
3. kapitola
Anorganické sloučeniny kolem nás
„Chemie je mostem mezi živou a neživou přírodou.“
— Dmitrij Ivanovič Mendělejev

Do této členské sekce nemáte přístup
1. Látky a jejich vlastnosti
Anorganické sloučeniny kolem nás
Úvod kapitoly
Vše kolem nás – kameny, voda, vzduch, dokonce i naše tělo – je tvořeno anorganickými látkami. Tyto sloučeniny nejsou jen „mrtvou hmotou“, jak by se mohlo zdát. Jsou to základní stavební kameny světa, který se neustále proměňuje.
V této kapitole se děti učí vnímat chemii v přírodních jevech, které znají z každodenního života. Objeví, že i obyčejné kameny mohou pěnit, že oxid uhličitý ohřívá atmosféru, že oxid siřičitý škodí rostlinám a že sůl dokáže nejen rozmrazit cestu, ale i ochladit smetanu na zmrzlinu.
Všechny aktivity propojuje jedno téma – chemie v akci. Zkoumáme, jak se anorganické látky chovají v přírodě, jak ovlivňují klima, půdu i nás samotné. Učíme se chápat, že i „neživá“ chemie má obrovský vliv na život na Zemi – a že jí lze rozumět nejlépe tehdy, když ji zažijeme venku.
„Příroda je největší chemická laboratoř – jen pracuje tišeji než my.“
— Marie Curie

3.1 Oxid uhličitý a globální oteplování
Jak působí oxid uhličitý na teplotu vzduchu? Pomocí dvou obyčejných zavařovacích sklenic a teploměrů děti sledují, co se stane, když jedna z nich obsahuje více CO₂. Pokus názorně ukazuje princip skleníkového efektu a pomáhá pochopit, proč se planeta otepluje. Malý experiment s velkým přesahem k současným klimatickým tématům.
Vyzkoušejte s žáky badatelskou lekci, ve které si sami „vyrobí“ CO₂ a objeví jeho klíčové vlastnosti — například jak reaguje s hořící svíčkou nebo jak se chová ve srovnání se vzduchem.
3.2 Nebezpečný oxid siřičitý
Mech ve sklenici se stává detektorem znečištění. Děti sledují, jak reaguje na plyny vzniklé ze zapáleného sirného knotu, a poznávají, proč je oxid siřičitý jednou z nejnebezpečnějších látek v ovzduší. Pokus přirozeně otevírá diskuzi o čistotě vzduchu a vlivu průmyslu na živou přírodu.
3.3 Sopka lávová
Z octu a sody se stane bouřlivý chemický gejzír! Děti si vyrobí vlastní sopku, která „vybuchuje“ pěnivou lávou, a zároveň pozorují, jak vzniká plyn při chemické reakci. Aktivita rozvíjí zvídavost, představivost i porozumění tomu, že chemické děje se často podobají přírodním procesům.
3.4 Sopka plynná – demonstrační
Jak vzniká tlak a co způsobí výbuch? V tomto demonstračním pokusu se uvolňuje plyn, který dokáže rozpohybovat materiál podobně jako sopečná erupce. Bezpečný, ale působivý experiment ukazuje sílu chemických reakcí a přeměnu látek.
3.5 Co vše kolem nás je vápenec
Vápenec se skrývá nejen v přírodě, ale i v běžných předmětech kolem nás. Děti s učitelem vyrážejí ven testovat ulity, kameny, omítku nebo kosti pomocí kapky zředěné kyseliny chlorovodíkové – a objevují, kde všude se tato vápenec vyskytuje. Při tom pochopí, že chemie není uzavřená v učebnici, ale doslova všude kolem.
3.6 Chladicí směs
Jak to, že sůl dokáže ochladit led ještě víc? Děti experimentují s ledem, solí a teploměrem a sledují, jak se mění teplota směsi. Zjistí, proč se sůl používá na silnicích v zimě a jak stejný princip využíváme při výrobě zmrzliny. Praktická ukázka, která spojuje chemii, fyziku i každodenní život.
„Každý kámen, který zvedneš, skrývá příběh chemické reakce.“

lekce ven
Sopka v akci
Chemie otevírá sílu země.

nebezpečné oxidy
Čím je nebezpečný oxid uhličitý a oxid siřičitý?

působení kyseliny a zásad na květy
Co se stane, když na květ naliji kyselinu?

oxid uhličitý
Lekce z programu Badatelé.cz


VĚDA VENKU VZNIKALA DÍKY PODPOŘE
Státnímu fondu životního prostředí České republiky
DĚKUJEME!




























































