STANOVISKA PRÁVNÍKŮ

  

PTÁME SE PRÁVNÍKŮ

Zeptali jsme se právníků na nejčastější otázky ze škol ohledně učení venku. Na webu sdílíme odpovědi Mgr. Michaely Hermanové:

  1. Učitel jde se svojí třídou na 1-3 vyučovací hodiny do lesa mimo školu, kde probírá přírodovědná témata přímo v terénu – jak se k takové situaci zákon staví?

Zákon to obecně připouští. Z pohledu práva takové výuce za podmínek uvedených níže nic nebrání.

(Chápu, že se ptáte na to, jestli je taková výuka zákonem povolena. Pokud se ptáte na něco jiného, dejte vědět, abych to mohla doplnit.)

 

  1. Co když se něco stane žákovi (odře si koleno a roztrhá drahé kalhoty)? Jaká je odpovědnost učitele? Co když ale učitel ještě ve třídě na nebezpečí upadnutí upozornil?

Obecně platí, že škola odpovídá za veškerou škodu vzniklou žákovi, a to i když neporušila žádnou svoji povinnost (tzv. objektivní odpovědnost).[1] To platí jak pro újmu na zdraví, tak také pro škodu na majetku. Znamená to tedy, že v případě, že žákovi vznikne újma na zdraví nebo škoda na majetku, škola by ji měla vždy odškodnit.

Výjimkou z tohoto pravidla jsou následující případy, kdy škola odpovědná není, pokud škoda vznikla:

  • (a) Tím, že žák svým zaviněním porušil předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány;
  • (b) V důsledku opilosti žák nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek, pokud škola nemohla vzniku škody zabránit;
  • (c) Tím, že se žák choval v rozporu s obvyklým způsobem chování, přestože si musel být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.[2]

V případě, že škola skutečně nějakého žáka odškodní, může zaplacenou částku (nebo její část) požadovat za určitých podmínek po učiteli, který škodu zavinil. V prvé řadě v případě učitele musí z jeho strany dojít k porušení povinnosti. Pokud učitel žádnou svoji povinnost neporušil, nemůže po něm škola nic požadovat. Pokud k porušení povinnosti ze strany učitele došlo z nedbalosti, může po něm škola požadovat náhradu, avšak maximálně ve výši 4,5 násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Pokud by však učitel porušil svoji povinnost úmyslně nebo v opilosti či po požití jiných návykových látek, může po něm škola požadovat náhradu celé částky.

Co se týče vaší otázky, není na ni zcela jednoznačná odpověď. Jak jsem uvedla výše, nejprve je třeba posoudit, zda by za úraz odpovídala škola. Teprve potom přichází na řadu odpovědnost učitele, který v tu dobu na žáky dohlížel.

 

  1. Stačí na takovouto výuku venku třicetihlavé třídy jeden učitel, nebo musí být na každou počatou desítku studentů jedna dospělá osoba?

Standardně má při vzdělávání mimo školu na každých započatých 25 žáků základní školy připadat jeden zaměstnanec školy s tím, že vždy alespoň jeden s těchto zaměstnanců musí být pedagogickým pracovníkem.[3][4] Zaměstnanci, kteří nejsou pedagogickými pracovníky, musejí být zletilí a svéprávní.[5]

Příklad: V případě, že se vyučování mimo školu zúčastní 51 studentů, mají na ně dohlížet 3 zaměstnanci školy. Alespoň jeden z těchto tří zaměstnanců musí být pedagogickým pracovníkem.

Z uvedeného pravidla (25 žáků na 1 zaměstnance) může stanovit výjimku ředitel školy. Musí však vzít v potaz, jak bude v daném případě náročné zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků.

Zvláštní pravidla platí, pokud je sraz žáků na akci na jiném místě než ve škole. V takovém případě musí být bezpečnost (dozor) na místě srazu zajištěna již 15 minut před časem srazu. Zajišťování bezpečnosti ze strany školy končí na předem určeném místě v předem určený čas. Místo a čas srazu a ukončení akce musí škola oznámit nejméně 2 dny dopředu zákonným zástupcům žáků.

 

  1. Je předepsaný nějaký počet „dozírajících dospělých“ pro exkurze, výlety do míst za obec, město?

Ano. Pokud výuka probíhá mimo školu, uplatní se pravidlo 25 žáků na 1 učitele (podrobnosti viz v předchozí otázce). Toto pravidlo se uplatní vždy, když výuka probíhá mimo školu.[6] Nezáleží na tom, zda se výuka koná v daném městě nebo mimo něj.

 

  1. Kam až mohu jako učitel se žáky, abych na ně mohl být sám (je to dáno vzdáleností od školy nebo územím obce, katastru)?

Co se týče vzdálenosti od školy, zákon rozlišuje pouze pravidla pro výuku ve škole a mimo školu. Speciální pravidla by platila pouze pro výjezdy do zahraničí (např. souhlas zákonného zástupce, povinnost sjednat pojištění).

Počet dozírajících dospělých se se vzdáleností od školy nemění. Závisí spíše na počtu žáků (viz otázku č. 3).

 

  1. Je právně nějaký rozdíl mezi výukou v lese v době běžné výuky a školou v přírodě, kdy jsou žáci s učiteli i odpoledne, večer apod?

Ano. Škola v přírodě bude zpravidla spadat do kategorie "zotavovací akce".[7] Na ty klade zákon přísnější požadavky (např. přítomnost zdravotníka, posudky o zdravotní způsobilosti dětí, hygienické požadavky na ubytování, stravovaní, …). Kromě kategorie "zotavovací akce" by škola v přírodě mohla také spadat do kategorie "jiná podobná akce pro děti".[8] I v tomto případě je třeba splnit určité požadavky (hygienické požadavky na ubytování, požadavky na dozorující osoby, …). Výuka mimo školu v řádu hodin takové podmínky splňovat nemusí.

 

  1. Zkrátka, jakou oporu či překážky má z Vašeho pohledu učitel ve školské či jiném zákoně k tomu, aby mohl být v době vyučování s dětmi venku?

Z pohledu práva má výuka mimo školu srovnatelné podmínky jako výuka ve škole.

 

  1. Co by měl vědět speciálně ředitel školy?

Zákon přímo nestanovuje informace, které by učitel měl říci řediteli předtím, než vyrazí s žáky mimo školu. Nicméně vzhledem k tomu, že ředitel školu vede a že škola odpovídá za případné škody, ke kterým by mohlo dojít, je obvyklé, že učitelé hlásí vedení školy veškerou výuku mimo školu.

(Tady pro Vás možná budou užitečnější praktické zkušenosti ze škol.)

 

Seznam předpisů

 

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ("OZ")
  • Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ("Školský zákon")
  • Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ("Zákon o pedagogických pracovnících")
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ("Zákon o ochraně veřejného zdraví")
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ("Zákoník práce")
  • Vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ("Vyhláška")

 

 

[1] § 366 ve spojení s § 391 Zákoníku práce

[2] § 367 ve spojení s § 391 Zákoníku práce

[3] §3 odst.1 Vyhlášky

[4] Pojem "pedagogický pracovník" vymezuje § 2 Zákona o pedagogických pracovnících. Pedagogickým pracovníkem je typicky učitel, ale může jím být také vychovatel, pedagog, psycholog, trenér, …

[5] Jedná se tedy o zaměstnance, kteří dosáhli věku 18 let a jejichž svéprávnost nebyla omezena soudem. (Srov. § 30 OZ, § 55 a násl. OZ)

[6] Mimo školu, slovy zákona "mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání" znamená mimo místo, které má daná škola zapsané v rejstříku škol a školských zařízení (http://rejskol.msmt.cz/). (Srov. § 3 Vyhlášky v souvislosti s § 144 odst. 1 písm. g) Školského zákona)

[7] Ve smyslu § 8 Zákona o ochraně veřejného zdraví je zotavovací akcí každý organizovaný pobyt 30 a více dětí do 15 let na dobu delší než 5 dnů

[8] Srov. § 12 Zákona o ochraně veřejného zdraví

VÝNOS HLAVNÍHO HYGIENIKA

K VYUŽÍVÁNÍ VYPĚSTOVANÉ ZELENINY NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ:

 

V Praze dne 12. 2. 2016, Č. j. 10289/2016

V provozovnách školního stravování lze k přípravě pokrmů využít výpěstky (ovoce, zeleninu, bylinky) ze školních zahrad/pozemků, pokud bude s těmito produkty nakládáno v souladu s postupy správné hygienické praxe a bude zajištěna jejich sledovatelnost, tzn. bude vedena evidence v rozsahu – druh produktu, množství produktu, místo produktu (školní zahrada), datum odběru a současně bude zajištěno, že uvedené produkty budou čerstvé, mechanicky nepoškozené, bez známek kažení. V případě pěstování bylinek v květináči nelze květináče umístit do prostor stravovacího provozu.

MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D.
Náměstek ministra a Hlavní hygienik ČR

Máte otázku?

Napište nám venku na tym@ucimesevenku.cz .

Nejnovější články blogu

Příběh zahrady ZŠ Janovice - 1. díl

Karel Čapek v jednom svém díle zmínil: „Zahrádka u Vašeho domu je stejný projev Vaší životní kultury…

Celý článek

Testování Hejného metody venku.

HEJNÉHO METODA = Děti objevují matematiku samy a baví je to. HEJNÉHO METODA VENKU = Děti objevují…

Celý článek

Učení venku propojuje.

Venku se z laboratoře může stát ve vteřině ateliér, tvůrčí dílna nebo tělocvična. Mezipředmětové mosty se venku…

Celý článek