proč mají být děti venku?

Různé osobnosti mají různé důvody.

proč mají být děti venku?

Různé osobnosti mají různé důvody.

co přináší dětem hraní a učení venku?

Přečtěte si názory zkušených...kteří inspirují i nás

učitelka ZŠ

"Největší přínos vidím v tom, že děti se ve venkovním prostředí dívají na svět jinýma očima, jsou radostnější, spontánnější, otevřenější. Navíc mám pocit, že když se hýbe tělo, má to dobrý vliv i na mysl.

Mgr. Monika Chrobáková,
učitelka, 2. v ceně GTP

ředitel

"Můžete říkat, že zajímavá interaktivní hodin se dá dobře dělat v běžné třídě, ale přesto to nemá takovou šťávu, jak když se předtím rozběhnete po zahradě či v lese..."
 

Mgr. Frantiek Tichý,
bývalý ředitel a zakladatel Gymnázia Přírodní škola

VÝZKUMNÍK

"České školy dále málo pracují s přírodou. Na většině škol se žáci nedostanou do kontaktu se zvířaty a při výuce ekologických zákonitostí zůstanou v učebně."

Ing. Jan Činčera a kol.
výzkumník a VŠ učitel

OSOBNOST

"Lidé mají se učiti, pokud nejvíce možno, ne nabývati rozumu z knih, nýbrž z nebe, země, dubů a buků, tj. znáti a zkoumati věci samy a ne pouze cizí pozorování a doklady o věcech. "

 Jan Ámos Komenský
Velká didaktika

PSYCHOLOŽKA

Mgr. Šárka Miková,
autorka Teorie typů, autorka bescellerů o výchově

"Venku se zkrátka lépe vychází vstříc potřebám různých typů dětí zároveň. Samozřejmě nejde jen o to, že jsme venku (i když už jen samotný pohled do zeleně je přínosný), ale o způsob výuky, který využívá to, co venkovní prostředí nabízí – smyslové podněty, pohyb, názorné učení, aktivní zkoumání a celkově větší volnost.

Prostředí třídy nutí učitele výuku více řídit, svazovat fungování kolektivu mnoha pravidly a vynucovat jejich dodržování různými postihy." 

"Přestávky venku (i když krátké) dávají dětem kupu zábavy i odpočinku. Čím to je, že i 10 minut venku může obnovit dětskou pozornost pro další učení?"

"Naše mozky jsou v dnešní době přehlcené informacemi. Digitální technologie a komunikace na sociálních sítích způsobuje, že děti stále něco přijímají a jejich mozek musí tyto informace třídit, ukládat a také se zbavovat těch, které nepotřebuje. To se děje nejúčinněji během spánku, ale protože děti často před spaním ještě nasávají informace ze svého mobilního telefonu a také obecně málo spí, jsou trvale informačně přetížené. Už se ví, že tímto způsobem vznikají u dětí poruchy pozornosti. Ve škole si dítě samozřejmě šlofíka nedá, ale výzkumy ukazují, že stejně dobře funguje i prostý pobyt venku, v zeleni, kde může mozek vypnout (samozřejmě za předpokladu, že k tomu dítě něco neřeší na svém telefonu).

Po takovém odpočinku se děti lépe soustředí a dokonce podávají lepší výkony v testech.

Učitel

Mgr. Daniel Pražák,
Inovativní učitel, absolvent "venkovního" gymnázie Přírodní škola, člen iniciativy Otevřeno a tvůrce podcastu "Hovory z kabinetu", finalista GTP a náš bývalý kolega 🙂

"V českém školství je dlouhá tradice těch, kteří propagovali a realizovali učení venku, ať už jde o Komenského, nebo Eduarda Štorcha a jeho projekt Dětské Farmy. A učitel, který si to vyzkouší, se už nebude chtít vracet. Zatímco u jednoho z mých předmětů je to naprosto přirozené a očekávatelné, protože učit přírodopis bez přírody je až nemyslitelné, víc a víc se také ukazuje, že učit venku jde naprosto jakýkoliv předmět. Třeba ten můj druhý, dějepis. Ale také občanku, fyziku, chemii...
Protože příroda je skvělá učitelka a navíc pobyt v ní významně přispívá k wellbeingu dětí i učitelů."

ŽÁK

"Pro mě je lehčí učit se venku než ve škole, protože venku jenom neposloucháš...venku to můžeš udělat."

Aleš P.
6. A

UČITEL SŠ

"Je to daleko nejlepší část mojí kariéry. Učím 33. rok a nikdy jsem z toho neměl větší radost, než když učím venku." 

Wayne Pikal, učitel SŠ USA

VYCHOVATELka

"Rodiče potřebuji na své straně – tedy být spolu, jde přeci o jejich-naše děti. Ve velké škole je to složitější než třeba v lesní školce. Musím je přesvědčit, že je to dobré. I proto máme fotogalerii. Zážitky fungují."

Mgr. Zoja Zlonická, lektorka a vychovatelka

TRADIČNÍ UČITEL

"Jsou tam klíšťata, jsou tam sromy, z těch se dá spadnout, padají větve a včera pršelo a je tam bahýnko. To jsou hrozný průšvihy."

Učitel z českého výzkumu,
učící jen ve třídě

PSYCHOLOŽKA

Mgr. Jana Nováčková
psycholožka, spoluautorka knihy a konceptu Respektovat a být respektován

"To, co jde proti přirozeným lidským potřebám, nemůže naplnit zamýšlený cíl, zato přináší mnoho „vedlejších účinků“. Tradiční škola je takovým místem. Když začneme od základních fyziologických potřeb, vidíme drastické omezení přirozeného pohybu, velkou chudobu smyslových podnětů. To učení venku napraví celkem snadno. Může ale uspokojovat i další potřeby, pokud osvobodí tento čas od soutěží, srovnávání, známkování (potřeba bezpečí), poskytne dětem spoluúčast na plánování, co budou dělat (nebudou jen plnit, co si pro ně dospělý vymyslí – potřeba vlivu), umožní spolupráci. Prostě, aby to nebylo jen pouhé přenesení školy do podnětnějšího prostředí.

předseda české rady dětí

Ing. Aleš Sedláček
předseda České rady dětí a mládeže

"
Kolik hodin jsem musel prosedět na Fyzice, abych viděl pokus s pákou a nakloněnou rovinou? Proč jsme raději nešli na houpačky? Abych se dozvěděl, že třením vzniká teplo? Proč jsme raději nešli rozdělávat oheň křesáním či třením dřev?  Věren svému woodcrafterskému přesvědčení se snažím, aby měli děti a mladí lidé možnost co nejvíce pobývat venku. Jsem moc rád za rozvoj lesních školek a klubů, stejně tak jako mě těší vzrůstající zájem o volnočasové spolky. Cítím také úkol podpořit školy, respektive učitele, kteří se domnívají, že moudro světa není uzavřeno ve zdech školy.

učitelka

Mgr. Lenka Burešová
ZŠ Čeperka, ředitelka i učitelka (málotřídní škola)

"Největší učebnou a školou je sama příroda a není nic lepšího, než když její zákonitosti, vztahy, principy i krásu objevují samy děti, nejlépe všemi svými smysly. Příroda je velkým učitelem pro nás všechny. Učí se v ní nejen děti, ale i dospělí. Děti nikde jinde než v terénu nemohou zažít dobrodružství z objevů, z vlastního bádání, pozorování a poznávání. A tato drobná „dobrodružství“ příroda nabízí v každé roční době a každému.."

DOCENT

doc. PhDr. Jan Činčera, Ph. D.
docent na Katedře environmentálních studií, Fakulta sociálních studií

"Léta se zabývám environmentální výchovou. Jsem přesvědčený, že chceme-li vychovávat z dětí dospělé, kteří se budou zajímat o svět kolem sebe, přemýšlet o tom, co si kupují, koho volí, nebo kam pojedou na dovolenou, musíme je nejprve naučit mít rády přírodu. Všechna ta malá dětská dobrodružství v přírodě, brodění se potokem, hledání pokladů, plahočení se do kopců či pohled na noční oblohu, jsou zásadní pro vytvoření prvotního zájmu a pozdější formování hodnot. Málo věcí je tak důležitých jako čas, který s dětmi v prvních deseti letech jejich života strávíme v přírodě!"

EKOLOG (BÝVALÝ MINISTR)

RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr. h.c.
zakladatel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze

"Učení v přírodě je typem pobytu v přírodě, který má zvláštní význam. Mimo samotné, jaksi automatické působení přirozeného prostředí jsou děti uprostřed konkrétních jevů a předmětů, o kterých se jinak dozvědí jen z obrázků v učebnicích, a velmi dobře vnímají ten základní rozdíl."

vedoucí kanceláře osn čr

Michal Broža
vedoucí pracovník kanceláře OSN v České republice

"Generace rozvíjejícího se antropocénu snad budou hledat novou rovnováhu mezi civilizací a životním prostředím. Jestli má po fázi velké akcelerace a současné akcelerace akcelerace přijít nějaké zvolnění, bude se muset nejdřív mnoho změnit v sociální i ekonomické oblasti. A také v přemýšlení a chování lidí. Učení (se) venku k tomu může významně přispět. Nejen v získávání znalostí, ale i tolik potřebných dovedností a kompetencí. Moje dcery, pro které byla první vzdělávací institucí lesní školka, asi snáze pochopí, že netvoříme malý svět na velké planetě, ale že jsme dnes velký svět na malé planetě. A že ony jsou součástí toho velkého světa."

učitel sš

Mgr. Marián Diviš
Střední průmyslová škola, Karviná 

"Kde ukázat krásu a různorodost přírody než v přírodě. A tak využívám tento nejpřirozenější zdroj informací, možností, nápadů i krásy ke své výuce. Žáci bývají překvapeni dvakrát. Nejdříve, že když jdeme ven, tak se učíme! A podruhé když si uvědomí, že naše hodina zase tak rychle uběhla. Komplexnost činností, které se venku dají využít, mi dávají možnost obměňovat výuku a stále něco nového vymýšlet. Žáci se tak nejen něco naučí, ale i zažijí, vyzkouší a poznají."

ČTENÍ proč ven ke stažení

Kniha ukazuje, jak učení venku v přírodě přináší uspokojení základních potřeb dětí, vyšší vnitřní motivací k učení, zlepšené chování ve škole a lepší vzdělávací výsledky napříč předměty. Popisuje také hlavní překážky, které učení venku brání, představuje inspirativní příklady ze zahraničí a shrnuje doporučení, co vše bychom měli udělat, aby se učení venku v přírodě v naší zemi mohlo více rozšířit. Kniha čerpá z více než 200 výzkumů.
Zmapovali jsme pro vás přes 130 odborných článků, výzkumů a studií z celého světa o kontaktu dětí i dospělých s přírodou. Přidali jsme i příklady dobré praxe. Odhalte zásadní výhody, které má kontakt s přírodou pro učení, zdraví a celkový rozvoj osobnosti u dětí.

VIDEA proč ven 

PŘÍLIŠ BOHATÉ PRO ŠTĚSTÍ?

Pokud se raději díváte než čtete. Ve videu najdete mnoho odpovědí, proč se učit venku. A nejen to. Zjistíte také, jak naše děti ztrácejí dětství a chytají nové nemoci.

DĚTSKÁ HRA VENKU

Záznam předkášky Petra Daniše z konference Zahrada Hrou 2018. Rozvoj a potřeby dětí, co říkají výzkumy.

vychovatel

Mgr. Frantiek Tichý,
ředitel Gymnázia Přírodní škola

rodič

Ing. Jan Činčera a kol.
výzkumník a VŠ učitel

prarodič

lékařka

psycholožka

ředitelka

student

fyzioterapeut

podnikatel

úředník

tvé důvody?

MÁTE OTÁZKY?

Napište nám na tym@ucimesevenku.cz