terénu chovat, aby to bylo bezpečné pro žáky i živočichy. Pokud na to žáci nepřijdou sami, upozorníme je, aby při průzkumu, vždy když něco zvednou (kámen, dřevo), rychle prozkoumali zdejší život a opět kámen či dřevo ve stejné pozici vrátili na stejné místo. Učitel případně ukáže, jak a kde hledat život ve stínu. Následně se třída rozdělí do skupin (po cca 4 žácích) a jde se lovit. Když skupina objeví živočichy, může je pozorovat na místě, nebo je šetrně přenese do kelímkové lupy či jiné nádoby.

Skupiny po úspěšném lovu pozorují a určují druhy. Sdílí svá zjištění i „úlovky“. Po cca 10 minutách je třeba bezobratlé vypustit zpět na původní místa sběru. Můžeme s třídou diskutovat, proč je to potřeba.

V závěru lekce s žáky porovnáme naše odhady – kdo žije ve stínu – s tím, koho jsme skutečně objevili. Můžeme kratičce diskutovat, koho dalšího jsme mohli objevit. Co bylo pro žáky největší AHA? Co objevili a na obrázku v učebnici by si asi nevšimli?